Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obsah prezentace Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Invazní rostliny (Petra Tylová) Invazní rostliny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obsah prezentace Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Invazní rostliny (Petra Tylová) Invazní rostliny."— Transkript prezentace:

1

2 Obsah prezentace Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Invazní rostliny (Petra Tylová) Invazní rostliny (Petra Tylová) Systematika a char. rodu Fallopia (Michaela Křišťálová) Systematika a char. rodu Fallopia (Michaela Křišťálová) Rozšíření v ČR a ve světě (Silvie Mamulová) Rozšíření v ČR a ve světě (Silvie Mamulová) Dopady na vegetaci ČR, možná využití (Vendula Uhrová) Dopady na vegetaci ČR, možná využití (Vendula Uhrová)

3 ČR

4 Mírný podnebný pás: Souřadnice: severní polokoule - 40° - 60° severní zeměpisné šířky severní polokoule - 40° - 60° severní zeměpisné šířky jižní polokoule - 40° - 50° jižní zeměpisné šířky jižní polokoule - 40° - 50° jižní zeměpisné šířky Počasí a klima: podnebí - mírné a přechodné mezi oceánským a kontinentálním podnebí - mírné a přechodné mezi oceánským a kontinentálním převládá západní proudění vzduchu - směrem od západu k východu stoupá kontinentální charakter podnebí (rozdíly mezi severem a jihem a východem a západem jsou však vzhledem k malé rozloze malé) převládá západní proudění vzduchu - směrem od západu k východu stoupá kontinentální charakter podnebí (rozdíly mezi severem a jihem a východem a západem jsou však vzhledem k malé rozloze malé) místní charakter počasí a podnebí ovlivňuje výšková členitost a nadmořská výška místní charakter počasí a podnebí ovlivňuje výšková členitost a nadmořská výška Čechy a Morava - projev přímořského vlivu Čechy a Morava - projev přímořského vlivu Slezsko - přibývá kontinentálních podnebných vlivů Slezsko - přibývá kontinentálních podnebných vlivů charakteristickým znak klimatu - výrazně vyvinuté pravidelné střídání 4 ročních období: charakteristickým znak klimatu - výrazně vyvinuté pravidelné střídání 4 ročních období: jaro (20.3.) léto (21.6.) podzim (23.9.) zima (21.12.) jaro (20.3.) léto (21.6.) podzim (23.9.) zima (21.12.)

5 Teplota: roční průměrná – 5,5-9 °C roční průměrná – 5,5-9 °C nejteplejší - nížiny nejteplejší - nížiny nejchladnější - horské oblasti nejchladnější - horské oblasti klesá se vzrůstající nadmořskou výškou - průměrně asi o 0,6 °C na 100 m klesá se vzrůstající nadmořskou výškou - průměrně asi o 0,6 °C na 100 m Morava je obecně teplejší než Čechy Morava je obecně teplejší než Čechy Srážky: množství stoupá s nadmořskou výškou množství stoupá s nadmořskou výškou ovlivňováno i polohou místa vzhledem horským hřbetům ovlivňováno i polohou místa vzhledem horským hřbetům nejvíce - červen a červenec nejvíce - červen a červenec nejméně - leden a únor nejméně - leden a únor

6 Fytogeografické členění: Botanicky se území Česka člení do 3 fytogeografických oblastí, které zahrnují 99 fytogeografických okresů: 1. Termofytikum - osídlováno převážně teplomilnými druhy rostlin - zahrnuje výškový vegetační stupeň planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný) - tvoří 2 souvislé podoblasti: a) České termofytikum (15 okresů) vytváří pás od Doupovské pahorkatiny v Poohří až po východní Polabí a) České termofytikum (15 okresů) vytváří pás od Doupovské pahorkatiny v Poohří až po východní Polabí b) Panonské termofytikum (6 okresů) zahrnuje oblasti jižní Moravy a Moravských úvalů. b) Panonské termofytikum (6 okresů) zahrnuje oblasti jižní Moravy a Moravských úvalů. 2. Mezofytikum tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou a zabírá největší část území - zahrnuje stupeň suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný) - Českomoravské mezofytikum tvoří 63 okresů a Karpatské mezofytikum 9 okresů 3. Oreofytikum - horské oblasti s převažující chladnomilnou květenou - zahrnuje stupně montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, oreální, smrkový) a subalpínský (klečový) - České oreofytikum zahrnuje 14 okresů - izolované, nejvýše položené oblasti hor Českého masivu Českého masivu - Karpatské oreofytikum je tvořeno 1 okresem (Moravskoslezské Beskydy)

7 Biotopy: 1. Vodní toky a nádrže 2. Mokřady a pobřežní vegetace 3. Prameniště a rašeliniště 4. Skály, sutě a jeskyně 5. Alpínské bezlesí 6. Sekundární trávníky a vřesoviště 7. Lesy - jehličnaté - zaujímají 33 % celkové rozlohy země - smrčinové - převažují, v ČR vysazeny sekundárně - smrčinové - převažují, v ČR vysazeny sekundárně - druhová skladba - smrk (55 %), borovice (18 %), dub (6 %), buk (5 %), modřín (3 %), bříza (3 %), olše (1 %), ostatní dřeviny (9 %) - druhová skladba - smrk (55 %), borovice (18 %), dub (6 %), buk (5 %), modřín (3 %), bříza (3 %), olše (1 %), ostatní dřeviny (9 %)Geologie: značná variabilita značná variabilita hnědá půda

8 Nadmořská výška: 67% území - do 500m, 32% m, asi 1% - nad 1000m 67% území - do 500m, 32% m, asi 1% - nad 1000m povrch Česka má převažující ráz pahorkatin a vrchovin povrch Česka má převažující ráz pahorkatin a vrchovin roviny sníženiny pahorkatiny vrchoviny hornatiny

9 Rostlinstvo: území Česka náleží ke středoevropské oblasti, která je křižovatkou proudů šíření rostlinných druhů, z čehož plyne velká druhová rozmanitost území Česka náleží ke středoevropské oblasti, která je křižovatkou proudů šíření rostlinných druhů, z čehož plyne velká druhová rozmanitost vzhledem k velké členitosti reliéfu se zde setkáváme s různorodými biotopy s relativně malou rozlohou vzhledem k velké členitosti reliéfu se zde setkáváme s různorodými biotopy s relativně malou rozlohou asi 20 % rostlinných druhů je v české krajině nepůvodních, zavlečených člověkem asi 20 % rostlinných druhů je v české krajině nepůvodních, zavlečených člověkem Jednotky horizontální struktury v ekosystémech: 1. Mechové patro (E0) - všechny mechorosty a lišejníky, někdy i řasy a sinice rostoucí na kamenech či trouchnivějícím dřevě ležícím na zemi

10 Jednotky horizontální struktury v ekosystémech: 2. Bylinné patro (E1) 3. Keřové patro (E2) - všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je nižší než 1 m a všechny byliny, tedy i ty, jejichž výška dosahuje více než 1 m - představuje ve většině ekosystémů patro s největší biodiverzitou - všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je vyšší než 1 m a nižší než 5 m - významné především pro hnízdění ptáků

11 4. Stromové patro (E3) - - všechny rostliny, jejichž výška v daném ekosystému je vyšší než 5 m - možno dále dělit na několik částí - ve středoevropských podmínkách, kde nejvyšší stromy dosahují jen málokdy přes 30 m, má smysl dělení jen do dvou částí: - E3 alfa - rostliny dosahující výšky m - E3 beta - rostliny dosahující výšky 15 m a více

12 Invazní rostliny Nepůvodní druhy, které vytvářejí soběstačné populace a staly se ve společenstvu dominantní nebo jej rozvracejí a vytlačují původní druhy

13 Cestování → lodní a železniční doprava → vědomý i nevědomý přesun Cestování → lodní a železniční doprava → vědomý i nevědomý přesun Dovážení cizích druhů na okrasu, pro zalesnění krajiny, potravinářský průmysl Dovážení cizích druhů na okrasu, pro zalesnění krajiny, potravinářský průmysl Invazní rostliny mají značnou ekologickou adaptabilitu, vysokou toleranci stresu a snášejí úsporné životní podmínky Invazní rostliny mají značnou ekologickou adaptabilitu, vysokou toleranci stresu a snášejí úsporné životní podmínky

14 Příklady negativního působení invazních rostlin ve světě IVCN

15

16 Hipage benghalensis

17 Clidemia hirta

18 Arundo donax

19 Melaleuca quinquenervia

20 Tamarix ramosissima

21 Systematika říše: Plantae (rostliny) říše: Plantae (rostliny) podtřída: Viridiplantae (zelené rostliny) podtřída: Viridiplantae (zelené rostliny) oddělení: Magnoliophyta (krytosemenné) oddělení: Magnoliophyta (krytosemenné) třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné r.) třída: Rosopsida (vyšší dvouděložné r.) řád: Polygonales (rdesnotvaré) řád: Polygonales (rdesnotvaré) čeleď: Polygonaceae (rdesnovité) čeleď: Polygonaceae (rdesnovité) rod: Fallopia (křídlatka) rod: Fallopia (křídlatka) u nás:Fallopia sachalinensis Fallopia japonica Fallopia bohemica

22 Charakteristika čeledi vytrvalé dvoudomé byliny vytrvalé dvoudomé byliny oddenky oddenky lodyhy - statné, přímé, větvené, silné, duté, vysoké až 3 m lodyhy - statné, přímé, větvené, silné, duté, vysoké až 3 m listy - řapíkaté, celistvé, celokrajné, vejčité s vyniklou žilnatinou listy - řapíkaté, celistvé, celokrajné, vejčité s vyniklou žilnatinou květenství - úžlabní nebo koncové květenství - úžlabní nebo koncové jednopohlavné květy jednopohlavné květy vnější okvětní lístky na plodu výrazně křídlaté vnější okvětní lístky na plodu výrazně křídlaté plod je 3hranná nažka plod je 3hranná nažka

23 Fallopia sachalinensis (křídlatka sachalinská) jednoletá, až 3,5m jednoletá, až 3,5m rýhovaná přímá lodyha – dutá, v horní části větvená rýhovaná přímá lodyha – dutá, v horní části větvená podlouhlé vejčité listy s delší špičkou podlouhlé vejčité listy s delší špičkou –čepel dlouhá až 35cm, široká 20 – 25cm drobné zelenožluté květy drobné zelenožluté květy

24 Fallopia japonica (křídlatka japonská) vytrvalá, až 2,5m vytrvalá, až 2,5m červěně skvrnitá přímá lodyha – křehká, dutá, v horní části větvená červěně skvrnitá přímá lodyha – křehká, dutá, v horní části větvená vejčité listy, na vrcholu špičaté, na bázi klínovité vejčité listy, na vrcholu špičaté, na bázi klínovité drobné bílé až narůžovělé květy drobné bílé až narůžovělé květy

25 Fallopia bohemica (křídlatka česká) kříženec křídlatky japonské a sachalinské kříženec křídlatky japonské a sachalinské 3m 3m silné duté lodyhy silné duté lodyhy široce vejčité listy, na bázi klínovité – mělce srdčité široce vejčité listy, na bázi klínovité – mělce srdčité drobné bělavé květy drobné bělavé květy

26 Rozšíření 12 – 15 druhů (14) + hybridi Fallopia convovulus – sev.Af., As., Evropa Fallopia baldschuanica - Rusko Fallopia x conollyana – hybrid ruské a jap. Fallopia x bohemica – Britské ostrovy

27 Rozšíření Fallopia japonica Fallopia japonica - východní Asie - 19.stol - 39 z 50 států USA - 6 provincií v Kanadě

28 Rozšíření Fallopia sachalinensis – umělá stanoviště Fallopia sachalinensis – umělá stanoviště - sucho jedlé výhonky

29 Rozšíření v ČR (Journal of Vegetation Science, Vol. 15, No. 4 ) - 3 prokázané druhy (2004) – „transformers“ - nejčastější F.japonica, F. boh., F.sach. F. boh., F.sach. - nej. reg. - F.bohemica, F.jap., F.sach. - dopady různé – (lužní lesy)

30 Rozšíření v Ostravě (Sobotková, 1995) - 1 druh, synantropní flóra – antropofyty, neofyty - vodní toky Ostravice, Odra, Lučina - diaspory zanášeny na ruderální i rekultivované plochy - vlhčí stanoviště, juv. i suchá místa - nitrofilní, rezistence vůči herbicidům

31 Rozšíření v povodích

32 Dopady a vliv rozšíření křídlatky na vegetaci v ČR

33 Jak škodí? Rychle se množí a na kolonizovaných stanovištích vytváří husté uzavřené porosty a ze stanoviště vytlačují původní druhy vegetace. Rychle se množí a na kolonizovaných stanovištích vytváří husté uzavřené porosty a ze stanoviště vytlačují původní druhy vegetace. Vzhledem k úbytku potravních příležitostí dochází k ústupu domácích druhů hmyzu a následně zpěvného ptactva. Vzhledem k úbytku potravních příležitostí dochází k ústupu domácích druhů hmyzu a následně zpěvného ptactva. Ztěžuje využití zemědělské a lesní půdy a šíří se na okolní pozemky. Ztěžuje využití zemědělské a lesní půdy a šíří se na okolní pozemky.

34 Jak škodí? Stanoviště kolonizovaná křídlatkou jsou v zimním a jarním období bez vegetačního krytu a dochází ke zvýšenému riziku eroze a komplikaci protipovodňových opatření. Stanoviště kolonizovaná křídlatkou jsou v zimním a jarním období bez vegetačního krytu a dochází ke zvýšenému riziku eroze a komplikaci protipovodňových opatření. Mezi negativní ekonomické dopady výskytu invazních druhů patří i finance vynaložené na nezbytné ošetření některých stanovišť – chráněná území, veřejná prostranství. Mezi negativní ekonomické dopady výskytu invazních druhů patří i finance vynaložené na nezbytné ošetření některých stanovišť – chráněná území, veřejná prostranství.

35 Kde škodí? Šíří se zejména podél Šíří se zejména podél vodních toků a komunikací, a to jak samovolně, tak činností člověka. Současnému šíření této rostliny napomohly hlavně povodně. ( Jeřice, Nisa )

36 Jak s křídlatkou bojovat? Kombinovaným chemickým a mechanickým zásahem. Kombinovaným chemickým a mechanickým zásahem. Pro plnou účinnost jsou prováděna 2 ošetření v průběhu roku, po dobu 3 let. Pro plnou účinnost jsou prováděna 2 ošetření v průběhu roku, po dobu 3 let. O nebezpečnosti šíření křídlatky svědčí skutečnost, že se na její likvidaci a omezování porostů poskytují finanční příspěvky z dotačních programů Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního prostředí. O nebezpečnosti šíření křídlatky svědčí skutečnost, že se na její likvidaci a omezování porostů poskytují finanční příspěvky z dotačních programů Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního prostředí.

37 Využití křídlatky Mladé rostliny (do výšky asi 1 m) či mladé větvičky a výhonky lze použít jako čerstvé krmivo pro dobytek, králíky a morčata, pokrájené nebo pomleté jako vláknina s dodatkovými živinami do masa pro psy. Mladé rostliny (do výšky asi 1 m) či mladé větvičky a výhonky lze použít jako čerstvé krmivo pro dobytek, králíky a morčata, pokrájené nebo pomleté jako vláknina s dodatkovými živinami do masa pro psy. Zajímavé je také využívání oddenku v čínské a japonské medicíně a mladé výhonky byly doporučovány jako kulinářská zajímavost tradiční asijské kuchyně. Zajímavé je také využívání oddenku v čínské a japonské medicíně a mladé výhonky byly doporučovány jako kulinářská zajímavost tradiční asijské kuchyně.

38 Využití křídlatky Za pozornost stojí schopnost křídlatky akumulovat těžké kovy, zvláště kadmium a olovo. Mnohé jiné pokusné rostliny předčí křídlatka také v akumulaci kobaltu, arzénu, rtuti a manganu Za pozornost stojí schopnost křídlatky akumulovat těžké kovy, zvláště kadmium a olovo. Mnohé jiné pokusné rostliny předčí křídlatka také v akumulaci kobaltu, arzénu, rtuti a manganu Křídlatka je vynikající pro tzv kořenové čističky odpadové vody. I přirozené porosty kolem řek; chrání říční vodu proti pronikajícím postřikům, hnojivům a dalším reziduím z okolních ploch Křídlatka je vynikající pro tzv kořenové čističky odpadové vody. I přirozené porosty kolem řek; chrání říční vodu proti pronikajícím postřikům, hnojivům a dalším reziduím z okolních ploch

39 Kořenová čistička

40 Využití křídlatky Křídlatka se také jeví jako perspektivní energetická plodina. Usušené rostliny lze zpracovat např. do briket. Křídlatka se také jeví jako perspektivní energetická plodina. Usušené rostliny lze zpracovat např. do briket. Velké využití křídlatky Velké využití křídlatky vidí odborníci také v podobě aditiva při zpracování prasečí a hovězí kejdy na bioplyn a hnojivo.


Stáhnout ppt "Obsah prezentace Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Char. podnebí a vegetace ČR (Petra Vašenková) Invazní rostliny (Petra Tylová) Invazní rostliny."

Podobné prezentace


Reklamy Google