HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17)

Prezentace na téma: "HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17)"— Transkript prezentace:

1 HYDROSFÉRA (PaLZ 24-27, AS 16-17, ADS 14-17)
Obr.1 – oběh vody (ilustrace – M. Evans – USGS)

2 HYDROSFÉRA ZÁSOBY VODY NA ZEMI (objem v %) : slaná voda (oceány) 97 %
HYDROSFÉRA - vodní obal Země HYDROGEOGRAFIE – studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami FGS ZÁSOBY VODY NA ZEMI (objem v %) : slaná voda (oceány) 97 % sladká voda 3 % sladká voda : voda v ledových příkrovech a ledovcích 68,7 % podzemní voda 30,1 % povrchová voda 0,3 % povrchová voda : jezera % bažiny % řeky % Obr. 2 – Zásoby vody na Zemi (objem v %) : Slaná voda 97,4, sladká voda 2,6. Sladká voda – voda v ledových příkrovech a ledovce 1,74, podzemní voda 0,76, povrchová voda 0,008 Sladká povrchová voda – jezera 0,007, bažiny a močály 0,0008, řeky 0,0002.

3 ZÁSOBY VODY NA ZEMI (KE KAŽDÉMU ÚDAJI v km3 DOPLŇTE do závorky ÚDAJ v %, POROVNEJTE S PŘEDCHOZÍM ZJEDNODUŠENÝM ROZDĚLENÍM) ZÁSOBY VODY NA ZEMI (v km3 ) : Celkem : km3 oceány, moře a zálivy – led a sníh ledové příkrovy a ledovce suchozemský led a permafrost podzemní voda slaná podzemní voda sladká podzemní voda půdní vlhkost jezera sladká jezera slaná jezera voda v atmosféře voda v bažinách voda v řekách voda v rostlinách Obr.3 – Zásoby vody na Zemi (objem v % a km3) . Pozn. ppm (parts per million) - milióntina celku

4 VODA V LEDOVCÍCH Většina zásob sladké vody je vázána do ledu a sněhu – 68,7 %. Je to asi 1,76 % ze zásob vody na Zemi. Ledovce zaujímají rozlohu asi 15 mil. km2 a je v nich obsaženo více než 24 mil. km3 vody. Ledovce vznikají nad sněžnou čarou postupnou přeměnou ze sněhu. (sníh – firn – firnový led – ledovcový led – ledovec) Typy ledovců : pevninské a horské Pevninské (kontinentální) – objem 99,4 % , povrch 98,6 % Antarktida (90%), Grónsko (8%), Kanadské arktické souostroví, Island Horské – objem 0,6 %, povrch 1,4 % pohoří – Himálaj, Alpy

5 LEDOVCE Obr.4 – Aletschgletscher – největší ledovec v Alpách ,
rozloha 118 km2, délka 24 km Obr.5 - Breiðamerkurjökull, část ledovce Vatnajökull v blízkosti Jökulsárlón, Vatnajökull je považován za jediný kontinentální ledovec Evropy , rozloha km2.

6 JEZERA 176 400 km3 (sladká 91 000 km3,slaná 85 400 km3 )
Největší zásobárnou sladké vody je jezero Bajkal , km3 (nejhlubší jezero světa-1637m) – 25% Asi 25% světových zásob se nachází také v Severní Americe (Velká jezera km3 ) a ve Východoafrické příkopové propadlině (Tanganika km3 ) Nejvíce slané vody má Kaspické moře ( km3 ) – 92% Nejvyšší salinitu má Mrtvé moře ( ‰ v závislosti na teplotě a hloubce, pro srovnání světový oceán má průměrnou salinitu 35‰)

7 Největší jezera světa podle rozlohy – DOPLŇTE STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Kaspické moře (371) (5) Erijské (26) (2) Hořejší (82) Winnipežské (24) Viktoriino (Ukerewe) (69) (3) Ontario (19) Huronské (59) Balchaš (18) Michiganské (58) Ladožské (18) Tanganika (33) (4) Aralské (17) Bajkal (32) Oněžské (10) Velké Medvědí jezero (31) Titicaca (8) Malawi (30) Nicaragua (8) Velké Otročí jezero (29) Athabasca (8)

8 Největší jezera světa podle rozlohy ŘEŠENÍ
Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) Kaspické moře RUS,KAZ,TKM,IRN,AZE Erijské USA, CAN Hořejší Winnipežské CAN Viktoriino (Ukerewe) KEN, TZA, UGA Ontario Huronské Balchaš KAZ Michiganské USA Ladožské RUS Tanganika BDI, TZA, COD, ZMB Aralské KAZ, UZB Bajkal Oněžské Velké Medvědí jezero Titicaca PER, BOL Malawi MWI, TZA, MOZ Nicaragua NIC Velké Otročí jezero Athabasca

9 Vybraná jezera Evropy podle rozlohy – DOPLŇTE STÁTY - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy) Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) 1.Ladožské (17,7) 23.Ženevské (0,6) (2) 2.Oněžské (9,9) 24.Bodamské (0,5) (3) 3.Vänern (5,7) 31.Lough Neagh (0,4) 4.Saimaa (4,4) 33.Skadarské (0,4) 5.Čudské-Pskovské (3,6) 34.Gardské(0,4) 6.Vättern (1,9) 36.Ochridské (0,4) 9.Mälaren (1,1) 44.Neziderské (0,3) 10.IJsselmeer (1,1) 46.Prespanské (0,3) 12.Inari (1,0) 62.Neuchatelské (0,2) 22.Balaton (0,6) 64.Maggiore (0,2)

10 Vybraná jezera Evropy podle rozlohy – ŘEŠENÍ
Jezero (rozloha v tis.km2) Stát(y) 1.Ladožské (17,7) RUS 23.Ženevské (0,6) CHE, FRA 2.Oněžské (9,9) 24.Bodamské (0,5) AUT, CHE, DEU 3.Vänern (5,7) SWE 31.Lough Neagh (0,4) GBR (N.IRL) 4.Saimaa (4,4) FIN 33.Skadarské (0,4) ALB, MNE 5.Čudské-Pskovské (3,6) EST, RUS 34.Gardské(0,4) ITA 6.Vättern (1,9) 36.Ochridské (0,4) ALB, MKD 9.Mälaren (1,1) 44.Neziderské (0,3) AUT, HUN 10.IJsselmeer (1,1) NLD 46.Prespanské (0,3) ALB, GRC, MKD 12.Inari (1,0) 62.Neuchatelské (0,2) CHE 22.Balaton (0,6) HUN 64.Maggiore (0,2) ITA, CHE

11 PŘEHRADNÍ NÁDRŽE Vzniká přehrazením vodního toku a slouží k zadržení vody pro různé účely: ochrana před povodní výroba elektrické energie zásobárna pitné vody voda pro závlahové zemědělství a průmysl dopravní cesta rekreace a sport rybolov

12 PŘEHRADNÍ NÁDRŽE Největší podle rozlohy (tis.km2) :
Volta (GHA) ,5 (řeka Volta, hráz Akosombo) Smallwood (CAN) 6,5 (řeka Churchill) Kujbyševská (RUS) 6,5 (řeka Volha) Kariba (ZMB, ZWE) 5,6 (řeka Zambezi) V ČR Lipno I. 48,7 km2 Největší podle objemu (km3) : Kariba (ZMB, ZWE) 180 Bratská (RUS) (řeka Angara) Násirova (EGY, SDN) 157 (řeka Nil) Volta (GHA) V ČR Orlík 0,7 km3

13 NEJVĚTŠÍ VODNÍ ELEKTRÁRNY SVĚTA
název stát řeka výkon (MW) 1. Tři soutěsky* CHN Chang Jiang 22 400 2. Itaipú BRA, PRY Paraná 14 000 3. Guri VEN Caroni 8 850 4. Tucuruí BRA Tocantins 8 370 5. Grand Coulee USA Columbia 6 809 * angl. Three Gorges Dam, ofic. (pokud se zobrazí)长江三峡水利枢纽工程

14 BAŽINY území prosycená vodou srážky větší než výpar
roviny s malým sklonem polární oblasti (permafrost zabraňuje vsaku) Rusko, Kanada Slané močály – bezodtoká území v tropech Další mokřady - rašeliniště, slatiniště

15 ŘEKY a OBĚH VODY ADS16 Řeky zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánů a tvoří základní součást oběhu vody na Zemi Velký oběh – výměna vody mezi oceány a kontinenty Malý oběh – jen v rámci oceánů nebo světadílů Obr.1 – oběh vody (ilustrace – M. Evans – USGS)

16 Nejdelší řeky světa (km) – DOPLŇTE světadíl a úmoří (oceán) - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy) Zkratky : světadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E, AUS), úmoří ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17 Řeka (délka v km) sv.-úm. Amazonas (-Ucayali,-Apurímac) 7062 Paraná Nil (-Kagera) Mackenzie (-Slave,-Athabaska) Chang Jiang Niger Mississippi (-Missouri) Jenisej Huang He Murray (-Darling) Ob (-Irtyš) Volha Kongo (-Lualaba) Juruá Mekong Madeira (-Mamoré) Amur (-Šilka) Purús Lena Salwin Informace o délkách řek se mohou v různých zdrojích rozcházet, mohou být i různá vymezení zdrojnic – vysvětlete. V některých zdrojích je za nejdelší řeku světa považován Nil. Argumentujte pro Amazonku i pro Nil. DCV – Doplňte státy (od pramene k ústí), kterými řeka protéká.

17 Nejdelší řeky světa (km) - řešení – DOPLŇTE světadíl a úmoří (oceán) - samostatná práce s atlasem (nejdříve se pokuste vyplnit tabulku bez mapy) Zkratky : světadíly (AS, S.AM, J.AM, AF, E, AUS), úmoří ( A, T, I, SL, BEZ) - AS16-17 Řeka (délka v km)+; sv.-úm. Řeka (délka v km) Amazonas (-Ucayali,-Apurímac) 7062 J.AM-A Paraná Nil (-Kagera) AF-A Mackenzie (-Slave,-Athabaska) S.AM-SL Chang Jiang AS-T Niger Mississippi (-Missouri) S.AM-A Jenisej AS-SL Huang He Murray (-Darling) AUS-I Ob (-Irtyš) Volha E-BEZ Kongo (-Lualaba) Juruá J.AM-A* Mekong Madeira (-Mamoré) Amur (-Šilka) Purús Lena Salwin AS-I * - přítoky Amazonky DCV – Doplňte státy (od pramene k ústí), kterými řeka protéká.

18 ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit ]. < Licence: Public domain, Autor: Slady (původní zdroj : USGS) Obr.2- [cit ]. < Licence: Public domain, Autor: USGS Obr.3- [cit ]. < . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Cmglee Obr.4- [cit ]. < .Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dirk Beyer Obr.5- [cit ]. < Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Andreas Tille

19 ZDROJE INFORMACÍ 2: Hydrosféra. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit ]. Dostupné z WWW: Hydrosféra Země. < Zásoby vody na Zemi.< Ledovec. < Jezero.< Největší jezera světa.< Vodní nádrž.< Vodní elektrárny.< Bažiny. < Řeky. < Oběh vody. < Nejdelší řeky. < Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání, ISBN Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o., vydání, ISBN Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., vydání, ISBN Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o vydání. ISBN Oceán na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.6, ročník 2007/2008. ISSN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.