Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Fotky + kronika 11.4.20151 2010. Úvodem… Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako každoro č n ě na chatu na Šumavu. Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Fotky + kronika 11.4.20151 2010. Úvodem… Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako každoro č n ě na chatu na Šumavu. Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako."— Transkript prezentace:

1 Fotky + kronika

2 Úvodem… Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako každoro č n ě na chatu na Šumavu. Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako každoro č n ě na chatu na Šumavu. Chata leží za vesni č kou Onšovice (na samot ě u lesa) v okrese Prachatic e, nedaleko obce Č k y n ě. Chata leží za vesni č kou Onšovice (na samot ě u lesa) v okrese Prachatic e, nedaleko obce Č k y n ě. Na,, j ar ň ácích“ blbneme, dovádíme, bobujeme, koulujeme se, hrajeme hry, a to jak stolní, či spole č enské, tak chodíme i na bojovky do p ř írody. Na,, j ar ň ácích“ blbneme, dovádíme, bobujeme, koulujeme se, hrajeme hry, a to jak stolní, či spole č enské, tak chodíme i na bojovky do p ř írody. 2

3 Práv ě Vy máte tu možnost nahlédnout našim vedoucím pod ouško, co hezkého letos p ř ipravili dorostenc ů m – s jakými úžasnými, delikatesními hrami a nápady práv ě p ř išli… Práv ě Vy máte tu možnost nahlédnout našim vedoucím pod ouško, co hezkého letos p ř ipravili dorostenc ů m – s jakými úžasnými, delikatesními hrami a nápady práv ě p ř išli…

4 Den první: pohádka: Mrazík

5 5

6 Sobota - p ř íjezd V sobotu jsme se všichni sešli před 8 hodinou ranní na Smíchovském autobusovém nádraží. Někteří už přijeli hromadně, jiní tu ještě měli za doprovody své tatínky, popř. kluky. Všichni nastoupili do autobusu a už vytáhli své mobilní telefony, aby se pochlubili, kdo má jaký model telefonu a taky a hlavně, kdo má lepší písničky, obrázky a videa. Vedoucí se až nestačili divit, co všechno ti dorostenci s nimi umí. Ne každý se chlubil, co jeho mobil umí, někteří poslušně zalehli hned při první zatáčce, jiní se těšili, jak to vedoucím nandají v jejich bulvární prezentaci, další si vyprávěli, co všechno chtějí a udělají, nebo naopak přemítali o tom, co si na ně vedoucí vymyslí tentokrát. Báli se, ale zároveň se i těšili

7 Cesta ubíhala a my se pomalu chtě/nechtě vybusovali z autobusu. Na batohy tam čekalo naše milé a hodné dorostové autíčko a s ním milý a hodný pán - vedoucí Šíma. Všechny batohy se do auta kupodivu vešly a my se vydali pěšky směrem Onšovice. Jimi jsme prošli a dále pokračovali, až se před námi objevila mohutná chata, připomínající nám chatu, na kterou jsme každý rok jezdívali. Po příchodu na chatu jsme se všichni ubytovali a najedli, načež jsme zjistili, že nám vedoucí zabavují naše mobilní telefony! Nikdo je nechtěl dát z ruky, ale nakonec je přece jen každý dobrovolně položil do košíku. Po poledním klidu jsme se všichni vypravili ven. Nejdříve nás vedoucí rozdělili do skupin a pak jsme se všichni vydali hledat naší milovanou Nastěnku. Našli jsme ji a všichni se vydali po stopách jejího života. Viděli jsme dům, kde Nastěnka bydlela (ještě se svou macechou a nevlastní sestrou Marfušou), prošli jsme lesem, kam byla Nastěnka odvezena, navštívili dědečka Hříbečka, který Nastěnku u sebe nechal přenocovat a také jsme se ocitli na radnici, kde se Nastěnka provdala za svého ženicha Ivánka

8 Po těchto skvělých hrách - kde jsme u každého stanoviště měli ještě speciální úkol - zkoulovat mlýn, být honěn jiným členem z jiné skupinky, nebo bobovat a dole sbírat polínka, a ty pak přinést nahoru na kopec. Celé odpoledne jsme si moc užili. Program: Sybka – Plná Boží zbroj - opasek pravdy List Efezským 6,10-17 dnes úvod 10-13,verš 14a List Efezským 6,10-17 dnes úvod 10-13,verš 14a Po krásném a nabitém programu jsme si zazpívali Noc v širý a všichni se (většinou nechtěně) museli odebrat do svých spacáčků. Tam si každý ještě pár minut povídal, neboť jsme si museli vše říci, protože jsme se už dlouho neviděli

9 Den druhý: pohádka: Ma ř enka a Jení č ek

10 Ned ě le V neděli nás přišla vzbudit naše psychovedoucí Míša. Nasnídali jsme se a poslechli si chvilku od Sybilky: náš dorostový veršíček na rok Matouš 12,35: Dobrý č lov ě k z dobrého pokladu srdce vznáší dobré,zlý č lov ě k ze zlého pokladu vynáší zlé. Po krásné chvilce jsme se dozvěděli, že budeme mít VýKlub. A to malování na hrníčky. Dostali jsme krásný čistě bílý, zelený, hnědý a fialový. Z nich jsme pak vykouzlili překrásné hrníčky, které měli 2 výhody: 1) byly naše a 2) jsme si vyrobili krásnou vzpomínku na tyto Jarňáky. Po VýKlubu jsme se všichni odebrali ven. Kluci se začali koulovat. Když už je to nebavilo, tak se s Kájou a Tomem dohodli, že se budou shazovat to sněhu. Bylo to vedoucí proti dorostencům. V menším počtu dorostenců vyhrávali vedoucí, ve větším počtu naopak vyhrávali dorostenci

11 Holky to nebavilo. Ty raději šly na kopec bobovat. Sjížděly kopec různými styly, na různých bobech a lopatách. Když to přestalo bavit i kluky, tak se Tomáš rozhodl, že vyzkouší snowboard. A začal sjíždět kopec. Ten ho nakonec přestal bavit a tak si postavil skokánek. Když kluci viděli, že staví skokánek, neváhali a hned šli Tomovi pomoct. Někteří kluci stavěli skokánek, jiní šli Toma tlačit do kopce jako vlek. A tak si Tom jezdil zadarmo na snowboardu a nic mu nechybělo. Vlek i skokánek měl. Po chvíli to i holky přestalo bavit. Kluci staví skokánek a domů ještě nechtěly. A tak se domluvily a společnými silami chtěly postavit iglú. To ale nestačily dokončit, neboť už se blížil čas oběda. Po obědě nastal polední klid a pak hurá zase ven. Vydali jsme se po skupinkách na výpravu po fáborcích; vždy s jedním vedoucím

12 Jako ukazovatele nám krásně posloužily krátké textové zprávy v podobě sms zpráv. Ukazovaly nám nejen cestu, ale i nám zadávaly úkoly. Například jsme se museli honit ve sněhu - běhat po vyšlapaných cestičkách. Nebylo to lehké, ale dalo se to :-). Také jsme si zašli do McDonaldu. Každý si mohl vybrat co chtěl. Jako ukazovatele nám krásně posloužily krátké textové zprávy v podobě sms zpráv. Ukazovaly nám nejen cestu, ale i nám zadávaly úkoly. Například jsme se museli honit ve sněhu - běhat po vyšlapaných cestičkách. Nebylo to lehké, ale dalo se to :-). Také jsme si zašli do McDonaldu. Každý si mohl vybrat co chtěl. Všichni ale zapomněli zaplatit. A to byl velký omyl. A proto nás začali honit babka s dědkem. Chtěli, abychom zaplatili. Úplně jsme na to zapomněli, neboť kdo by si nechtěl pochutnat. Každý chtěl perník a zapomněl zaplatit. A po nás chtěla babka s dědkem buď zaplatit, nebo nás sníst. Každý musel vymyslet způsob, jak uniknout zaplacení, ale přitom zůstat na živu. Bylo to těžké, ale nakonec jsme se všichni ve zdraví sešli u večeře. Babku s dědkem potěšilo, že jsme se jim omluvili a ještě dostali na papírech napsáno, proč nás nemohou sníst, páč jsme mladí, děti a ty se přece nejí, ne?

13 Po dobré večeři jsme se všichni sešli na programu. Před programem jsme se ještě všichni dozvěděli, že není jen bodování ve skupinkách, ale i bodování jednotlivců. Dorostenci dostávají body za úklid a za zlaťáky - pomoc vedoucímu, povzbuzení vedoucího, pokec s vedoucím, plnění chvil s vedoucím (stačilo jen třeba zůstat déle venku, nebo jet pozdějším autem, atd…) Program: Šíma – Plná Boží zbroj- Pancí ř spravedlnosti List Efezským 6,10-17 dnes verš 14b List Efezským 6,10-17 dnes verš 14b Po programu zpěv Noc v širý a zase blížící se spánek. Každý se ho snažil odkládat co nejvíce, až se to některým povedlo a dotyčný/á si povídal/a. Nakonec ale každého stejně spánek přemohl, i když jsme nechtěli

14 Den třetí: pohádka: Č erný Karkulák

15 Pond ě lí Ráno se nikomu nechtělo vstávat. Komu by se taky chtělo co? Ale my museli, neboť jsme si dnes chtěli zalyžovat/zasnowboardovat. Po budíčku a dobré snídani jsme si vyslechli chvilku tentokrát od Kuby Moravce. Po chvilce se lyžaři odebrali na lyže a nelyžaři zůstali v chatě. Lyžaři: Po příjezdu na sjezdovku jsme se všichni přezuli do přeskáčů a připravili si vše potřebné. Po malých problémech jsme koupili jízdenky a hurá lyžovat. Bohužel byla zima, a to se dokonale potvrdilo na našich dorostencích, neboť jim už po první jízdě byla zima. Ale byli šikovní, protože museli hodinu a půl lyžovat. Všichni potom byli vymrzlí až na kost. Každý dostal čaj, ale stejnak se už všichni těšili do chaty. Pak se ale někteří rozhodli, že si ještě zalyžují a dokud jim nebyla zima, a tak si zalyžovali

16 Nám zmrzlíkům byla taková zima, že jakmile skončilo Terezce vypůjčení lyží, všichni nasedli do aut a jelo se do chaty. Vedoucím se to dost nelíbilo, neboť si chtěli zalyžovat, ale zima to rozhodla. Do chaty se nakonec všichni vrátili v pohodě. A to i šikovnej Honzík, na kterého jsme se všichni moc těšili. Nelyžaři: Ráno po odjezdu lyžařů chajdaloupka osiřela. Chvíli jsme si šli každý po svým, někdo spal někdo pracoval a tak různě. Nakonec jsme se přece jenom společně shromáždili v pokoji a povídali si. Když se blížil čas oběda, kuchař nevinně vyndal špagety a nevěděl co všechno tím způsobí. Nejprve se začali jíst, potom někdo Majdu vyhecoval (viď Míšo s Janou), jestli jich za minutu sní 20. Nesnědla. No a už to jelo... Skončilo to tím, že Fandové bobovali v plavkách na svahu, ač tam měla skončit Majda. (Více vám jistě rád řekne Fanda.) 16

17 Nakonec jsme se přece jenom dobrali k obědu, který se skládal ještě z nesnědených špaget. Po obědě jsme si ještě povídali. No a potom jsme se vypravili, jakožto vlci chytit Černého Karkuláka, který nám však zbaběle utekl. No a potom jsme byli chatě s lyžaři. Všichni dnes byli unavení, ale ještě se přemohli, najedli se a vyslechli jsme si program. Před programem jsme ještě dostali zlaťáky. Program: Míša – Plná Boží zbroj - Boty evangelia List Efezským 6,10-17 dnes verš 15 List Efezským 6,10-17 dnes verš 15 Někteří dnes zalehli do svých pelechů hned a také hned usnuli, ostatní si ještě chvíli povídali

18 Den čtvrtý: pohádka: Otesánek

19

20 Úterý Každý, kdo se v úterý probudil, tak se mu (opět) nechtělo vstávat. Vedoucí byli ale pěkně netolerantní a my museli dojít dolů na snídani (nebo přes chodbu) a usednout ke stolům. Snídaně byla jako vždy výtečná. Po snídani byla opět chvilka, kterou měla Terka. Po ní jsme se dozvěděli, že Otesánek nějak nechce jíst. Že mu prý nechutná. Museli jsme ho nakrmit, ale nejdříve jsme si ho museli ve skupinkách vyrobit. Ovšem Otesánek měl stanovené rozměry a taky jsme na něj měli vyhrazenej čas. Museli jsme do toho ještě dělat dřevo. Přinést klády, nařezat je a naštípat. Pak už je jenom nosit, skládat a plnit do pokojů, aby bylo čím přikládat. Skupinky se nádherně rozdělili: jedna dělala Otesánka a 2 dělali dřevo. Poté se vystřídali. Když bylo dřevo taktak hotové a my byli odpočinutí po poledním klidu, tak jsme se opět sešli venku i s Otesánkama. Když bylo dřevo taktak hotové a my byli odpočinutí po poledním klidu, tak jsme se opět sešli venku i s Otesánkama

21 Úkolem bylo vždy přijít za jedním vedoucím a tam jsme museli splnit úkol, jinak nedostaneme ingredienci a nenakrmíme našeho Otesánka. Protože jsme za to dostávali ingredience v podobě papírků, které jsme si poctivě schovávali, aby nám pak byly vyměněny za opravdické suroviny. Když jsme třeba přišli za Janou do lesa, tak jsme se měli chytnout provázku a ten nás postupně dovedl na konec a cestou jsme ty ingredience získali. Nebo u Jitky jsme zase dřepovali. U Míši jsme běhali s Otesánkem štafetu. U Sybky jsme si hodem kostky určili, kolik dostaneme koleček salámu. Pak jsme si také museli třeba svázat nohu s jedním členem skupinky a všichni pak dojít tam a zpátky. Nebo jít na toto stejné místo se zavázanýma očima, kromě nejmladšího člena skupinky. U Káji s Tomem jsme museli dokonce ohněm přepálit provázek, nataženej mezi 2 hůlkama. Úkolem bylo vždy přijít za jedním vedoucím a tam jsme museli splnit úkol, jinak nedostaneme ingredienci a nenakrmíme našeho Otesánka. Protože jsme za to dostávali ingredience v podobě papírků, které jsme si poctivě schovávali, aby nám pak byly vyměněny za opravdické suroviny. Když jsme třeba přišli za Janou do lesa, tak jsme se měli chytnout provázku a ten nás postupně dovedl na konec a cestou jsme ty ingredience získali. Nebo u Jitky jsme zase dřepovali. U Míši jsme běhali s Otesánkem štafetu. U Sybky jsme si hodem kostky určili, kolik dostaneme koleček salámu. Pak jsme si také museli třeba svázat nohu s jedním členem skupinky a všichni pak dojít tam a zpátky. Nebo jít na toto stejné místo se zavázanýma očima, kromě nejmladšího člena skupinky. U Káji s Tomem jsme museli dokonce ohněm přepálit provázek, nataženej mezi 2 hůlkama. Když jsme pak získali všechny suroviny, tak jsme je vyměnili za opravdické a všichni jsme se ponořili do přípravy jídel pro Otesánka(y)

22 Dělali jsme chlebíčky a dort. Každá skupinka měla trošku jiné suroviny, ale vesměs jsme měli vše podobné. Dorty i chlebíčky se lišily jen v menších rozdílech, například v kompotovém ovoci, v nakládané zelenině apod. Každý se snažil nazdobit, naaranžovat, dochutit co nejlépe, protože každý ví, že jíst se může i očima. Jasně, že to musí i chutnat, ale jídlo nesmí nikoho otrávit už jen při pohledu. Nikdo netušil, že si tímto připravil vlastně i večeři. A tak jsme se každej z toho najedl. Po večeři následovali zlaťáky. Zlaťák dostal ten, který si to podle vedoucích nejvíc zasloužil. Program:Tom– Plná Boží zbroj- Štít víry Program:Tom– Plná Boží zbroj- Štít víry List Efezským 6,10-17 dnes verš 16 List Efezským 6,10-17 dnes verš 16 Po programu následoval spánek, na který se už někteří těšili a jiní si opět povídali a spánek o něco oddálili

23 Den pátý: pohádka: O Sn ě hurce

24

25 St ř eda Jako každé ráno, tak i ve středu po spánku následoval budíček. Když jsme se konečně vyhrabali ze spacáků a přišli dolů na snídani, tak se dole spustil strašlivej křik. Nikdo to po ránu nečekal a tak to byl dnes už druhý budíček. To trpaslíci plakali pro svou Sněhurku, která jim prý odjela na Floridu. Nechala jim jen dopis, kde píše, že trpaslíci moc smrdí, nemejou se, neuklízí a že jí mají dojít nakoupit dietní jablka. A tak jsme jim museli pomoct, neboť oni by to všechno nezvládli. Ráno jsme jim pomohli uklidit (ranní bodování se také počítá !!). Chvilku dneska měla Eliška. Dopoledne jsme všichni vyjeli do města, vykoupat se ve Strakonickém bazénu. Nakoupili jsme pro Sněhurku její dietní jabka. Tohle všechno bylo pro nás ale pohoda. Problém nám dělali jen 2 otázky, na které Sněhurka chtěla odpovědět. Museli jsme se ptát lidí na ulici, protože jsme si sami s nimi nevěděli vůbec rady. Tady jsou:

26 1.) Jestli je a pro č Sn ě hurka po ř ád ješt ě nejkrásn ě jší? * Ano je, protože má up ř ímné srdce. ( :-) * Ano je, protože má up ř ímné srdce. ( :-) 2.) Pro č princ po ř ád otravuje Sn ě hurku? * Protože na n ě j p ř išlo jaro ( :-D * Protože na n ě j p ř išlo jaro ( :-D (* nejlepší odpovědi) V bazéně jsme se všichni vyblbli. Někteří navštívili páru, jiní celou dobu jezdili na tobogánu, kde různě blbli, předjížděli se nebo naopak na sebe v tobogánu čekali. Další si jen tak plavali v bazéně, jiní naopak soutěžili, kdo bude rychlejší a zbytek si nenechal ujít teplý dětský bazén, ze kterého se dalo pozorovat dění na tobogánu a v celém bazéně. Odpovědi pro Sněhurku jsme se dozvěděli a hurá do chaty to povědět trpaslíkům, popřípadě rychlé Sněhurce, která nečekaně přijela. 26

27 Ještě jsme si však stihli ve městě nakoupit litry koly a kila brambůrek. Sněhurka opravdu nečekaně přijela. Vypadala nádherně, jen byla strašně zmodernizovaná tamní dobou. Každého očichala, zda nesmrdí, každého projela očima, zda je umytej nebo je čistě oblečen. Jablka snědla ještě ke svačině. Každý ale prošel. I uklizeno bylo. Po večeři následovali zlaťáky a pak program. Program: Jitka – Plná Boží zbroj - P ř ilba spasení List Efezským 6,10-17 dnes verš 17a List Efezským 6,10-17 dnes verš 17a Po programu následoval Noc širý. Ale spát šel jen ten, kdo chtěl, protože se ještě promítali fotky. Nakonec se opět všichni sešli ve svých spacáčcích, kde mohl každý nerušeně usnout. Ale jak to už bývá, první usnul po půl hodině od večerky. Ostatní později

28 Den šestý: pohádka: O Popelce

29

30 Č tvrtek Do dnešního rána jsme se opět nechtěli probudit. Asi protože nám už jarňáky pomalu končily. Ale i tak jsme se vyhrabali a dorazili na snídani. Chvilku dnes měla Majda R. Po chvilce jsme se dozvěděli, že sourozenci Popelky chtějí Popelku pro její nemotornost a nešikovnost provdat. Trochu jsme je chápali, ale zas nám to přišlo brzo, třeba se Popelka trochu zlepší, až se zamiluje. A tak jsme se všichni vydali na dlouhou cestu najít Popelce prince, který se jí nelekne a bude si chtít Popelku vzít za ženu. Cesta byla dlouhá, těžká a náročná. To proto, že nám Popelka pomáhala. Trochu to kazila, asi proto, že byla nervózní, že se bála setkání s princem. Nebo samotných vdavků

31 Cestou jsme díky Popelce hráli i nějaké hry. Například bylo rozcestí a na něm 3 cesty. Jelikož jsou tři skupinky, každá skupinka měla na starost jednu cestu. A na ní (nich) rozsypala Popelka hrách a čočku. Museli jsme to sbírat ze sněhu a třídit do sáčků. Skupinka, která měla nejvíc obojího,vyhrála. Na druhé zastávce jsme se museli koulemi ze sněhu strefovat do vlašských ořechů, zavěšených na stromě. V jednom byli pro Popelku šaty na vdávání. Třetí zastávkou bylo postavit věž, ve které se schováme před Popelkou. Každá skupinka stavěla jednu a vítězem se stal ten, kdo měl věž největší. Jenže to nebylo zas tak jednoduché, protože nám je Popelka chtěla zbořit. Čtvrtá zastávka byla: každá skupinka dostala papír a tužku. Vždy jeden ze skupinky běžel k vyznačenému stromu a musel si zapamatovat co nejvíc z toho, co tam viděl na obrázku. Na obrázku byl totiž princ a my ho měli za úkol co nejlépe překreslit

32 Nakonec jsme došli k jezírku. Bylo tam nádherně. A právě tam jsme měli najít Popelce prince. Prý se ukrývá někde v lese. Prince jsme opravdu našli. Ted ještě musí princ souhlasit, že si vezme Popelku. Princ nám utíkal, schovával se, odporoval, neposlouchal, ale nakonec souhlasil. Asi musel. Princ si Popelku vzal a měli krásnou svatbu. Po obřadu jsme se všichni vyfotili a vyrazili jsme směrem na nádraží, abychom dojeli do chaty. Čas nás honil a tak jakmile jsme dorazili do chaty, převlíkli se a hned jsme se sešli nacvičovat scénky na dnešní poslední večer. 1. skupinka měla nacvičovat detektivku s Eliškou Ze mlejna. 2. skupinka naopak telenovelu (nekonečný seriál s x díly) s Dobou ledovou a 3. skupinka horor se Šíleně smutnou princeznou. Nacvičilo se. Po nacvičení se ještě doladily detaily na závěrečnej večer a vše mohlo začít

33 Teda navečeřeli jsme se a pak začal program. Nejdříve duchovní. Program: Pavel – Plná Boží zbroj - Me č Ducha List Efezským 6,10-17 dnes verš 17b List Efezským 6,10-17 dnes verš 17b A po programu to vše začalo: Nejprve se nám představilo naše moderátorské duo v podobě Jany a Káji, kteří pro nás měli přichystanou spoustu nových vychytávek, drbů a událostí. Jednu vám prozradí: Dozvěděli se totiž, že vedoucí Křesťanského dorostu v Horních Počernicích nás chtěli trochu oblafnout. Vymysleli si totiž, že dorostencům na jarních prázdninách vymyslí překvapení. To překvapení bylo téma dorostového tábora - Kdyby to bývalo bylo, jak by to mohlo být. Téma není ještě nic zvláštního, ale oni to měli promyšlené: schválně nechali na stole položenej itinerář (co budeme na jarňákách dělat), abychom si ho všimli a vzápětí se ztratil. Vedoucí najednou nevěděli, co budeme vůbec dělat. Ale nakonec to dobře dopadlo: Nejprve se nám představilo naše moderátorské duo v podobě Jany a Káji, kteří pro nás měli přichystanou spoustu nových vychytávek, drbů a událostí. Jednu vám prozradí: Dozvěděli se totiž, že vedoucí Křesťanského dorostu v Horních Počernicích nás chtěli trochu oblafnout. Vymysleli si totiž, že dorostencům na jarních prázdninách vymyslí překvapení. To překvapení bylo téma dorostového tábora - Kdyby to bývalo bylo, jak by to mohlo být. Téma není ještě nic zvláštního, ale oni to měli promyšlené: schválně nechali na stole položenej itinerář (co budeme na jarňákách dělat), abychom si ho všimli a vzápětí se ztratil. Vedoucí najednou nevěděli, co budeme vůbec dělat. Ale nakonec to dobře dopadlo:

34 Každý den nám vedoucí připravili krásné pohádky. Ovšem mírně upravené. Místo Červené Karkulky - Černý Karkulák, místo Perníkové chaloupky - fast food McDonald a místo Otesánka, kterému jídlo chutná - Otesánka, který trpí anorexií (nechutná mu jídlo). Každý den nám vedoucí připravili krásné pohádky. Ovšem mírně upravené. Místo Červené Karkulky - Černý Karkulák, místo Perníkové chaloupky - fast food McDonald a místo Otesánka, kterému jídlo chutná - Otesánka, který trpí anorexií (nechutná mu jídlo). Dále jsme viděli prezentaci, která naše milé vedoucí pěkně,,zdrbala“. Ale ještě chyběly naše scénky: všechny se moc líbily, protože byly vtipné, zábavné a úžasné. Herci hráli s chutí a všichni se náramně pobavili. I samotní herci si to užili. Když tento zábavný program skončil, tak nás vedoucí vyhnali z místnosti, aby ještě něco pro nás připravili: jednomu zavázali oči a poslali ho do místnosti. Tam se ho ujala Míša a povídala si s nim. Dotyčný jí věřil. Řekla mu, že teď si musí stoupnout na prkno, které stálo za ním. Prkno se najednou zvedalo, ale my se měli držet Míšiny hlavy. Prkno se různě houpalo a my najednou měli seskočit. Jelikož jsme měli zavázané oči, tak skočit pro nás bylo těžké, ne proto, že nevidíme kam skočit, ale protože zavázané oči a houpací prkno v našim mozku vyvolalo pocit, že jsme se zvedli hodně vysoko. Ve skutečnosti jsme byli jen 10 cm od podlahy. Každý seskočil a přitom se bál. Tímto skokem jsme se vyskočili z pohádky zpátky do reality. 34

35 A nakonec… …pár post ř eh ů z …pár post ř eh ů z finálového ve č era: finálového ve č era:

36 Doba ledová - telenovela…

37 ♥ Jesus God ♥

38 Pyšná princezna - horor!

39 Lord God´s sun

40 Eliška ze mlejna - detektivka…

41 God

42 Záv ě rem… Jar ň áky se každému moc líbily. N ě kdo je prožil prvn ě, jiní naposled. Vedoucí m ě li dobrý pocit z dob ř e vykonané práce. Dorostenci krásné vzpomínky. S Boží pomocí, ochranou a láskou se všechny starosti vy ř ešily!

43 Autor: Autor nelyžařů: Počet dorostenců: 17 Počet vedoucích: 8 Počet dní: 7 Místo: chata na Šumavě Křesťanský dorost v Horních Počernicích, Jarní prázdniny 2010 a Bůh = krásné vzpomínky 43 Míša Hlavni č ková Majda Rausová

44 KONEC

45 P ř íšt ě ahoj!!


Stáhnout ppt "Fotky + kronika 11.4.20151 2010. Úvodem… Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako každoro č n ě na chatu na Šumavu. Na naše Jarní prázdniny jsme jeli jako."

Podobné prezentace


Reklamy Google