Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Vnímání prostoru Seminář (Nejen) fyzika… 15. a 22. 3. 2007.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Vnímání prostoru Seminář (Nejen) fyzika… 15. a 22. 3. 2007."— Transkript prezentace:

1 1 Vnímání prostoru Seminář (Nejen) fyzika… 15. a

2 2 Rovnovážný systém Zraková orientace Lokalizace zvuku v prostoru

3 3 Rovnovážný systém Co se podílí na řízení a funkci rovnovážného systému?

4 4 Rovnovážný systém Vlastní vestibulární systém periferní část a část centrální trojice polokruhových kanálků především čidlo kinetické otolitový systém (utrikulus, sakulus) čidlo statické  nachází se v labyrintu

5 5 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Vertikální přední a zadní horizontální ampula Vzájemná poloha:

6 6 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Vertikální přední a zadní horizontální ampula Vzájemná poloha: jsou na sebe kolmé

7 7 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Vertikální přední a zadní horizontální ampula Umístění: Vzájemná poloha: jsou na sebe kolmé

8 8 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Vertikální přední a zadní horizontální ampula Umístění:horizontální svírá s horizontální rovinou 30° Vzájemná poloha: jsou na sebe kolmé

9 9 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Vertikální přední a zadní horizontální ampula Umístění:horizontální svírá s horizontální rovinou 30° Jak natočíme a skloníme hlavu, aby byl horizontální k. v rovině rovnoběžné se zemí? Vzájemná poloha: jsou na sebe kolmé

10 10 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Vertikální přední a zadní horizontální ampula Umístění:horizontální svírá s horizontální rovinou 30° vertikální zadní směrem dovnitř hlavy Vzájemná poloha: jsou na sebe kolmé i viz obr. 1

11 11 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Obr. Schematické znázornění polokruhových kanálků v prostoru podle Barányho horizontální kanálek a – horizontální kanálek, b- ampula předního vertikáního k., c – ampula zadního vertikálního k., d- ampula horizontálního k., f – přední vertikální kanálek, g – zadní vertikální kanálek

12 12 Vlastní vestibulární systém Polokruhové kanálky Obr. Poloha polokruhovitých kanálků v lebce při pohledu zezadu

13 13 Vlastní vestibulární systém Jak funguje? Epitel:

14 14 Vlastní vestibulární systém Jak funguje? Epitel: o tvořen buňkami s výběžky o výběžky dvojího typu a) kinocilie: delší,  0,25  m b) stereocilie: kratší,  0,20  m Konce výběžků tekutině nebo v membráně buňka pohled shorapohled z boku více viz obr. 2 v kanálcích – v rozšířením zv. ampula v otolitovém systému viz obr. 3, 4, 5

15 15 Vlastní vestibulární systém Vláskové buňky spojené s otolitovou membránou, která obsahuje velké množství krystalků CaCO 3. Řez utrikulem: viz obr.

16 16 Odhadněte řádově velikost krystalků.  jedné vláskové buňky desetiny  m

17 17 Kanálky Obr. 3 – pohyb endolymfy prohne kupulu, vyvolá ohyb stereocilií k/ od kinocilii Kdy a proč se pohne endolymfa? Proč prohne kupulu? Ohyb stereocilí ke kinocilii – depolarizace buňky, odklon stereocilí od kinocilie – hyperpolarizace buňky Pohyb endolymfy směrem k ampule vyvolá ohyb ke kinocilii Vláskové buňky registrují počátek a konec rotace, zrychlení a zpomalení. Základní princip: mech. pohyb endolymfy, membrány je převáděn na elektrickou stimulaci Vlastní vestibulární systém Jak funguje?

18 18 Pokr. kanálky Nejvyšší stimulace v kanálku, jehož rovina je shodná s rovinou rotace hlavy, intenzita klesá s cos úhlu mezi rovinami Otáčení hlavy doprava: Co se děje v horizontálním kanálku - > Doba, kdy je buňka schopná reagovat na další stimul je ms Citlivost vláskové buňky: změna úhlu ohybu o 0,004°, pohyb kupuly o 1  m je úhel ohybu 3-6°  prahová hodnota řádově: 1nm  délka vláskové buňky řádově: jednotky  m Vlastní vestibulární systém Jak funguje?

19 19 Vlastní vestibulární systém Jak funguje? Otolitový systém Viz obr. 3 – zakončení vl. buněk v membráně, membrána zatížena krystalky Kdy se pohne membrána? Citlivost vláskové buňky:  prahová hodnota: posun membrány o 0,15  m

20 20 Vlastní vestibulární systém kanálky x otolitový systém uspořádání kanálků a ot. systému  registruje ? lineární pohyb hlavy (lin. zrychlení) rotační pohyb hlavy (úhlové zrychlení) membrána má (2x) větší hustotu než endolymfa  Co lépe registruje pomalé pohyby?

21 21 Vlastní vestibulární systém funkce Kanálky Viz obr. 1 – zakončení vl. buněk v kupule, pohyb endolymfy prohne kupulu, vyvolá ohyb stereocilí k/ od kinocilii Ohyb stereocilí ke kinocilii – depolarizace buňky Odklon stereocilí od kinocilie – hyperpolarizace buňky pohyb endolymfy směrem k ampule vyvolá ohyb ke kinocilii princip setrvačnost Vláskové buňky reagují při rotačních pohybech hlavy na úhlové zrychlení – princip setrvačnost registrují počátek a konec rotace, zrychlení a zpomalení rychlé pohyby Otáčení hlavy doprava: pravý horizontální kanálek: end. se opožďuje, tlačí na kupulu směrem do ampuly. Citlivost vláskové buňky: změna úhlu ohybu o 0,004°, pohyb kupuly o 1  m je úhel ohybu 3-6°  prahová hodnota řádově: 1nm  délka vláskové buňky řádově: jednotky  m Vrabec, Lischkeová,Světlík, Skřivan: Rovnovážný systém I,Triton, Praha2002 Základní princip: mechanicko-elektrický převodník (mechanický pohyb endolymfy, membrány na el. stimulaci)

22 22 Vlastní vestibulární systém funkce Pokr. kanálky Nejvyšší stimulace v kanálku, jehož rovina je shodná s rovinou rotace hlavy, int. klesá s cos úhlu mezi rovinami Doba, kdy je buňka schopná reagovat na další stimul je ms Otolitový systém Viz obr. 1 – zakončení vl. buněk v membráně, membrána zatížena krystalky membrána má (2x) větší hustotu než endolymfa princip setrvačnost Vláskové buňky reagují při lineárních pohybech hlavy na linerání zrychlení – princip setrvačnost pomalé pohyby buňky v utrikulu (pohyb hlavy dopředu, dozadu a do strany), v sakulu (dolů, nahoru) Citlivost vláskové buňky:  prahová hodnota: posun membrány o 0,15  m

23 23 Receptory – zachycují podněty a transformují jejich energii Receptorový potenciál (RP) oproti AP děj relativně pomalý odstupňován podle intenzity podnětu (ne „vše nebo nic“) většinou charakter depolarize (tok Na 2+, K +,Ca 2+ ) RP vláskových buněk vest. ústrojí Ohyb stereocilí ke kinocilii: Otevření iontových kanálků, do buňky proudí kationty, buňka se depolarizuje, dojde k zesílení počtu impulsů (= podráždění) (obr.2) Hodnoty Klidová poloha: 80 mV - 10 impulsů/sec Ohyb ke kinocilii: = depolarizace 60 mV - 30 impulsů/sec Ohyb od kinocilie: = repolarizace 120 mV - 3 impulsy/sec

24 24 Rovnovážný systém Schopnost orientace v gravitačním poli Schopnost udržení vzpřímeného postoje Schopnost stabilizace sledovaného cíle

25 25 Rovnovážný systém Schopnost orientace v gravitačním poli vestibulární systém

26 26 Rovnovážný systém Schopnost orientace v gravitačním poli vestibulární systém Pomocí krystalků v otolitovém systému

27 27 Rovnovážný systém Schopnost orientace v gravitačním poli vestibulární systém - pomocí krystalků v otolitovém systému Schopnost udržení vzpřímeného postoje

28 28 Rovnovážný systém Schopnost orientace v gravitačním poli vestibulární systém - pomocí krystalků v otolitovém systému Schopnost udržení vzpřímeného postoje vestibulární systém – ale nerozliší pohyb hlavy a celého těla vestibulospinální systém – zapojují se informace z (proprio)receptorů šíjového s. vestibulookulární reflex – pohyby očních bulbů jako odpověď na pohyb hlavou a naopak tonické reflexy – krční a labyrintové (obr. 6)

29 29 Rovnovážný systém Schopnost orientace v gravitačním poli vestibulární systém - pomocí krystalků v otolitovém systému Schopnost udržení vzpřímeného postoje vestibulární systém – ale nerozliší pohyb hlavy a celého těla vestibulospinální systém – zapojují se informace z (proprio)receptorů šíjového s. vestibulookulární reflex – pohyby očních bulbů jako odpověď na pohyb hlavou a naopak tonické reflexy – krční a labyrintové (obr. 6) Schopnost stabilizace sledovaného cíle vestibulookulární systém, reflexy optokinetický systém sakadický systém a systém sledovacích pohybů očních

30 30 Rovnovážný systém Schopnost stabilizace sledovaného cíle vestibulookulární systém, reflexy pohyby očních bulbů jako odpověď na pohyb hlavou a naopak propojené s vestibulárním systémem Př. vestibulookulární reflex horizontálního kanálku: Kompenzuje pouze pohyb horizontální pohyb hlavy Při el. stimulaci nervu h. kanálku dochází k pohybu obou očí do strany Více viz obr. 6

31 31 Rovnovážný systém Schopnost stabilizace sledovaného cíle vestibulookulární systém, reflexy pohyby očních bulbů jako odpověď na pohyb hlavou a naopak propojené s vestibulárním systémem Př. vestibulookulární reflex horizontálního kanálku: Kompenzuje pouze pohyb horizontální pohyb hlavy Při el. stimulaci nervu h. kanálku dochází k pohybu obou očí do strany Více viz obr. 6 Př. vestibulookulární reflex otolitového systému: Při stabilizaci cíle za současného pohybu hlavy Při změnách vzdálenosti pozorovatele a cíle

32 32 Rovnovážný systém Schopnost stabilizace sledovaného cíle Při snížení frekvence pohybu cíle či pozorovatele pod 0,1Hz – nedostatečný stimul pro vestib. aparát nastupuje optokinetika (pohyb obrazu na sítnici), ale nedokáže rozlišit, zda se pohybuje cíl nebo pozorovatel (viz rozjíždění protijedoucího vlaku) Pokud se cíl pohybuje: o rychlý, sakadický, vyhledávácí pohyb očních bulbů (pokud dojde ke změně polohy cíle o 0,25 – 0,5 °) o pomalé sledovací pohyby – navazují na s. p.

33 33 Rovnovážný systém Schopnost stabilizace sledovaného cíle Při snížení frekvence pohybu cíle či pozorovatele pod 0,1Hz – nedostatečný stimul pro vestib. aparát nastupuje optokinetika (pohyb obrazu na sítnici), ale nedokáže rozlišit, zda se pohybuje cíl nebo pozorovatel (viz rozjíždění protijedoucího vlaku) Pokud se cíl pohybuje: o rychlý, sakadický, vyhledávácí pohyb očních bulbů (pokud dojde ke změně polohy cíle o 0,25 – 0,5 °) o pomalé sledovací pohyby – navazují na s. p. Vznik závratě (VERTIGO) z výšky: Ztráta zrakových informací, senzomotorický konflikt

34 34 Rovnovážný systém - otázky 1.Které smysly umožňují člověku orientaci v prostoru? 2. Kterou část statokinetického čidla podráždí nejvíce jízda výtahem? 3. Kterou část statokinetického čidla podráždí úklon hlavy? 4. Kterou část statokinetického čidla dráždíme rotací na židli?

35 35 Rovnovážný systém - otázky 1.Které smysly umožňují člověku orientaci v prostoru? 2. Kterou část statokinetického čidla podráždí nejvíce jízda výtahem? Otolitický systém – sakulus 3. Kterou část statokinetického čidla podráždí úklon hlavy? Otolitický systém – utrikulus 4. Kterou část statokinetického čidla dráždíme rotací na židli? Polokruhové kanálky

36 36 Zraková orientace Rozdíl v postavení očí?

37 37 Zraková orientace Zraková orientace v prostoru: o schopnost vnímat prostor,odhad vzdálenosti umí lépe – liška nebo zajíc? o velikost zorného pole umí lépe – liška nebo zajíc?

38 38 Pes se orientuje se zejména pomocí čichu, sluchu a (až na třetím místě) zraku. Jakožto původní profesí predátor a lovec má ve srovnání s býložravci posunuty oči více dopředu a k sobě. Toto anatomické utváření mu umožňuje větší překrytí zorného pole z obou očí. Takto vzniklé zorné pole označujeme jako pole binokulární. V jeho rozsahu (cca 120°) má pes vynikající prostorové (hloubkové) vidění, což mu umožnuje přesný odhad vzdálenosti. Ten je nezbytnou součástí vybavení každého predátora (chce-li něco ulovit). Daní za tento "dar od Matky přírody" je slepý úhel v rozsahu cca 80° ve směru dozadu. Predátoru to samozřejmě až tak nevadí, protože jeho úkolem je útočit a lovit - tj. pohybovat se dopředu. U zvířat, jež jsou v úloze lovených, tedy u býložravců je situace obrácená. Binokulární pole je úzké (na požírání trávy není zapotřebí prostorové vidění - tráva neutíká), a stejně tak je úzký i slepý úhel vzadu. Je to dáno širším uložením očí na hlavě a jejich posunutím směrem dozadu. Předpokládá se, že pes i kočka mají schopnost rozlišit některé barvy. Není však stále přesně známo, zda vnímají barvy stejně jako člověk a nakolik to ovlivňuje jejich chování. Pokusné testy na toto téma nejsou zatím dostatečně statisticky průkazné a jsou řešeny jen na akademické půdě neboť praktický význam je zanedbatelný. Velmi pravděpodobně má také pes oproti lidem výrazně horší zrakovou ostrost - není tedy schopen zaostřit na takovou vzdálenost jako člověk. To ovšem velmi bohatě nahrazuje pomocí ostatních smyslových orgánů. Kočka je přizpůsobena k lovu a nočnímu způsobu života. Kromě vynikajícího čichu, sluchu má i velmi vyvinutý zrak. Kočkovité šelmy mají s velkou pravděpodobností ještě lepší schopnost prostorového vidění než šelmy psovité, což z nich činí obávané predátory. Oproti psovitým má kočka vertikálně postavenou zorničku. Pes má stejně jako člověk zorničku kruhovou. Společně s dalšími rozdíly na sítnici ji to umožňuje vidět i za minimálního osvětlení. Jen pro zajímavost, ty tolik typické svítící kočičí oči v noci jsou dány odrazem světla od sítnice při současném maximálním otevření zorničky. Jaké mají dravci a sovy smysly? Co se týče čichu, je na tom většina ptáků hůře než člověk. Ovšem zrak a sluch jsou vynikající. Sovám k vidění stačí tzv. zbytkové světlo, což jsou jsou dvě milióntiny luxu. To je sklepní místnost bez oken, kde rozsvítíte svíčku a od světla této svíčky sova vidí na sto metrů kolem sebe. Její vidění je ovšem jen černobílé. Naproti tomu dravci vidí barevně na dálku přibližně dva až tři kilometry a co se týče vnímání pohybu, tak v porovnání s člověkem (lidské oko je schopno za jednu sekundu zachytit pouhých 20 'snímků', ze kterých se pohyb skládá), oko dravce vidí těchto 'snímků' za jednu sekundu 150. Prostorové vidění dravců i sov je stejné jako vidění člověka - proto jsou také jejich oči vepředu. Například bychom měli vědět, že koně mají velice špatné prostorové vnímání, na rozdíl od lidí. To, že o koni víme, že má ještě k tomu bilaterální vidění a je barvoslepý, nám pomůže se na chvíli vžít do jeho situace a doslova se „zkusit projít v jeho podkovách“

39 39 K lovu je kudlanka vybavena i dokonalým zrakem - na neobyčejně pohyblivé trojúhelníkovité hlavě vynikají nápadné vystouplé oči, posazené daleko od sebe. Právě ta vzdálenost mezi nimi je důležitá: umožňuje kudlance přesné prostorové vidění, jejich vypouklý tvar a schopnost otáčet hlavu daleko do stran zase rozšiřují její zorné pole na úhel téměř 360°.

40 40 Odhad vzdálenosti, prostorové vidění vidění binokulární (oběma očima): vidění monokulární (jedním okem):

41 41 Binokulární vidění fixujeme oběma očima bod v prostoru (F), o bod se promítá tzv. hlavními směrovými přímkami (totožnými se zornými osami) Fixovaný bod je vidět ostře a jednoduše. Jednoduše (a méně ostře) jsou vidět i body (A,B) ležící na horopteru. o body se promítají na tzv. korespondující body obou sítnic.

42 42 Binokulární vidění Body (A,B) neležící na horopteru o se promítají na tzv. disparátní (korespondující) body obou sítnic. stupeň disparace velký (leží-li daný bod ve větší vzdálenosti od horopteru) je vidět dvojitě. vznik diplopie

43 43 Binokulární vidění Body (A,B) neležící na horopteru o se promítají na tzv. disparátní (korespondující) body obou sítnic. stupeň disparace velký (leží-li daný bod ve větší vzdálenosti od horopteru) je vidět dvojitě. vznik diplopie stupeň disparace malý (bod je v malé vzdálenosti od horopteru) je vidět prostorově, a to před anebo za fixovaným bodem. Viz obr. 1

44 44 Binokulární vidění Body které leží ve střední čáře před a za horopterem (jako je zakresleno v obr.) se promítají symetricky od průmětů fixovaného bodu F, ale na disparátní body. Vzniká tak diplopie, kdy při zavření jednoho oka mizí jeden obraz. Diplopie může být nezkřížená – bod leží za horopterem (bod A) a při zavření oka mizí obrázek na stejné straně. Pokud bod leží před horopterem (bod B) vzniká diplopie zkřížená a při zavření oka mizí obrázek na protilehlé straně.

45 45 Binokulární vidění Prostorové vidění je umožněno: binokulárním viděním, (obraz 1000 stop = 300m a dále) akomodací oka, konvergencí očních os. (obraz 80 stop = 24m a blíže) viz lit. *

46 46 Binokulární vidění-úlohy Vyzkoušejte si vznik diplopie: a)Před očima ve střední čáře vztyčíme při natažené paži ukazovák jedné ruky nebo použijeme tužku. b) Vztyčíme ukazovák druhé ruky (tužku) – rovněž ve střední čáře – v poloviční vzdálenosti mezi vztyčeným prstem a frontální rovinou očí. c)Fixujeme bližší prst, vzdálenější ukazovák vidíme dvojitě. Jde o diplopii nezkříženou. Po zavření jednoho oka mizí totiž obrázek na jedné straně. Při fixaci vzdálenějšího ukazováčku je obrázek bližšího prstu rovněž zdvojený. Jde tu však o diplopii zkříženou. Zakryjeme-li přitom jedno oko, uniká nám zdvojený obraz bližšího prstu na druhé straně. d) Posouvejte bližším ukazováčkem nebo tužkou směrem ke vzdálenějšímu. V jaké vzdálenosti začnete vnímat prostorové uspořádání prstů (tužek)?

47 47 Binokulární vidění-úlohy Představte si, že díváte na krabičku před sebou. Jaký obraz krabičky dopadá na sítnici pravého a levého oka? Doplňte čísla. L P 12 34

48 48 Binokulární vidění-úlohy Představte si, že díváte na krabičku před sebou. Jaký obraz krabičky dopadá na sítnici pravého a levého oka? Doplňte čísla. L P

49 49 Jak získat 3D vjem z 2D obrázků? Základní princip: dva 2D obrázky – mírně posunuté každým okem pozorujeme právě jeden obrázek Jak toho dosáhnout? Např. pomocí steroskopu pozorujeme dva mírně posunuté obrázky o každým okem pozorujeme něco jiného Rybka a síť Díra v ruce

50 50 Jak získat 3D vjem z 2D obrázků? Úloha 1.Na obrázku vpravo jsou vždy dvojice kružnic s vyznačenými body. Určete, jaký bychom viděli obraz, kdybychom si tyto dvojice prohlíželi ve stereoskopu.

51 51 Jak získat 3D vjem z 2D obrázků? Úloha 1: Návod řešení: rozmyslete, jaké body se zobrazí na korespondující a disparátní body – viz slajdy předtím a viz náčrtek. Fixujeme žlutý bod Modrý - na korespondují body Oranžový – na disparátní vzhledem k žlutému je vidět prostorově Před či za?

52 52 Jak získat 3D vjem z 2D obrázků? Úloha 1: Návod řešení od Jindry: Představte si, že se díváte na kouli s černým bodem uprostřed zepředu L oko ho vidí posunuté mírně doprava P oko ho vidí posunuté mírně doleva A podobně pro bod, který je vzadu. Náčrt: Červeně – případ b) Zeleně – případ c) L okoP oko bod vpředu bod vzadu

53 53 Jak získat 3D vjem z 2D obrázků? Jak zařídit pozorování jen mírně posunutých obrázků? např.  stereoskop  využijeme doplňkových barev  využijeme polarizace  Využijeme doplňkových barev 1.Jaký obraz bychom viděli při prohlížení obrázků dole pomocí červeno modrých brýlí? a) b) c)

54 54 je většinou budova. Ta dáma má telefonní č.! Prasátko přináší velké je většinou budova. Ta dáma má telefonní č.! Prasátko přináší velké Škola mé štěstí. Škola mé štěstí. Anaglyfy Hrátky: Které brýle jsou lepší? Červeno – modré nebo červeno – tyrkysové?

55 55 Anaglyfy Které brýle jsou lepší? Červeno – modré nebo červeno – tyrkysové? R 0 G 0 B 255 R 0 G 255 B 0 R 0 G 255 B 255

56 56 Jak získat 3D vjem z 2D obrázků? - odkazy stereoskop anaglyf Kde koupit brýle: Free software: Další odkazy - galerie Kniha: Starke J: Optické hlavolamy 3D, computerpress 2003 (www.knihy.cpress.cz)

57 57 3D fotografie - anaglyf Dále následuje galerie několika 3D fotografií vyrobených pomocí programu 3DAnaMaker. Nejprve následuje slajd s dvěma fotkama, které byly použity k výrobě anaglyfu. Fotky byly vytvořeny pro tento seminář (nelze tedy od nich očekávat vysokou uměleckou hodnotu). Ukazují možné náměty, co fotografovat, aby byl 3D vjem dobře zřetelný. Např. foto sázavského kláštera: věže v dálce už moc prostorově vidět nejsou Nejlepší foto je dle mého názoru se značkami.

58 58 3D fotografie - anaglyf

59 59

60 60

61 61

62 62

63 63

64 64

65 65

66 66

67 67 monokulární vidění – odhad vzdálenosti Požádejte spolužáka sedícího v lavici, aby před vás (zhruba ve vzdálenosti 0,5 m postavil tužku). Vezměte druhou tužku a zakryjte si jedno oko. Snažte se hrotem této tužky trefit do tužky, která stojí. Na papír nakreslete bod a pak se do něj snažte trefit hrotem tužky. To se vám snadno podaří. Zkuste totéž, když si jedno oko přikryjete. Při pohledu pouze jedním okem se většinou netrefíte. (Zdroj:

68 68 monokulární vidění – odhad vzdálenosti Podívejte se na následující tři obrázky: Vnímáte všechny obrázky jako 2D? Na kterém vám připadá, že jsou kruh a čtverec nejdále od sebe?

69 69 monokulární vidění – odhad vzdálenosti Monokulární vodítka vnímání prostorové hloubky Viz. obr. 2 Viz text 3.

70 70 Zorný úhel: perimetrie Zorné pole je asymetrické (obličej) Dosah: temporálně (nejdále) ? ° od fixovaného bodu. nasálně (nejmenší r.) ? ° (záleží na nose)

71 71 Zorný úhel: perimetrie Zorné pole je asymetrické (obličej) Dosah: temporálně (nejdále) 80-90° od fixovaného bodu. nasálně (nejmenší r.) ° (záleží na nose)

72 72 Zorný úhel: perimetrie Zorné pole je asymetrické (obličej) Dosah: temporálně (nejdále) 80-90° od fixovaného bodu. nasálně (nejmenší r.) ° (záleží na nose) Velikost zorného pole závisí na několika faktorech:

73 73 Zorný úhel: perimetrie Zorné pole je asymetrické (obličej) Dosah: temporálně (nejdále) 80-90° od fixovaného bodu. nasálně (nejmenší r.) ° (záleží na nose) Velikost zorného pole závisí na několika faktorech: o intenzitě osvětlení o velikosti testovacích značek o barvě světla a její sytosti

74 74 Zorný úhel: perimetrie Zorné pole je asymetrické (obličej) Dosah: temporálně (nejdále) 80-90° od fixovaného bodu. nasálně (nejmenší r.) ° (záleží na nose) Velikost zorného pole závisí na několika faktorech: o intenzitě osvětlení o velikosti testovacích značek o barvě světla a její sytosti bíloužlutámodrá červenázelenou Největší zorné pole je pro bílou barvu, dále následuje žlutá a modrá, červená a nejmenší zorné pole je pro barvu zelenou.

75 75 Amesova místnost v Technickém muzeu ve Vídni

76 76

77 77

78 78 Prostorové slyšení Pro rozeznání směru zvuku: monoaurální či binaurální slyšení? Zevní ucho – boltec: rozlišuje zepředu, zezadu, shora… Princip:

79 79 Prostorové slyšení Pro rozeznání směru zvuku: monoaurální či binaurální slyšení? Zevní ucho – boltec: rozlišuje zepředu, zezadu, shora… Princip: a)šikmo přicházející vlny dosáhnou do jednoho ucha o něco později (viz obr. 1) b)v odvráceném uchu je slyšet slabší zvuk

80 80 Prostorové slyšení Pro rozeznání směru zvuku: monoaurální či binaurální slyšení? Zevní ucho – boltec: rozlišuje zepředu, zezadu, shora… Princip: a)šikmo přicházející vlny dosáhnou do jednoho ucha o něco později (viz obr. 1) b)v odvráceném uchu je slyšet slabší zvuk Ad a): MSO(media superior olive) počítá lokalizaci zvuku na základě čas. diference Viz obr. 2

81 81 Prostorové slyšení Pro rozeznání směru zvuku: monoaurální či binaurální slyšení? Zevní ucho – boltec: rozlišuje zepředu, zezadu, shora… Princip: a)šikmo přicházející vlny dosáhnou do jednoho ucha o něco později (viz obr. 1) b)v odvráceném uchu je slyšet slabší zvuk Ad a): MSO(media superior olive) počítá lokalizaci zvuku na základě čas. diference Viz obr. 2 Rozeznání vzdálenosti: vysoké frekvence jsou při přenosu tlumeny více

82 82 Prostorové slyšení ÚLOHY a)1. CNS dokáže zaznamenat zpoždění asi o s (10  s). Jaká je nejmenší rozpoznatelná odchylka směru (směrový práh)? 2. Jaké je maximální zpoždění? a)1. Nejmenší rozpoznatelný rozdíl intenzity odpovídá 1dB. Určete, jakému tlaku vzduchu na ušní bubínek odpovídá tato hodnota. 2. Jakému tlaku odpovídá udávaná maximální snesitelná hodnota cca 110 dB? Pro výpočet užijte vzorce: Resnick, Halliday str

83 83 Prostorové slyšení ÚLOHY - výsledky a)1. CNS dokáže zaznamenat zpoždění asi o s (10  s). Jaká je nejmenší rozpoznatelná odchylka směru (směrový práh)? (3-1°) 2. Jaké je maximální zpoždění? (  s) a)1. Nejmenší rozpoznatelný rozdíl intenzity odpovídá 1dB. Určete, jakému tlaku vzduchu na ušní bubínek odpovídá tato hodnota. (~10 -5 Pa) 2. Jakému tlaku odpovídá udávaná maximální snesitelná hodnota cca 110 dB? (~ 28 Pa) Pro výpočet užijte vzorce: Resnick, Halliday str

84 84 Prostorové slyšení Způsob lokalizace zvuku a) funguje jen pro frekvence okolo 2 kHz. V dalších případech: Vysokofrek. zvuk je směřován k jedné straně hlavy daleko od ucha se vytvoří akustický „stín“ nižší intenzity. T ento rozdíl intensity poskytuje druhý způsob lokalizace zvuku. lateral superior olive(LSO)

85 85 Literatura: Sibernagl, Despopoulos: Atlas fyziologie člověka, Grada, 3. české vydání, 2004 Trojan a kol.: Lékařská fyziologie, Grada Rovnovážný systém Vrabec, Lischkeová,Světlík, Skřivan: Rovnovážný systém I,Triton, Praha *http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://academics.tjhsst.edu/psych/oldPsych/perception/de pthb.gif&imgrefurl=http://academics.tjhsst.edu/psych/oldPsych/perception/depth.html&h=69&w=14 6&sz=2&hl=cs&start=711&tbnid=FdRbU- cOv3kV8M:&tbnh=45&tbnw=95&prev=/images%3Fq%3Ddepth%2Bperception%26start%3D700% 26ndsp%3D20%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DN Zrak ww.ndt.net/article/ct2003/v26/v26.htm&h=296&w=404&sz=12&hl=cs&start=9&tbnid=NILohFSAVa feIM:&tbnh=91&tbnw=124&prev=/images%3Fq%3Dhoropter%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26l r%3D%26sa%3DN%26as_qdr%3Dall Zdroj:http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.nextmonet.com/images/jpegs/artsmart/Overla p2.jpg&imgrefurl=http://www.nextmonet.com/artsmart2/CAF102.php&h=107&w=129&sz=8&hl=cs &start=761&tbnid=uFPwLpwh1MADnM:&tbnh=75&tbnw=91&prev=/images%3Fq%3Ddepth%2Bp erception%26start%3D760%26ndsp%3D20%26svnum%3D10%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3 DN Sternberg R.J.: Kognitivní psychologie, portál 2002 Foto z Technického muzea ve Vídni Zvuk Obrázky - přes Google/obrázky


Stáhnout ppt "1 Vnímání prostoru Seminář (Nejen) fyzika… 15. a 22. 3. 2007."

Podobné prezentace


Reklamy Google