Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Politika životního prostředí Dobrý den Eliška Kubásková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Politika životního prostředí Dobrý den Eliška Kubásková."— Transkript prezentace:

1 Politika životního prostředí Dobrý den Eliška Kubásková

2 Politika životního prostředí „Politika životního prostředí v Evropské unii vychází z předpokladu, že hospodářský růst musí být vyvážen péčí o životního prostředí nejen z důvodů udržení kvality našeho života, ale také s ohledem na budoucí generace.“

3 Obsah Úvod Vývoj ochrany ŽP v rámci EU Vývoj ochrany ŽP v rámci EU Hlavní body vývoje Hlavní body vývoje Principy ochrany ŽP Principy ochrany ŽP Nástroje ochrany ŽP Nástroje ochrany ŽP Evropská agentura pro ŽP (EEA) Evropská agentura pro ŽP (EEA) Šestý akční program a jeho cíle Šestý akční program a jeho cíle Akční programy Akční programy Obchodování s emisemi Obchodování s emisemi

4 Úvod Hlavní výzvy:  změna celosvětového klimatu  úbytek biologické rozmanitosti  ohrožení lidského zdraví zapříčiněného rostoucím znečištěním  nešetrné využívání přírodních zdrojů  nadměrná produkce odpadů → přísné normy, efektivnější a čistší způsoby výroby, čistší technologie

5 Vývoj ochrany ŽP v rámci EU  Nepřímá zmínka o ochraně ŽP ve Smlouvě o Euratomu  Jako samostatná politika až v Jednotném evropském aktu v polovině 80.let  V současnosti na úrovni Společenství 350 – 500 norem týkajících se ŽP

6 Hlavní body vývoje  1959 – první norma týkající se životního prostředí - směrnice 59/221/Euratom o ochraně pracovníků proti ionizujícímu záření;  1973 – vytvoření první sekce Evropské komise specializující se na ochranu ŽP a přijetí prvního akčního plánu pro ochranu životního prostředí;  1980 – Evropský soudní dvůr potvrdil, že je možné přijímat evropské závazné normy o ochraně ŽP v rámci regulace vnitřního trhu  1984 – zřízen první zvláštní fond pro ochranu ŽP na evropské úrovni;  1987 – Jednotný evropský akt vytváří zvláštní politiku ochrany ŽP;  1993 – Maastrichtská sml. zavádí princip, že při přijímání a provádění všech politik Společenství se musí přihlížet k dopadům na ŽP;  1994 – je zřízen Kohezní fond který mj. financuje projekty na ochranu životního prostředí;  1999 – Amsterodamská smlouva posílila právní základnu větší ochrany životního prostředí a podpořila trvale udržitelný rozvoj v celé EU;  2001 – platí VI. akční plán pro životní prostředí ( ).

7 Principy ochrany ŽP  princip „platí znečišťovatel“  princip udržitelného rozvoje  princip vysoké úrovně ochrany  princip prevence – je levnější a účinnější vzniku poškození životního prostředí zabránit, než řešit poškození, až když nastane;  princip ochrany co nejblíže u zdroje znečistění  princip integrované ochrany – při ochraně ŽP se musí přihlížet ke všem možným dopadům  princip subsidiarity – týká se rozdělení pravomocí mezi ES a členské státy. V politice životního prostředí je však použití principu subsidiarity omezeno charakterem problému – problémy životního prostředí nerespektují státní hranice, a regulace na úrovni ES je proto většinou účinnější.

8 Nástroje ochrany ŽP Hlavní instituce:  Orgány ES (Evrop. komise – Generální ředitelství pro ŽP, GŘ pro zemědělství, energetiku a dopravu, rybolov) GŘ pro ŽP připravuje většinu evrop. norem Evropská agentura pro ŽP – mimo rámec evrop. komise  Specializované evropské agentury pro ochranu lidských práv  Nezávislé lobbystické skupiny

9 Evropská agentura pro ŽP Evropská agentura pro ŽP European Environment Agency, EEA  zaměřena na poskytování spolehlivých a nezávislých informací o životním prostředí  založena nařízením přijatým EU v roce 1990 (1994)  sídlem EEA je Kodaň  nepřijímá rozhodnutí ani neprovádí politiky ES - je pověřena shromažďováním, analýzou a rozšiřováním informací o evropském ŽP (k evropským orgánům i veřejnosti)

10 Evropská agentura pro ŽP  Víceletou strategii EEA : Víceletou strategii EEA včasné předávání informací v rámci informačních systémů a sítí; boj proti změně klimatu a snižování míry biodiverzity; ochrana lidského zdraví a kvality života; udržitelné využívání zdrojů; nakládání s přírodními zdroji a odpadem; mezinárodní spolupráce; podpora udržitelného rozvoje a environmentálních politik.

11 Šestý akční program „Životní prostředí 2010: naše budoucnost, naše volba“ Komplexní systém ochrany Stejná ochrana pro všechny členské státy Pružnost v přizpůsobování se místním a regionálním požadavkům Klade důraz na prosazování již existujících zákonů Dopady na ŽP by se měly zohledňovat ve všech politikách EU – problémy ŽP se musí řešit u jejich zdrojů

12 Šestý akční program Zaměření akčního programu: změnu klimatu a globální oteplování; přírodní stanoviště, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny; vztah životního prostředí a zdraví; přírodní zdroje a nakládání s odpady.  Založen zejména na zásadě „znečišťovatel platí“, předběžné opatrnosti a preventivní akce a na zásadě nápravy znečištění u zdroje

13 Cíle šestého akčního programu  zdůraznit změnu klimatu jako výjimečnou výzvu v příštích 10 letech a přispět k dlouhodobému cíli stabilizovat koncentrace skleníkových plynů – kvůli zabránění narušení klimatického systému (max. zvýšení globální teploty o 2 °C nad hodnoty z předindustriálního období a udržet koncentrace CO2 pod 550 ppm → globální snížení emisí skleníkových plynů o 70 % ve srovnání s rokem 1990);  ochrana, zachování, obnovení a rozvoj fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů → stop rozšiřování pouští, ztráta biologické rozmanitosti;  přispět k vysoké úrovni kvality života a sociálního blahobytu občanů zajištěním životního prostředí, ve kterém stupeň znečištění nemá škodlivé účinky na zdraví člověka a na životní prostředí, a podporou udržitelného rozvoje měst;  efektivnější využívání zdrojů a lepší nakládání se zdroji a s odpady, → za účelem zajistit, aby spotřeba obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nepřesáhovala míru únosnosti ŽP

14 Zajištění těchto cílů  Lepší informovanost o dopadu výrobních procesů a výrobků na ŽP  Podpora používání ekoznaček  Podpora používání vlastního prohlášení výrobců o vzniklých environmentálních dopadech  Propagace environmentální politiky při zadávání veřejných zakázek

15 Akční programy  od roku 1972  pomohly zapojit ŽP a ekologické aspekty do všech oblastí politiky Společenství  EU přijala První akční program po náhlém zvýšení zájmu veřejnosti o problematiku ochrany ŽP  první čtyři akční programy ochrany ŽP ( ) obsahovaly zmínku o potřebě politické integrace, ale nespecifikovaly, jak by bylo možné integrace dosáhnout  až čtvrtý akční program ochrany životního prostředí se poprvé vážně zabýval potenciálním konfliktem mezi vnitřním trhem a environmentálními politikami  pátý akční program Evropského společenství pro životní prostředí "Směrem k udržitelnému rozvoji" skončil dne 31. prosince 2000

16 Kjótský protokol  = protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnáchRámcové úmluvě OSN o klimatických změnách  název podle japonského města Kjóto, ve kt. byl v 12/1997 dojednán  Ratifikován , v platnost vstoupil až  Průmyslové země se zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %.  redukce se vztahuje na koš 6 plynů, resp. jejich agregované průměrné emise (v jednotkách tzv. uhlíkového ekvivalentu) za pětileté obd oxid uhličitý, methan a oxid dusný- emise budou porovnávány k 1990 hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový - emise mohou být porovnávány buď s rokem 1990 nebo 1995.

17 Z historie Kjótského protokolu  začátkem 90. let mezinárodní společenství začalo jednat o snížení znečištění  v 1992 vznikla tzv. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu, která nezávazně požaduje "stabilizovat" exhalace - První skutečně účinnou dohodou je Kjótský protokol (12/1997)Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu  signatáři několik let vyjednávali o prováděcích dodatcích, kt. se podařilo schválit v 2001  do 10/2004 smlouvu ratifikoval dostatečný počet zemí, aby mohla skutečně vstoupit v platnost

18 Ratifikace Protokolu  Pro jeho platnost byly stanoveny 2 podmínky, které musely být splněny: ratifikace alespoň 55 státy. ratifikace tolika průmyslově vyspělými zeměmi (Dodatek I), aby jejich podíl na emisích všech prům. vyspělých států v roce 1990 činil alespoň 55 %. Bylo tedy nutné, aby protokol podepsala jedna země z dvojice USA, Rusko. Ani jedna z nich se k tomu ale léta neměla.  USA Protokol odmítly ratifikovat (jejich podíl na emisích prům.vysp. zemí činil cca 36 %) → osud Kjótského protokolu závisel na Rusku. Evropské země, kterým na Kjótu záleželo nejvíce, nakonec v 11/2004 získaly podpis Ruska výměnou za slib, že podpoří členství země ve Světové obchodní organizaci.

19 ČR a Kjótský protokol  Ratifikovali jsme v říjnu 2001  ČR patří mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého a dokonce do druhé pětice v žebříčku nejhorších průmyslových států světa  Přesto nás prakticky k ničemu nezavazuje - může za právní konstrukce smlouvy: závazky byly vyjednány v 1997, ale vztahují se k roku začátkem 90. let u nás došlo k poklesu znečištění asi o 1/3. ČR proto shodou okolností vyvázla, ačkoli třeba Německo a VB způsobují o 1/4 nižší znečištění a podle protokolu musí emise dále snižovat.

20 Obchodování s emisemi  klíčovou roli v evropském boji proti změně klimatu sehrává evropské schéma pro obchodování s emisemi skleníkových plynů EU ETSEU ETS  začalo 1/2005 jako největší multinacionální a multisektorové schéma pro obchodování s emisemi na světě

21 Obchodování s emisemi  umožňuje společnostem, které překračují svoje cílové limity emisí CO2, aby si nakoupily emisní povolenky od „zelenějších“ firem, s cílem pomoci Evropské unii dosáhnout emisních cílů Kjótského protokolu. Přibližně 12 tisíc průmyslových podniků mohou kupovat a prodávat povolenky k vypouštění CO2 do ovzduší, což pokrývá asi 40 procent celkových emisí CO2 v Evropské unii.  schéma zahrnuje výrobu energie, železárenský, ocelářský, sklářský a cementářský průmysl. Některé sektory s intenzivním vypouštěním CO2 do ovzduší, jako je doprava a stavebnictví, však nejsou v současné době od obchodování s emisemi zapojeny.  1/ Komise navrhla, aby EU snížila emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20% (ve srovnání s úrovní roku 1990) → mohlo by „udat tempo nové průmyslové revoluce“. Cíl byl schválen summitem EU v 3/2007. EU bude usilovat o naplnění cíle bez ohledu na nějaké mezinárodní dohody

22 Z TISKU: Z TISKU: EU se zatím neshodla na krocích pro boj s oteplováním ( )  Evropská unie je stále rozdělená v tom, jak by měla postupovat, aby dosáhla naplnění svých ambiciózních cílů v boji proti globálnímu oteplování. Z řady zemí, včetně Česka, zaznívají hlasy volající po zmírnění navrhovaných opatření. Vyplynulo to z jednání z ministrů životního prostředí v Lucemburku.  Shoda panuje v tom, že se unie chce na balíčku opatření pro boj s klimatickými změnami dohodnout do konce roku.  Unie se už loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20%. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30%. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na 1/5.  Mluvilo se i o změnách v systému obchodování s emisními povolenkami.  Podle některých ministrů ale plán boje s globálním oteplováním potřebuje hluboké změny - požadavky má i Praha, té se nelíbí návrh, že by si elektrárenské firmy měly nakupovat od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů (chtějí aby náběh byl postupný).

23 Z TISKU: Z TISKU: Klimatický balík prý EU bude stát 73 miliard eur ročně ( )  Energeticko-klimatický balíček EU, o němž jednali v Bruselu šéfové států a vlád EU, prý bude unii do roku 2020 ročně stát 73 miliard eur (1,8 bilionu korun). Vyplývá to z nové studie, jejíž závěry poskytla euroskeptická organizace Open Europe.  Předseda Evropské komise José Barroso (jehož orgán návrhy konkrétních opatření pro boj s klimatickými změnami vypracoval) odhadl náklady celého balíčku ještě před jeho zveřejněním počátkem letošního roku na 0,5% HDP bloku. To při celkovém unijním HDP překračujícím 12 bilionů eur znamená částku kolem 60 miliard eur.

24 KONEC  Otázky?  Děkuji za pozornost.  Hezký den.


Stáhnout ppt "Politika životního prostředí Dobrý den Eliška Kubásková."

Podobné prezentace


Reklamy Google