Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc."— Transkript prezentace:

1 UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.

2 UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1.Univerzalizace ekonomického vzdělání od r Struktura vzdělání na ekonomických lyceích podle skupin předmětů v roce Struktura ekonomického a dalšího odborného vzdělání v povinném základu od r Struktura vzdělání ve skupině odborně výběrových předmětů 5.Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích od r Přechod na rámcový vzdělávací program na ekonomickém lyceu

3 7.Rámcové rozvržení obsahu vzdělání na ekonomickém lyceu 8.Kurikurální rámec v ekonomickém vzdělávání na ekonomickém lyceu 9.Srovnání všeobecně vzdělávací a odborné složky na ekonomických lyceích ve společném základu vzdělávání podle platného učebního plánu a rámcového vzdělávacího programu 10.Specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách 11.Struktura specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách 12.Pedagogická dokumentace na vyšších odborných školách s ekonomickým zaměřením navrhovaná žadateli k akreditaci zřizovatelem 13.Tendence a problémy v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách

4 1) Univerzalizace ekonomického vzdělání od r  Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích jako nový vzdělávací program (od roku 1994 pro poskytování univerzálního ekonomického vzdělání)  Úplná střední škola (studium pro absolventy základních škol ukončené maturitou)  Charakteristika uplatnění absolventa (studium na vysokých a vyšších odborných školách zejména ekonomických směrů, přímý nástup do praxe s rychlou adaptací a orientací v praxi)  Odborné zastávání vybraných profesí v praxi (personalistika, informační technologie, komunikace, archivace, marketing)  Omezené možnosti výkonu odborných ekonomických profesí (účetnictví, financování podniku, zdaňování firem)

5 2) Struktura vzdělání na ekonomických lyceích podle skupin předmětů v roce 1994  všeobecně vzdělávací předměty hodin  ekonomické a jiné odborné předměty povinné 21 hodin  odborné výběrové předměty 4 – 12 hodin  disponibilní hodiny 8 hodin

6 3) Struktura ekonomického a dalšího odborného vzdělání v povinném základu od r  ekonomika 6 hodin  účetnictví 5 hodin  právo 3 hodiny  výpočetní technika 5 hodin  produkční procesy 2 hodiny

7 4) Struktura vzdělání ve skupině odborně výběrových předmětů  Finance  Marketing a management  Korespondence  Seminář

8 5) Ekonomické vzdělávání na ekonomických lyceích od r  nový učební plán Názvy vyučovacích předmětů podle skupin Celkem týdenní počty hodin za čtyřleté studium l. Předměty povinného základu103 Český jazyk a literatura12 První cizí jazyk12 Druhý cizí jazyk9 Občanská nauka3 Psychologie2 Společenská kultura2 Dějepis6 Zeměpis4 Matematika12

9 Názvy vyučovacích předmětů podle skupin Celkem týdenní počty hodin za čtyřleté studium Fyzika4 Chemie4 Biologie4 Tělesná výchova8 Ekonomika6 Účetnictví6 Právo3 Výpočetní technika6 2. Výběrové předměty9 Finance Marketing a management Korespondence Produkční procesy Společenskovědní seminář Seminář z dějepisu 3. Disponibilní hodiny12 Povinné předměty124

10  srovnání všeobecného vzdělání a odborného vzdělání v povinném základu (všeobecné vzdělání 71%, ekonomické a jiné odborné vzdělání 29%)  proporci ovlivňuje rozložení výuky výběrových a disponibilních hodin (částečně určených pro všeobecné vzdělání a část pro vzdělání ekonomické a jiné odborné)

11 6) Přechod na rámcový vzdělávací program na ekonomickém lyceu  školám se nebude určovat učební plán, ani učební osnovy centrálními školskými orgány  školy se řídí rámcovým vzdělávacím programem, připraveným Národním ústavem odborného vzdělávání v Praze a schváleným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR  školy si na základě rámcového vzdělávacího programu vypracovávají školní vzdělávací programy  pro realizaci obsahu vzdělání stanovují školy učební předměty nebo užívají modelovou organizaci výuky

12 7) Rámcové rozvržení obsahu vzdělání na ekonomickém lyceu  Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání

13 Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet vyučovacích hodin za čtyřleté studium Týdenníchza celé studium Jazykové vzdělávání - český jazyk - dva cizí jazyky Společensko vědní vzdělávání10320 Přírodovědné vzdělávání10320 Matematické vzdělávání12384 Estetické vzdělávání5160 Vzdělávání pro zdraví8256 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Národní a světová ekonomika396 Podnikání a podnikové činnosti5260 Financování a účetnictví9288 Disponibilní hodiny28896 Celkem

14 8) Kurikurální rámec v ekonomickém vzdělávání na ekonomickém lyceu Oblast vzděláníUčivo Informační komunikační technologie 1. Samostatná práce s počítačem, operační systém, soubory, adresářová struktura, souhrnné cíle 2. Práce se standardním aplikačním programovým vybavením 3. Práce v lokální síti, elektronická komunikace, komunikační a přenosové možnosti Internetu 4. Informační zdroje, celosvětová počítačová síť Internet 5. Psaní na klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou Národní a světová ekonomika1. Podstata fungování tržní ekonomiky 2. Národní hospodářství a hospodářská politika 3. Světová ekonomika

15 Podnikání a podnikové činnosti1.Organizace, podnik, právní úprava podnikání 2.Management 3.Marketing 4.Zabezpečení podniku vstupy 5.Hlavní činnost podniku 6.Prodejní činnost, obchodní závazkové vztahy Financování a účetnictví1.Dva pohledy finančního řízení 2.Náklady, výnosy, výsledek hospodaření 3.Zdroje financování, finanční řízení 4.Podstata účetnictví a daňové evidence 5.Základy účtování ve finančním účetnictví 6.Soustava daní a zákonného pojištění 7.Kalkulace a rozpočty 8.Účetní uzávěrka a závěrka 9.Finanční trh

16 9) Srovnání všeobecně vzdělávací a odborné složky na ekonomických lyceích ve společném základu vzdělávání podle platného učebního plánu a rámcového vzdělávacího programu  všeobecně vzdělávací složka (platný 71% - 80%, rámcový 73%)  odborně vzdělávací složka (platný 29% - 20%, rámcový 27%)  vyvážená odborná a všeobecně vzdělávací složka

17 10) Specializace v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách  vyšší odborné školy jako složka terciárního vzdělávacího systému (spolu s neuniverzitními a univerzitními vysokými školami)  zřizování vyšších odborných škol (regionální státní instituce – krajské úřady, soukromý sektor, církve – podle školského zákona)  organizační začlenění vyšších odborných škol do sítě škol (jako přidružené školské instituce ke středním školám, samostatné školské instituce)

18  parametry vyššího odborného vzdělávání (profil absolventa s vyšším než středoškolským vzděláním, obsah a struktura vzdělání s vyšší úrovní, vyučovací proces s prvky výuky v terciárním vzdělávání, organizace vzdělávacího procesu s prvky terciárního vzdělávání, studiem ukončeno absolutoriem s dokumentem diplomu specialista v oboru – DiS za jménem)  směřování evaluace vyšší odborné školy (prodloužení akreditace, zrušení akreditace, transformace na neuniverzitní vysokou školu)

19 11) Struktura specializace ekonomického vzdělávání na vyšších odborných školách  pestrá struktura studijních oborů (několik desítek oborů s hlubší specializací – obecnější: účetnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, konkrétnější: manažer sportu, prokurista firmy, finanční poradenství)  seskupení specializací (ekonomika a řízení firem, management a marketing, financování a účetnictví, ostatní)

20 12) Pedagogická dokumentace na vyšších odborných školách s ekonomickým zaměřením navrhovaná žadateli k akreditaci zřizovatelem  neexistence centrálně stanovené pedagogické dokumentace (zpracovávají a předkládají žadatelé o akreditaci)  profil absolventa a charakteristika studijního oboru (k výkonu profesí spojených s prováděním složitějších ekonomických činností, k výkonu manažerských činností na střední úrovni)  učení plán ( převažuje odborné ekonomické vzdělávání, všeobecné vzdělávání v menší míře a zaměřené na ekonomické vzdělávání)  učební osnovy (obsah ekonomického vzdělávání podle předmětů navrhují žadatelé, hlubší a širší vzdělání než je tomu na střední škole)

21 13) Tendence a problémy v ekonomickém vzdělávání na vyšších odborných školách  přispívají k větší diferenciaci vzdělávání (stupňů škol, struktury studijních oborů, procesu vzdělávání)  zvyšují podíl absolventů škol s terciárním vzděláváním (upravuje statistiky v pro mezinárodní srovnávání)  zvyšují ekonomickou efektivnost terciárního vzdělávání (využívání volných kapacit středních škol)  reálněji vyjadřují požadavky na ekonomické vzdělávání v etapě transformace ekonomiky na tržní základy (větší počty kvalifikovaných ekonomů, nové funkce ekonomických pracovníků, stratifikace profesí, změna struktury ekonomiky)

22  vyžadují optimalizaci škol a restrukturalizaci studijních oborů (převaha ekonomických oborů, jejich zaměření, umístění v regionech)  nenahrazují bakalářské vzdělávání na vysokých školách (možnost společného studijního programu s vysokou školou, přístup ke vzdělávání na vysoké školy se započítáváním absolvovaných kurzů)  respektují trendy v ekonomice a ve vzdělávání (změny v ekonomice, rozšiřování a zvyšování vzdělání obyvatelstva, tradice českého školství)


Stáhnout ppt "UNIVERZALIZACE A SPECIALIZACE EKONOMICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ©prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google