Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N_MF_B Mezinárodní finance B 11.Evropský měnový systém, společná měna Euro 1. Euro 2. Eurozóna 3. Stabilizační mechanismy společné evropské měny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N_MF_B Mezinárodní finance B 11.Evropský měnový systém, společná měna Euro 1. Euro 2. Eurozóna 3. Stabilizační mechanismy společné evropské měny."— Transkript prezentace:

1 N_MF_B Mezinárodní finance B 11.Evropský měnový systém, společná měna Euro 1. Euro 2. Eurozóna 3. Stabilizační mechanismy společné evropské měny

2 Euro –Euro je společnou měnou členských zemí eurozóny. Tento útvar vznikl 1. ledna 1999, kdy celkem 11 zemí EU (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko) založilo Hospodářskou a měnovou unii. V roce 2001 se připojilo Řecko, v lednu 2007 Slovinsko a v lednu 2008 se eurozóna rozšířila o Maltu a Kypr. Ve všech těchto zemích se euro stalo oficiální peněžní jednotkou. Euro jako název pro společnou měnu byl dohodnut v prosinci 1995 na zasedání Evropské rady v Madridu. Peněžní znak eura (€) vychází z řeckého písmena epsilon a symbolizuje odkaz na kolébku evropské civilizace. Dvě rovnoběžné linie ve středu znaku mají symbolizovat stabilitu eura.

3 Euroizace (euroisation) situace, kdy národní ekonomika jako svoji oficiální měnu používá měnu euro, měnu eurozóny, aniž by sama byla členem tohoto integračního uskupení. –K uvedenému kroku se často rozhodují velmi malé státy, pro které je neefektivní udržovat v oběhu vlastní peněžní jednotku. (Andorra, Monako, San Marino a Vatikán). –Pro euroizaci se mohou rozhodnout také hospodářsky velmi slabé ekonomické celky, jejichž měny by trpěly malou důvěryhodností a spontánně by byly vytlačovány jinými měnami. /Černá Hora či Kosovo/. –euroizované ekonomiky nemají možnost podílet se na rozhodování o společné měnové politice a měnovou politiku eurozóny pouze pasivně přijímají. –jednostranná euroizace – kdyby členská země EU jednostranně nahradila svoji národní měnu eurem, bez vazby na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. –Takový postup by však mohl být považován za obcházeníMaastrichtské smlouvy, za nepřípustný kurzový režim z pohledu požadavků kurzového systému ERM II. –Takový postup by však mohl být považován za obcházeníMaastrichtské smlouvy, za nepřípustný kurzový režim z pohledu požadavků kurzového systému ERM II.

4 Euro –Euro navázalo na košovou jednotku ECU v symbolickém kurzu 1 EUR = 1 ECU. –Výchozí externí hodnota eura vůči americkému dolaru činila 1 EUR = 1,1789 USD a vycházela z propočtu kurzu USD/ECU v poslední obchodní den před vznikem eura. –Od ledna 1999 euro existovalo pouze v bezhotovostní podobě. –Hotovostní podobu bankovek a mincí získalo až v lednu 2002 po uplynutí tříletého přechodného období.

5 Euro – bankovy a mince Bankovky a mince mají standardní podobu. Bankovky jsou pro všechny země stejné. Bankovky jsou pro všechny země stejné. Mince mají pro všechny země stejný rozměr, hmotnost, sílu, tvar, provedení hrany, jednu stejnou (tzv. evropskou) stranu s uvedením hodnoty a budou zhotoveny ze stejného materiálu. Druhá strana (tzv. národní) je v jednotlivých zemích různá. To však nemá vliv na použití mincí v jiných zemích eurozóny. Viz www. ecb.int – záložka banknotes and coins

6 Eurozóna (Eurozone, Euroarea) –Eurozónou se nazývá měnová oblast, kde platí společná měna euro. –Vznikla 1. ledna 1999, kdy 11 členských zemí EU (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko) vytvořilo měnou unii. –V lednu 2001 přistoupilo Řecko a v lednu 2007 Slovinsko. V lednu 2008 byla eurozóna rozšířena o Kypr a Maltu, čímže její počet jejích členů stoupl na 15. –V lednu 2009 vstoupí do Eurozóny Slovensko

7 Evropská centrální banka (European Central Bank, ECB) –byla ustavena 1. června 1998 a své pravomoci začala vykovávat od ledna 1999, tj. od data vzniku eurozóny. –Tvoří hlavní článek Eurosystému a Evropského systému centrálních bank. –Zodpovídá za provádění měnové politiky v eurozóně. –Mezi další úkoly ECB patří zejména správa devizových rezerv, emise eurových bankovek a mincí, navrhování právních norem, přijímání právních aktů a mezinárodní spolupráce. –Činnost ECB je postavena, na principu nezávislosti. –ECB nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od národních a evropských institucí, –nesmí poskytovat úvěry a ani jiným způsobem financovat činnost těchto institucí –členové řídících struktur ECB musí vykonávat svoji funkci nezávisle na národních zájmech země, z které pocházejí. ECB je tvořena následujícími orgány: Výkonnou radou (Executive Board), Radou guvernérů (Governing Council) a Generální radou (General Council).

8 Eurosystém (Eurosystem) Eurosystém je název pro institucionální rámec eurozóny. eurozóny –Je složen z Evropské centrální banky a z národních centrálních bank těch zemí, které zavedly euro. Evropské centrální bankyEvropské centrální banky – Odpovídá za provádění měnové politiky v eurozóně. –Jeho hlavním úkolem je dosahovat stanoveného cíle pro cenovou stabilitu, jenž je vymezen jako maximální růst cenové hladiny ve výši 2 % ročně. –Eurosystém je dále pověřen spoluprací s ostatními centrálními bankami na mezinárodní úrovni a shromažďováním statistických informací o eurozóně. – Zpracovává stanoviska k právním aktům ohledně činnosti ECB, zabývá se otázkami finanční stability v eurozóně a provádí správu devizových rezerv.

9 Mezinárodní postavení eura Zpráva Evropské komise uvádí následující údaje, které dokládají pozici eura jako druhé nejvýznamnější světové měny: V roce 2004 překonal objem vydaných eurových mezinárodních dluhopisů ve světovém měřítku hodnotu dolarových dluhopisů. Objem bankovních úvěrů poskytnutých komerčními bankami eurozóny vypůjčovatelům mimo eurozónu byl v roce 2004 již z 36 % denominován v eurech, v porovnání 45 % denominovanými v dolarech. Euro je druhou nejatraktivnější měnou obchodovanou na světových peněžních trzích a obchody s eurem představují již více než jednu třetinu všech světových měnových transakcí. Světový podíl eura jako rezervní měny vzrostl z 18 % v roce 1999 na 25 % v roce Role eura významně vzrostla i v oblasti mezinárodních plateb a zúčtování. Nyní pokrývá více než 50 % zahraničního obchodu zemí eurozóny se zbytkem světa. Role eura významně vzrostla i v oblasti mezinárodních plateb a zúčtování. Nyní pokrývá více než 50 % zahraničního obchodu zemí eurozóny se zbytkem světa. Význam eura podstatně posílil i v členských zemích EU sousedících s eurozónou, kde nyní probíhá asi 60 % veškerého obchodu v eurech. Význam eura podstatně posílil i v členských zemích EU sousedících s eurozónou, kde nyní probíhá asi 60 % veškerého obchodu v eurech.

10 KTERÉ ZEMĚ PŘIJALY EURO – A KDY 1999BELGIE, NĚMECKO, IRSKO, ŠPANĚLSKO, FRANCIE, ITÁLIE, LUCEMBURSKO, NIZOZEMSKO, RAKOUSKO, PORTUGALSKO A FINSKO 2001ŘECKO 2002ZAVEDENÍ EUROBANKOVEK A EUROMINCÍ 2007SLOVINSKO 2008KYPR, MALTA 2009SLOVENSKO

11 NÁRODNÍ PLÁN ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE Schválen vládou ČR dne 11. dubna 2007 Harmonogram zavedení eura: je závislý na rozhodnutí vlády České republiky a České národní banky o termínu vstupu České republiky do systému směnných kurzů ERM II a na schopnosti České republiky plnit dlouhodobě a důvěryhodně maastrichtská kritéria. Proces přijetí eura má pevně definovaný postup, jehož harmonogram je závislý na splnění konvergenčních kritérií, včetně kurzového kritéria Jeho splnění musí předcházet dvouletý úspěšný pobyt měny v systému směnných kurzů ERMII bez devalvací.

12 Harmonogram zavedení Eura 1. fáze – PŘEDPŘÍPRAVNÁ FÁZE Jedná se o období mezi stanovením pevného termínu pro zavedení eura vládou a rozhodnutím evropských institucí, že Česká republika vyhověla všem podmínkám pro zavedení eura. Pro tuto fázi je charakteristické, že jediným zákonným platidlem je česká koruna, probíhají intenzivní technické přípravy na zavedení eura. 2. fáze – PŘÍPRAVNÁ FÁZE Toto období začíná zrušením výjimky na zavedení eura a končí začátkem následujícího roku, kdy je zahájena výměna korunového oběživa za eurové. Přibližná délka této fáze bude 6 měsíců. Splní-li Česká republika stanovená kritéria pro přijetí eura, stanoví následně Rada EU oficiální přepočítací koeficient ve tvaru 1 EUR = XX,XXXX CZK. Pro tuto fázi platí, že jediným zákonným platidlem je nadále česká koruna, uzákoněno je duální označování cen, tj. vybrané ceny a peněžní částky jsou uváděny souběžně v korunách i v eurech s využitím stanoveného přepočítacího koeficientu (ceny zboží v obchodech či restauracích, atd.). Pro tuto fázi platí, že jediným zákonným platidlem je nadále česká koruna, uzákoněno je duální označování cen, tj. vybrané ceny a peněžní částky jsou uváděny souběžně v korunách i v eurech s využitím stanoveného přepočítacího koeficientu (ceny zboží v obchodech či restauracích, atd.).

13 Harmonogram zavedení Eura 3. fáze – OBDOBÍ DUÁLNÍ CIRKULACE vyhrazuje pro toto období délku dvou kalendářních týdnů. budou do oběhu zaváděny eurové bankovky a mince, stahováno bude korunové oběživo.  při hotovostním placení lze používat českou korunu i euro, avšak platí povinnost vracet zákazníkům pouze eura,  bezhotovostní platby jsou prováděny pouze v eurech,  nadále probíhá duální označování cen.

14 Harmonogram zavedení Eura 4. fáze – OBDOBÍ DO UKONČENÍ DUÁLNÍHO OZNAČOVÁNÍ Tato fáze bude trvat do konce kalendářního roku, kdy Národní plán předpokládá ukončení povinného duálního označování cen a peněžních částek.  při všech platbách se používá výhradně euro,  minimálně šest měsíců české koruny budou moci být směňovány na eura nadále jen v bankách a pobočkách ČNB,  platí povinnost duálního označování cen. 5. fáze – PLNĚ FUNKČNÍ EURO euro již obíhá jako plnohodnotná regulérní měna. české koruny mohou být směňovány na eura pouze v pobočkách České národní banky.

15 Principy přechodu na Euro PRINCIP PRÁVNÍ JISTOTY znamená, že všechny uzavřené smlouvy (hypoteční, pojistné, nájemní a další), které obsahují údaje v českých korunách, zůstanou po zavedení eura nadále platné. PRINCIP OCHRANY SPOTŘEBITELE usiluje o to, aby zavedení eura nebylo zneužito neodůvodněnému zvýšování cen. Hlavním nástrojem prosazování tohoto principu bude povinnost tzv. duálního označování vybraných cen a peněžních částek. Neboli po oznámení oficiálního přepočítacího koeficientu budou muset být příslušné peněžní částky uváděny v korunách i eurech. Spotřebitelé si tak budou moci lépe přivyknout na novou měnu. PRINCIP MINIMALIZACE NÁKLADŮ Princip minimalizace nákladů stanoví, že způsob přechodu na novou měnu musí být ohleduplný vůči výdajům soukromých subjektů i státních orgánů. Je důležité respektovat tuto zásadu, jelikož Národní plán stanoví, že každý subjekt si bude muset pokrýt náklady na zavedení eura z vlastních zdrojů. To platí jak pro veřejné, tak i soukromé subjekty. Úlohou státu bude poskytovat všem adresátům přesné a včasné informace.

16 Stabilizace Eura - ESM Summit Evropské unie schválil v březnu 2011 vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který vstoupil v platnost 5. října 2012 na základě ratifikace všech 17 členských zemí eurozony ESM smlouva vstoupila v platnost 27. září 2012 a Evropský mechanismus stability byl slavnostně otevřen 8. října ESM smlouva vstoupila v platnost 27. září 2012 a Evropský mechanismus stability byl slavnostně otevřen 8. října 2012.

17 Stabilizace Eura - ESM Nahrazuje současný záchranný fond eurozóny (EFSF) a zemím platícím evropskou jednotnou měnou, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur se statusem AAA (nejvyšší možný rating) Je finanční institucí

18 ESM Členské státy eurozóny do ESM zaplatí celkem 80 miliard eur v hotovosti v pěti splátkách během pěti let, od roku 2013 do roku Zbytek peněz, tedy 620 miliard eur, bude tvořit takzvaný "kapitál na zavolání", tedy v podstatě garance, že peníze státy poskytnou.

19 ESM Výhodnější úvěry Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. V případě úvěrů se splatností tři roky by úroková sazba měla být o zhruba třetinu nižší než doposud. U úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější o zhruba čtvrtinu.

20 Státy v ESM

21 Změna smlouvy o EU Evropská rada se ve dnech 16. a 17. prosince 2010 dohodla na změně Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) pro zavedení společného stálého mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny. V článku 136 SFEU byl doplněn nový odstavec č. 3, který zní: „Členské státy jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.“ Evropská rada se ve dnech 16. a 17. prosince 2010 dohodla na změně Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) pro zavedení společného stálého mechanismu pro zajištění finanční stability eurozóny. V článku 136 SFEU byl doplněn nový odstavec č. 3, který zní: „Členské státy jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.“

22 ESM Generální ředitel ESM je jmenován Radou guvernérů na dobu 5 let. Nynějším a také prvním generálním ředitelem je Klaus Regling. Nejvyšším rozhodovacím orgánem ESM je Rada guvernérů, do které jednotliví členové jmenují guvernéra a jeho zástupce. Zasedají v ní ministři financí členských států eurozóny. Ti si do svého čela volí předsedu.

23 ESM Rada guvernérů bude vzájemnou dohodou přijímat nejdůležitější rozhodnutí. poskytnout finanční pomoc, o podmínkách poskytnutí takové pomoci, o úvěrové kapacitě ESM, o změnách v paletě nástrojů. Rada guvernérů přijímá další rozhodnutí kvalifikovanou většinou, která je stanovena na 80 % hlasů, pokud nebude stanoveno jinak. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti a šéf ECB zde působí jako pozorovatelé.

24 ESM Evropský stabilizační mechanismus má také správní radu, do které každý stát eurozóny jmenuje jednoho řádného člena a jednoho zastupujícího člena V čele správní rady stojí generální ředitel zodpovědný za každodenní chod ESM. Rada guvernérů bude pověřovat správní radu konkrétními úkoly. Rozhodnutí budou přijímaná kvalifikovanou většinou, která je stanovena na 80 % hlasů, pokud nebude stanoveno jinak. Váha hlasů v Radě guvernérů i správní radě je úměrná podílu jednotlivých členských států na upsaném kapitálu.

25 Celková úvěrová kapacita Skutečná úvěrová kapacita ESM bude činit 500 miliard eur. Přiměřenost úvěrové kapacity bude pravidelně a nejméně jednou za pět let přezkoumávána. ESM bude usilovat o doplnění své úvěrové kapacity tím, že se do operací finanční pomoci zapojí MMF; členské státy mimo eurozónu se rovněž mohou účastnit na ad hoc základě. Vzhledem k 200 mld. eur financovaných z EFSF činí kombinovaná úvěrová kapacita EFSF/ESM 700 mld. eur.

26 Podpůrné nástroje ESM 1. Stabilizační podpora (Sovereign, Supranational, Agency – SSA ) Členským státům eurozóny, které mají závažné problémy s financováním, může ESM poskytnout krátkodobou či střednědobou stabilizační podporu. Předpokladem pro přístup k ESM bude makroekonomický ozdravný program s náležitou podmíněností politik, která bude přiměřená závažnosti příslušných nerovnováh v přijímajícím členském státě. Předpokladem pro přístup k ESM bude makroekonomický ozdravný program s náležitou podmíněností politik, která bude přiměřená závažnosti příslušných nerovnováh v přijímajícím členském státě. Doba trvání programu a splatnost půjček bude záviset na povaze nerovnováh a vyhlídkách přijímajícího členského státu na obnovení přístupu na finanční trhy během doby, po kterou budou zdroje ESM k dispozici. Doba trvání programu a splatnost půjček bude záviset na povaze nerovnováh a vyhlídkách přijímajícího členského státu na obnovení přístupu na finanční trhy během doby, po kterou budou zdroje ESM k dispozici.

27 Podpůrné nástroje ESM 4. Nástroj pro podporu na primárním trhu (Primary Market Support Facility) S cílem maximalizovat nákladovou efektivnost podpory může ESM nakupovat dluhopisy členského státu, který má závažné problémy s financováním, na primárním trhu – tedy přímo v aukcích příslušného ministerstva financí. Podmínky a způsob nákupu dluhopisů budou stanoveny v rozhodnutí o podmínkách finanční pomoci, kterou podepisuje generální ředitel. Rada guvernérů může nástroje, které má ESM k dispozici, přezkoumat a může rozhodnout, že v jejich paletě učiní změny. S cílem maximalizovat nákladovou efektivnost podpory může ESM nakupovat dluhopisy členského státu, který má závažné problémy s financováním, na primárním trhu – tedy přímo v aukcích příslušného ministerstva financí. Podmínky a způsob nákupu dluhopisů budou stanoveny v rozhodnutí o podmínkách finanční pomoci, kterou podepisuje generální ředitel. Rada guvernérů může nástroje, které má ESM k dispozici, přezkoumat a může rozhodnout, že v jejich paletě učiní změny.

28 Podpůrné nástroje ESM 5. Nástroj podpory na sekundárním trhu (Secondary Market Support Facility) ESM může aktivně intervenovat i na mezibankovním, tedy sekundárním trhu. Finanční podmínky, za kterých se uskuteční operace na sekundárním trhu, se stanoví v dohodě o nástroji finanční pomoci, kterou podepisuje generální ředitel. Finanční podmínky, za kterých se uskuteční operace na sekundárním trhu, se stanoví v dohodě o nástroji finanční pomoci, kterou podepisuje generální ředitel. Správní rada přijme podrobné pokyny týkající se způsobu vykonávání nástroje podpory na sekundárním trhu.

29 Spolupráce s MMF Při poskytování finanční pomoci bude ESM velice úzce spolupracovat s MMF. Ve všech případech bude usilováno o aktivní účast MMF, a to jak na úrovni technické, tak na úrovni finanční. Komise a MMF společně a v součinnosti s ECB provedou analýzu udržitelnosti dluhu. Komise a MMF také společně a v součinnosti s ECB vyjednají podmínky politik, s nimiž bude pomoc ze strany ESM/MMF svázána. Finanční pomoc ze strany ESM bude vždy aktivována na základě žádosti členského státu ostatním členským státům eurozóny. Finanční pomoc ze strany ESM bude vždy aktivována na základě žádosti členského státu ostatním členským státům eurozóny. Po přijetí žádosti požádá Rada guvernérů Komisi, aby v součinnosti s ECB vyhodnotila existenci rizika pro finanční stabilitu eurozóny jako celku a společně s MMF a v součinnosti s ECB vypracovala důkladnou analýzu udržitelnosti veřejného dluhu dotyčného členského státu.


Stáhnout ppt "N_MF_B Mezinárodní finance B 11.Evropský měnový systém, společná měna Euro 1. Euro 2. Eurozóna 3. Stabilizační mechanismy společné evropské měny."

Podobné prezentace


Reklamy Google