Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Hodnotící kritéria, definování potřeb konkurenceschopnosti EU a ČR doc. Ing. Eva Klvačová, CSc. prorektorka pro vědu a výzkum NEWTON College, a.s. Konference.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Hodnotící kritéria, definování potřeb konkurenceschopnosti EU a ČR doc. Ing. Eva Klvačová, CSc. prorektorka pro vědu a výzkum NEWTON College, a.s. Konference."— Transkript prezentace:

1 1 Hodnotící kritéria, definování potřeb konkurenceschopnosti EU a ČR doc. Ing. Eva Klvačová, CSc. prorektorka pro vědu a výzkum NEWTON College, a.s. Konference „Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR“ 30. října 2008

2 2 Motto: „Řekněme si konečně pravdu. Mluvit o konkurenceschopnosti na úrovni národních ekonomik je nesmysl. Posedlost konkurenceschopností je špatná i nebezpečná zároveň.“ Paul Krugman

3 3 Růst konkurenceschopnosti jako prioritní cíl národních vlád 80. léta 20. století: počátek přenášení pojmu konkurenceschopnost z podnikové úrovně na úroveň národních ekonomik USA: analytické studie dokazující, že USA ztrácí konkurenceschopnost ve vztahu k Japonsku, volání po akci, vznik Rady pro konkurenceschopnost Bill Clinton: „Každá země se podobá velké korporaci soutěžící na globálním trhu“ Jacques Delors: „Příčinou vysoké nezaměstnanosti v EU je nízká konkurenceschopnost ve vztahu k USA a Japonsku“ Lisabonská strategie: Evropa se do roku 2010 stane nejkonkurenceschopnějším regionem světa Všechny členské země EU mají dnes svůj Lisabonský program

4 4 Proč vznášet námitky? na podnikové úrovni existuje dělící čára mezi konkurenceschopností a nekonkurenceschopností na úrovni národních států a světových regionů tato dělící čára neexistuje definice konkurenceschopnosti států a regionů jsou vágní, nejednoznačné podnik přestává být konkurenceschopný tehdy, jestliže - není schopen nabídnout na trhu takové zboží, které jsou spotřebitelé ochotni kupovat - není schopen plnit své finanční závazky vůči dodavatelům, státu, bankám, zaměstnancům a dalším zainteresovaným osobám

5 5 Kdy je nekonkurenceschopná národní ekonomika? Když roste pomaleji než jiné ekonomiky? Když stagnuje, nebo její HDP klesá? Když klesá podíl země na světovém obchodu? Když klesá podíl země na přílivu přímých zahraničních investic? Když je nutné vyhlásit státní bankrot? Když kurz měny podlamuje možnosti exportu? Když roste nezaměstnanost rychleji než HDP? Když zemi postihne delokace výroby, služeb, výzkumných kapacit?

6 6 3 definice konkurenceschopnosti 1.Konkurenceschopnost je naše schopnost produkovat zboží a služby, které jsou schopny projít testem mezinárodní konkurence, přičemž se naši občané budou moci těšit z rostoucí a dlouhodobě udržitelné životní úrovně. (USA – Laura Tyson – předsedkyně Rady ekonomických poradců Billa Clintona) 2. Konkurenceschopnost je schopnost země poskytovat svým občanům vysokou a stále rostoucí životní úroveň a zaměstnanost všem, kdo chtějí pracovat (EU – Lisabonská strategie 2005) 3. Konkurenceschopnost je schopnost korporací, odvětví, regionů, národů a nadnárodních celků generovat vysokou úroveň příjmů z výrobních faktorů i relativně vysokou úroveň jejich využití na udržitelné úrovni za současného vystavení mezinárodní konkurenci. (OECD).

7 7 Konkurenceschopnost země jako přitažlivost Konkurenceschopnost země je její schopnost být přitažlivá pro zahraniční investory v souladu s jejich vlastními kritérii. Nejkonkurenceschopnější země světa se současně dokáží postarat o růst životní úrovně svých občanů, zachování sociálního konsensu a politickou stabilitu.

8 8 Multikriteriální hodnocení konkurenceschopnosti národních států Nejznámější: Zpráva o globální konkurenceschopnosti (Světové ekonomické fórum) Ročenka světové konkurenceschopnosti (Institut pro rozvoj managementu) Podnikatelské prostředí (Doing Business – Světová banka) Řada dalších: Index ekonomické svobody (Fraser’s Institute, Heritage Foundation) Index přitažlivosti zemí z hlediska delokačních rozhodnutí (A.T. Kearney) Přehled evropské přitažlivosti (Ernest&Young)

9 9 Charakteristické rysy multikriteriálních hodnocení konkurenceschopnosti rozsáhlý počet indikátorů i sledovaných zemí konečným výsledkem jsou žebříčky pořadí podle jednotlivých indikátorů žebříčky souhrnné kombinace tvrdých a měkkých dat s tendencí přidávat měkká data na úkor tvrdých nízká vypovídací schopnost z hlediska změn v čase (změny v počtech hodnocených zemích, v počtech indikátorů) ideové východisko: neoliberalismus (minimální státní zásahy, maximální otevřenost ekonomiky) pragmatické východisko: prospěšnost národního státu z hlediska uspokojení vlastních potřeb one size fits all(jeden model vyhovuje všem) projev neokorporativismu, prosazování zájmů zahraničních investorů a domácích obchodních společností konkurenceschopnost země jako přitažlivost nepřesnost měkkých dat a kombinací měkkých a tvrdých dat v pořadích zemí podle konkurenceschopnosti každou zemi hodnotí jiný tým expertů

10 10 Výhody a nevýhody žebříčků konkurenceschopnosti: 1. Jsou snadno pochopitelné a uchopitelné pro politiky, média a laickou veřejnost – tedy pro všechny, kdo se v daném problému nevyznají 2. Vytvářejí automatický tlak na reformní opatření 3. Dobrá viditelnost vzorů chování – zemí, které se nacházejí v čele žebříčků

11 11 Celosvětové závody národních států v disciplíně konkurenceschopnosti: inverze role národních států a podnikatelských subjektů stát se postupně mění z autora norem chování pro podnikatelské subjekty v účastníka soutěže o jejich přízeň přestává být zřejmé, kdo určuje pravidla hry a dohlíží na jejich dodržování a kdo je účastníkem hry stát i podnikatelské subjekty si vzájemně překážejí dochází ke změně cílové funkce podnikové sféry – posílení prvky dobývání renty od státu vzniká tlak na reformu veřejných financí na straně příjmů i výdajů vzniká asymetrie mezi právy a povinnostmi, mezi svobodou a odpovědností dochází současně k oslabování i bytnění národních států

12 12 Potenciální důsledky tlaku na růst konkurenceschopnosti Tlak na růst konkurenceschopnosti = tlak na nikdy nekončící reformní opatření (je velkou iluzí, že reformní opatření mohou být jednorázová Ekonomické a sociální důsledky přijaté pod tlakem na růst konkurenceschopnosti nesou občané vzájemně si konkurujících zemí Důsledky nenesou zahraniční investoři Domácí politici nesou pouze politickou odpovědnost – v nejhorším případě prohrají volby a uvolní místo nové politické garnituře.

13 13 Dostihy ke dnu dlouhodobé účinky závodu států v disciplíně konkurenceschopnost mohou být devastující (race to the bottom) nemají-li být devastující, je nutné vytvořit pravidla závodu k vytvoření takovýchto pravidel existuje zásadní averze

14 14 Je Evropa nekonkurenceschopná v porovnání s USA? Evropská unie: Lisabonská strategie 2000, 2005 Centrum pro evropskou reformu pravidelně hodnotí plnění LS a evropské země dělí z pohledu ochoty k reformám na hrdiny a zbabělce Hlavní označovaná příčina nižší evropské konkurenceschopnosti: sociálně tržní ekonomika

15 15 Konkurenceschopnost EU a USA Výrok o nižší konkurenceschopnosti EU kriticky závisí na definici konkurenceschopnosti Vliv velikosti: USA jako celek, EU jako 27 států Makroekonomický pilíř konkurenceschopnosti USA velmi labilní (75. místo ze 131 zemí světa podle The Global Competitiveness Report ) Horší kvalita veřejných institucí USA než starých členských zemí EU Horší kvalita zdravotnictví a primárního a sekundárního vzdělání USA Silná stránka USA: technologická převaha

16 16 Index přitažlivosti zemí z hlediska delokačních rozhodnutí Atraktivita ČR: mezi 25 nejpřitažlivějšími zeměmi (A.T. Kerney´s) Příznivá geografická poloha Kulturní podobnost se zeměmi západní Evropy Příznivá relace mezi úrovní mezd a kvalifikace pracovní síly Levní manažeři Solidní jazykové znalosti obyvatelstva Velmi kvalitní infrastruktura Schopnost implementace poznatků vědy a techniky Stabilita politického prostředí Ekonomická stabilita

17 17 Deset nejatraktivnějších zemí světa v roce 2007 Pramen: Ernst&Young: European Attractiveness Survey 2007

18 18 Patnáct nejpřitažlivějších evropských zemí jako investičních destinací Pořadí v roce 2006 ZeměPočet PZI v roce 2006 Tržní podíl v roce 2006 (%) Počet PZI v roce Spojené království 68619,4559 2Francie56516,0538 3Německo2868,1182 4Španělsko2126,0147 5Belgie1855,2179 6Polsko1524,3180 7Rumunsko1404,086 8Švýcarsko1363,993 9Česká republika1133,2116 9Švédsko1133,295 11Maďarsko1083, Nizozemsko952,782 13Rusko872, Irsko742,167 14Itálie742,149 Ostatní50514,0466 Celkem Pramen: Ernst&Young: European Attractiveness Survey 2007

19 19 Profil konkurenceschopnosti České republiky Globální index konkurenceschopnosti Pramen: The Global Competitiveness Report , World Economic Forum

20 20 Bilance národní konkurenceschopnosti České republiky Pramen: The Global Competitiveness Report , World Economic Forum

21 21 Bilance národní konkurenceschopnosti České republiky (pokračování) Pramen: The Global Competitiveness Report , World Economic Forum

22 22 Bilance národní konkurenceschopnosti České republiky (pokračování) Pramen: The Global Competitiveness Report , World Economic Forum

23 23 Bilance národní konkurenceschopnosti České republiky (pokračování) Pramen: The Global Competitiveness Report , World Economic Forum

24 24 Index globální konkurenceschopnosti – pořadí nových členských zemí EU (postsocialistických) Pramen: The Global Competitiveness Report , World Economic Forum * nejlepší skóre, ale obrovská nahuštěnost zemí

25 25 Nejvýznamnější konkurenční výhody České republiky Pramen: The World Competitiveness Yearbook 2005, IMD

26 26 Nejvýznamnější konkurenční výhody České republiky (pokračování) Pramen: The World Competitiveness Yearbook 2005, IMD

27 27 A jak by mohla Česká republika zlepšit svou konkurenceschopnost podle Světové ročenky konkurenceschopnosti 2005? Měla by snížit státní podpory poskytované soukromým i veřejným podnikům. Tyto podpory jsou sedmkrát vyšší, než činí průměr sledovaných zemí (9,66 % HDP v ČR oproti průměru 1,34 % HDP). Měla by zvýšit podíl zaměstnanců pracujících na částečný úvazek. Ten je v České republice téměř pětkrát nižší než ve vzorku sledovaných 60 zemí. Měla by zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve věkové kategorii let. V České republice činí tento podíl 12 %, ve sledovaných 60 zemích 25 %. Měla by zlepšit stav svého běžného účtu platební bilance (deficit ve výši přesahující 5 % HDP oproti průměrnému přebytku 1,3 %). Měla by snížit svou energetickou náročnost, která je téměř dvojnásobná oproti sledovaným zemím. Měla by posílit růst zaměstnanosti. Měla by snížit celkové zdanění spotřeby. To činí 22 %, v zemích sledovaného vzorku 17 %. Měla by zvýšit počet uživatelů vysokorychlostního internetu na 1000 obyvatel. Měla by zvýšit hodnotu kapitalizace burzy (19,5 % HDP v ČR, 75,6 % HDP ve sledovaném vzorku zemí).

28 28 A jak by mohla Česká republika zlepšit svou konkurenceschopnost podle Světové ročenky konkurenceschopnosti 2005? (pokračování) Měla by snížit povinný příspěvek zaměstnavatele na sociální zabezpečení (35,6 % z HDP na obyvatele v ČR, 20,6 % v průměru za sledované země). Měla by zvýšit objem hodnoty obchodované na burze cenných papírů (zhruba osmkrát, aby se dostala na úroveň průměru). Měla by snížit celkový výběr daní. Podíl celkových příjmů z daní na hrubém domácím produktu představuje v ČR 37,7 % HDP, průměr za sledovaných šedesát zemí je 29,12 %. Měla by zvýšit podíl kapitálového trhu na financování podniků. Měla by posílit transparentnost rozhodování vlády. Měla by posílit konzistentnost vládních politik. Měla by změnou legislativy usnadnit zakládání nových firem. Měla by zajistit, aby představenstva efektivně dohlížela na činnost managementu. Měla by zlepšit úroveň vzdělání v oboru financí. A konečně by měla změnit legislativu v oblasti nezaměstnanosti tak, aby stimulovala nezaměstnané k návratu do práce.

29 29 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "1 Hodnotící kritéria, definování potřeb konkurenceschopnosti EU a ČR doc. Ing. Eva Klvačová, CSc. prorektorka pro vědu a výzkum NEWTON College, a.s. Konference."

Podobné prezentace


Reklamy Google