Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rozmístění průmyslové výroby. Negativa průmyslu Průmyslová výroba je činností, která v rozhodující míře vytváří antropogenní přírodu a většinou negativními.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rozmístění průmyslové výroby. Negativa průmyslu Průmyslová výroba je činností, která v rozhodující míře vytváří antropogenní přírodu a většinou negativními."— Transkript prezentace:

1 Rozmístění průmyslové výroby

2 Negativa průmyslu Průmyslová výroba je činností, která v rozhodující míře vytváří antropogenní přírodu a většinou negativními vlivy působí na charakter a kvalitu životního prostředí především ve vyspělých zemích.

3 Vlastní průmyslová výroba, tak jak ji dnes známe, se vyvinula počátkem novověku především v Anglii a Nizozemí, odkud se pak rozšířila do celého světa. Zvláště v 19. a počátkem 20. století tvořila páteř světové ekonomiky. Dnes její význam poněkud upadá díky narůstajícímu vlivu služeb a výměny informací. Tyto dvě činnosti se někde již staly, jinde teprve stanou hlavní hnací silou světové ekonomiky (v počtu zaměstnanců i v objemu vytvořených prostředků).

4 Klasifikace průmyslu Klasifikaci průmyslu můžeme provádět několika způsoby v závislosti na porovnávaných vlastnostech. Podle původu pracovního předmětu a jeho stupně přetvoření rozlišujeme těžební průmysl (těžba a základní zpracování surovin) a zpracovatelský průmysl (produkce finálních výrobků). Z hlediska využívání výrobků rozeznáváme průmysl lehký (produkce spotřebních předmětů) a těžký (produkce výrobních zařízení). Podrobnou strukturu průmyslu vytváříme na základě srovnávání různých charakteristik (použité suroviny, technologie, druhy výrobků…). Tak vznikají průmyslová odvětví, která se dále člení na obory. (později bude zmíněno např. OKEČ)

5 Klasifikace průmyslu - názorněji Podle původu pracovního předmětu a jeho stupně přetvoření rozlišujeme těžební průmyslzpracovatelský průmysl Z hlediska využívání výrobků rozeznáváme těžkýlehký

6 Rozmístění průmyslové výroby Rozmístění průmyslové výroby (= určitý stav rozložení jejích objektů na konkrétním území) je ovlivňováno souborem činitelů. Jejich vliv na lokalizaci průmyslových objektů se mění v souvislosti s technologickým pokrokem a celkovou modernizací jejího zařízení. Každé odvětví (obor) průmyslové výroby má specifické nároky na suroviny, energii, investice a pracovní síly, produkuje různorodé výrobky, které musí realizovat v rozdílných tržních (spotřebitelských) zónách. Pro jejich výrobu jsou charakteristické odlišné formy výrobní i územní organizace.

7 Rozmístění průmyslové výroby Při umisťování (lokalizaci) průmyslového závodu do krajiny musíme brát v úvahu komplexní krajinný potenciál, z něhož je nutné vybrat ty vlastnosti, které budou mít rozhodující vliv na daný závod (kritičtí činitelé lokalizace, kritické lokalizační faktory). Potenciál krajiny můžeme rozdělit do tří částí:

8 Potenciál krajiny můžeme rozdělit do tří částí: 1.Fyzickogeografičtí činitelé – vlivy hydrosféry, atmosféry, georeliéfu, geologického složení, pedosféry a biosféry. 2.Socioekonomičtí činitelé – přítomnost surovin a materiálů, dostatek energie, pracovních sil (kvantity i kvality), dopravní možnosti a spotřeba výrobků. 3.Aglomerační činitelé – umožňují vytváření prostorových vazeb (informačních, distribučních, pracovních, technologických …).

9 Fyzickogeografičtí činitelé Tato skupina činitelů je jen velmi obtížně ovlivňována člověkem. Nejvýznamnějším činitelem této kategorie je voda Většina současných průmyslových technologií je na vodě přímo závislá. Ať už na jejím množství, jako například chemické závody, elektrárny, výroba papíru a celulózy, nebo na její kvalitě – potravinářský průmysl, především výroba nápojů.

10 Vliv klimatu na efektivitu průmyslové výroby v současné době díky pokročilým technologiím slábne. O nějakém větším vlivu můžeme hovořit pouze v oblastech s extrémními typy podnebí – rovníkový pás (velká vlhkost), tropický /subtropický/ pás (velké denní teplotní amplitudy, vysoké teploty), kontinentální mírný pás (velké roční teplotní amplitudy) nebo polární pás (nízké teploty). V našich podmínkách klademe důraz na vlivy atmosféry jen v textilním průmyslu, kdy při spřádání vláken je vyžadována vyšší vlhkost. Naopak při zpracování kůží je výhodnější sušší vzduch. Výrobu léků, potravin a filmového materiálu limituje kvalita ovzduší, především jeho znečištění. V neposlední řadě mají lokalizační vliv také převládající směry větru, aby nedocházelo k přenosu emisních látek do obydlených nebo chráněných oblastí.

11 Co se týče geologické a geomorfologické stavby, bereme v úvahu jednak odolnost hornin (aby nedocházelo k sesuvům), dále jejich kvalitu (z hlediska těžby surovin), tak výskyt seismických poruch (možnost zemětřesení). Proto se na geologicky méně stabilní místa neumisťují provozy, jejichž narušení by mohlo ohrozit okolní krajinu (jaderné elektrárny, chemické závody). Reliéf zemského povrchu limituje výstavbu průmyslových závodů také z hlediska úniku škodlivin, proto není vhodná poloha závodů v kotlinách, pánvích a hlubokých údolích.

12 Socioekonomičtí činitelé Velkou roli v této skupině stále hraje přítomnost surovin a materiálů. Ta limituje především ty výroby, pro něž jsou zapotřebí suroviny o velké hmotnosti (hutě, cementárny, tepelné elektrárny, cihelny). Také suroviny, kterým by mohla uškodit delší přeprava jsou zpracovávány na místě získávání (zemědělské produkty).

13 Působení tohoto faktoru je také významné u výrob produkujících velké množství odpadu ze vstupních surovin (například výroba tvárnic z elektrárenského popílku). Můžeme říci, že celosvětově se závislost umístění průmyslu na výskytu surovin či materiálů snižuje. Ovlivňují to především moderní zpracovatelské technologie (umožňují nahrazování surovin nebo jejich menší spotřebu), moderní formy dopravy a možnosti recyklace.

14 Podobně jako význam těžby surovin, upadá i význam dostatku energie. Důležitá je z tohoto hlediska především její cena. Proto se budují energeticky náročné závody v blízkosti levných zdrojů energie (vodní elektrárny vs. výroba hliníku, elektrochemie, elektrotermie).

15 Důležitá je lokalizace výrobního závodu z hlediska výskytu pracovních sil. Uvažovat zde můžeme kvantitu pracovních sil (především extenzivní výrobní komplexy – hutě, velké strojírny nebo chemičky), kvalitu (důraz na vzdělání – nesériová elektrotechnika, na manuální zručnost – sklářství, jemná mechanika, výroba hudebních nástrojů).

16 V regiónech s převažujícími pracovními příležitostmi pro muže (hutnictví, těžké strojírenství) vznikají závody zaměstnávající ženy (textilky). Tato orientace na určitý typ pracovní síly může vést až ke vzniku tradice určitého průmyslového odvětví v určité oblasti (hudební nástroje Kraslice, Luby u Chebu).

17 Také význam dopravy při lokalizaci průmyslu klesá, především díky zvyšování úrovně komunikací a dopravních prostředků. Podobně jako u energie se klade důraz na snižování ceny dopravy a tím i celého výrobního procesu. Preferují se levnější druhy dopravy (vodní) nebo umístění závodu v dopravní uzlech, kde se kříží několik druhů dopravy (přístavy).

18 Činitel spotřeby se na lokalizaci průmyslových závodů podílí stále výrazněji. Především výroby, kde je doprava surovin levnější než doprava hotových výrobků (např. výrobky v těžkých obalech /sklo/ nebo výrobky obsahující velké množství vody), se umisťují do center spotřeby. To samé platí i pro výrobky s omezenou trvanlivostí (masné, pekárenské a mléčné výrobky), s přímou vazbou na spotřebitele (tisk regionálních novin) a nutností přímé komunikace se spotřebitelem (sestavování zakázkových výrobků – počítače, šaty).

19 Aglomerační činitelé Průmyslové závody mají tendenci shlukovat se v prostoru, protože to přináší značný ekonomický efekt. Proto se vytvářejí průmyslové aglomerace, kde se setkáváme s vyšší koncentrací komunikací, infrastruktury, pracovních sil, surovin (včetně odpadních materiálů), moderních technologií (včetně výzkumných center). Všechny tyto celky tvoří mezi sebou vazby, které zase naopak přitahují nové průmyslové závody do aglomerace. V některých případech mohou však aglomerace působit negativně na výstavbu nových průmyslových závodů – vyčerpání potenciálu krajiny (suroviny, vodní zdroje), předimenzování dopravní sítě, ekologické znečištění.

20 Náklady na výrobu Při konkrétním umisťování průmyslu se snažíme minimalizovat náklady na výrobu. Ty jsou trojího druhu – investiční, výrobní a dopravní.

21 Investiční náklady Investiční náklady - zahrnují náklady na vybudování závodu a jeho zařízení (tzv. přímé náklady), na udržování chodu celého závodu, na výstavbu socioekonomických objektů v okolí závodu a na odstraňování negativních účinků na okolní prostředí (nepřímé náklady). Vysokou investiční náročnost má především těžký průmysl.

22 Výrobní náklady Výrobní náklady - jsou tvořeny především výdaji na spotřebovanou surovinu, materiály, energii, vodu, platy. Velikost těchto výdajů je různá – vysokou spotřebu surovin a materiálů mají především hutnický průmysl a průmysl stavebních hmot. Naopak potravinářský, některé druhy strojírenského, elektrotechnický, farmaceutický a jiné druhy průmyslu vyžadující kvalifikované síly mají vyšší spotřebu v oblasti mezd. Platy také zvyšuje nedostatek pracovních sil v místě závodů (příplatky za dojíždění, zvýšené osobní ohodnocení…).

23 Dopravní náklady Dopravní náklady - zahrnují přepravu surovin, materiálů, polotovarů, přenos energie a konečně distribuci výrobků, včetně nákladů na manipulaci (nakládka, vykládka, překládka). Čím je vyšší hmotnost (objem) surovin, tím je výhodnější posunout lokalizaci závodu blíže k místu získávání surovin.

24 Velikost průmyslu Velikost průmyslu, respektive jeho úroveň, musíme posuzovat podle většího množství ukazatelů, neboť jinak získáme výsledky velmi zkreslené. Například hodnocení podle počtu pracovníků zvýhodňuje výroby s nízkým stupněm technologického rozvoje, kde je nižší produktivita práce. Tento ukazatel také upřednostňuje výroby náročné na počet pracovníků.

25 Velikost průmyslu Velikost je možné určovat zejména počtem pracovníků, objemem výroby nebo hodnotou základních prostředků. Objem výroby můžeme sledovat buď ve fyzikálních jednotkách (kusy, kilogramy, metry, kilowatthodiny, z toho důvodu nemůžeme porovnávat různé druhy průmyslových výrob, neboť nemůže srovnávat různé fyzikální jednotky), případně v hodnotovém vyjádření (většinou stálé velkoobchodní ceny, které ovšem mají tu nevýhodu, že se často mění).

26 hrubá/čistá výroba Uvažujeme-li hrubou výrobu, do nákladů začleňujeme i investice (následky amortizace, nákup materiálů, surovin, strojů, náklady na služby) a spotřebu v nevýrobní části. Tyto náklady naopak nepatří do čisté výroby. Čistá výroba má velice dobrou vypovídací schopnost, ale obtížně se zjišťuje. Mezi základní prostředky počítáme hodnotu budov, strojů, přístrojů, dopravních prostředků a výrobní infrastruktury.

27 Celkovou úroveň průmyslu v regiónech hodnotíme pomocí koeficientu průmyslové úrovně. Jeho určování je následující: bereme v úvahu větší množství důležitých ekonomických ukazatelů přepočtených na jednoho obyvatele (roční výroba elektrické energie, oceli, hliníku, chemických vláken, osobních automobilů …), maximálně hodnotě každého ukazatele přiřadíme bodovou hodnotu 100, ostatní hodnoty počítáme jako procentuální části z maxima, celkový koeficient stanovíme jako průměr dílčích hodnot. Celkové výsledky můžeme hodnotit následujícím způsobem:

28 Hodnota koeficientu průmyslové úrovně Úroveň průmyslu více než 60mimořádná 46 – 60vysoká 31 – 45střední 16 – 30nízká méně než 16velmi nízká

29 Specializovanost průmyslové výroby kde R i je počet v určitém odvětví v dílčím regionu oblasti, R p počet v průmyslu celkově v dílčím regionu oblasti, O i počet v určitém odvětví v celé oblasti, O p počet v průmyslu celkově v celé oblasti. Pod pojmem počet rozumíme kvantitativní vyjádření např. počtu pracovníků, objemu výroby, hodnoty základních prostředků… Pokud hodnota indexu přesahuje 100, hovoříme o specializaci na dané odvětví.


Stáhnout ppt "Rozmístění průmyslové výroby. Negativa průmyslu Průmyslová výroba je činností, která v rozhodující míře vytváří antropogenní přírodu a většinou negativními."

Podobné prezentace


Reklamy Google