Klasifikace cestovního ruchu

Prezentace na téma: "Klasifikace cestovního ruchu"— Transkript prezentace:

1 Klasifikace cestovního ruchu

2 Systém cestovního ruchu
Klasifikace Obecně uspořádání, „třídění“ (jevů či pojmů) V geografii nezávisle na čase a prostoru Typologie Proces hledání společných vlastností Výsledkem jsou typy středisek, oblastí apod. Prostorová organizace

3 Formy CR Hlavní formy Vedlejší formy Městský (kulturně poznávací)
Letní rekreace a turistika u vody Zimní sporty a rekreace Lázeňský cestovní ruch Kongresový a veletržní cestovní ruch Vedlejší formy Vinařský CR Cykloturistika Agroturistika…

4 Druhy CR Způsobů členění je více
Každý způsob vždy zohledňuje určitý prvek: Místo realizace Domácí CR Zahraniční CR Vztah k ekonomice státu Příjezdový (aktivní zahraniční) Výjezdový (pasivní zahraniční) Transitní CR Vnitřní CR (domácí + příjezdový)

5 Druhy CR Způsob účasti (forma úhrady nákladů)
Volný (komerční) CR Účastník si vše hradí sám a využívá komerčních zařízení Vázaný CR (zdravotní pojištění, FKSP) Lázeňské pobyty, rekreace dětí Způsob zabezpečení služeb Neorganizovaný CR Organizovaný CR CR mimo veřejné formy (OIR, příbuzní, známí)

6 Druhy CR Kvantitativní hledisko Délka účasti Skupinový (hromadný) CR
Individuální CR Délka účasti Krátkodobý CR (do tří dnů mimo trvalé bydliště, tj. 2 přenocování) Dlouhodobý CR (delší než tři dny, kratší však 6 měsíců, respektive 90 dnů)

7 Druhy CR Časový rytmus Rozložení během roku
Každodenní (po skončení práce či výuky – 1 – 6 hodin) Víkendový Týdenní Dlouhodobější Rozložení během roku Sezónní (hlavně letní a zimní) Celoroční

8 Druhy CR Motiv účasti Převažující aktivita Zotavovací (rekreační) CR
Poznávací CR Služební CR Speciální CR (zohledňuje nejrůznější zájmy účastníků) Převažující aktivita Pobytový Pasantní

9 Druhy CR Vliv na krajinu a životní prostředí Převažující aktivita
Měkký (udržitelný) CR Tvrdý CR Převažující aktivita Pobytový Pasantní

10

11 Typologie cestovního ruchu

12 Požadavky na kritéria typologie středisek CR
lokalizovatelné (tzn. že se musí jednoznačně vázat na určité konkrétní místo) relevantní (tzn. že musí vystihovat podstatné a rozhodující rysy středisek cestovního ruchu) vnitřně pozorovatelné (tzn. že musí vyjadřovat určitou vlastnost každého střediska stejnou měrnou jednotkou) generalizovatelné (tzn. že musí vyjadřovat poskytovat možnost zjednodušeného vyjádření výsledků)

13 Nejčastěji používaná kritéria
sídelní poloha a struktura velikost intenzita cestovního ruchu struktura materiálně – technické základny cestovního ruchu

14 Kritérium polohy a velikosti
Poloha Nejstarší kritérium Přímořské, horské, tranzitní, venkovské středisko Většinou se používá při charakteristice rozsáhlých území Velikost Počet přenocování Počet lůžek Příjmy z CR (pokud existuje dobrá statistika)

15 Intenzitní kritéria typologie CR
Intenzita CR (počet přenocování na počet obyvatel) Index turistické funkce (Defertův index turistické funkce a jeho modifikace) Počet přenocování/počet stálých obyvatel Výše příjmů na obyvatele Index sezónnosti Počet přenocování v zimním období/počet přenocování v letním období Průměrná délka pobytu ve dnech celkový počet přenocování/počet hostí přihlášených v ubytovacích zařízeních Vývoj počtu přenocování v časových řadách Koncentrační zóny v oblastech CR Údaje o realizované návštěvnosti

16 Struktura materiálně-technické základny CR
Vhodná pro rozlišení středisek s celoroční (resp. zimní/letní sezónou) Funkce v rámci příměstské rekreace Výkony ubytovacích zařízení (údaje se sledují buď za rok nebo za sezónu) počet ubytovaných hostů (domácí a zahraniční) počet přenocování hostů (domácí a zahraniční) využití lůžkové kapacity průměrná délka pobytu (domácí a zahraniční hosté) příjmy za ubytovací služby

17 Struktura materiálně-technické základny CR
Příjmy získané v jednotlivých zařízeních CR (restaurace apod.) Počty obsloužených hostů (počet osob přepravených vleky apod.)

18 Speciální ukazatele užívané při typologii středisek CR
Využití ubytovacích zařízení Podíl krátkodobého CR na celkovém objemu CR Počet zaměstnaných v zařízeních CR Absolutní i relativní výška příjmů z CR

19 Typologie středisek – příklad 1
Vhodný pouze pro větší území Kombinace 4 kritérií druhová struktura cestovního ruchu intenzita cestovního ruchu struktura ubytovacích zařízení pomocné znaky

20 Typologie středisek – příklad 1
Druhová skladba lázeňský rekreační přímořský rekreační vnitrozemský letní rekreační zimní krátkodobý služební Intenzita CR (počet přenocování na 1 obyv.) střediska cestovního ruchu 1. řádu střediska cestovního ruchu 2. řádu střediska cestovního ruchu 3. řádu střediska cestovního ruchu 4. řádu

21 Typologie středisek – příklad 1
Struktura ubytovacích zařízení (podle převahy) v hotelech a penzionech v soukromí v podnikových rekreačních zařízeních v ostatních typech rekreačních zařízení Pomocné znaky typizace středisek CR celkový počet přenocování za rok v tis. sezónnost cestovního ruchu vyjádřená procentním podílem počtu přenocování v letním půlroce průměrná délka pobytu ve dnech vývoj počtu přenocování

22 Typologie středisek – příklad 2
Vystoupil, Mariot 1987 – Atlas obyvatelstva ČSSR Kritéria velikostní význam střediska (počet přenocování hostů v ubytovacích zařízeních za rok) funkční hledisko (střediska letní rekreace u vody, horská střediska, lázeňská střediska, městská střediska) střediska koncentrace objektů individuální rekreace

23 Funkční typologie větších oblastí
Přímořské Horské Příměstské

24 Prostorová organizace cestovního ruchu

25 Česká republika Hustá síť osídlení
Existence významných aglomerací (centra selektivních předpokladů) Značné množství potenciálních rekreačních ploch Nerovnoměrná distribuce Relativně výrazné soustředění do pohraničních oblastí

26 Prostorový model CR Genetický přístup Funkčně-chorologický přístup
Případně jejich kombinace Zdůrazňuje původ jednotlivých podmínek (FG, kulturně-historické, společenské podmínky) Existuje zřejmá a příčinná souvislost mezi charakterem určité kvality prostředí (krajiny) a výskytem CR Některá území z tohoto prostorového modelu vypadávají (podmínky pro CR a tudíž i samotný CR v nich totiž neexistují)

27 Prostorový model CR Funkčně-chorologický přístup
Prvky tohoto modelu jsou tři skupiny předpokladů cestovního ruchu, které sehrávají při jeho vzniku odlišnou funkci, mají odlišné prostorové rozmístění a specifickou orientaci na vazeb na své okolí Lokalizační předpoklady určují místo výskytu („dostředivý“ charakter; atrakční prvek) Selektivní předpoklady ovlivňují intenzitu účasti obyvatelstva na CR („odstředivý“ charakter; disperzní prvek)

28 Prostorový model CR Funkčně-chorologický přístup
Lokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru L S

29 Prostorový model CR Funkčně-chorologický přístup
Dynamický (pohybový) charakter lokalizačních a selektivních předpokladů umožňuje jejich spojení: Realizační faktory – umožňují vlastní uskutečnění CR, nemají však již potenciální (pólový) charakter L R S

30 Koncentrické zóny Positivní modifikace (klima, nízké náklady apod.) 4 teoretické zóny: motivace a náklady se mění se vzdáleností Negativní modifikace (politické – viz i Poser) Hierarchie středisek Konkurenční středisko

31 Reciprocita turistických toků
Vyšší intenzita příjezdového CR Výrazná intenzita příjezdového CR Naprostá závislost na oblastech se silnými selektivními faktory

32

33 Krátkodobá rekreace městského obyvatelstva
Prostorová organizace je výrazně ovlivněna Strukturou systému osídlení Vztahy mezi centry a jejich zázemími Zóna městské krátkodobé rekreace Zóna příměstské krátkodobé rekreace Zóna mimoměstské krátkodobé rekreace Uplatňuje se princip nodality

34 Druhé bydlení Počátky spadají do 20. a 30. let 20. století
Prudký rozvoj nastal po WWII Praha vlastnila v na přelomu 40. a 50. let 20. století 60 % všech OIR (Brno 8 %, Plzeň 6 %, Ostrava 2 %) Okresy Praha-východ, Praha-západ, část okresu Beroun – více než polovina všech OIR Vltava, Sázava, Berounka, Svitava, Slapy, Brněnská přehrada

35 Druhé bydlení Od 50. let 20. století se rozvíjí druhé bydlení HK, PU, CB, JI, PV, OC a většiny okresních středočeských měst (zbytek státu zatím ne) 1. vlna chalupaření – Krkonoše, Jizerské, Orlice, Krušné hory Největší rozvoj – 70. léta 20. století

36 Druhé bydlení Prostorová organizace je výrazně ovlivněna
Velikostí centra Vzdáleností Lokalizačními faktory 60 % objemu druhého bydlení tvoří rekreace u vodních toků a především vodních ploch (25 % OIR je soustředěno u vodních nádrží)

37 Druhé bydlení – typy zázemí
Kruhové koncentrické CB, KV, PM, TA, PI Polokruhové koncentrické BM, ZL, KL, MB Polokruhové koncentrické + vzdálenější Praha, HK Pásové DC, LN, PB, ME Jednosektorové (KH, HO, ZN) Dvousektorové (MO, TP, OV, OC)

38 Druhé bydlení K dalším faktorům se pak řadí
Sociální, vzdělanostní, demografická struktura obyvatelstva Urbanistický vývoj měst (Čechy x Morava, města s výraznou centrální funkcí x města „mladá“) Akční rádius (a tedy rozsah rekreačního zázemí) je úměrný velikosti centra