Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. Dne 27.9. vystoupil ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek ve všeobecné rozpravě hlav států a vysokých představitelů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. Dne 27.9. vystoupil ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek ve všeobecné rozpravě hlav států a vysokých představitelů."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 Dne vystoupil ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek ve všeobecné rozpravě hlav států a vysokých představitelů členských zemí OSN při příležitosti zahájení 69. zasedání Valného shromáždění OSN. „Moje země letos slaví 25 let od návratu ke svobodě a demokracii v roce A i dnes je část Evropy ve válce. Teritoriální integrita Ukrajiny garantovaná Chartou OSN a Budapešťským memorandem z roku 1994 byla narušena ruskou anexí Krymu a Ruskem podporovanou aktivitou paramilitárních separatistů na východě Ukrajiny,“ řekl ministr. Ministr dále vyjádřil své znepokojení nad pokračujícím zhoršováním bezpečnostní situace v severním Iráku. Odsoudil akty násilí páchané tzv. islámským státem na místních etnických a náboženských menšinách, stejně jako vraždy dvou novinářů a pracovníka humanitární organizace. Takové akty jsou válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti. „Terorismus nabyl nových rozměrů a je třeba mu čelit s nejvyšším odhodláním,“ zdůraznil ministr Zaorálek. V této souvislosti podpořil strategii prezidenta Obamy a další mezinárodní aktivity včetně Summitu Rady bezpečnosti k problematice zahraničních bojovníků. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek2

3 5 3

4 V souvislosti s násilím se podle ministra musíme zamyslet nad tím, jaké jsou jeho kořeny. “Často vidíme, že jde o důsledek zoufalství a nenaplnění základních potřeb zajišťujících lidskou důstojnost, jako je dostupnost spravedlnosti, politické zastoupení a základní svobody, ale také jídlo, voda, lékařská péče, vzdělání, snesitelné pracovní podmínky a ochrana před diskriminací. Je zodpovědností mezinárodního společenství zajistit, že lidská důstojnost nezůstane jen na papíře a půjde o celosvětovou praxi,“ řekl ministr a dodal: „Jsem pyšný na to, že moje země může k tomuto úsilí přispět stavíc na dědictví humanismu prvního československého prezidenta Masaryka a prvního prezidenta České republiky Havla.“ Ministr poukázal na to, že "v příliš mnoha částech světa jsou ženy mezi nejvíce ohroženými skupinami". Vyzval proto všechny státy, aby se snažily předcházet případům takovéhoto druhu násilí, které v důsledku postihuje nejen rozvoj daných zemí, ale i jejich stabilitu. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek4

5 Klíčem k udržení spravedlivé společnosti je udržitelný rozvoj, uvedl dále ministr Zaorálek. Zapojujeme se proto do přípravy Rozvojové agendy po roce 2015, jejímž pilířem budou nově schválené Cíle udržitelného rozvoje, které budou v mnohém navazovat na končící Rozvojové cíle tisíciletí, které v letech usilovaly o odstranění nejpalčivějších problémů světa spojených s chudobou a hladem. Podpora dobrého vládnutí, vlády práva, lidských práv a přiznání více práv ženám přitom musí zůstat zachovány mezi nejdůležitějšími prioritami. ČR má zájem přispět k vytváření sociálně, environmentálně a ekonomicky udržitelé budoucnosti prostřednictvím Ekonomické a sociální rady OSN, kde usilujeme o členství počínaje rokem Jsme též aktivně zapojeni do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jsme připraveni podpořit návrhy a řešení směřující k nové dohodě, jež by měla být uzavřena v Paříži v r Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek5

6 Smlouva o obchodu se zbraněmi vstupuje v platnost po ratifikaci Českou republikou Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek dne 25. září 2014 na slavnostním ceremoniálu uložení ratifikačních listin v New Yorku dokončil za Českou republiku proces schvalování smlouvy o obchodu se zbraněmi. Česká republika se tím zařadila k zemím, které se zasloužily o rychlý vstup této důležité mezinárodní smlouvy v platnost. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek6

7 Smlouva o obchodu se zbraněmi (ATT) byla přijata Valným shromážděním OSN 2. dubna 2013 a je prvním globálním nástrojem pro kontrolu mezinárodního obchodu se zbraněmi, vojenským a dalším souvisejícím materiálem. Státy jsou na základě smlouvy povinny kontrolovat transakce zahrnující osm kategorií konvenčních zbraní, včetně ručních a lehkých zbraní. Separátně je upraven kontrolní režim pro munici a součásti a komponenty zbraní. Při povolování exportu zbraní musejí smluvní strany brát do úvahy hlediska jako zachování míru a bezpečnosti, závažné porušování lidských práv či mezinárodního humanitárního práva nebo mezinárodní organizovaný zločin. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek7

8 Rozvojová agenda po roce 2015 Rozvojová agenda po roce 2015 (Post-2015 Development Agenda) je chystaná koncepce cílů, dohod a závazků, týkající se udržitelného rozvoje, kterou připravuje Organizace spojených národů (OSN). Tato koncepce by měla implementovat Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals - SDGs) a navázat na Rozvojové cíle milénia (Millennium Development Goals - MDGs). 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek8

9 Diskuze zaměřené na Rozvojovou agendu po roce 2015 probíhají ve více než 70 zemích. Rozvojová skupina při OSN (The United Nations Development Group) organizuje soubor jedenácti tematických konzultací zaměřených na: konflikty a nestabilitu; vzdělání; udržitelnost životního prostředí; správu věcí veřejných; růst a zaměstnanost; zdraví; hladovění; potraviny a výživu; nerovnosti; populační vývoj; energii; vodu. Zpráva s předběžnými zjištěními z národních a tematických konzultací byla zveřejněna v březnu V současné době probíhá po celém světě také mnoho výzkumů, které mapují současnou situaci a zabývají se možnými výhledy a návrhy opatření do budoucna. Jedním z nich je i celosvětově prováděný průzkum nazvaný MŮJ Svět (MY World). V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), na kterém proběhne reflexe dosavadního jednání a jeho závěrů. Uskuteční se 12. a 13. listopadu 2014 v australském Sydney. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek9

10 5 bodů budoucí transformace, aneb cestovní mapa Zaměřit se na všechny. Po roce 2015 už nepůjde o snižování, ale o ukončení extrémní chudoby. Žádnému člověku nesmí být upřeny ekonomické příležitosti a lidská práva. Základem transformace se musí stát udržitelný rozvoj. Je nutné jednat ihned, abychom dokázali odvrátit nebezpečné dopady změny klimatu a degradace životního prostředí. Transformace ekonomiky ve prospěch pracovních příležitostí a inkluzívního růstu. Transformace založená na inovacích, technologiích a potenciálu byznysu. Bezpečnost a efektivní, otevřené a odpovědné instituce. Bezpečnost a dobrá správa věcí veřejných jsou klíčem k dobrému životu. Vytvořit nové globální partnerství. Rozvojová agenda po roce 2015 musí vycházet z pocitu solidarity, spolupráce a vzájemné odpovědnosti. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek10

11 3. Organizace spojených národů Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu – v červenci 2012 měla 193 členských států. Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek11

12 Dějiny OSN Založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. 24. října 1945 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku. Dnes má OSN 193 členských států, ČR je členem od začátku roku Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek12

13 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek13

14 Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek14

15 Charta OSN Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek15

16 Členské státy OSN 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek16

17 Organizační struktura OSN Valné shromáždění Rada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada - ECOSOC Poručenská rada Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek17

18 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek18

19 Sídlo OSN: New York Sídla přidružených organizací: Washington Vídeň Řím Ženeva Paříž Nairobi … 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek19

20 Valné shromáždění Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne. Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek20

21 Valné shromáždění Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS: První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost. Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor. Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor. Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace. Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor. Šestý výbor – Právní výbor. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek21

22 Valné shromáždění Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají: výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva; mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním; Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek22

23 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek23

24 Palác národů – Ženeva (Švýcyrsko) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek24

25 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek25

26 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek26

27 Dům OSN v Praze Historie přítomnosti Organizace spojených národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha 5 a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze. Dům OSN, Železná 24, Praha 1, V UN House sídlí tyto organizace OSN: UNIC (Informační centrum OSN v Praze) UNHCR (Komisariát OSN pro uprchlíky) WHO (Světová zdravotnická organizace) Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek27

28 Rada bezpečnosti Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek28

29 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek29

30 Rada bezpečnosti Podle článku 25 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná. Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek30

31 Reforma rady bezpečnosti V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii. Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek31

32 Mírové operace OSN Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru. Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek32

33 Funkce operací na udržení míru OSN 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek33 VojenskéPolitickéHumanitární Monitoring dohod o příměří Udržování pořádku a dodržování zákonů Ochrana humanitárních konvojů Monitoring nárazníkových zónPomoc při obnovně funkční vlády Ochrana humanitárních pracovníků Odzbrojení znepřátelených frakcíPomoc s udržením nezávislostiZajištění humanitární pomoci Kontrola rozmístění místních sil Vyjednávání s vládnoucími entitami Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Prevence infiltraceAdministrace volebPomoc při repatriaci uprchlíků Prevence občanské válkyVykonávání dočasné místní správyMonitoring uprchlíků Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dozor nad regionálním rozdělením Management a arbitráž lokálních sporů Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Odstraňování minTzv. „confidence-building“ opatření Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Výcvik místní policie

34 Mírové operace OSN Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD). Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek34

35 Leden 1999 Prosinec 2001 Listopad 2005 Listopad 2008 Počet aktivních misí Počet států přispívajících vojáky Vojenský personál Civilní a policejní personál Roční rozpočet $ 1,0 mld.$ 2,5 mld.$ 5,03 mld. $ 7,1 mld. Kvantitativní aspekty operací OSN Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives. 535 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

36 Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN (září 2005) 536 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

37 Další státy k září France Brazil Poland – Austria – Germany – Russia – Fiji – UK – USA – Slovakia – Czech Republic – – Uzbekistan - 0 Celkem: vojáků z 116 zemí 537 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

38 Zahájení operace Název operaceLokalizaceKonflikt 1991 Mise OSN v Západní Sahaře (MINURSO)MINURSO Západní Sahara okupace Západní Sahary MarokemZápadní SaharyMarokem 2003Mise OSN v Libérii (UNMIL)UNMILLibérie Druhá občanská válka v Libérii 2004 Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI)UNOCI Pobřeží slonoviny Občanská válka v Pobřeží slonoviny 2007 Mise OSN a Africké unie v Súdánu (UNAMID)UNAMID SúdánKonflikt v Dárfúru 2010 Stabilizační mise OSN v Kongu (MONUSCO)MONUSCO Kongo Druhá válka v Kongu 2011 United Nations Interim Security Force for Abyei (UNISFA)UNISFA Súdán Konflikt v Jižním Kordofánu 2011 United Nations Mission in the Republic of South Sudan (UNMISS)UNMISS Jižní Súdán Druhá súdánská občanská válka 2011 United Nations Support Mission in Libya (UNSMIL)UNSMIL Libye Občanská válka v Libyi 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek38

39 MiseZeměOdDoCelkem se zúčastnilo DKNSKoreakvěten 1955únor MONUCKongokvěten 2000současnostineuvedeno (3 v roce 2006) UNAVEMAngolaleden 1989prosinec UNAVEM IIAngolaprosinec 1992březen UNCROChorvatskoleden 1999leden UNGCIIrákčerven 1991únor UNMIKKosovoúnor 2000současnostineuvedeno (1 v roce 2006) UNMOPChorvatskolistopad 1996prosinec UNMOTTádžikistánčerven 1998červen UNOMIGGruzieříjen 1994současnostineuvedeno (5 v roce 2006) UNOMILLibérieprosinec 1993srpen UNOMOZMosambikbřezen 1993prosinec UNOMSILSierra Leoneříjen 1999současnostineuvedeno UNOSOMSomálskočerven 1991březen UNPREDEPMakedonielistopad 1995únor UNPROFORbýv. Jugoslávieleden 1992červenec UNSCOMIrákčerven 1991duben UNSCOMIrákbřezen UNTAESChorvatskočervenec 1996červenec UNTAGNamibiebřezen 1989březen UNMEEEtiopie/Eritrealeden 2001současnostineuvedeno (2 v roce 2006) 539 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

40 Ekonomická a sociální rada Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, v rámci cirkulace se mění každý rok jedna třetina členů. R ozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. ČR usiluje o členství počínaje rokem Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek40

41 Ekonomická a sociální rada Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci: sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek41

42 Světový summit o sociálním rozvoji Světový summit o sociálním rozvoji (Kodaň, 1995) byl součástí série konferencí svolaných OSN, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o ožehavých problémech pomocí spolupráce členských zemí a dalších významných hráčů. 117 nejvyšších představitelů států a vlád a 69 ministrů přijalo Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji a akční plán. Vlády se zavázaly čelit tíživým sociálním problémům světa řešením klíčových otázek společných pro všechny země: odstranění chudoby, podpora plné zaměstnanosti a prosazování sociální integrace, zvláště pak znevýhodněných skupin obyvatelstva. Summit předznamenal začátek nového přístupu k sociálnímu rozvoji jako jedné z hlavních priorit, která staví jednotlivce a jeho zájmy do centra rozvoje. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek42

43 Programy a další orgány OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek43

44 Regionální komise Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN. Ekonomická komise pro Afriku (ECA) Ekonomická komise pro Evropu (ECE) Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC) Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP) Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek44

45 Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek45

46 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek46

47 Poručenská rada Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise. Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek47

48 Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek48

49 Sekretariát Oddělení a úřady Sekretariátu OSN: Úřad pro vnitřní dohled (OIOS) Úřad pro právní otázky (OLA) Odbor pro politické otázky (DPA) Odbor pro otázky odzbrojení (DDA) Odbor pro mírové operace (DPKO) Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA) Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a... (DGAMC) Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI) Odbor pro řízení (DM) Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD) Úřad pro otázky odzbrojení 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek49

50 Sekretariát Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv. V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva. Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek50

51 Generální tajemník Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek51 Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007.

52 Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI) Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické krize z 30. let Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB) Založeny v roce 1945 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodské instituce: Světová banka (SB, WB) Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF)  Měnový systém  Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD) – fluktuace max. 1%  Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století)  To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací. 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek52

53 5 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek53

54 Krize Brettonwoods  Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy – akutní nedostatek financí v systému  Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly  Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat  Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení  V systému byla obrovská poptávka po dolarech – investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo.  Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru  Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů. 554 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

55 IMF dnes  185 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu).  Členské státy přispívají do společné pokladny – minimální výše se určuje podle síly ekonomiky  75% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně  25% v tzv. SDR (Special Drawing Rights)  Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k obchodování a jiným transakcím.  Zajišťuje stabilitu výše příspěvku – je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje.  Podle výše příspěvku se určuje  a/ počet hlasů při hlasování  Každý stát má 250 hlasů + za každých SDR jeden další  To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté západní státy – několik států dá dohromady přes 50% hlasů  b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok 555 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

56 Úkoly IMF v současném systému Podporovat stabilitu měnového systému Může zasáhnout na podporu měny, která má potíže Např. poskytnutím úvěru centrální bance dané země, která těmito penězi podporuje svou měnu Podporovat odstraňování devizových omezení Podporovat volnou směnitelnost měn Podporovat odstraňování bariér v toku financí Poskytovat úvěry Poskytuje úvěry zemím, které se potýkají s ekonomickým propadem Souvislost s rozvojovou problematikou 556 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

57 IMF a rozvoj  Poskytuje úvěry zemím, které čelí ekonomickému propadu a nestabilitě měny.  Úvěry dvou základních typů  Krátkodobé  K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod.  Jednorázový nástroj  Střednědobé  Podobnější rozvojové pomoci – finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora  Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat). 557 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

58 IMF a rozvoj  IMF poskytuje půjčky všem zemím, nejen „rozvojovým“  Četnost úvěrů „rozvojových“ států u IMF vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům  Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit  Někdy také státy řeší dalším úvěrem platební neschopnost v úvěrech stávajících 558 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

59 IMF a rozvoj  IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem  To sleduje kondici ekonomik členských států  Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report)  Zde vznikala doporučení „rozvojovým“ zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů  V 80. letech SAP´s  Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF)  V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP)  Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni 559 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

60 IMF rozvojová politika  IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou  IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické situace země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc.  Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména:  Na fungování a transparentnost veřejných financí  Sociální dopady makroekonomických priorit země  Naplnění zásady komparativních výhod  Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008)  IMF poskytuje úvěry výhodněji – s úrokem 0,5%/rok – rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků.  Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek  Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 1095 dolarů) 560 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

61 Oddlužovací aktivity Iniciativa HIPC Společně se Světovou bankou Heavily Indebted Poor Countries Skupina zemí, kterým je odpouštěna část dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI) Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým fondem Přesvědčení některých věřitelů, aby stáhli 100% svých požadavků vůči vybraným zemím 561 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

62 Kritika IMF  Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo bohatých západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru  Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby  Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky „rozvinuté“.  Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy. 562 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

63 Reforma IMF Má být odpovědí na kritické výtky V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 500, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších států PRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The Extended Credit Facility (ECF) Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat 563 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

64 Skupina světové banky  Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod autoritou společných institucí  Vedení WB Radou guvernérů  V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy  Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a hospodaření organizace  Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada výkonných ředitelů  Svého zástupce v ní má pět největších donorů – UK, US, Fr, Jap, Něm  Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně volených ředitelů (regionální klíč)  Inspekční panel  Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny  Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB  Řeší stížnosti na činnost WB 564 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

65 Členství  Podmínkou členství ve WB je být členem IMF  Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky  Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva – hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB  Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF  Členové se dělí na donory a recipienty  Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.)  Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem 565 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

66 Countries based on World Bank income groupings for Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek66

67 Hlavní témata činnosti  WB na rozdíl od IMF je primárně určena k tomu, aby pomáhala ekonomicky slabším zemím k hospodářskému růstu  Pomoc nejchudším státům  Půjčky zacílené na dosažení MDG´s  Postkonfliktní rekonstrukce  Přerušit opakující se konflikty v některých zemích, prostřednictvím přispění pilíři ekonomický a sociální blahobyt  Mezinárodní veřejné statky  Pomáhat spravedlivému sdílení a multilaterální správě mezinárodních veřejných statků a pomáhat řešení dalších záležitostí překračujících hranice států (ŽP, nemoci atp.)  Středně-příjmové země  Spolupracovat na rozdělování příjmů nových silných ekonomik, aby byla odstraněna chudoba ve všech regionech a vrstvách obyvatel  Vzdělávání  Přispívat k všeobecné dostupnosti vzdělání  + jediná geograficky definovaná priorita – Arabský svět (!)  Pomoc šíření lidských práv, vzdělání, podpora soukromého podnikání 567 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

68 Instituce skupiny  Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD – 1945)  Poskytuje výhodnější úvěry středně rozvinutým a rozvojovým zemím  Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, továrny, elektrárny)  Mezinárodní finanční korporace (IFC – 1956)  Spolupráce se soukromým sektorem – levné úvěry na komerční projekty  Účelem rozvoj soukromého sektoru a přilákání dalších klasických komerčních aktivit  Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA 1960)  Půjčky nejchudším zemím – odstraňovaní chudoby, programy udržitelného rozvoje  Rozdílné podmínky poskytování úvěrů od IBRD – nízké úroky nebo dokonce bezúročné půjčky, dlouhá doba splatnosti  Půjčky podmiňovány úpravami v ekonomice – programy strukturálních uprav  Možnost poskytovat i granty – nevratné půjčky – nezadlužují země ale zároveň nepřináší do IDA finance, jako splátky úvěru, které pak lze dal použít na další úvěry  Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA 1988)  Vytváření podminek pro prichod investic do rozvojových zemí  Například nekomerční pojištění firmám, které vznikají v rozvojových zemích  Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů  Řešení sporu uvnitř WB i WTO 568 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

69 Rozvojové politiky WB také využívá PRSPs Tedy sdílí priority a postupy s IMF Je součástí téhož rozvojového diskurzu Světová banka doplňuje činnost IMF a soustředí se na projekty praktického rázu Stavby přehrad a zavlažovacích systémů Budování infrastruktury Posilování státních služeb – stavby škol, zdravotnických zařízení apod. Půjčuje podnikatelům 569 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

70 Kritika Světové banky  Společně s IMF prakticky pokrývají potřeby „rozvojových“ zemí  IMF zajišťuje makroekonomické a finanční služby  WB poskytuje finance na budování praktických facilit nutných k fungování státu  Společně tak tvoří síť, které se chudé státy nemohou vyhnout, což dále posiluje jejich moc  Přitom využívají podobný systém hlasování, hlasy rozdělují na jednotném základě  Obě zvýhodňují bohaté státy oproti chudým  Existuje řada příkladů selhání  Podpora stavby přehrad bez ohledu na ekologické následky  Podpora diktátorských režimů  Vnucení monokultur v zemědělství, které vedly ke zvýšení křehkosti místní ekonomiky atp. 570 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

71 Světová obchodní organizace (WTO) Vznikla v roce 1948 jako GATT (Mezinárodní dohoda o clech a obchodu) Cílem je odstraňování celních a dalších tarifů omezujících mezinárodní obchod transformace WTO v roce 1994: Rozšíření spektra aktivit Podpora liberalizace ekonomiky na globální úrovni Odstraňování diskriminace v mezinárodním obchodu Anti-dumpingová politika Rozhodování obchodních sporů mezi členy Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 153 členů (1. srpna 2008). 571 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

72 Rozhodování ve WTO  Konsensuální způsob rozhodování – trvá velmi dlouho:  Hlavní linie politiky jsou určovány v tzv. kolech  K přijetí výstupu takového kola je nutný souhlas všech členů  Kola tedy trvají i několik let  Každé dva roky se koná ministerská konference, která je nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO  Mezi zasedáními konference funguje v sídle v Ženevě Generální rada složená ze stálých zástupců členských států. 572 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

73 WTO a rozvoj WTO není primárně rozvojovou organizací Poslední jednací kolo ale bývá nazýváno „Rozvojovým kolem“ Soustředí se na odstraňování diskriminačních opatření znevýhodňujících ekonomicky slabé státy Hledá způsoby rovnoprávného zastoupení „rozvojových“ států v současné globální ekonomice Zvýhodňuje „rozvojové“ státy – delší lhůty na implementaci některých nařízení, případně dokonce výjimky z některých povinností 573 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek

74 Kritika WTO Pomalé rozhodování Omezená schopnost vynutit svá rozhodnutí v praxi Omezená schopnost prosadit nápravu po sporu mezi členy Někdy je předmětem kritiky také jednoznačné zakotvení v kapitalistickém systému a volném obchodu 574 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, Michael Martinek


Stáhnout ppt "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek. Dne 27.9. vystoupil ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek ve všeobecné rozpravě hlav států a vysokých představitelů."

Podobné prezentace


Reklamy Google