Mgr. et Mgr. Markéta Melounová.  leges XII tabularum  lex Cornelia de sicariis et veneficis (81 př. Kr.) ps.Paulus, Sententiae 5,23 (Ad legem Corneliam.

Prezentace na téma: "Mgr. et Mgr. Markéta Melounová.  leges XII tabularum  lex Cornelia de sicariis et veneficis (81 př. Kr.) ps.Paulus, Sententiae 5,23 (Ad legem Corneliam."— Transkript prezentace:

1 Mgr. et Mgr. Markéta Melounová

2  leges XII tabularum  lex Cornelia de sicariis et veneficis (81 př. Kr.) ps.Paulus, Sententiae 5,23 (Ad legem Corneliam de sicariis et veneficis) Dig. 48,8 (Ad legem Corneliam de sicariis et veneficis) o ps.Paulus, Sententiae 5,21 (De vaticinatoribus et mathematicis) o Cod. Theod. 9,16 = Cod. Iust. 9,18 (De maleficis et mathematicis et ceteris similibus) o Cod. Theod. 16,10 = Cod. Iust. 1,11 (De paganis, sacrificiis et templis)

3 Desiderii Erasmi Roterodami Epistula 143 Quod enim tandem huic monstro vocabulum indemus? Nam Chaldaeorum, genethliacorum, mathematicorum, maleficorum, Pythonicorum, divinorum, haruspicum, augurum, ariolorum, necromanticorum, geomanticorum, sortilegorum, incantatorum uti levia nomina nihil etiam ad huius sceleris atrocitatem facere mihi videntur. Augur praepetes avium volatus et solistimum tripudium observat, haruspex extorum fibras rimatur, Chaldaeus sydera consulit, veneficus herbas incantatas colligit; incantator praecaminibus agit, Pythonicus manes evocat, chiromantis manuum rugas contemplatur.

4 C 9,18,5 (CT 9,16,4): haruspices, mathematici, harioli, augures, vates, chaldaei, magi et ceteri, quos maleficos ob facinorum magnitudinem vulgus appellat (AD 357) CT 9,16,4 Interpretatio: quicumque pro curiositate futurorum vel invocatorem daemonum vel divinos, quos hariolos appelant, vel haruspicem, qui auguria colligit, consuluerit manichaei philosophi

5 humani generis inimici (CT 9,16,6 = C 9,18,7pr.) communis hostis salutis (CT 9,16,11= C 9,18,9pr.) elementa turbare (CT 9,16,5 = C 9,18,6) vitas insontium labefactare (ibid.) in cohibito errore versari (CT 9.16.8); error (CT 9,16,12 = C 1,4,10pr.) maleficiorum labe pollutus (CT 9,16,11 = C 9,18,9pr.) naturae peregrini (CT 9,16,5 = C 9,18,6) hos…feralis pestis absumat (ibid.)

6 Leges XII tabularum qui fruges excantassit; …neve alienam segetem pellexeris… o C. Furius Chresimus x Sp. Postumius Albinus, 191 př. Kr. (Plin. nat. 18,41-43) qui malum carmen incantassit o haruspicem, augurem, hariolum, chaldaeum ne quem consuluisse velit (Cato agr. 162,5)

7 Vyhánění astrologů z Říma/Itálie 139 př. Kr. 33 př. Kr. (aed. M. Vipsanius Agrippa) 16 po Kr. SC Libonianum de mathematicis 52/54 SC de mathematicis 69 Vitellius 95 Domitianus (philosophi)

8 Lex Cornelia de sicariis et veneficis vražda travičství škodlivá magie navádění k falešnému svědectví z pozice úředníka vedoucí k odsouzení nevinného falešné svědectví vedoucí k odsouzení/popravě nevinného přijetí úplatku ze strany soudce nebo úředníka úmyslné nebo náhodné připuštění vraždy ozbrojování se proti spoluobčanům podnět ke vzbouření ozbrojené vynucování návratu zcizeného majetku pomocí námezdních sil (familia) potopení lodi posílání otroků k boji v aréně, jejich prodej k zápasům se šelmami kastrace svobodných a otroků obřízka (mimo Židy) úmyslný potrat

9 Zločin podle lex Cornelia: o úmysl (dolus pro facto accipitur) o poskytnutí příčiny smrti (nihil interest, occidat quis an causam mortis praebeat) Travičství podle lex Cornelia: příprava a podání jedu přechovávání a prodej jedu s účelem zabití člověka trest deportatio in insulam + úplná konfiskace (později humiliores ad bestias) zákaz výdeje nebezpečných ingrediencí mastičkáři (pigmentarii; Dig. 48,3,3 : cicuta, salamandra, aconitum, pituocampe, bubrostis, mandragoras, cantharis)

10 Veneficia Marc. Dig. 48,8,3,2: jsou dobrá i zlá venena Dig. 50,16,236pr.: venenum = ře. φάρμακον, je třeba specifikovat, bonum v. (= lék) nebo malum v. (= jed)  mala exempla: podání nápoje, který způsobí potrat nebo milostné kouzlo (abortionis aut amatorium poculum): trest relegatio + část. konfiskace (honestiores)/ad metalla (humiliores); trest smrti v případě úmrtí (ps.Paul. sent. 5,23,14); Dig. 48,8,3,2 relegatio pro tu, která podá prostředek způsobící neúmyslně potrat podání léku, který neúmyslně způsobí smrt: trest relegatio (honestiores)/smrt (humiliores) (ps.Paul. sent. 5,23,19)

11 Maleficia (Dig., ps.Paulus) rozhoduje úmysl, ne výsledek činnosti (in maleficiis voluntas spectatur, non exitus; Dig. 48,8,14) škodlivé a noční oběti (sacra impia nocturnave) zaklínání, proklínání, očarování (ut quem obcantarent defigerent obligarent): trest smrti/ukřižování, ad bestias (humiliores) lidské oběti a úlitby lidskou krví (qui hominem immolaverint exve eius sanguine litaverint), poskvrnění svatyně (fanum templumve polluerint): trest smrti/ad bestias (humiliores) magi (ps.Paulus): upálení zaživa

12 Pátrání po budoucnosti, věštění in exitium imperatoris matematici, chaldejci, hariolové a jim podobní (mathematici, chaldaei, arioli et ceteri, qui simile inceptum fecerunt): trest vyhnanství (aquae et ignis interdictio)/cizinci smrt (Ulp. de off. proc. 7) 11 po Kr., Augustus: zákaz soukromých věšteb beze svědků a všech, které se týkaly smrti (Dio 56,25,5) Tiberius: zákaz tajné haruspiciny beze svědků (Suet. Tib. 63,1)

13 Tacitus, Annales, 11,4 Potom svolán senát a Suillius připojil k řadě obžalovaných dva přední jezdce římské, příjmením Petry. Příčinou smrti jim bylo, že prý propůjčovali svůj dům ke schůzkám Mnestera a Poppaey. Vskutku však bylo jednomu z nich vytýkáno vidění za nočního spánku, jako by byl spatřil Klaudia ověnčeného věncem z obilných klasů s klasy dozadu obrácenými, a tak obrazně předpověděl drahotu. Podle některých viděl věnec révový s bělavými listy a tak to vyložil, že se na sklonku podzimu dá čekati císařova smrt. O tom není pochybnosti, že nějaký sen přivodil záhubu jemu i jeho bratrovi. Jeden a půl milionu sesterciů a odznaky praetorské přisouzeny Krispinovi. Vitellius přidal milion sesterciů pro Sosibia za to, že prý je Britannikovi poučováním, Klaudiovi radou nápomocen.

14 2.-3. století: trestá se znalost věšteckého umění (non tantum huius artis professio, sed etiam scientia prohibita est) magicae artis conscii: trest smrti/ukřižování, ad bestias (humiliores) vlastnictví knih o magii: konfiskace majetku, veřejné spálení knih, deportatio in insulam/smrt (humiliores) ps.Paulus sent. 5,23,17-18

15 Procesy 2.-3. st. Marcus Aurelius: údajné modlitby před Apollonovou sochou in exitium Antonini Pii (Hist. Aug. Aur. 6,9) Apuleius: žalován z černé magie r. 158/159 ve městě Sabratha Alexandros z Abúnoteichu („Lžiprorok“): 2/2 2. st., vydírání pomocí horoskopů in exitium imperatoris Septimius Severus: žalován na Sicílii, quasi de imperio vel vates vel chaldaeos consuluisset, žalobce ukřižován (Hist. Aug. Sept. Sev. 4,3) o Commodus: tresty za nošení amuletů proti čtvrtodenní a třetidenní zimnici (Carac. 5,7); poprava správce Baetiky Caecilia Aemiliana za konzultaci Herkulovy věštírny v Gadech o magie/travičství a věštění v procesech se svrženými úředníky/uzurpátory (Avidius Cassius, Pescennius Niger, Plautianus – Sempronius Rufus)

16 Firmicus Maternus: Mathesis 2,30,4-7 Sed et sceleratus atque omni animadversione dignus est, si quis interrogatus de fato dixerit imperatoris, quia nihil nec dicere poterit nec invenire… solus enim imperator stellarum non subiacet cursibus et solus est in cuius fato stellae decernendi non habeant potestatem…Quaere, quicumque aliquid de imperatore quaesiverit, nolo eum truci ac severa responsione conturbes, sed ei docili sermone persuade, quod nullus possit de vita principis aliquid invenire, ut persuasionibus tuis monitus istum furorem temeritatis correcto mentis errore deponat… ne, cum ille ob inlicitas animi cupiditates capitali sententia fuerit subiugatus, mortis ipsius causa extitisse videaris; quod alienum est a proposito sacerdotis.

17 Magie/věštectví a křesťanští císaři Constantinus I.: 319 (C 9,18,3 = CT 9,16,1) zákaz vstupu haruspiků do soukromých domů trest upálení (haruspik), deportatio in insulam + konfiskace (objednavatel) odměna pro udavače (accusatorem autem huius criminis non delatorem esse, sed dignum magis praemio arbitramu) veřejná haruspicina povolena (není v C 9,18,3)

18 Constantinus I.: 321 (C 9,18,4= CT 9,16,3) zákaz škodlivé magie, teorie i praxe (qui magicis accinti artibus aut contra hominum moliti salutem aut pudicos ad libidinem deflexisse animos detegentur); interpretace: malefici vel incantatores vel immissores tempestatum vel ii, qui per invocationem daemonum mentes hominum turbant „přísné tresty“ (severissimis legibus vindicanda) povolení pozitivní magie (prostředky k léčení lidí, odvracení zemědělských škod – ochrana úrody před deštěm, kroupami, neškodné věštění, kde nejde o ničí život ani pověst) o 314 (C 9,47,16 = CT 9,40,1): maleficus se musí přiznat, být usvědčen nebo přistižen při činu

19 Constantius II. 353 (CT 16.10.5): zákaz nočních obětí 357 (C 9,18,5n. = CT 9,16,4n.): trest smrti (supplicium capitis feret gladio ultore prostratus; hos...feralis pestis absumat) pro každého, kdo by se jakýmkoliv způsobem snažil zvědět budoucnost (sileat omnibus perpetuo divinandi curiositas) spolu se všemi možnými druhy věštců (přestává rozlišovat) 358 (C 9,18,7 = CT 9,16,6): magicae artes, magi v císařském komitátu = maiestas; corpora honoribus praeditorum mohou být mučena; trest smrti pro všechny věštce

20 Zósimos, Νέα ἱστορία 4,13 Za císařova pobytu v Antiochii tam vznikl zárodek neobvyklých věcí, a to z tohoto důvodu. Jedním z císařských notariů byl jakýsi Theodoros. Pocházel ze vznešeného rodu a byl pečlivě vychován. K němu, jako k mladému muži, který se v žáru mládí dá chválami lichotníků snadno svést ke špatnosti, se přidružilo několik podobných lidí a ti ho přesvědčili, že vynikají ve vědě a jsou schopni svým mimořádným věšteckým uměním předpovědět budoucnost. Chtěli vědět, kdo bude císařem po Valentovi. Postavili trojnožku, která jakýmsi tajemným obřadem měla vyjevit budoucnost. Na trojnožce se prý ukazovala písmena th, e, o a po nich d, která téměř tvořila slovo a prozrazovala, že Valenta ve vládě vystřídá Theodoros. Těmito žerty Theodoros zpyšněl, z přílišné chtivosti se obklopoval kejklíři a kouzelníky a radil se s nimi, co má dělat, a tak byl vyzrazen císaři a potrestán, jak si za své počínání zasloužil.

21 Ammianus Marcellinus, Res gestae 29,1,7 Ihned byl zatčen Fidustius, neboť byl náhodou po ruce, a potají předveden k výslechu, a když uzřel svého udavače, nepokoušel se žádným zapíráním zatemňovat věci již vyzrazené a odhalil průběh celého nešťastného podniku, přičemž se úplně přiznal, že se se znalci věštění Hilariem a Patriciem, z nichž Hilarius sloužil předtím u dvora, dotazoval na budoucí vládu a že jim prorocká slova získaná tajemnými obřady předpověděla i nastolení nejlepšího císaře, i žalostný skon samých dotazovatelů. Když pak v rozpacích přemýšleli, kdo v té době převyšuje všechny silou ducha, uznali, že nad ostatními vyniká Theodorus, který již dosáhl druhého stupně mezi notarii.

22 Ammianus Marcellinus, Res gestae, 29,1,28-31 A první pravil Hilarius: „Vznešení soudcové, sestrojili jsme podle vzoru delfské trojnožky za zlověstných auspicií z vavřínových prutů tento neblahý stoleček, který vidíte, obřadně jsme jej zasvětili tajnými zaklínacími formulemi i mnoha dlouhotrvajícími přípravnými úkony a konečně jsme jej uvedli v činnost. Návod k činnosti – kdykoli se vznášel dotaz ohledně tajných věcí – byl pak takovýto. Trojnožka se umisťovala uprostřed domu očištěného všude arabskými vůněmi a kladla se na ni naprosto kulatá mísa, vyrobená z různých kovových hmot. Na okraji jejího kulatého obvodu byly umně vyryty písemné znaky pro čtyřiadvacet hlásek a odděleny od sebe přesně rozměřenými vzdálenostmi. Oděn ve lněných šatech, obut rovněž ve lněných sandálech, s hlavou ovinutou stužkou a nesa ratolesti stromů přinášejících štěstí, si pak někdo obeznámený s obřady, usmířiv předepsanými průpověďmi božstvo vydávající předpovědi, stoupl nad kotlík trojnožky a jako kněz houpal prstenem zavěšeným na velice jemné niti z karpatské příze a zasvěceným mystickými úkony.

23 Ammianus Marcellinus, Res gestae, 29,1,31-33 Když ten prsten dopadá skákavě v určitých vzdálenostech a jednotlivá písmena jej zadržují, vytváří ve shodě s otázkami herojské verše, sevřené do stop a rytmu, jak se to čte o verších pýthijských nebo o věštebných výrocích Branchovců. Když jsme tam zvídali, kdo nastoupí po současné vládě – poněvadž se ze všech stran připomínalo, že vezme zasvé –, a skákající prsten se dotkl dvou slabik ΘΕΟ s přidáním následujícího písmene, zvolal jeden z přítomných, že je předurčující osudovou nutností ohlašován Theodorus. Dále se o této záležitosti zkoumání nevedlo, neboť u nás zůstávalo v platnosti, že je to ten, po kterém se pátralo.“ Když tak výstižně vypověděl před očima soudců to, co znal o celé věci, dobromyslně připojil, že Theodorus o tom naprosto nic neví.

24 Ammianus Marcellinus, Res gestae, 29,2,28 Jeden mladík byl v lázních spatřen, jak přikládá prsty obou rukou střídavě k mramoru a k hrudi a jak přitom vypočítal sedm řeckých písmen pro samohlásky, neboť se domníval, že to pomáhá při léčení žaludku. Kvůli tomu byl přivlečen k soudu a po zmučení sťat mečem.

25 Valentinianus I., Valens 370/373 (CT 9,16,7): zákaz nočních modliteb, (černé) magie a škodlivých obětí ( nocturnis temporibus aut nefarias preces aut magicos apparatus aut sacrificia funesta); trest smrti („náležitým způsobem“) (CT 9,16,8) zákaz činnosti astrologů (mathematici) ve dne i v noci, trest smrti za praxi i teorii (neque enim culpa dissimilis est prohibita discere quam docere ; = C 9,18,8) 371 (CT 9,16,9): povolení haruspiciny jako součásti náboženství předků (neque ipsam aut aliquam praeterea concessam a maioribus religionem genus esse arbitror criminis); zákaz škodlivé haruspiciny trvá (nocenter exerceri vetamus)

26 Ammianus Marcellinus, Res gestae 30,5,11 V tom městě [Carnuntu] byl po mučení popraven rukou katovou Faustinus, syn sestry praefekta praetoria Viventia, jenž sloužil jako notarius, přičemž jeho případ prošetřoval Probus. Před trestní soud byl pohnán proto, že prý zabil osla – jak tvrdili někteří žalobci – k provozování tajných kouzel, kdežto on říkal, že to učinil proto, aby posílil své křehké a vypadávající vlasy. Zkázonosně byla proti němu vymyšlena ještě jiná věc. Jakýsi Nigrinus ho totiž žertem žádal, aby ho učinil notariem, a tu on hlasitě odvětil, směje se tomu člověku: „Učiň mne císařem, chceš-li toho dosáhnout.“ Tento vtip byl interpretován nepříznivě, načež byli usmrceni Faustinus i Nigrinus i jiní lidé.

27 Theodosius I. 381 (CT 16,10,7): zákaz nočních i denních obětí v chrámu se zkoumáním vnitřností; pachatel = velut vesanus ac sacrilegus; modlitby = dira carmina; trest smrti (proscriptione subiugandus) 385 (CT 16,10,9): zákaz zkoumání vnitřností, zvláště věštění z nich; těžké tresty pro věštce (acerbioris… supplicii cruciatus) 389 (C 9,18,9 = CT 9,16,11 ): každý, kdo uslyší o kouzelníkovi, přistihne jej při činu a zadrží, má povinnost přivést ho před veřejný soud na oči lidu, jako nepřítele veřejného blaha; trest smrti pro toho, kdo tak neučiní

28 392 (16,10,12,1): zákaz pohanských obětí spolu s veškerým druhem zkoumání vnitřností = maiestas, i v případě, že to dotyčná osoba nečinila za účelem tázání se po císařově osudu (immolare hostiam sacrificaturus…aut spirantia exta consulere…etiamsi nihil contra salutem principum aut de salute quaesierit) (věštec) se pokouší rušit řád přírody, zkoumat nedovolené, pátrat po utajeném, pronikat do zakázaného, ptát se po cizím konci a slibovat naději na smrt někoho jiného (sufficit enim ad criminis molem naturae ipsius leges velle rescindere, illicita perscrutari, occulta recludere, interdicta temptare, finem quaerere salutis alienae, spem alieni interitus polliceri)

29 Honorius 407 (C 1,5,4 = CT 16,5,40): hereze je zločinem podle trestního práva 409 (C 1,4,10 = CT 9,16,12): vyhnání matematiků z Říma a všech obcí, jestliže nespálí své knihy před očima biskupů, nepřihlásí se ke katolické víře a navždy se nezřeknou svého bludu; trest deportatio

30 Politická magie a privilegia dignitatis Constantinus I., 314 (C 9,8,3 = CT 9,5,1): žalobce, jehož obvinění se neprokáže, má být také podroben mučení, protože v procesech s maiestas nikoho nechrání privilegium dignitatis Constantinus I., 317 (CT 9,1,1): honorati ztrácejí privilegia, jedná-li se o případ trestního práva Valentinianus I., Valens, Gratianus, 369 (C 9,8,4 = CT 9,35,1): v případě maiestas není nutné ptát se na souhlas císaře před mučením privilegovaných, všichni jsou si rovni

31 Zločiny podle lex Cornelia a amnestie Constantinus I., 322 (CT 9,38,1): venefici, homicidae, adulteri Valentinianus I., Valens, Gratianus, 367/9 (CT 9,38,3n.): sacrilegus in maiestate, reus in mortuos, veneficus sive maleficus, adulter, raptor, homicida Theodosius, Gratianus, Valentinianus II., 384 (CT 9,38,7): maiestas, homicidium, veneficium ac maleficium, stuprum atque adulterium, sacrilegium, sepulchri violatio, raptus, monetae adulterata figuratio etc.

32 Q.B.F.F.F.S.