Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2."— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Geografie České republiky NÁZEV DUMu: ČR – podnebí POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 8. KÓD DUMu: JK_CR_08 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): kvarta – DUM – informuje žáky o podnebí v České republice a jeho základních charakteristikách METODICKÝ POKYN: Atlas České republiky – sešitový atlas pro ZŠ a víceletá gymnázia (2010)

2 Podnebí v Česku je mírné a přechodné mezi oceánickým a kontinentálním Podnebí v Česku je mírné a přechodné mezi oceánickým a kontinentálním Vzhledem k převládajícímu západnímu proudění vzduchu a poloze vůči Atlantskému oceánu stoupá směrem od západu k východu kontinentální charakter podnebí Vzhledem k převládajícímu západnímu proudění vzduchu a poloze vůči Atlantskému oceánu stoupá směrem od západu k východu kontinentální charakter podnebí Vzhledem k relativně malé rozloze území však rozdíly mezi východem a západem a mezi severem a jihem jsou malé Vzhledem k relativně malé rozloze území však rozdíly mezi východem a západem a mezi severem a jihem jsou malé Místní charakter počasí a podnebí mnohem více ovlivňuje výšková členitost a nadmořská výška Místní charakter počasí a podnebí mnohem více ovlivňuje výšková členitost a nadmořská výška Charakteristickým znakem klimatu je výrazně vyvinuté pravidelné střídání 4 ročních období Charakteristickým znakem klimatu je výrazně vyvinuté pravidelné střídání 4 ročních období Vývoj počasí u nás ovlivňuje rozložení tlakových center v oblasti Azorských ostrovů, Islandu, Britských ostrovů, Skandinávie a Ruska Vývoj počasí u nás ovlivňuje rozložení tlakových center v oblasti Azorských ostrovů, Islandu, Britských ostrovů, Skandinávie a Ruska

3 Největrnějším místem (průměrně 280 dní v roce vane silný vítr, 7 dní je bezvětří) a zároveň místem s největším výskytem bouřek (až 35 za rok) je Milešovka v Českém středohoří Průměrná roční teplota vzduchu v Česku se zpravidla pohybuje v rozmezí 5,5 až 9 °C Teplota vzduchu obecně klesá se vzrůstající nadmořskou výškou – průměrně asi o 0,6 °C na 100 m), Morava je obecně teplejší než Čechy Nejchladnějším měsícem v roce bývá leden, někdy též prosinec nebo únor (průměrná teplota: Praha -0,5 °C, Praděd -7,4 °C) Nejteplejším bývá červenec, někdy též srpen (průměrná teplota: 8,2 °C Sněžka – srpen, 19,8 °C Hodonín)

4 Průměrná celoroční teplota na Sněžce se pohybuje pouze okolo 0,2 °C Na Sněžce byla naměřena rychlost větru 216 km/h (český rekord)

5 Nejnižší průměrná roční teplota: 0,2 °C (Sněžka) Nejnižší průměrná roční teplota: 0,2 °C (Sněžka) Nejvyšší průměrná roční teplota: 9,5 °C (Hodonín), 9,4 °C (Praha) Nejvyšší průměrná roční teplota: 9,5 °C (Hodonín), 9,4 °C (Praha) Nejvyšší naměřená teplota: 40,4 °C (Dobřichovice, ) Nejvyšší naměřená teplota: 40,4 °C (Dobřichovice, ) Nejnižší naměřená teplota: - 42,2 °C (Litvínovice u Českých Budějovic, – únor 1929 byl na většině území nejchladnějším měsícem 20. století) Nejnižší naměřená teplota: - 42,2 °C (Litvínovice u Českých Budějovic, – únor 1929 byl na většině území nejchladnějším měsícem 20. století) Nejdelší souvislá řada prováděných meteorologických měření je v Klementinu v Praze od roku 1775 Nejdelší souvislá řada prováděných meteorologických měření je v Klementinu v Praze od roku 1775 Současná meteorologická stanice na nádvoří Klementina

6 Množství srážek stoupá s nadmořskou výškou, je však ovlivňováno i polohou místa vzhledem horským hřbetům Množství srážek stoupá s nadmořskou výškou, je však ovlivňováno i polohou místa vzhledem horským hřbetům Srážky přináší především vlhké proudění oceánského vzduchu ze západních směrů (západní, severozápadní, jihozápadní), proto jsou místa ležící na závětrné straně hor podstatně sušší (např. tzv. srážkový stín Krušných hor – Žatecko, Rakovnicko, Kladensko, Dolní Poohří) než návětrné svahy pohoří (Bílý Potok v Jizerských horách, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech) Srážky přináší především vlhké proudění oceánského vzduchu ze západních směrů (západní, severozápadní, jihozápadní), proto jsou místa ležící na závětrné straně hor podstatně sušší (např. tzv. srážkový stín Krušných hor – Žatecko, Rakovnicko, Kladensko, Dolní Poohří) než návětrné svahy pohoří (Bílý Potok v Jizerských horách, Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech) Nejvíce srážek v roce obvykle připadá na červen nebo červenec, nejméně srážek pak na leden nebo únor Nejvíce srážek v roce obvykle připadá na červen nebo červenec, nejméně srážek pak na leden nebo únor Rovnoměrnější rozložení srážek během roku je ve vyšších polohách Rovnoměrnější rozložení srážek během roku je ve vyšších polohách S nadmořskou výškou stoupá podíl sněhových srážek (asi 1/4 v nížinách, více než polovina nad 1000 m n. m.) S nadmořskou výškou stoupá podíl sněhových srážek (asi 1/4 v nížinách, více než polovina nad 1000 m n. m.)

7 Průměrná relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 60–80 % Průměrná relativní vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 60–80 % Největší průměrný roční úhrn srážek (nejdeštivější místo): Bílý Potok (1705 mm), Lysá hora (1532 mm) Největší průměrný roční úhrn srážek (nejdeštivější místo): Bílý Potok (1705 mm), Lysá hora (1532 mm) Nejnižší průměrný roční úhrn srážek (nejsušší místo): Libědice (410 mm; okres Chomutov) Nejnižší průměrný roční úhrn srážek (nejsušší místo): Libědice (410 mm; okres Chomutov) Největší naměřené denní srážky: 345 mm za 24 hodin (Bedřichov -Nová Louka, 29.– ; Jizerské hory) Největší naměřené denní srážky: 345 mm za 24 hodin (Bedřichov -Nová Louka, 29.– ; Jizerské hory) Největší naměřený měsíční úhrn srážek: 811,5 mm (Lysá hora, červenec 1997 – vydatné srážky způsobily rozsáhlé povodně na Moravě a ve Slezsku) Největší naměřený měsíční úhrn srážek: 811,5 mm (Lysá hora, červenec 1997 – vydatné srážky způsobily rozsáhlé povodně na Moravě a ve Slezsku) Největší naměřený roční úhrn srážek: 2202 mm (Kořenov - Jizerka, 1926; Jizerské hory) Největší naměřený roční úhrn srážek: 2202 mm (Kořenov - Jizerka, 1926; Jizerské hory) Nejnižší naměřený roční úhrn srážek: 247 mm (Velké Přítočno, 1933; okres Kladno; a Skryje, 1959; okres Rakovník) Nejnižší naměřený roční úhrn srážek: 247 mm (Velké Přítočno, 1933; okres Kladno; a Skryje, 1959; okres Rakovník) Nejvíce dnů se sněhovou pokrývkou: průměrně 186 dnů (Sněžka) Nejvíce dnů se sněhovou pokrývkou: průměrně 186 dnů (Sněžka) Nejvyšší naměřená sněhová pokrývka: 380 cm (Lysá hora, ) Nejvyšší naměřená sněhová pokrývka: 380 cm (Lysá hora, )

8 Bedřichov - Nová Louka

9 Literatura: Červinka, P. et al. (2003): Zeměpis České republiky. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Kastner, J. et al. (2009): Zeměpis naší vlasti. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje: Obrazové materiály: RAWAC. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AKTRON. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: eorologick%C3%A9_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD.jpg eorologick%C3%A9_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD.jpg LOVECZ. wikipedie [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:


Stáhnout ppt "ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2."

Podobné prezentace


Reklamy Google