Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC TRANSATLANTICKÝCH VZTAHŮ Transatlantické vztahy EU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC TRANSATLANTICKÝCH VZTAHŮ Transatlantické vztahy EU."— Transkript prezentace:

1 INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC TRANSATLANTICKÝCH VZTAHŮ Transatlantické vztahy EU

2 Institucionální rámec vztahů  Do 90. let vztahy probíhaly především na úrovni bilaterální.  Hlavní společnou platformou jednání mezi USA a zeměmi ES bylo NATO  Jednání mezi zástupci institucí ES a USA se uskutečňovala pouze ad hoc.

3 Institucionální rámec vztahů  Změna s Transatlantickou deklarací, která institucionalizovala vzájemné vztahy  Setkávání zástupců ES/EU (Komise) a americké administrativy  Institucionalizace byla prohloubena Novou transatlantickou agendou (NTA).  Především v oblasti hospodářské

4 Institucionální rámec vztahů  Mark Pollack a Greg Shaffer identifikovali tři úrovně vládnutí v transatlantických vztazích:  Úroveň mezivládní (intergovernmental)  Úroveň transvládní (transgovernmental)  Úroveň transnacionální (transnational)

5 Mezivládní úroveň  Setkávání nejvyšších představitelů vlád a EU  Na nejvyšší úrovni se jedná o:  summity EU-USA  summity NATO

6 Mezivládní úroveň  Summit EU-USA:  Slouží k tomu, aby se zde činila zásadní rozhodnutí, a stanovil rozsah spolupráce  Funguje jako stabilizační prvek ve vzájemných vztazích  Platforma komunikace, agenda-setting, socializace  Vysoká publicita → tlak na účastníky, aby se dohody plnily  od r probíhají jednou ročně  Účastníci: Prezident USA, předseda Komise a předseda Evropské rady – hlavní představitelé Unie jako celku  Součástí jsou i dialogy na ministerské úrovni (především ministři zahraničí a hospodářství, zástupci Komise)

7 Mezivládní úroveň  Témata:  Bezpečnost (soft security): terorismus, organizovaný zločin, spolupráce policie a tajných služeb, koordinace diplomatických aktivit  Hodnocení NTA  Hospodářské otázky: řešení obchodních sporů, spolupráce na půdě WTO  Problémy:  EU dlouhodobě nebyla reprezentovaná jedním zástupcem (rotační předsednictví v Radě EU) → tendence ze strany USA vidět EU jako komplikované a nejednotné těleso  Lisabonská smlouva částečně sjednocuje „hlas“ Unie, ale i přesto má americký prezident mnohem širší mantinely pro vyjednávání než zástupci EU (omezeni mandátem a kompetencemi)  Některé členské státy stále preferují bilaterální vztahy s USA

8 Mezivládní úroveň  Srovnání přístupu Clintonovy a Bushovy ml. administrativy k EU  Clinton – preference jednání se zástupci Unie jako celku, summity  Bush – preference jednání s Unií jako celkem zejména v otázkách mezinárodního obchodu (obchodní jednání, WTO), též v některých politických a bezpečnostních otázkách (Balkán, Írán, izraelsko-palestinský konflikt) V jiných podstatných otázkách preference bilaterálních vztahů – např. vojenské akce (Irák) Mimo summity stály tehdy i otázky klimatických změn a ICC Typické zejména pro první administrativu, druhá již více nakloněna jednat v rámci transatlantických institucí

9 Mezivládní úroveň  Summity NATO  Hlavní témata z vojenské oblasti = hard security  Hlavy států a předsedové vlád všech členů Aliance  Nemají přesný rozvrh → většinou jednou za dva roky  Předznamenávají posuny v politice a strategiích NATO, sílu závazku členských zemí k akcím NATO

10 Mezivládní úroveň  Ministerská úroveň  Hl. zahraničně politická oblast  setkávání amerického ministra zahraničí s ministry zahraničí členských zemí EU a Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku obvykle se konají po summitech  Může dojít k setkávání ad hoc i jiných ministrů

11 Transvládní úroveň  Kontakty mezi úředníky vládních útvarů → ministerstva USA a DG Komise  Charakterizována jako síť vztahů, která má polopermanentní charakter a ve které se aktéři ne vždy chovají jako zástupci či vyslanci svých vlád  Tyto kontakty ovlivňují celkový charakter vztahů mezi EU-USA → označováno jako „transatlantické vládnutí“ (transatlantic governance)  Hlavním cílem je implementace NTA. Na této úrovni se činí každodenní politická rozhodnutí a zároveň zde dochází ke stanovování nových témat, která jsou následně předložena na summitu.

12 Transvládní úroveň  Na úrovni státních úředníků:  Senior Level Group (SLG): nejvyšší státní úředníci Za USA náměstci pro obchod a hospodářství a politické záležitosti v rámci ministerstva zahraničí, zástupci Komise a zástupci předsednické země (obchod a zahraničí) Příprava summitů a diskuze významných otázek Obvykle dvakrát za půl roku

13 Transvládní úroveň  Task Force  Vysocí státní úředníci z USA, zástupci Komise a předsednické země  Pomocný orgán SLG, identifikuje otázky, které nemohou být vyřešeny na nižší úrovni a ty postupuje SLG  Setkávání cca pětkrát za půl roku

14 Transvládní úroveň  Dialog v oblasti spravedlnosti (Justice Dialogue)  Ustaven v rámci NTA  setkávání zástupců amerického ministerstva spravedlnosti se zástupci Komise  obvykle se koná dvakrát v průběhu předsednictví  Témata: Boj proti financování terorismu, pašování lidí, drog, strategie boje proti organizovanému zločinu, výměna osobních dat a ochrana osobních dat  Hlavní fórum pro uzavírání dohod o vzájemné právní pomoci a extradici  Spojení na Europol a Eurojust

15 Transvládní úroveň  Politický dialog o hranicích a dopravní bezpečnosti  vytvořen po 11/9  otázky vnitřní bezpečnosti, důležitá instituce v boji proti terorismu  zástupci amerického ministerstva vnitra, spravedlnosti a zahraničí a zástupci Komise, Rady a předsednictví

16 Transvládní úroveň  Hospodářská oblast (Transatlantické hospodářské partnerství)  Transatlantická hospodářská rada Má dva předsedy: komisaře pro obchod a zástupce prezidenta USA pro mezinárodní hospodářské vztahy Cíl: Redukovat bariéry investování a podpořit vznik otevřených investičních režimů  Fórum vysokých představitelů EU a USA o spolupráci v oblasti regulace

17 Transvládní úroveň  Steering Group v rámci Transatlantického hospodářského partnerství (TEP)  Zástupci Komise (ředitelé ekonomických úseků DG), předsednické země a zástupce amerického ministerstva pro obchod a hospodářství  Monitoruje realizaci cílů TEP, vypracovává zprávy, identifikuje nové cíle spolupráce, slaďování strategií pro jednání na WTO  Zjišťují možné oblasti sporu → systém včasného varování

18 Transvládní úroveň  Pracovní skupiny  V oblasti zahraniční politiky → na úrovni ředitelů sekcí  Nejvýznamnější jsou v hospodářské oblasti  Setkávání i v oblasti životního prostředí a energetiky, i když jsou technicky mimo rámec NTA

19 Transnacionální úroveň  Síť vztahů mezi nevládními aktéry  I když zde není vliv vlád, některé sítě jsou úzce spjaty s aktivitami a zájmy národních vlád nebo institucí EU  NTA: cíl vytvořit transatlantickou veřejnou sféru a zároveň získat podporu pro aktivity v rámci transatlantických vztahů  Dialogy existují v oblasti obchodu a ochrany spotřebitele, legislativní dialog

20 Transnacionální úroveň  Transatlantický obchodní dialog (Transatlantic Business Dialogue, TABD)  Mezi americkými a evropskými podnikateli  Je nejúspěšnějším dialogem  Setkání skutečně probíhají a aktéři identifikují klíčové otázky, které jsou řešeny na jiných úrovních  Velmi dobré vazby na vládní činitele

21 Transnacionální úroveň  Transatlantic Consumer Dialogue (TACD)  Zástupci organizací na ochranu spotřebitele  Méně úspěšný než TABD  Organizace jsou schopné dohodnout se na společných pozicích, ale nemají tak dobré vazby na vládní činitele jako TADB

22 Transnacionální úroveň  Transatlantický legislativní dialog (Transatlantic Legislative Dialogue, TALD)  Od 70. let probíhají ad hoc setkávání europoslanců a amerických zákonodárců, ale TALD je výsledkem NTA  Marginální vliv  Trpí rozdílným postavením v institucionálním rámci a v pravomocech přijímat legislativu  Osoby, které se setkávají, obvykle nemají podíl na vytváření klíčové legislativy pro transatlantické vztahy

23 Transnacionální úroveň  Transatlantický environmentální dialog Transatlantic Environment Dialogue (TAED)  Dialog mezi odbory  Oba jsou neaktivní  Aktéři preferují globální úroveň

24 Multilaterální vztahy  přidávají autoři Michael Smith a Steven McGuire  Vztahy mezi aktéry v rámci širšího kontextu, především na půdě mezinárodních institucí  WTO, MMF a G-8

25 Hodnocení institucionálního rámce  V r Komise udělala kompletní zhodnocení fungování NTA  zjištění, že bylo naplněno jen 45 % cílů NTA  v dalších 33 % otázkách byl učiněn alespoň nějaký pokrok  Výsledky jsou smíšené, institucionální rámec nefunguje zcela efektivně

26 Hodnocení institucionálního rámce  Největší pokroky:  hospodářská soutěž  vzájemné uznávání standardů  Obchod  Bezpečnost hranic  Smíšené:  ochrana dat  regulace finančních služeb  Minimální:  biotechnologie

27 Hodnocení institucionálního rámce  Nejvíce problematická je hodnocena transnacionální úroveň  funguje jen TABD a TCD  Práce a životní prostředí nefungují vůbec  Dialog mezi zákonodárci má marginální vliv

28 Hodnocení institucionálního rámce  Problémy:  Stále slabé povědomí o NTA v členských státech EU i v americké administrativě  NTA není přikládána dostatečná politická váha  Je příliš byrokratizovaná  Delegace jsou předimenzované a některé schůzky se redukují na výměnu informací

29 U.S. Mission to the EU (USEU)  Významná role v realizaci Nové transatlantické agendy  Historické kořeny spadají do pol. 50. let = ustaveno Stálé zastoupení USA u ESUO (1956)  V r se Stálé zastoupení přestěhovalo do Bruselu a stalo se z něj Stálé zastoupení USA u Evropských společenství  USA vždy vysílá zkušené diplomaty vystudované v evropských záležitostech  Na fungování zastoupení měly vliv jednotlivé administrativy a jejich přístup k ES

30 Stálé zastoupení EU v USA  Historické kořeny spadají do roku 1954, kdy byla ustavena informační kancelář ESUO ve Washingtonu (řízena Američany)  Od pol. 50. let Američané vyzývali evropské instituce, aby vyslaly do USA skutečného diplomata  proti Francie  v ES neexistoval konsensus na koordinaci zahraniční politiky  Haagský summit (1969) → dohoda na EPS  Plus ne příliš dobré vztahy s tehdejší americkou administrativou pod vedením Nixona a Kissingera → V ES pociťována nutnost reprezentovat a prosazovat své zájmy v USA  V r vznik Stálého zastoupení

31 Tvorba zahraniční politiky v USA  Prezident a Kongres:  Prezident: vrchní velitel ozbrojených sil, hlavní vyjednavač na mezinárodní scéně  Kongres: legislativní pravomoci (např. mezinárodní smlouvy dojednané prezidentem musí být schváleny 2/3 Senátu) a rozpočtové pravomoci, vyhlašování války  Podobu zahraniční politiky ovlivňují vztahy mezi exekutivou a legislativou  Do 60. let 20. století bezpodmínečná podpora Kongresu – změna především v důsledku války ve Vietnamu  Od 60. let do současnosti Kongres aktivněji vstupuje do formulace ZP

32 Tvorba zahraniční politiky v USA  War Powers Act (1973):  zákon o omezení pravomocí prezidenta ve vedení ozbrojených konfliktů (reakce na válku ve Vietnamu)  Prezident, pokud vstoupí do války, musí o tom do 48 hodin informovat předsedu Sněmovny a Senátu  Kongres musí použití síly schválit do 60 dnů, pokud to neschválí, musí se vojáci stáhnout → pouze pokud by se nemohl Kongres sejít, může prezident pokračovat ve vedení konfliktu  Pokud Kongres nesouhlasí s setrváním armády, tato má 30 dnů na stažení (celkem 90 dnů)

33 Tvorba zahraniční politiky v USA  Na formulování americké zahraniční politiky mají významný vliv lobby  Nejvýznamnější: ropné společnosti (American Petroleum Institute), zbrojařské společnosti, oceláři, zemědělci  Etnická lobby: Projevují se především v americké blízkovýchodní politice Izraelská lobby (židé, protestanté) → American-Israel Public Affairs Comittee (AIPAC) → Izrael je největší příjemce americké vojenské pomoci Kubánské politice Kubánsko-americké lobby → jiné latinskoamerické nebo karibské lobby nemají významný vliv na formulování americké zahraniční politiky Sídlo v Miami, Cuban-American National Foundation (CANF)


Stáhnout ppt "INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC TRANSATLANTICKÝCH VZTAHŮ Transatlantické vztahy EU."

Podobné prezentace


Reklamy Google