Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do Teoretické informatiky (logika)1 Rezoluční metoda 3. přednáška Marek Menšík.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do Teoretické informatiky (logika)1 Rezoluční metoda 3. přednáška Marek Menšík."— Transkript prezentace:

1 Úvod do Teoretické informatiky (logika)1 Rezoluční metoda 3. přednáška Marek Menšík

2 Úvod do Teoretické informatiky (logika)2 Rezoluční pravidlo dokazování ve výrokové logice Nechť l je literál. Z formule (A  l)  (B   l) odvoď (A  B). Zapisujeme: (A  l)  (B   l) ––––––––––––––– (A  B) Toto pravidlo není přechodem k ekvivalentní formuli, ale zachovává splnitelnost. Důkaz: Nechť je formule (A  l)  (B   l) splnitelná, tedy pravdivá při nějaké valuaci v. Pak při této valuaci musí být pravdivé oba disjunkty (tzv. klausule): (A  l) a (B   l). Nechť je dále v(l) = 0. Pak w(A) = 1 a tedy w(A  B) = 1. Nechť je naopak v(l) = 1. Pak w(  l) = 0 a musí být w(B) = 1, a tedy w(A  B) = 1. V obou případech je tedy formule A  B pravdivá v modelu v původní formule, a tedy splnitelná.

3 Úvod do Teoretické informatiky (logika)3 Rezoluční pravidlo dokazování ve výrokové logice Uvědomme si, že důkaz byl proveden pro jakýkoli model, tj. valuaci v. Jinými slovy platí, že pravidlo zachovává také pravdivost: (A  l)  (B   l) |= (A  B). To nám poskytuje návod, jak řešit úlohu, co vyplývá z dané formule, resp. množiny formulí. Navíc, platí že konjunktivní rozšíření formule o rezolventu (A  B) nemění pravdivostní funkci formule: (A  l)  (B   l)  (A  l)  (B   l)  (A  B)

4 Úvod do Teoretické informatiky (logika)4 Klauzulární forma Konjunktivní normální forma formule se v rezoluční metodě nazývá klauzulární forma. Jednotlivé konjunkty (tj. elementární disjunkce) se nazývají klauzule. Příklad: Převod formule do klauzulární formy:  [((p  q)  (r   q)   r)   p]  ((p  q)  (r   q)   r)  p  (  p  q)  (r   q)   r  p Formule má čtyři klauzule. Důkaz, že je to kontradikce provedeme tak, že postupně přidáváme rezolventy, až dojdeme ke sporné klauzuli (  p  p), značíme : (  p  q)  (r   q)  (  p  r)   r   p  p

5 Úvod do Teoretické informatiky (logika) 5 Důkazy rezoluční metodou R(F) – konjunktivní rozšíření formule F o všechny rezolventy R 0 (F) = F, R i (F) = R(R i-1 (F)) – rezoluční uzávěr formule F. Platí, že R i (F)  F Důkaz, že A je kontradikce (nesplnitelná): existuje n takové, že R n (A) obsahuje prázdnou klausuli: Důkaz, že A je tautologie:  A je kontradikce Důkaz, že množina formulí {A 1,…,A n } je nesplnitelná: dokážeme, že formule A 1 ...  A n je kontradikce Odvodit, co vyplývá z {A 1,…,A n } znamená odvodit všechny rezolventy Důkaz správnosti úsudku A 1,…,A n |= Z –Přímý: postupným vytvářením rezolvent odvodíme, že z A 1,...,A n vyplývá Z –Nepřímý: dokážeme, že A 1 ...  A n  Z je tautologie, neboli A 1 ...  A n   Z je kontradikce, neboli množina {A 1,..., A n,,  Z} je nesplnitelná

6 Úvod do Teoretické informatiky (logika) 6 Příklady, postup Jednotlivé klausule napíšeme pod sebe a odvozujeme rezolventy (které vyplývají). Při nepřímém důkazu se snažíme dojít k prazdné klauzuli. Důkaz nesplnitelnosti formule: (  q  p)  (p  r)  (q   r)   p 1.q  p 2.p  r 3.  q   r 4.  p 5.p   rrezoluce 1, 3 6.prezoluce 2, 5 7. spor4, 6 Dotaz: Co vyplývá z formule (  q  p)  (p  r)  (q   r) ? Formule p

7 Úvod do Teoretické informatiky (logika) 7 Příklady, postup Přímý důkaz platnosti úsudku: p  q  r,  s   q, t   r |= p  (s  t) 1.  p  q  r 2.s   q 3.t   r 4.  p  s  rrezoluce 1, 2 5.  p  s  trezoluce 3, 4 6.  p  s  t  p  (s  t) QED

8 Úvod do Teoretické informatiky (logika) 8 Příklady Nepřímý důkaz platnosti úsudku: p  q  r,  s   q, t   r |= p  (s  t) 1.  p  q  r 2. s   q 3. t   r 4.  p  s  rrezoluce 1, 2 5.  p  s  trezoluce 3, 4 6. p nego- 7.  s vaný 8.  t závěr 9.  p  s  t, p,  s,  t |= s  t,  s,  t |= t,  t |=

9 Úvod do Teoretické informatiky (logika) 9 Důkaz platnosti úsudku |= [(p  q)  (  p  r)]  (  q  r) iff [(p  q)  (  p  r)] |= (  q  r)iff (p  q), (  p  r) |= (  q  r) p: Program funguje q: Systém je v pořádku r: Je nutno volat systémového inženýra Funguje-li program, je systém v pořádku. Nefunguje-li program, je nutno volat syst. inženýra Není-li systém v pořádku, je nutno volat syst. inženýra.

10 10 Důkaz platnosti úsudku (p  q), (  p  r) |= (  q  r) Nepřímý důkaz: {(p  q), (  p  r), (  q   r)} – musí být sporná množina formulí 1.  p  q 2.p  r 3.  q 4.  r 5.q  rrezoluce 1, 2 6.rrezoluce 3, 5 7. rezoluce 4, 6, spor

11 Úvod do Teoretické informatiky (logika) 11 Důkaz platnosti úsudku (p  q), (  p  r) |= (  q  r) Přímý důkaz: Co vyplývá z předpokladů? Pravidlo rezoluce zachovává pravdivost:  p  q, p  r |-- q  r V libovolné valuaci v, jsou-li pravdivé předpoklady, je pravdivá i rezolventa Důkaz: a) p = 1   p = 0  q = 1  (q  r) = 1 b) p = 0  r = 1  (q  r) = 1 1.  p  q 2.p  r 3.q  rrezoluce 1, 2 – důsledek: (q  r)  (  q  r)což bylo dokázat

12 Úvod do teoretické informatiky (logika) 12 Jazyk predikátové logiky Atomické výroky tvoříme aplikací predikátů (P, Q, R, …) na termy (označují prvky universa, tj. individua). Např.: P(x), Q(a,b), R(a,f(x)), … Složené výroky tvoříme aplikací výrokových spojek, např. P(x)  Q(a,b), a navíc pomocí kvantifikátorů ( ,  ). Např.:  x [P(x)  Q(a,b)]

13 Úvod do teoretické informatiky (logika) 13 Převod z přirozeného jazyka do jazyka PL1 Vlastnosti či vztahy překládáme jako predikátové symboly „všichni“, „žádný“, „nikdo“,... –překládáme pomocí všeobecného kvantifikátoru  „někdo“, „něco“, „někteří“, „existuje“,... –překládáme pomocí existenčního kvantifikátoru  Větu musíme často ekvivalentně přeformulovat Pozor: v češtině dvojí zápor ! Žádný student není důchodce:  x [S(x)   D(x)] Ale, „Všichni studenti nejsou důchodci“ čteme jako „Ne všichni studenti jsou důchodci“:  x [S(x)  D(x)]   x [S(x)   D(x)]

14 Úvod do teoretické informatiky (logika) 14 Převod z přirozeného jazyka do jazyka PL1 Pomocné pravidlo:  + ,  +  (většinou)  x [P(x)  Q(x)]   x [P(x)   Q(x)] Není pravda, že všechna P jsou Q  Některá P nejsou Q  x [P(x)  Q(x)]   x [P(x)   Q(x)] Není pravda, že některá P jsou Q  Žádné P není Q de Morganovy zákony v PL1

15 Úvod do teoretické informatiky (logika) 15 Převod z přirozeného jazyka do jazyka PL1 „Pouze zaměstnanci (Z) používají výtah (V)“  x [V(x)  Z(x)] „Všichni zaměstnanci používají výtah“  x [Z(x)  V(x)] „Marie (m) má ráda (R) pouze vítěze (V)“: Tedy pro všechny platí: „Pokud má Marie někoho ráda, pak je to vítěz“:  x [R(m, x)  V(x)], „mít rád“ je binární vztah, ne vlastnost !!! „Každý má někoho někdy rád“:  x  y  t R(x, y, t)

16 Úvod do teoretické informatiky (logika) 16 Význam (sémantika) formulí PL1 P(x)   y Q(x, y) – je tato formule pravdivá? Nesmyslná otázka, vždyť nevíme, co znamenají symboly P, Q. Jsou to jen symboly, za které můžeme dosadit jakýkoli predikát. P(x)  P(x) – je tato formule pravdivá? ANO, je, a to vždy, za všech okolností. (Je to tautologie, logicky pravdivá formule.)

17 Úvod do teoretické informatiky (logika) 17 Význam (sémantika) formulí PL1 Je dán interpretací (predikátových a funkčních) symbolů: Příklad. Formule: P(a) Interpretace: P  podmnožinu universa, a  prvek universa (individuum) Interpretace1: universum N(aturals. tj. čísla 0,1,2,3, …); P  sudá čísla, a  číslo 5 (individuum); vyhodnocení pravdivosti: Je 5  množiny sudých čísel? Ne, formule je v této interpretaci nepravdivá Interpretace2: P  lichá čísla, a  číslo 5; vyhodnocení pravdivosti: Je 5  množiny lichých čísel? Ano, formule je v této interpretaci pravdivá. Říkáme také, že tato interpretace je modelem formule

18 Úvod do teoretické informatiky (logika) 18 Význam (sémantika) formulí PL1 Formule  x P(x, f(x))musíme se dohodnout, jak  x P(x, f(x))budeme tyto formule chápat 1)O čem mluví, přes co „rangují“ proměnné: zvolíme universum diskursu, jakákoli neprázdná množina U   2)Co označuje symbol P; je binární, má dva argumenty, tedy musí označovat nějakou binární relaci R  U  U 3)Co označuje symbol f ; je unární, má jeden argument, tedy musí označovat nějakou funkci F  U  U, značíme F: U  U

19 Úvod do teoretické informatiky (logika) 19 Význam (sémantika) formulí PL1 A:  x P(x, f(x))musíme se dohodnout, jak B:  x P(x, f(x))budeme tyto formule chápat 1)Nechť U = N (množina přirozených čísel) 2)Nechť P označuje relaci < (tj. množinu dvojic takových, že první člen je ostře menší než druhý: {  0,1 ,  0,2 , …,  1,2 , …}) 3)Nechť f označuje funkci druhá mocnina x 2, tedy množinu dvojic, kde druhý člen je druhá množina prvního: {  0,0 ,  1,1 ,  2,4 , …,  5,25 , …} Nyní můžeme teprve vyhodnotit pravdivostní hodnotu formulí A, B

20 Úvod do teoretické informatiky (logika) 20 Význam (sémantika) formulí PL1 A:  x P(x, f(x)) B:  x P(x, f(x)) Vyhodnocujeme „zevnitř“: Nejprve vyhodnotíme term f(x). Každý term označuje prvek universa. Který? Záleží na valuaci e proměnné x. Nechť e(x) = 0, pak f(x) = x 2 = 0. e(x) = 1, pak f(x) = x 2 = 1, e(x) = 2, pak f(x) = x 2 = 4, atd. Nyní vyhodnocením P(x, f(x)) musíme dostat pravdivostní hodnotu: e(x) = 0, 0 není < 0 Nepravda e(x) = 1, 1 není < 1 Nepravda, e(x) = 2, 2 je < 4 Pravda

21 Úvod do teoretické informatiky (logika) 21 Význam (sémantika) formulí PL1 A:  x P(x, f(x)) B:  x P(x, f(x)) Formule P(x, f(x)) je pro některé valuace e proměnné x v dané interpretaci Pravdivá, pro jiné nepravdivá Význam  x (  x): formule musí být pravdivá pro všechny (některé) valuace x Formule A: Nepravdivá v naší interpretaci I: |  I A (interpretace I není jejím modelem) Formule B: Pravdivá v naší interpretaci I: |= I B (interpretace I je jejím modelem)

22 Úvod do teoretické informatiky (logika) 22 Model formule PL1: Interpretace, ve které je formule pravdivá  x P(x, f(x)), –Modely:,, VL: ohodnocení e výrokových proměnných, pro které je formule pravdivá. Např.: –Formule p  q má model (jediný): e(p)=1, e(q)=1 –Formule p  q má modely: e(p)=0, e(q)=1; e(p)=0, e(q)=0; e(p)=1, e(q)=1 Formule:  x P(x, f(x))   P(a,b) –Má např. tyto modely:,

23 Úvod do teoretické informatiky (logika) 23 Splnitelnost formulí, tautologie, kontradikce, model Formule je splnitelná, má-li alespoň jeden model Formule je nesplnitelná (kontradikce), nemá-li žádný model Formule je tautologie (logicky pravdivá), je-li každá interpretace / každé ohodnocení jejím modelem. Množina formulí {A 1,…,A n } je splnitelná, existuje-li ohodnocení v, které je modelem každé formule A i, i = 1,...,n.

24 Úvod do teoretické informatiky (logika) 24 Splnitelnost formulí, tautologie, kontradikce, model Příklad. A:  (p  q)  (p   q) Formule A je tautologie,  A kontradikce, formule (p  q), (p   q) jsou splnitelné. pq p  qp   q  (p  q)  (p  q)  (p   q) AA

25 Úvod do teoretické informatiky (logika) 25 Ekvivalentní vyjádření, negace a de Morganovy zákony „Prší“  „Není pravda, že neprší“ –p   p „Prší nebo sněží“  „Není pravda, že ani neprší ani nesněží“ –(p  q)   (  p   q) „Prší a sněží“  „Není pravda, že neprší nebo nesněží“ –(p  q)   (  p   q) „Není pravda, že prší a sněží“  „Neprší nebo nesněží“ –  (p  q)  (  p   q) „Není pravda, že prší nebo sněží“  „Neprší a nesněží“ –  (p  q)  (  p   q) „Není pravda, že jestliže prší pak sněží“  „Prší a nesněží“ –  (p  q)  (p   q) „Jestliže prší, pak sněží“  „Neprší nebo sněží“ –(p  q)  (  p  q) Pozor na implikaci!

26 Úvod do teoretické informatiky (logika) 26 Ekvivalentní vyjádření a de Morganovy zákony „Není pravda, že všechna A jsou B“  „Některá A nejsou B“ –  x [A(x)  B(x)]   x  [A(x)  B(x)]   x [A(x)   B(x)] „Není pravda, že některá A jsou B“  „Žádné A není B“ –  x [A(x)  B(x)]   x  [A(x)  B(x)]   x [  A(x)   B(x)]   x [A(x)   B(x)] „Není pravda, že žádné A není B“  „Některá A jsou B“ –  x [A(x)   B(x)]   x  [A(x)   B(x)]   x [A(x)  B(x)] „Není pravda, že některá A nejsou B“  „Všechna A jsou B“ –  x [A(x)   B(x)]   x [  A(x)  B(x)]   x [A(x)  B(x)] Zákony obecně: –  x A(x)   x  A(x);  x A(x)   x  A(x) –  (A  B)  (  A   B);  (A  B)  (  A   B); –  (A  B)  (A   B);

27 Úvod do teoretické informatiky (logika) 27 Ekvivalentní vyjádření a de Morganovy zákony – množinově „Není pravda, že všechna A jsou B“  „Některá A nejsou B“ –  x [A(x)  B(x)]   x  [A(x)  B(x)]   x [A(x)   B(x)] –Není pravda, že A je podmnožinou B  Průnik A a komplementu B je neprázdný (Nakreslete si to!) „Není pravda, že některá A jsou B“  „Žádné A není B“ –  x [A(x)  B(x)]   x  [A(x)  B(x)]   x [  A(x)   B(x)]   x [A(x)   B(x)]   x [B(x)   A(x)] –Průnik A a B je prázdný (čili A, B jsou disjunktní)  A je podmnožinou komplementu B  B je podmnožinou komplementu A (Nakreslete si to!) „Není pravda, že žádné A není B“  „Některá A jsou B“ –  x [A(x)   B(x)]   x  [A(x)   B(x)]   x [A(x)  B(x)] –A není podmnožinou komplementu B  Průnik A a B je neprázdný (Nakreslete si to!) „Není pravda, že některá A nejsou B“  „Všechna A jsou B“ –  x [A(x)   B(x)]   x [  A(x)  B(x)]   x [A(x)  B(x)] –Průnik A a komplementu B je prázdný  A je podmnožinou B (Nakreslete si to!)


Stáhnout ppt "Úvod do Teoretické informatiky (logika)1 Rezoluční metoda 3. přednáška Marek Menšík."

Podobné prezentace


Reklamy Google