Hospodářský rozvoj orientací na export a neoliberální reforma 2010.

Prezentace na téma: "Hospodářský rozvoj orientací na export a neoliberální reforma 2010."— Transkript prezentace:

1 Hospodářský rozvoj orientací na export a neoliberální reforma 2010

2 Neoliberální obrat Do konce 70. let – strukturalismus a nahrazování importů (ISI).. Od začátku 80. let – neoliberalismus a rozvoj tažený exportem (ELG).. Neoliberalismus: méně státu více trhu doma a export na světový trh (strategie rozvoje).. Změna politik: liberalizace obchodu, deregulace, privatizace, narovnání cen + orientace ven (GATT)..

3 Vývoj ve světové ekonomice Vážné nerovnováhy způsobené ISI..nutnost reformy.. Úspěch jihovýchodní Asie..neoliberální interpretace.. Ekonomická krize 80 let (strukturální krize, stagflace) – reformy i v AIC.. Podpora neoliberální varianty reformy ze strany IMF a WB..(a AIC)..

4 Nerovnováhy způsobené ISI Konec 60.let – vyčerpání ISI.. Přetrvávající rozpočtové schodky: neefektivní investice, deficity státních podniků; Deficity zahraničního obchodu – poptávka po importech (kapitálové zboží) + útlum exportu (zemědělství); Nadhodnocená měna (posílení importů, oslabení exportů); Neudržitelnost duálních deficitů a nutnost reformy.. Politická ekonomie domácí politiky jako překážka reforem (urbánní a non-trade skupiny, rent-seeking, oslabení pro-export. skupin).. Zahraniční půjčky a růst zadluženosti (nutnost pokrýt deficity a přitom se nevzdat industr.).. ztráta důvěry (poč.80let.)..reforma dle JVA.

5 ARG BRA MEX

6 Asijský model hospodářského rozvoje Asijský model (J.Korea, Sing., Taiwan, H-K) jednoznačně výkonnější.. –GDP růst: 1965-90: růst 2x LATAM a 26x SSA.. –Průmysl 10% ročně (LATAM se držela do 70.let) –Export 8,5% ročně (LATAM -1%).. v 90.letech 80% exportu průmysl.výr (LATAM 50%). Základní rozdíly: –Důraz na světový trh vs. důraz na trh domácí (nesporné); –Důraz na volný trh vs. důraz na klíčovou roli státu (sporné). Stejně jako LATAM první etapa ISI – ale místo druhé etapy zaměřené na domácí trh následuje export jednoduchého zpracovatelského zboží na světové trhy.. Růst náročnosti výrob jako důsledek reinvestic zisků – nikoliv pokračující ochrany a subvencí..

7 Etapy industrializace – Brazílie 1880-1970 Export komodit 1880-1930 Primární ISI 1930-1955 Sekundární ISI 1955-1968 Hlavní odvětví ekonomiky Káva, guma, kakao, bavlna Textil, potraviny, cement, železo a ocel, papír, chemikálie, stroje Automobily, stroje, petrochemické výrobky, farmaka Hlavní ekonomičtí aktéři Domácí soukromé firmy Státní podniky, MNC a domácí soukromé firmy Orientace ekonomiky Mezinárodní trhyDomácí trh Etapy industrializace – Jižní Korea 1880-1970 Export komodit 1880-1930 Primární ISI 1930-1955 Sekundární ISI 1955-1968 Hlavní odvětví ekonomiky Rýže, fazolePotraviny, nápoje, tabák, textil, cement, průmyslové výrobky (ze dřeva, kůže, gumy a papíru) Textil, elektronika, ocel, překližka, chemikálie, petrolej Hlavní ekonomičtí aktéři Lokální producenti (Japonci) Domácí soukromé firmySoukromé domácí firmy, nadnárodní firmy, státní podniky Orientace ekonomikyMezinárodní trhyDomácí trhMezinárodní trhy

8 Růst příjmů obyvatel 1965-19901985-1995 Východní Asie5,37,2 Subsaharská Afrika0,2-1,1 Latinská Amerika1,80,3 Růst průmyslu 1965-19901985-1995 Východní Asie10,315,0 Subsaharská Afrika-0,2 Latinská Amerika8,32,5 Růst exportu 1965-19901985-1995 Východní Asie8,59,3 Subsaharská Afrika6,10,9 Latinská Amerika-1,05,2

9 Neoliberální interpretace Stabilní makroekonomické prostředí : –vyrovnané rozpočty (půjčky od domácích subjektů); –nízká inflace (7,5% vs. LDCs 60%); –vysoké úspory a investice (20% HDP 2x LDCs, o 7% HDP vyšší investice než LDCs); –omezené vládní intervence (předvídatelnost).. Proexportní zahraničně-obchodní politika : –důraz na export; –tlak na konkurenceschopnost; –selektivní liberalizace importů (ceny kritických vstupů).. –nízké ceny vstupů (..a levná pracovní síla); –vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (není stimul importů); –minimální výše zahraničního dluhu; –neutrální či podhodnocené měnové kurzy (láká FDI).. –Možnost objevit své „underlaying“ CA..

10 Interpretace s důrazem na roli státu Úspěšná ELG strategie je důsledek správných státních průmyslových politik.. Vládní intervence: identifikace a podpora vybraných odvětví.. Etapy: nejprve výroby náročné na prac. sílu (textil) pak těžký průmysl (ocel, lodě, syntetická vlákna) pak výroby náročné na kvalifikaci prac. síly (obráběcí stroje, polovodiče, počítače, robotika).. Průmyslové politiky: –Snížení cen investičních zdrojů (nízké úrokové sazby, podmínka prioritní odvětví); –Podpora exportu (odklad splatnosti, levný kapitál, „export procesing zones“); –Ochrana vznikajících odvětví; –Podpora zvyšování kvalifikace (1965-35%, 1987 – 88% SŠ).. Neutrální či podhodnocené měnové kurzy..

11 1950 – 731973 - 98 Argentina3,782,06 Brazílie6,753,40 Mexiko6,383,47 Taiwan6,876,59 Malajsie4,886,61 Singapur7,937,45 J.Korea8,137,31 Thajsko6,876,59 Čína5,026,84 Růst HDP (ISI / Neolib.)

12 Reformy – strukturální přizpůsobení Úspěch Východní Asie je vodítkem pro typ reforem (LA).. 80 léta: krize jako důsledek krytí schodků zahraničními půjčkami a jejich nevhodné využití.. Šoky ve světové ekonomice: ropný, zhoršení směnných relací, zvýšení úrokových měr.. Dlužnická krize – žádost o pomoc IMF a WB.. Pomoc vázána na implementaci reformního balíčku – strukturální přizpůsobení.. –Stabilizovat a narovnat makroekonomické prostředí (snížení deficitu, omezení poptávky, privatizace); –Liberalizovat zahraniční obchod (zrušení bariér a monopolů). Politická ekonomie domácí politiky – překážka reforem, dílčí implementace.. Hodnocení reforem: prvotní zpomalení, následný růst..

13 ZeměRoční růst HDP 1980-1990 Roční růst HDP 1990-2002 Argentina-0,72,7 Brazílie2,7 Bolívie-0,23,6 Peru-0,14,1 Čile4,25,9 Mexiko1,13,0 LATAM1,72,9

14 Průměrné clo v rozvojových zemích 1983-2000 19831985199019952000 31%27,5%23%16%12%

15 LDCs a režim mezinárodního obchodu Úspěch reforem závisí na schopnosti LDC vyvinout konkurenceschopné výroby stejně jako na zajištění přístupu na trhy DC.. Politická ekonomie obchodu v DC ( exporty LDCs čelí 4x vyšším clům než DC !): –Bariéry na to co LCD vyváží; –Zemědělské podpory.. –Eskalace tarifů.. LDC konkurují import-competing odvětvím v DC; exportní odvětví DC konkurují exportním odvětvím v jiných DC.. Potenciální zisky z liberalizace by výrazně převýšily ODA. Aktuální výzvy: labor standards, sociální dumping, enviro..

16 19601990Změna v % Jižní Korea 904 6,673638 Singapur1,65811,710606 Hong-Kong2,24714,849561 Tajwan1,256 8,063542 Thajsko 943 3,580280 Indonésie 638 1,974211 Indie 766 1,26465 Brazílie1,784 4,042127 Mexiko2,836 5,827105 Čile2,885 4,338 50 Argentina4,462 4,706 5 Zair/Kongo 489 2,211352 Nigérie 567 995 75 Keňa 659 911 38 Zambie 965 689 -29