Zvláštnosti XV. a XVI. století

Prezentace na téma: "Zvláštnosti XV. a XVI. století"— Transkript prezentace:

1 Zvláštnosti XV. a XVI. století

2 Navštívíme-li Versailles, vězme, že v paláci, ač je nejvýznamnější ve Francii, nejsou koupelny.

3 Ve středověku neexistovaly kartáčky na zuby, parfémy,
desodoranty ani hygienický papír. Exkrementy byly vylévány z oken paláce.

4 Vějíře se neužívaly z důvodu horka, ale kvůli zápachu, který vydávalo lidské tělo
pod oblečením.

5 Proto bylo oblečení zhotovováno z těžkých materiálů, aby nepropouštělo zápach intimních částí, které se nemyly skoro nikdy.

6 Lidé se též nekoupali, nebyla tekoucí voda a v místnostech byla zima.
Koupele se konaly v obrovských vanách plných studené vody. Hlava rodiny-otec se koupala první, potom ostatní mužští členové rodiny od nejstaršího, pak ženy, rovněž podle věku. Pak děti a nakonec kojenci. Když na ně došlo, dítě se mohlo ztratit ve vodě, tak byla špinavá.

7 Původ svatebních kytic…
Ve středověku se většina svateb odehrávala na jaře. Důvod byl jednoduchý: první koupel roku se konala v květnu, ještě v červnu byl zápach lidských těl snesitelný. Nevěsty nosily kytice květů, aby umírnily zápach. Byly jimi v kočárech obloženy. Tak vznikla tradice svatebních kytic..

8 Ve Versailles nás okouzlují zahrady, obrovské a nádherné.
Avšak ve své době byly spíš používány jako záchod než na obdiv. Nebyly toalety, při oslavách svolávaných královským dvorem se sešlo veliké množství lidí..

9 “It’s raining cats and dogs”
Toto anglické přísloví přeložíme doslova „prší psi a kočky“. Jak vznikla tato obdoba českého „padají trakaře“? Střechy domů neměly podkroví. V trámech krovů přežívala zvířata: kočky, psi, krysy a jiní tvorové. Když začalo pršet, prosakující kapky nutily zvířata slézat dolů. Tam je původ tohoto přísloví užívaného hojně v anglosaských zemích..

10 V tom je původ dnešní čestné stráže, která se drží u nebožtíka.
Nejbohatší lidé používali cínové nádobí. Některé potraviny reagovaly s materiálem nádobí, což spolu s nedostatkem hygieny v té době způsobovalo, že velmi často lidé umírali na otravu. Rajčata, která obsahují kyselinu, vyvolávala též tento efekt a byla proto dlouhou dobu považována za toxická. V pohárech docházelo k stejnému jevu. Kontakt cínu s whisky nebo s pivem způsoboval, že lidé se dostávali do narkoleptického stavu způsobeného jak alkoholem, tak cínem.  Často považovali člověka v tomto stavu za mrtvého a již připravovali jeho pohřeb. Tělo umístili na stůl v kuchyni na několik dní a obyčejně kolem něj jedli a pili a čekali, zda přijde k sobě, či ne. V tom je původ dnešní čestné stráže, která se drží u nebožtíka.

11 “Poslední zvonění” Místa kam bylo možno pohřbít nebožtíka byla malá a nebylo vždy dost místa pro všechny. Rakve se po čase otevíraly a po odstranění kostí se do nich uložila další mrtvola. Kosti se ukládaly do kostnice. Někdy se při otevření rakve zjistilo, že nebožtík byl pohřben za živa a snažil se vyhrabat ven. Tak vznikla myšlenka přivázat na zápěstí nebožtíka provázek, protáhnout jej otvorem ve víku rakve a přivázat ke zvonečku nad zemí. Kdyby někdo byl pohřben živý, mohl zatáhat za provázek. Tak zazvonil zvoneček a pohřbená osoba mohla být rychle vykopána. V případě pochybností se totiž někkolik dní u zvonečku hlídkovalo. Z této praktiky vzniklo rčení „poslední zvonění“, což v dnešní době mnoho lidí dává do souvislostí se školou, nebo dokonce s boxerským zápasem.