Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KONSPEKT Princip a možnosti aplikace v českých knihovnách Digitální knihovna STK, 11. prosince 2001.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KONSPEKT Princip a možnosti aplikace v českých knihovnách Digitální knihovna STK, 11. prosince 2001."— Transkript prezentace:

1 KONSPEKT Princip a možnosti aplikace v českých knihovnách Digitální knihovna STK, 11. prosince 2001

2 Bohdana Stoklasová náměstkyně pro knihovnické procesy řešitel projektu Jednotná informační brána… Národní knihovna ČR

3 Co a k čemu je konspekt Souborný popis (charakteristika) fondu určité knihovny bez podrobných bibliografických informací. Poskytuje standardizovaný formát a metodiku (kódy a indikátory) charakterizující povahu fondů. Umožňuje komunikaci o fondech a jejich porovnávání, poskytuje jednotný a srovnatelný přehled.

4 Vznik - proč 70. léta – „informační exploze“. Zavalení fondů knihoven ne vždy relevantními dokumenty, nemožné nekonečně stavět další skladiště. Přestává platit: „čím větší, tím lepší“ a „mít něco (=cokoli) je lepší než nemít nic“. Posun od získávání k řízení fondů – posun od kvantity ke kvalitě, důležité oborové hledisko. Nutnost kooperace a koordinace.

5 Vznik – kde a kdy USA – mapování, vyhodnocování a porovnávání fondů od 30. let. Různé metody. Konspekt jako standard – 70. léta.

6 Vývoj a současný stav USA. Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie, Řecko. Česko, Pobaltské republiky.

7 Hierarchie 24 předmětových kategorií – bez vazby na konkrétní klasifikaci 500 skupin konspektu (DDT, UDC, LC) 4000 předmětů

8 Předmětové kategorie 1. Antropologie, etnografie 2. Biologické vědy 3. Divadlo, film, tanec 4. Ekonomické vědy, obchod 5. Filozofie a náboženství 6. Fyzika a příbuzné vědy 7. Geografie. Geologie. Vědy o zemi 8. Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie 9. Hudba 10. Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy 11. Jazyk, lingvistika a literatura 12. Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura 13. Lékařství 14. Matematika 15. Politické vědy 16. Právo 17. Psychologie 18. Sociologie 19. Technika, technologie, inženýrství 20. Tělesná výchova a sport. Rekreace 21. Umění, architektura, muzeologie 22. Výchova a vzdělávání 23. Výpočetní technika 24. Zemědělství

9 Skupiny konspektu DDCSlovní vyjádření MDTSlovní vyjádřeníPoznámka 306Culture and Institutions Sociologie kulturyKulturní kontext společenského života 390Customs, Etiquette, Folklore 39Etnologie. Etnografie. Folklor 391Customs and Personal Appearance 391Oděv, móda, ozdoby

10 Metodika úrovně kvality fondu (CL, AC, GL) jazykové pokrytí ochrana fondu _____________________ popis porovnávání hodnocení jednoduchá a jednotná prezentace

11 Úroveň kvality fondů

12 1 MINIMÁLNÍ INFORMAČNÍ ÚROVEŇ Fondy, které na minimální úrovni uspokojují poptávku po tomto předmětu a obsahují velmi omezenou sbírku všeobecných zdrojů včetně monografií a referenčních děl. Odborné časopisy a podrobné elektronické informační zdroje se ve fondech nevyskytují. Tyto fondy by měly být často a systematicky zkoumány kvůli aktuálnosti obsažených informací. Starší vydání doplněných a znovu vydaných prací a tituly obsahující zastaralé informace by měly být vyřazeny. Uchovávány jsou klasické nebo standardní retrospektivní práce. 1a MINIMÁLNÍ INFORMAČNÍ ÚROVEŇ, NEROVNOMĚRNÉ POKRYTÍ Malý výběr, nesystematické pokrytí tématu Omezená podpora, specifické nároky na služby Dodržovaná důslednost, i když pokrytí tématu je omezené 1b MINIMÁLNÍ INFORMAČNÍ ÚROVEŇ, CÍLENÉ POKRYTÍ Malý výběr, systematické pokrytí tématu Sbírka zahrnuje základní autory, výběr nejdůležitějších prací a spektrum názorů Důsledně udržována

13 2 ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ ÚROVEŇ Fondy, které představují a definují obor, upozorňují na bohatství informací, které jsou k dispozici jinde, a jsou dostačující k uspokojení potřeb uživatelů během prvních dvou let univerzitních studií, zahrnují: Limitovanou sbírku všeobecných monografií a referenčních děl Limitovanou sbírku reprezentativních všeobecných časopisů Definovaný přístup k limitované sbírce vlastních nebo vzdálených elektronických bibliografických zdrojů, textů, datových souborů, časopisů, atd. Tyto fondy by měly být často a systematicky zkoumány z hlediska aktuálnosti obsažených informací. Starší vydání doplněných a znovu vydaných prací a tituly obsahující zastaralé informace by měly být vyřazeny. Uchovávány jsou klasické nebo standardní retrospektivní práce.

14 2 ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ ÚROVEŇ 2a ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ ÚROVEŇ, ÚVODNÍ Limitované fondy úvodních textů a referenčních zdrojů, které zahrnují: Základní průpravné texty Historii a vývoj oboru Všeobecné práce o oboru a důležitých osobnostech Všeobecné encyklopedie, rejstříky k časopisům a statistické zdroje 2b ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ ÚROVEŇ, POKROČILÁ Fondy všeobecných časopisů a širší i obsáhlejší výběr průpravných textů a referenčních zdrojů, které zahrnují: Základní průpravné texty Historii a vývoj oboru Všeobecné práce o oboru a důležitých osobnostech Širší výběr všeobecných encyklopedií, rejstříků k časopisům a statistické zdroje Limitovanou sbírku reprezentativních všeobecných časopisů Definovaný přístup k limitované sbírce vlastních nebo vzdáleně přístupných elektronických bibliografických zdrojů, textů, datových souborů, časopisů, atd. Tyto fondy jsou dostačující k uspokojení základních informačních potřeb a četby pro potěšení vzdělané veřejnosti nebo studentů během prvních dvou let univerzitních studií.

15 3 STUDIJNÍ ÚROVEŇ NEBOLI ÚROVEŇ PODPORY VÝUKY Fondy, které poskytují oborové informace systematickým způsobem, ale na úrovni nižší než pro vědecké účely a jsou dostačující pro bakalářská studia a počátek studií magisterských, zahrnují: Obsáhlou sbírku všeobecných monografií a referenčních zdrojů a také vybrané specializované monografie a referenční zdroje Obsáhlou sbírku všeobecných časopisů a reprezentativní sbírku specializovaných časopisů Limitované sbírky příslušných děl v jazycích jiných než v primárním jazyce fondů a země, kupříkladu materiály, které pomohou lidem, nemluvícím primárním jazykem k jeho zvládnutí, či literaturu v původní řeči, třeba německou poezii v němčině či španělskou historii ve španělštině Obsáhlé sbírky děl známých autorů a výběr prací autorů méně známých Definovaný přístup k rozsáhlé sbírce vlastních nebo vzdáleně přístupných elektronických zdrojů, včetně bibliografických zdrojů, textů, datových souborů, časopisů, atd. Fondy by měly být systematicky zkoumány kvůli aktuálnosti obsažených informací a kvůli jistotě, že nutné a důležité zdroje budou uchovány, včetně výrazného podílu retrospektivních prací.

16 3 STUDIJNÍ ÚROVEŇ NEBOLI ÚROVEŇ PODPORY VÝUKY 3a ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ ÚROVEŇ Fondy odpovídající šíření a udržování znalostí o primárních tématech oboru zahrnují: Vysoké procento nejdůležitějších prací a základních děl v oboru Obsáhlou sbírku všeobecných monografií a referenčních zdrojů Obsáhlou sbírku všeobecných časopisů a rejstříků/abstraktů Vedle prací v primárním jazyce fondu díla v dalších jazycích jsou omezeny na jazykové učební pomůcky pro lidi nemluvící primárním jazykem a reprezentativní sbírku známých autorů v původním jazyce. Definovaný přístup k příslušným elektronickým zdrojům Tyto fondy uspokojí potřeby studentů na bakalářské úrovni a uživatelů, kteří se dále vzdělávají. 3b STŘEDNÍ STUDIJNÍ ÚROVEŇ Fondy, odpovídající šíření a udržování znalostí o více specializovaných oborech poskytují zevrubnější pokrytí oboru podrobnějšími pracemi, zahrnují: Vysoké procento nejdůležitějších prací a základních děl v oboru Obsáhlou sbírku všeobecných monografií a referenčních zdrojů a vybrané specializované monografie a referenční zdroje

17 3 STUDIJNÍ ÚROVEŇ NEBOLI ÚROVEŇ PODPORY VÝUKY Obsáhlou sbírku všeobecných časopisů a reprezentativní sbírku specializovaných časopisů a rejstříků/abstrakt Výběr zdrojů v dalších jazycích, včetně známých autorů v původních jazycích Definovaný přístup k rozsáhlým specializovaným elektronickým zdrojům Tyto fondy slouží studentům v posledních ročnících bakalářského studia. 3c POKROČILÁ STUDIJNÍ ÚROVEŇ Fondy odpovídající šíření a udržování znalostí o všech aspektech oboru více než na střední studijní úrovni, ale v míře menší, než je potřebná pro doktorandský nebo nezávislý výzkum, zahrnují: Téměř úplnou sbírku základních prací včetně velkého počtu retrospektivní materiálů a zdrojů Obsáhlejší sbírku specializovaných prací méně známých i známých autorů Rozsáhlou sbírku všeobecných a specializovaných monografií a referenčních zdrojů Rozsáhlou sbírku všeobecných a specializovaných časopisů a rejstříků/abstraktů Výběr zdrojů v dalších jazycích, včetně známých autorů v původních jazycích a výběr oborových prací v příslušných jazycích Definovaný přístup k rozsáhlým specializovaným elektronickým zdrojům Tyto fondy slouží studentům na magisterské úrovni a speciálním potřebám ostatních uživatelů.

18 4 VĚDECKÁ ÚROVEŇ Fondy obsahující důležité tištěné zdroje nutné pro doktorandské studium a nezávislý výzkum zahrnují: Velmi rozsáhlou sbírku všeobecných a specializovaných monografií a referenčních zdrojů Velmi rozsáhlou sbírku všeobecných a specializovaných časopisů Rozsáhlou sbírku příslušných prací v jazycích jiných než je primární jazyk země Rozsáhlou sbírku děl známých i méně známých autorů Definovaný přístup k rozsáhlým vlastním nebo vzdáleně přístupným elektronickým zdrojům, včetně bibliografických zdrojů, textů, datových souborů, časopisů, atd. Starší dokumenty jsou uchovávány a systematicky restaurovány pro potřeby historického výzkumu.

19 5 ÚPLNÁ (vyčerpávající) ÚROVEŇ Fondy ve specificky vyhraněném oboru, které usilují o to být tak vyčerpávající, jak je to rozumně možné, tzv. "speciální fondy", ve všech příslušných jazycích, zahrnují: Vyčerpávající sbírku publikovaných prací Velmi rozsáhlou sbírku rukopisů Velmi rozsáhlou sbírku materiálů ve všech náležitých formátech Starší dokumenty jsou uchovávány a systematicky restaurovány pro potřeby historického výzkumu. Fondy na úplné úrovni slouží jako národní nebo mezinárodní zdroje.

20 Kódy jazykového pokrytí Jazykové pokrytí je úzce svázáno s indikátory úrovně fondů. Rozsah fondů v primárním jazyce země a knihovny, stejně tak jako rozsah dalších jazyků ve fondech pomůže určit indikátory úrovně fondu pro každou jeho část. Jazykové pokrytí kvalifikuje a rozšiřuje úroveň fondů. Jako doplněk primárního nebo převažujícího jazyka, pokrytí ostatních jazyků je nezbytné pro fondy na úrovni 3, 4 nebo 5. Všeobecně lze říci, že čím vyšší je úroveň hodnocení, tím bohatší či rozsáhlejší pokrytí dalších jazyků se očekává. Jazykové indikátory mohou být přidány k indikátorům kvality stavu fondů, akviziční politiky i strategie budování fondů tam, kde je to vhodné. PPrimární jazyk země převažuje - málo nebo žádné dokumenty v dalších jazycích SZahrnuje vybrané dokumenty v dalších jazycích jako doplněk k dokumentům v jazyce primárním WZahrnuje dokumenty v mnoha jazycích

21 Kódy jazykového pokrytí XFondy jsou převážně v jedné řeči a to jiné než je primární jazyk knihovny a země. I když tyto jazykové indikátory mohou být použity ve většině případů, v některých případech je nutné tento údaj dále přizpůsobit. Země jako Kanada a Nový Zéland mají dva oficiální národní nebo oblastní jazyky. Další země také mohou mít dva hlavní jazyky buď oficiálně nebo neoficiálně. Následující přídavný kód by se měl použít v těchto případech. Směrnice pro správu fondů poslouží k vysvětlení jakýchkoli unikátních jazykových poměrů tak jako pro charakteristiku fondů DJazyková dualita nebo dva primární jazyky převažují s málo nebo žádným materiálem v dalších řečech. Poznámkové pole se použije k označení jazyka-jazyků obsažených ve fondech vedle jazyka primárního či jazyků duálních. Použití poznámkového pole pro tento účel tak poskytne specifickou informaci k vysvětlení použití jazykového kódu mimo "P" (primární) nebo "D" (duální) a umožní vytvořit seznam všech předmětových kategorií obsahujících dokumenty v jakémkoli jazyce.

22 Indikátory ochrany fondů Indikátory ochrany fondů vyjadřují plánované činnosti týkající se fyzické ochrany fondů a údržby či archivování obsahu fondů v tištěných, elektronických či dalších netištěných formátech. Pro úroveň 1 až 5 je ochrana před nepatřičným vystavením vodě, špíně nebo hrubému zacházení samozřejmostí režimu zacházení s fondy. Vytvoření směrnic pro ochranu fondů poskytne základ, od něhož se odvinou další rozhodnutí týkající se skladování fondů, jejich údržby, náhrady nebo převazby. 1 NEOCHRAŇUJE SE Žádná ochrana/předpokládaná degradace. 2 NORMÁLNÍ ZACHÁZENÍ Dokument vydrží po dobu své běžné životnosti. 3 ÚROVEŇ FYZICKÉ OCHRANY Fondy poškozené běžným užíváním jsou čištěny a opravovány. Dokumenty vydrží po dobu své běžné životnosti. Prostředí je udržované v průměru vhodném pro většinu formátů ve fondech.

23 Indikátory ochrany fondů 4 OCHRANA OBSAHU/PLÁNOVANÁ NÁHRADA Intelektuální obsah fondů je chráněn. Dokumenty jsou uchovávány ve svém původním formátu nebo převáděny do formátu stabilnějšího či lépe využitelného. Originál může být vyřazen. Prostředí je udržované v průměru vhodném pro většinu formátů ve fondech. 5 ÚROVEŇ OCHRANY PRO VĚDECKÉ VYUŽITÍ Dokumenty jsou chráněny nebo archivovány ve svých původních formátech použitím restaurátorských postupů. Intelektuální obsah je archivován v původním a dalších formátech. Prostředí je optimální pro skladování různých formátů. 6 ÚPLNÁ (vyčerpávající) ÚROVEŇ ARCHIVACE A KONZERVACE Fondy v této kategorii zahrnují dokumenty vysoké hodnoty, jak informační tak i umělecké nebo finanční. Existuje restaurování a ochranný režim. Fondy jsou uskladněny v kontrolovaném prostředí, aby se uchovaly v původním formátu a optimální podobě. Je zabezpečena technologie, nutná k používání těchto dokumentů v původním formátu. Prostředí je optimální pro archivní uskladnění.

24 Příklady aplikace NK ČR přehled fondů hodnocení fondů strategie budování fondů Pracovní verze, k dispozici: březen 2002

25

26

27

28

29

30

31 Vývoj a současný stav USA. Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie, Řecko. Česko, Pobaltské republiky.

32 Využití konspektu - nejen pro popis fondů „rozcestí“ při vstupu do informační brány rozdělení odpovědností v kooperativních projektech … další možnosti

33 Využití konspektu - nejen pro popis fondů „rozcestí“ při vstupu do informační brány rozdělení odpovědností v kooperativních projektech … další možnosti

34

35

36

37 Konspekt a jednotná informační brána Brána v ČR – není Utopie, ale: společný projekt NK ČR a UK (zahájení 2001) připojení dalších knihoven – Portál STM (též v roce 2001) delimitace odpovědností po oborech (oborové brány) plánováno využití konspektu snadná navigace pro uživatele vyžaduje náročnou přípravu na straně knihovníků další rozvoj – VAV, LI, VISK 8

38

39 Úroveň budování v českých knihovnách Úroveň budování fondů v českých knihovnách včetně analýzy jejich využití je všeobecně nízká. Tento stav je především důsledkem dlouholetého nedostatku finančních prostředků, ne však výhradně. Určitý podíl má i naše setrvačnost, nedostatečná vůle ke spolupráci a sdílení zdrojů. Toto nepříliš optimistické konstatování s netýká těch knihoven, jejichž odpověď na většinu z následujících otázek zní ANO.

40 Otázky Patří strategie budování a rozvoje fondů k prioritám vaší knihovny a věnuje jí vedení dostatečnou pozornost? Účastní se pracovníci vaší knihovny zodpovědní za strategii budování a rozvoje fondů domácích i zahraničních konferencí a seminářů věnovaných této problematice, sledují publikační činnost v této oblasti a sami přednášejí a publikují o vlastních zkušenostech? Má vaše knihovna jasně a srozumitelně formulovanou strategii budování fondů všeobecně dostupnou prostřednictvím internetu? Má vaše knihovna jasný a srozumitelný popis fondů všeobecně dostupný prostřednictvím internetu? Má vaše knihovna podrobný akviziční profil v písemné podobě zpracovaný na základě analýzy zkušeností zahraničních i domácích knihoven?

41 Otázky Je tento profil pravidelně aktualizován, projednáván a schvalován vedením instituce? Je tento profil všeobecně dostupný prostřednictvím intranetu/internetu a je všeobecně znám pracovníkům i uživatelům vaší knihovny? Je tento profil koordinován/konfrontován s dalšími českými/zahraničními knihovnami? Jsou dokumenty získávané do vaší instituce pravidelně konfrontovány s akvizičním profilem a vyhodnocovány z hlediska relevance? Probíhá pravidelné vyhodnocování míry využití získaných zdrojů („klasických“ i elektronických“) a promítají se závěry do změny akvizičního profilu? Má vedení vaší knihovny k dispozici dostatečně přesvědčivý materiál pro získání většího objemu finančních prostředků na akvizici?

42 Implementace konspektu Pro knihovny, které mohou na většinu výše uvedených otázek odpovědět ano, bude implementace konspektu snadná, neboť bude znamenat pouze jinou formální prezentaci již sledovaných a podchycených údajů. Jejich zkušenost bude bezpochyby velmi cenná pro ostatní knihovny, pro které bude implementace konspektu znamenat přehodnocení a změnu přístupu k problematice budování fondů.

43 Co přinese implementace konspektu vedení knihovny, pracovníkům knihovny, uživatelům a spolupracujícím knihovnám?

44 Vedení knihovny bude mít k dispozici: nástroj řízení, který umožní dynamicky přizpůsobovat budování fondů změnám v poslání knihovny a potřebách uživatelů nástroj pro interní analýzu při tvorbě politiky budování fondů, výhledovém plánování, stanovení strategie a priorit nástroj, umožňující systematicky se vyrovnávat se snižujícím se rozpočtem, monitorovat a přesvědčivě (formou tabulek a grafů) prezentovat jeho důsledky nástroj, který poskytne údaje o sdílení zdrojů mezi knihovnami a poslouží jako podklad při uzavírání dohod v této oblasti

45 Pracovníci knihovny budou mít k dispozici: jasnější a úplnější přehled o úrovni fondů podle oborů základ pro lepší budování a rozvoj fondů podle oborového hlediska nástroj pro lepší komunikaci s ostatními knihovnami prostředek ke zvyšování své kvalifikace pro systematické budování fondů

46 Uživatelé a spolupracující knihovny získají: přesnější obraz o místním, regionálním, národním i mezinárodním rozložení zdrojů tematickou „mapu“ fondů v nejbližším i vzdálenějším okolí, což umožní přesnější směrování čtenářských požadavků a sníží přetěžování vzdálených velkých knihoven informace potřebné ke koordinaci nákupu, uchovávání a ochrany fondů s dalšími knihovnami standardizované prostředky k porovnávání tematického složení vlastních fondů s fondy obdobně zaměřených knihoven a k posouzení silných i slabých stránek fondu vlastního

47 Kritická situace v doplňování „klasických“ fondů od roku 1989 „svobodné“ doplňování fondů českých knihoven, ale nikoli rozvoj, spíše naopak příčiny: ekonomické problémy, malá priorita knihoven při schvalování státního rozpočtu, v rámci nedostatečného rozpočtu nutno podporovat rozvoj IT, internet – stagnace doplňování „klasických“ fondů, rozvoj jen el. periodika nejen náš, ale obecný problém: poslední desetiletí – nevratné škody, studie – vztah elektronických a klasických dokumentů (zastupitelnost?) postoj EC, dalších subjektů pracujících s informacemi brána – připojení el. zdrojů nebude problém x „bílá místa“ ve fondech klasických

48 Národní program rozvoje fondů Možnost zlepšení situace – získání finančních prostředků, reálná možnost, ale nutno dobře připravit a přesvědčit, analogie – standardy, RETROKON – též počáteční skepse (nebo setrvačnost a nechuť?) Kooperace – návaznost na Jednotnou informační bránu – delimitace odpovědností podle oborů, komplexní pojetí zdrojů: elektronické + „klasické“ K čemu konspekt? 1.Umožní připravit dostatečně přesvědčivé důkazy o důsledcích mnohaletého podfinancování doplňování českých knihoven (zpětné získání údajů bude těžké, proto je třeba začít konspekt používat co nejdříve) 2.Při snaze o získání finančních prostředků budeme muset prokázat, že máme své fondy dobře zmapované a že získané prostředky využijeme efektivně. Velký důraz bude nepochybně kladen na kooperaci při doplňování fondů a jejich sdílené využití, důležitá vazba na JIB

49 Prognóza metoda konspektu u nás najde široké uplatnění v mnoha oblastech její implementace nebude snadná, zpětně bude na mnoha místech obtížná nebo zcela neschůdná

50 Harmonogram protože právě delší časové řady přinášejí přesvědčivé výsledky, je třeba začít se zaváděním konspektu co nejdříve V NK bylo zahájeno přidělování předmětových kategorií a skupin konspektu v rámci projektu Jednotná informační brána ve druhé polovině roku 2001 postupně v NK dojde k jejich zpětnému přidělení v časovém horizontu pěti let výsledky NK budou k dispozici ostatním knihovnám v březnu 2002

51 Harmonogram v roce 2001 se konspekt uplatnil v dalších knihovnách participujících na projektu Jednotná informační brána k širokému uplatnění konspektu dojde v rámci Národního programu rozvoje fondů, kde budou jednotný popis fondů pomocí konspektu i jasně formulovaná strategie rozvoje fondů včetně kooperačních vazeb povinnou vstupenkou

52 Závěr Časový horizont širšího uplatnění konspektu v českých knihovnách by měl být co nejkratší.


Stáhnout ppt "KONSPEKT Princip a možnosti aplikace v českých knihovnách Digitální knihovna STK, 11. prosince 2001."

Podobné prezentace


Reklamy Google