R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí Předběžné poznámky A. Jsme na úplně jiné půdě – třetí svět formuluje své postoje k životnímu prostředí.

Prezentace na téma: "R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí Předběžné poznámky A. Jsme na úplně jiné půdě – třetí svět formuluje své postoje k životnímu prostředí."— Transkript prezentace:

1 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí Předběžné poznámky A. Jsme na úplně jiné půdě – třetí svět formuluje své postoje k životnímu prostředí jinak, je tam úplně jiná reakce na protesty a sami protestující chápou svůj odpor v jiném výkladovém rámci – a to i přes to, že západní environmentalisté a ekologisté často vzhlížejí k východu a přírodním národům. B. Euroamerická kultura je v tomto smyslu výjimečná (je v hned v několika ohledech od jiných kulturních okruhů odlišná více než oni mezi sebou navzájem). C. Z toho můžeme odvodit, že ekologismus a environmentalismus v zemích euroamerického kulturního okruhu bude odlišný od environmentalismu a ekologismu v zemích ostatních kulturních okruhů. D. A z tohoto vyplývá, že bychom neměli hodnotit jejich činy z naší pozice. Míra radikality vždy odpovídá míře možnosti ovlivnit dění neradikálními prostředky.

2 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí Z ostatních kulturních okruhů (Euroamerický, Latinská amerika, arabský a perský islám, jihovýchodní Asie včetně Číny, Indie, subsaharská Afrika, území bývalého Sovětského svazu a části jeho satelitů) si vybíráme Indii a jihovýchodní Asii (Thajsko) a to z následujících důvodů. Oba státy reprezentují svébytnou kulturu, která v mnohém dokázala odolat vlivu západní kultury (dnes už to tak úplně neplatí  ). V obou zemích je environmentální i ekologistické hnutí velmi silné a v obou má velmi silné protivníky. Začněme Indií a vývojem zeleného hnutí tam.

3 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí - INDIE Začněme historickým pozadím Před příchodem Evropanů se Indie skládá z relativně velkého počtu malých států – relativně samostatných, jejichž obyvatelé měli většinu svých potřeb uspokojovaných z místních zdrojů a specializace byla výhradně doménou těchto území – nikoliv komunikace mezi nimi. Korektivem jsou i silná náboženská a společenská tabu. Ovšem pozor – ještě před příchodem Britů trpěly části Indie ekologickou degradací.

4 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí - INDIE Britové přicházejí jako obchodníci, ovšem po získání moci nad značnou částí Indie začínají přizpůsobovat její hospodářství svým zájmům (plodiny, těžařství). To od samého počátku (tzn. od konce 18. století) vyvolává odpor, který má nacionální, náboženské a později i zeleně-náboženské a zeleně- nacionální důvody (pěstování opia, indiga, cukru a čaje na export). Kromě Britů „zklamaly“ i lokální elity, které se velmi často stavěli na stranu Britů, aby získaly lepší kontrolu nad místními komunitami. Vše – degradace i rozpad místních komunit zrychlil po Britském přímém ovládnutí Indie. Definitivní tečku za environmentální degradací uskutečnil tzv. „lesní zákon“ z roku 1878 – koloniální správa jím dostala monopol na lesní hospodaření. Británie to potřeboval, stejně jako holoseče, kvůli výstavbě železnic a dalším potřebám. Indie se pod britskou zprávou stává zemí monokulturních plodin a intenzivního využívání přírodních zdrojů.

5 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí - INDIE První resistence – střet industriální a zemědělské kultury – konzervativně laděný environmentalismus již v 19. století i v Indii. Od počátku má silné lokální či nacionální kořeny. Bengálské povstání (1859-1863), které vypuklo jako následek ničení „komunitních polí“ a kvůli nátlaku na pěstování indiga místo vlastních plodin. Povstání v Bihary (bojkot továren, odmítání indiga). Vše se urychluje na konci 19. a na počátku 20. století.

6 R. E. H. & exkurze mimo ČR Vše se urychluje na konci 19. a na počátku 20. století. Indický národní kongres a jeho kampaň – Tichá Indie (1920-1922 a 1930-1932) – boj za jiné hospodaření v lesích. Jawaharlal Nehru x Mahatma Gandhi – první na straně rychlé industrializace, druhý na straně konzervativních hodnot zemědělsko-duchovní civilizace. Souboj končí Gandhiho smrtí a Indie se odpoutává od Britského impéria industrializuje se již sama. Vláda – díky vítězství Nehrua – pokračuje téměř přesně v politice Britů.

7 R. E. H. & exkurze mimo ČR Vláda – díky vítězství Nehrua – pokračuje téměř přesně v politice Britů. (Protože Britové si své odpůrce vcelku chytře vychovali na Oxford U. a Cambridge U.) Prudká industrializace + masivní populační růst – katastrofa (ještě dnes pokračuje i když je pro většinu z nás neviditelná!). Nedostupnost přírodních zdrojů – povodně – eroze půdy. Dotklo se to nejméně 450 000 000 chudých Indů. Současní Indičtí radikálové – Vandana Shiva, Satish Kumar a další jsou reakcí na Britskou vládu a formu industrializace, kterou zvolila svobodná Indie v druhé polovině 20. století.

8 R. E. H. & exkurze mimo ČR Konkrétní příklady současných hnutí v Indii: A) Chipko a „Lesní hnutí“ – Uttar Pradeš, ve které existovala dlouhá historie proti- koloniálního boje. 60. léta – silné odlesňování a rozvoj průmyslu. Pak monzun v roce 1970 způsobil strašnou povodeň. V roce 1973 – další souhlas vlády s holosečnou těžbou – vzniká Chipko. Vláda jako ústupek zakládá „Lesní společnost“ ovšem hnutí existuje dál a v jeho rámci nakonec vznikají tři proudy:

9 R. E. H. & exkurze mimo ČR Konkrétní příklady současných hnutí v Indii: Tři proudy: Technofabický – Chandri Prasad Bhatt – méně destruktivní těžba a omezení. Radikálně-konzervativní – Sunderlal Bahaguna – naprostý zákaz těžby a vše na lokální společenství. Marxistický – Uttarkhand Sangharsh Vahini – marxisticky orientovaná ochrana přírody Přímé akce, principielní nenásilí, spolupráce.

10 R. E. H. & exkurze mimo ČR Konkrétní příklady současných hnutí v Indii: Vrchol Chipko – počátek 80. let (1981) – když Bahaguna zahájil hladovku za naprostý zákaz těžby a tisíce dalších akcí se rozběhly po celé Indii. Nakonec se Indhira Gandhiová setkala s Bahagunou a dohodla 15-letý zákaz těžby. Na Chipko navazuje mnoho dalších lidí: Appiko hnutí – Krankata (Kalasa) – tropické pralesy – rok 1950 70% lesů zničeno. Rok 1983 – šest žen a můžů přivázáno u stromů – Appiko stejně jako Chipko skončilo u nábožensky konzervativního postoje. Ale radikálně environmentálního.

11 R. E. H. & exkurze mimo ČR Bastar (stát Madhya Pradesh) – 2/3 kmenového obyvatelstva – velmi zvláštní hnutí – spojené s velmi silným náboženským cítěním a kmenovou mentalitou. Odpor proti přehradám: Narmada (1970) – první oficielní „environmentální“ mrtví. Vláda odstoupila od půjčky, ale projekt stejně uskutečnila. Odpor proti těžbě: Ghandhamardan Orissa – Balco (firma) a těžba bauxitu. 1980 – blokády a velké bitky. Doon údolí – totéž – 53 z 60 dolů uzavřeno. Většinou záleží na zapojení se západní veřejnosti – bez ní byli ti aktivisté místní málokdy úspěšní.

12 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí – THAJSKO Před 30 lety bylo „ekologické“ nahlíženo jako západní – produkt průmyslového a demokratického světa. Dnes jsme plni slov o smyslu východních přístupů, ale to jak vidíme ochranu životního prostředí je stále prostřednictvím naší optiky. Důkazem může být „environmentální hnutí“ v Thajsku.

13 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí – THAJSKO Opět trocha historie – Thajsko nikdy nebylo okupováno či kolonizováno. Je budhistickým státem s křesťanskou a islámskou menšinou. Do roku 1973 – autokratický režim. Dnes – bakšišová demokracie. Thajské environmentální hnutí má přesto velké výsledky – proč?

14 R. E. H. & exkurze mimo ČR Mimoevropská radikální hnutí – THAJSKO 1988-1989 – Nam Čoan – Kančanaburi. (studenti a místní obyvatelé proti přehradě – úspěch) Pak Mun – Ubon Ratčata – úspěch Legální kontra ilegální Militantní kontra mírové Stát versus soukromá ochrana Práce nebo příroda