Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Běžný účet (= vnější nerovnováha?) Jaromír Šindel HP_482 ZS 2006.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Běžný účet (= vnější nerovnováha?) Jaromír Šindel HP_482 ZS 2006."— Transkript prezentace:

1 Běžný účet (= vnější nerovnováha?) Jaromír Šindel HP_482 ZS 2006

2 Obsah přednášky 1.Vývoj běžného účtu v ČR 2.Makroekonomické identity 3.Udržitelnost běžného účtu 4.Běžný účet - nárazník 5.Běžný účet v USA 6.Běžný účet – přizpůsobení 7.Běžný účet v eurozóně a proces reálné konvergence

3 Saldo běžných transakcí s nerezidenty ČR, , % HDP  Zdroj: ČSÚ.

4 Běžný účet ČR Možnosti analýzy 1.Strukturální pohled  Komoditní struktura, geografická struktura  Platební bilance 2. Ekonomie  Vztah úspor a investic  Analýza z pohledu časové konzistence

5 2. Makroekonomické identity HDP = C + I + G + NX = A + NX Hrubý domácí produkt = absorpce + čisté exporty (výkonová bilance) HND = HDP + NY Hrubý národní důchod = HDP + saldo důchodové bilance HNDD = HND+NCT = HDP + NY+NCT = A + NX+NY+NCT = A + CAB Hrubý nár.dispon.důchod = HND + saldo běžných transferů = absorpce + běžný účet HNDD = C´+ S = C + G + S Disponibilní důchod = spotřeba + úspory C´+ S = A + CAB C´+ S = C´+ I + NX + NY + NCT S – I = NX + NY + NCT Úspory – investice = běžný účet (SP + SG) – (IP + IG) = CAB NX = S – I – NY – NCT

6 Běžný účet České republiky v roce 2002 v podání makroekonomických identit

7 Důchody, výdaje a kapitálové transakce ČR v letech (běžné ceny, % HDP)

8 Reálné důchody ČR v letech (ceny roku 2000, % rHDP, deflátorem je domácí konečné užití)

9 Příspěvky hrubých úspor a investic ke změně běžného účtu ČR

10 Čisté půjčky / výpůjčky sektorů v ČR vůči nerezidentům v letech Poznámka: Pro rok 2006 odhad, pro roky předpověď. 1) např. platby za licence, patenty a obchodní značky Zdroj: MF ČR – Konvergenční program, s. 16

11 Běžný účet platební bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) Zdroj: MF ČR

12 Saldo obchodní bilance v procentech HDP (roční klouzavé úhrny) Zdroj: MF ČR

13 Běžný účet ČR Závěr: Odlišné příběhy 1.Charakter vnější nerovnováhy  Čisté exporty vs. důchodová bilance 2. Bilance služeb  Stabilní zdroj příjmů pohasíná  Změna metodiky výpočtu? 3. Důchodová bilance  Reinvestované zisky … repatriované zisk

14 Obchodní bilance – stálé ceny Deflátor - rozklad

15 Deflátor vývozu zboží - rozklad meziročního růstu PCP vs. LCP Zdroj: MF ČR

16 Zahraniční poptávka růst exportních trhů (růst zahraničního HDP) Zdroj: MF ČR

17 Exportní trhy vs. exportní výkonnost rozklad meziročního reálného růstu exportu Zdroj: MF ČR

18 2. Vnější nerovnováha - nárazník Optimalizace spotřeby Mezičasový přístup k vnější nerovnováze Úspory vyhlazovací faktor spotřeby Domácí či zahraniční úspory (běžný účet)

19 Investice a běžný účet  Zdroj: Kraay, Ventura (NBER 2002)  This figure plots the current account as a share of GDP against gross domestic investment as a share of GDP, using an unbalanced panel of 21 OECD countries over the period

20 Investice a běžný účet Dlužník vs. věřitel  Zdroj: Kraay, Ventura (NBER 2002)  This figure plots the current account as a share of GDP against gross domestic investment as a share of GDP, using an unbalanced panel of 21 OECD countries over the period

21 Optimalizace spotřeby Užitková funkce Model dvou období Maximalizujeme β představuje subjektivní diskontní faktor diskontováno r tržní úrokovou mírou

22 Optimalizace spotřeby Eulerova rovnice Rozpočtové omezení

23 Optimalizace spotřeby Vývoj meziročních čtvrtletních změn reálného disponibilního důchodu, konečné spotřeby a úspor domácností ČR

24 Optimalizace spotřeby Směrodatná odchylka meziročních čtvrtletních změn reálné konečné spotřeby podle účelu spotřeby

25 Optimalizace spotřeby Velká Británie

26 Intertemporální přístup k běžnému účtu Statické pojetí vychází z makroekonomických identit národního účetnictví, kdy po úpravách a zjednodušujících předpokladech dostáváme běžný účet jako toková statistika mezi čistými zahraničními aktivy.

27 Intertemporální přístup k běžnému účtu Diskontní faktor Předpoklad nemožnosti rolování dluhu Současná hodnota absorpce odpovídá současnému jmění a současné hodnotě budoucí produkce.

28 Vnímání tranzitorních a permanentních změn Tranzitorní změny nepůsobí na vyhlazenou spotřebu  nárazníkem se stávají úspory, respektive zahraniční úspory

29 Vnímání tranzitorních a permanentních změn V deficitním vyjádření Solventnost běžného účtu (… dále viz udržitelnost)

30 Platební bilance roční klouzavé úhrny v procentech HDP Zdroj: MF ČR

31 Devizové rezervy ČNB a zahraniční zadluženost stav koncem čtvrtletí Zdroj: MF ČR

32 4. Vnější nerovnováha – USA – názorná ukázka

33 Vývoj vládních, soukromých a vnějších úspor v USA (% HDP)

34 Vývoj vládních, soukromých a vnějších úspor a investic v USA (% HDP)

35 5. Udržitelnost vnější nerovnováhy Lawsonova podmínka – 10 % CAD při fiskální rovnováze 1994 Mexiko – v předvečer CB argumentovala Lawsonovou podmínkou 5 % a 40 %, nedluhové financování, otázka reinvestovaných zisků Blíže k argumentaci Edwards (2001)

36 5. Udržitelnost vnější nerovnováhy Strukturální indikátory Otevřenost ekonomiky více otevřená ekonomika s vyšší exportní kapacitou bude lépe reagovat na CAD, než ekonomika méně otevřená, pro kterou by přesun zdrojů do exportních odvětví představoval dodatečné náklady Potvrzeno Edwardsem, jenž poukazuje na skutečnost, že vyšší otevřenost ekonomiky v zahraničním obchodě zmenšuje náklady tzv. CA reversal (nutného poklesu či korekce CAD cca. o 4 % GDP) na hospodářský růst. Respektive pro ekonomiky méně otevřené bude namáhavější omezit domácí poptávku nebo budou muset provést výraznější reálnou devalvaci. Blíže ke strukturálním indikátorům Milesi-Ferretti, Razin (1996)

37 Vývoj běžného účtu v USA v letech (% HDP, před 1929 % HNP) Zdroj: OECD Economic Studies No. 38, 2004/1

38 Čistá zahraniční aktiva v USA v letech a jejich projekce do roku 2010 při 5% a 3% deficitu běžného účtu (% HDP) Zdroj: OECD Economic Studies No. 38, 2004/1

39 Projekce čistého zahraničního dluhu USA (deficit 4,4% HDP, růst nominálního HDP 5 %) Zdroj: Obsfeld, Rogoff (2004)

40

41 Změna dluhu odpovídá bilanci běžného účtu pro změnu dluhu platí, kde Y N je nom. HDP. Pravou stranu upravíme vykrácením Y N a dostaneme rozložíme-li růst nominálního HDP na reálný růst a změnu cenové hladiny Základní propočet

42 dosadíme-li do předchozí rovnice, získáme Steady-state pro steady-state platí osamostatníme čímž získáme úroveň dluhu, při které nedochází k jeho změně v % HDP.

43 Trajektorie zahraničního zadlužení v USA a ČR Poznámka: Vstupní data pro USA – deficit běžného účtu 4,4% HDP, růst nominálního HDP 5 %. Data pro Českou republiku – deficit běžného účtu 5,2% HDP a růst nominálního HDP 8 %. Zahraniční zadlužení jsou v případě USA čistá zahraniční aktiva.

44 Trajektorie zahraničního zadlužení v ČR

45 Trajektorie – příkládek  Příklad: Předpokládejme zahraniční zadlužení na úrovni 40 % HDP. Dále předpokládejme, že růst nominálního HDP činí 7 %. Jaký může být maximální deficit běžného účtu, nemá-li se změnit úroveň zadlužení?

46 Trajektorie - příkládek  dosadíme do, tedy, čímž získáme hodnotu pro maximální deficit běžného účtu, jenž může dosáhnout 2,8 % HDP.

47 Trajektorie – příkládek  Předpokládejme stabilní roční růst nominálního HDP ve výši 8 %. Kolika procent HDP bude dosahovat vnější dluh v steady-state, budeme-li předpokládat dva scénáře vývoje běžného účtu. První předpokládá stálý deficit běžného účtu ve výši 5 % HDP a druhý ve výši 8 % HDP.

48 Trajektorie - příkládek - první scénář (-5 % HDP)  - druhý scénář (-8 % HDP) 

49 Feldstein – Horioka paradox?  Vztah mezi mírou úspor a investic  (I/Y) t = α + β (S/Y) t  (I/Y) t = 0, ,887 (S/Y) t R 2 =0,91 (0,018) (0,074)

50 F-H paradox v letech Zdroj: Obstfeld, Rogoff (2004)

51 Feldstein – Horioka paradox? Vliv finanční integrace b Japan, c Singapore, d Korea, e Malaysia, f Thailand

52 Odhad β parametru F-H paradoxu v letech různých ekonomických uskupení Vliv finanční integrace Pramen: Blanchard, Giavazzi (2002) str. 38. EU OECD EURO

53 F-H paradox - Kritika Engel (2004) – mezinárodní korporace se v rámci svých investičních projektů v dané ekonomice nerozhoduje na základě vývoje (tvorby) úspor či spotřeby v dané ekonomice Buiter (2002) - … is one of the more pointless exercises in open economy macroeconometric … For instance, a country could have a perfect positive corelation between saving and investment while running a persistent current account deficit of 25 percent of GDP. And? So what?

54 Distribuce běžného účtu mezi geografickými zónami

55

56 6. Běžný účet v eurozóně

57 Asymetrický charakter vývoje běžného účtu v eurozóně

58 Běžný účet a reálná konvergence

59 7. Přizpůsobení běžného účtu Studie Edwards (2004), Freund (2000), Milesi-Ferretti a Razin (1998) Předmětem ekonomického zájmu výzkumu Sledování vlivu přizpůsobení vnější nerovnováhy na růst v kombinaci s náhlými přílivy zahraničního kapitálu, měnovými a bankovními krizemi, rolí měnových kurzů atd. Definice Samotné přizpůsobení vnější nerovnováhy lze definovat na úrovni „zvratu“ – jedná se o dostatečný pokles běžného účtu v % hrubého domácího produktu v rozmezí jednoho roku (3-4 % HDP) či delší období 3 let (6 % HDP). Samotné stanovení definice se nevýrazně liší, přičemž ustálené využití pramení z Milesi-Ferretti a Razin (1998).

60 7. Přizpůsobení běžného účtu Edwards (2004) - charakteristiky přizpůsobení je spojeno s náhlým utnutím přílivu zahraničního kapitálu zvratem běžného účtu zachycuje relativně málo proměnných (minulé podíly běžného účtu na HDP, vnější dluh k HDP, úroveň mezinárodních rezerv, domácí úvěrová kreace a dluhová služba) negativní vliv zvratu běžného účtu na vývoj reálného HDP je vyšší než na vývoj investic flexibilnější režim měnové kurzu zmírňuje negativní dopady vyšší otevřenost ekonomiky zmírňuje negativní dopady větší finanční otevřenost (možno interpretovat jako jistý stupeň finanční integrace) přináší nižší pravděpodobnost výskytu tzv. sudden stop (náhlého utnutí) přílivu kapitálu

61 IMF (2007) - Episodes of Deficit Reversals and Large and Persistent Deficits  The chapter identifies 42 episodes of large and sustained deficit reversals in advanced economies, 60 episodes in emerging markets, and 17 episodes in oil-exporting countries. Moreover, 29 cases of large and persistent deficits were identified in the entire sample.

62

63 7. Přizpůsobení běžného účtu … a …empirie  Zdroj: Freund (2000): Current Account Adjustment in Industrialized Countries

64 7. Přizpůsobení běžného účtu … a …  Zdroj: Freund (2000): Current Account Adjustment in Industrialized Countries

65 7. Přizpůsobení běžného účtu … a …  Pramen: Freund (2000): Current Account Adjustment in Industrialized Countries  Pramen: IMF (2007)

66 7. Přizpůsobení běžného účtu … a …  Zdroj: Freund (2000): Current Account Adjustment in Industrialized Countries

67 7. Přizpůsobení běžného účtu … a …  Zdroj: IMF (2007) … (advanced economies)

68 7. Přizpůsobení běžného účtu … a …  Zdroj: IMF (2007) … (advanced economies)

69 7. Přizpůsobení běžného účtu … a …  Zdroj: IMF (2007) … (advanced economies)

70 Literatura  Viz Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Běžný účet (= vnější nerovnováha?) Jaromír Šindel HP_482 ZS 2006."

Podobné prezentace


Reklamy Google