Táta na plný úvazek výzkum Zlínský a Olomoucký kraj.

Prezentace na téma: "Táta na plný úvazek výzkum Zlínský a Olomoucký kraj."— Transkript prezentace:

1 Táta na plný úvazek výzkum Zlínský a Olomoucký kraj

2 Obsah Cíle výzkumu Metoda Shrnutí Olomoucký kraj –statistická chyba –charakteristika vzorku –výsledky Zlínský kraj –statistická chyba –charakteristika vzorku –výsledky Srovnání krajů Tabulková příloha

3 Cíle výzkumu Výzkumné šetření bylo realizováno v rámci v rámci projektu ESF ČR "Táta na plný úvazek", CZ.1.04/3.4.04/88.00410 podpořeného z OPLZZ ESF ČR Projekt Táta na plný úvazek se zaměřuje na zvýšení povědomí o aktivním otcovství ve dvou regionech České republiky, zejména pak na podporu a pomoc otcům na rodičovské dovolené. Projekt mimo jiné zahrnuje poradenství pro aktivní otce ve Zlínském a Olomouckém kraji, pomoc otcům při řešení jejich problémů (např. čerpání rodičovské dovolené, zahájení samostatného podnikání při čerpání rodičovské dovolené atd.) Součástí projektu je též plánovaná kampaň včetně vytvoření webových stránek, cílené inzerce přes webové portály, nákup vysílacího času v regionálních rozhlasových stanicích atd. Cíl výzkumného projektu Táta na plný úvazek. Zjistit jak se muži a ženy v aktivním věku staví k různým možným zákonným úpravám rodičovské dovolené, zjistit míru podpory, podmínky atd. Zjistit, jak se staví muži a ženy k rozdělení mužských a ženských rolí v rodině

4 Metoda  Cílová skupina: obecná populace kraje ve věku 20 - 54 let  Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 505 pro Olomoucký kraj a 503 pro Zlínský kraj. Oba vzorky byly vybrány na základě kvótního výběru.  Na základě struktury cílového souboru byly stanoveny kvóty (počty respondentů) podle pohlaví, věku, vzdělání a velikosti místa bydliště. Oporou pro stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ).  Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru jednotného dotazníku na webovém rozhraní MEDIARESEARCH, a.s.  Respondenti jsou součástí Českého národního panelu  Terénní sběr probíhal v termínu 7.1. – 21.1.2014  Čištění dat zahrnuje procedury na vyplnění řady proměnných dotazníku a mnohé další kontrolní postupy vyvinuté a standardizované naší agenturou.  Vážení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Oba zkoumané vzorky byly naváženy v souladu s kvótami schválenými zadavatelem - dle základních sociodemografických charakteristik – pohlaví, věku, vzdělání a velikosti místa bydliště. Váhy mají dobré charakteristiky (jsou v rozmezí 0,8 až 1,3).  Zpracování dat bylo uskutečněno v softwaru IBM SPSS Statistics 20 a Microsoft Excel 2013.

5 Použité pojmy Mateřská dovolená – určena především ženám – matkám, za určitých okolností mohou využít i otcové. Nárok na mateřskou dovolenou upravuje zákoník práce § 195. Podle tohoto zákoníku náleží ženě (zaměstnankyni) mateřská dovolená po dobu 28 týdnů, jestliže se jí narodilo jedno dítě. Pokud se však ženě narodí dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Zaměstnankyně nastupuje na mateřskou dovolenou obvykle od začátku 6 týdne před očekávaným termínem porodu, avšak může na ni nastoupit i dříve a to od začátku 8 týdne před očekávaným termínem porodu. Otec může na mateřskou nastoupit také, ale až od 7 týdne po porodu. Rodičovská dovolená – mají možnost využít oba rodiče, otcové i matky, případně se v průběhu vystřídat (většinou však zatím využívají rodičovskou dovolenou spíše matky). Kromě mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci na jejich vlastní žádost rodičovskou dovolenou, která slouží k zdokonalení a prohloubení péče o jejich dítě. Rodičovská dovolená náleží matce (rodičce) dítěte ihned po skončení mateřské dovolené. Avšak o rodičovskou dovolenou může požádat i otec dítěte. Rodičovská dovolená mu náleží ode dne narození dítěte v délce, o kterou zažádal, avšak pouze do doby, kdy dítě dosáhne 3 let věku. Délka rodičovské je variabilní (2, 3 nebo 4 roky). Délku je možné měnit (téměř libovolně) i v průběhu čerpání. Rodič, který zůstává s dítětem na rodičovské dovolené, pobírá po tuto dobu tzv. rodičovský příspěvek.

6 Použité pojmy Otcovská dovolená - státem placené volno v rozsahu 5-10 pracovních dnů do 6 týdnů po narození dítěte, které by si mohl každý otec vybrat či nevybrat v závislosti na své volbě. Pokud by otcové tuto možnost využili, pobírali by po tuto dobu jednotný státní příspěvek. Kvóta pro druhého rodiče - 1 měsíc ze stávající rodičovské by byl vyhrazen druhému rodiči (obvykle otci). Pokud by druhý rodič (obvykle otec) svou kvótu nevyčerpal, rodina by po tuto dobu nedostala rodičovský příspěvek. Bonus pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené - v rámci rodičovské dovolené své partnerky/ svého partnera by mohl druhý rodič (obvykle otec) čerpat 1 měsíc rodičovské dovolené po skončení běžné rodičovské dovolené = nad rámec běžné rodičovské dovolené. Rodičovská dovolená druhého partnera by se tím nezkrátila. Variabilní bonus pro druhého rodiče v rámci rodičovské dovolené - v rámci rodičovské dovolené své partnerky/ svého partnera by si mohl (tedy nemusel) druhý rodič (obvykle otec) vybrat kdykoliv 30 dní placené dovolené v zaměstnání navíc, určené k péči o dítě. Rodičovská dovolená druhého partnera by se tím zkrátila o příslušný počet dní, které by si v rámci dovolené vybral druhý partner).

7 Shrnutí Výsledky z krajů Výsledky v jednotlivých krajích jsou velmi podobné a nejsou zde patrnější významné rozdíly, proto je shrnutí zaměřeno na oba kraje dohromady, pokud v textu není výslovně uvedeno jinak. Jako nejlepší z návrhů byl respondenty určen bonus pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené, druhá nejlepší je pro populaci z Olomouckého a Zlínského kraje otcovská dovolená a pětině dotázaných se nejvíce zamlouvá variabilní bonus pro druhého rodiče v rámci stávající rodičovské dovolené. Jen 5 % respondentů si vybralo kvótu pro druhého rodiče v rámci stávající rodičovské dovolené a 7 % nepřijde užitečný žádný z návrhů. Se zavedením všech návrhů kromě kvóty pro druhého rodiče souhlasí více než polovina dotázaných, největší míra souhlasu se vyskytla v případě zavedení otcovské dovolené (souhlasí 93 % ve Zlínském i Olomouckém kraji). Respondentům se více zamlouvají ty návrhy, u kterých dostanou něco navíc a nic za to neztratí. Z odpovědí na otevřené otázky vyplynulo, že respondenti mají problém především s možným zkrácením rodičovské dovolené. Kvótu pro druhého rodiče, která se obecně líbila nejméně, považovali respondenti za příliš direktivní. Nelíbila se jim případná ztráta rodičovského příspěvku a mělo by být na domluvě rodičů, jestli tuto možnost využijí, nemělo by jim být nic přikazováno. To koresponduje i s převládajícím názorem, že rozdělení rolí v rodině nelze vždy dělit rovným dílem, ale že je na domluvě obou partnerů, jak si tyto role rozdělí. Respondenti tedy spíše souhlasí se zavedením návrhů, které jim nic nepřikazují a při jejichž využití se jim nezkrátí stávající rodičovská dovolená.

8 Celkově se respondentům ve Zlínském a Olomouckém kraji nejvíce zamlouvá bonus pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené a otcovská dovolená. U těchto dvou návrhů jsou také jediné patrné rozdíly mezi názory mužů a žen. Ženy mírně častěji než muži preferují bonus pro druhého rodiče, zatímco muži trochu častěji než ženy volili jako nejlepší návrh otcovskou dovolenou. V názorech na rozdělení mužských a ženských rolí v rodině se muži a ženy poměrně často shodovali. Názory se podle očekávání různily nejvýrazněji v otázce role živitele/ky a pečovatele/ky – ženám více vyhovuje role pečovatelky, zatímco muži se vidí spíš jako živitelé. Ženy také více vnímají diskriminaci žen - matek a mírně častěji souhlasí s tím, že rozdělení rolí v rodině nelze vždy dělit rovným dílem, ale záleží na domluvě mezi partnery.

9

10 Aktivní otcovství v Olomouckém kraji

11 Statistická chyba U jednotlivých sociodemografických proměnných je nutné při malém vzorku pod 100 respondentů počítat s větší statistickou chybou. To platí zejména pro kategorii 20 – 24 let, kde je pouze 61 respondentů. Závěry týkající se této skupiny je proto třeba brát pouze jako orientační. ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! !

12

13 93 % Se zavedením otcovské dovolené souhlasí drtivá většina obyvatel Olomouckého kraje ve věku 20 až 54 let. Více než polovina (55 %) souhlasí „rozhodně“. Mezi těmi, kteří „rozhodně souhlasí“ je v tomto kraji více žen než mužů a méně vzdělaných respondentů. Častěji jde také o lidi ve věku 25 až 44 let, s mladšími dětmi, nejčastěji s jedním – skupiny, pro které je otcovská dovolená pravděpodobně aktuálnější téma než pro ty ostatní.

14 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! !

15 Pro téměř polovinu respondentů (49 %) by byla otcovská dovolená atraktivní při náhradě alespoň 80 až 100 % platu, 27 % by se spokojilo s 60 až 80 %, jen 13 % požaduje při otcovské dovolené plnou náhradu platu. Náhradu ve výši 80 % a více požadují mírně častěji ženy, spíše mladší a méně vzdělaní respondenti, nejčastěji lidé s malými dětmi.

16 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! !

17 24 % Zavedení kvóty pro druhého rodiče v rámci rodičovské dovolené se v Olomouckém kraji netěší velké podpoře – s jeho zavedením souhlasí jen necelá čtvrtina respondentů. Zavedení podporují spíše muži, nejčastěji nejmladší věková skupina a svobodní respondenti.

18 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! !

19 83 % Se zavedením bonusu pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené souhlasí 83 % respondentů. Častěji jsou to lidé ve věku 25 až 44 let, se základním nebo středním vzděláním a s menšími dětmi.

20 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! !

21 63 % Variabilní bonus pro druhého rodiče v rámci rodičovské dovolené by zavedlo 63 % obyvatel Olomouckého kraje ve věku 20 až 54 let. Častěji tento návrh podporují nejmladší respondenti, svobodní, se zletilými dětmi nebo bezdětní – skupiny, pro které je toto téma pravděpodobně méně aktuální než pro ostatní. Častěji s ním souhlasí také středoškolsky vzdělaní respondenti.

22 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! !

23 V Olomouckém kraji připadá respondentům nejlepší bonus pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené (vybralo si ho 34 % dotázaných). Podobný počet (32 %) respondentů zvolilo z uvedených úprav rodičovské dovolené otcovskou dovolenou, 21 % si vybralo variabilní bonus pro druhého rodiče v rámci stávající rodičovské dovolené. Kvóta pro druhého rodiče připadá nejrozumnější jen 6 % dotázaných. Bonus pro druhého rodiče nebo otcovskou dovolenou si vybrali častěji mladší respondenti, méně vzdělaní, svobodní, s jedním dítětem a ti s mladším dítětem/dětmi. Variabilní bonus pro druhého rodiče volili spíše vysokoškolsky vzdělaní, nejčastěji lidé ve věku 35 až 44 let, zadaní či rozvedení, se staršími dětmi.

24 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! !

25 Jak se respondenti staví k rozdělení rolí v rodině? Drtivá většina (92 %) populace Olomouckého kraje ve věku 20 až 54 let souhlasí s tím, že rozdělení rolí v rodině nelze vždy dělit rovným dílem, a že záleží na dohodě obou partnerů, jaké rozdělení rolí pro svou rodinu zvolí. 90 % respondentů uvádí, že jim rozdělení rolí v jejich rodině zcela vyhovuje. S tím, že by si měli oba rodiče vše dělit rovným dílem, se ztotožňuje 71 % dotázaných, 67 % vyhovuje skloubit role živitele/ky a pečovatele/ky. Pro tradiční rozdělení rolí je 61 % dotázaných, 56 % respondentů si myslí, že ženy – matky jsou z hlediska rozdělení rolí v domácnosti stále diskriminovány. Co se týče role živitele/ky a pečovatele/ky, každá z těchto rolí vyhovuje zhruba polovině respondentů. Názor, že rozdělení rolí v rodině záleží na dohodě obou partnerů, mají mírně častěji ženy než muži, rozdělení rolí v domácnosti vyhovuje zase mírně více mužům. Diskriminaci žen – matek vnímají spíše ženy. Podle očekávání ženám vyhovuje spíše role pečovatelky, zatímco mužům spíše role živitele. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti častěji než ostatní vzdělanostní skupiny souhlasí s tím, že oba rodiče by si měli dělit vše rovným dílem, častěji jim vyhovuje rozdělení rolí v jejich domácnosti a také jim více vyhovuje role živitele či živitelky než role pečujícího o děti a domácnost. Méně vzdělaní jsou častěji pro tradiční rozdělení rolí, více vnímají diskriminaci žen – matek z hlediska rozdělení rolí v domácnosti a častěji jim vyhovuje role pečovatele či pečovatelky o domácnost.

26

27

28

29

30 Aktivní otcovství ve Zlínském kraji

31 Statistická chyba U jednotlivých sociodemografických proměnných je nutné při malém vzorku pod 100 respondentů počítat s větší statistickou chybou. To platí zejména pro kategorii 20 – 24 let, kde je pouze 65 respondentů. Závěry týkající se této skupiny je proto třeba brát pouze jako orientační. ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

32

33 Se zavedením otcovské dovolené souhlasí drtivá většina populace ve věku 20 až 54 let bydlící ve Zlínském kraji. S tímto návrhem „rozhodně souhlasí“ spíše muži, respondenti nad 25 let a ti, kteří žijí v manželském svazku, partnerském soužití či rozvedení nebo ovdovělí. Výrazný vliv na postoj k zavedení otcovské dovolené má i počet a věk dětí – mnohem častěji se s ním ztotožňují dotázaní s jedním dítětem a lidé s dětmi do 18 let. Mírně více těch, kteří s tímto návrhem nesouhlasí, je mezi vzdělanějšími respondenti (alespoň se SŠ). 93 %

34 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

35 Pro největší část dotázaných (44 %) ve Zlínském kraji by byla otcovská dovolená atraktivní při náhradě alespoň 80 až 100 % platu. Necelé třetině (30 %) respondentů by stačilo 60 až 80 % platu. 12 % obyvatel Zlínského kraje ve věku 20 až 54 let by požadovalo stoprocentní náhradu platu a pro téměř stejný podíl respondentů (11 %) naopak není výše náhrady rozhodující. 100% náhradu platu v případě otcovské dovolené vyžadují spíše ženy, nejčastěji respondenti ve věku 25 až 34 let a respondenti bez vysokoškolského diplomu. Čím mladší děti respondenti mají, tím spíše požadují náhradu platu v plné výši, u respondentů se zletilými dětmi výše náhrady nerozhoduje u pětiny z nich, zatímco u těch, kteří mají malé děti, je to zhruba desetina.

36 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

37 Se zavedením tzv. kvóty pro druhého rodiče v rámci rodičovské dovolené souhlasí 23 % dotázaných. Častěji jsou to muži, méně vzdělaní, nejmladší nebo nejstarší věková skupina, ekonomicky aktivní a svobodní respondenti. 23 %

38 ! ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! !

39 Se zavedením bonusu pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené souhlasí 81 % populace ve věku 20 – 54 let ze Zlínského kraje. Častěji s tímto návrhem „rozhodně souhlasí“ lidé ve věku 25 až 44 let, a ti, kteří mají nezletilé děti – skupiny, které pravděpodobně v současné době řeší nebo nedávno řešily rodičovskou dovolenou. Více také vyhovuje méně vzdělaným respondentům a rozvedeným. 81 %

40 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

41 Se zavedením variabilního bonusu pro druhého rodiče v rámci rodičovské dovolené souhlasí 61 % dotázaných, 43 % „spíše souhlasí“. S tímto návrhem souhlasí spíše vzdělanější respondenti a ekonomicky neaktivní. Jeho podpora roste s klesajícím věkem a více se zavedení variabilního bonusu zamlouvá lidem s jedním dítětem a s mladšími dětmi – tedy opět skupiny, kterých se spíše tato problematika přímo týká. 61 %

42 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

43 Nejvíce se populaci Zlínského kraje ve věku 20 až 54 let zamlouvá bonus pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené (37 % jej označilo za nejlepší z uvedených), 29 % zvolilo otcovskou dovolenou, více než pětina (21 %) si vybrala variabilní bonus pro druhého rodiče nad rámec rodičovské dovolené. Bonus pro druhého rodiče se nejméně líbí nejmladším respondentům, kteří si vybrali častěji otcovskou dovolenou nebo variabilní bonus pro druhého rodiče. Ten volili častěji i vzdělanější respondenti (SŠ nebo VŠ).

44 ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! ! ! ! !

45 Jak se respondenti staví k rozdělení rolí v rodině? Téměř všichni respondenti (94 %) se shodnou na tom, že rozdělení rolí v rodině nelze dělit rovným dílem, že záleží na dohodě obou partnerů, jaké uspořádání pro svoji rodinu zvolí. Poměrně velká část dotázaných (88 %) se také shodne na tom, že jim rozdělení rolí v jejich rodině vyhovuje. Více než dvěma třetinám (67 %) respondentů vyhovuje skloubit obě role (živitel/ka a pečovatel/ka), téměř stejný počet (66 %) také souhlasí s tím, že oba rodiče by si měli vše dělit rovným dílem. Pro tradiční rozdělení rolí je 65 % dotázaných. Ačkoliv s tvrzením, že rozdělení rolí v rodině nelze vždy dělit rovným dílem, souhlasí téměř všichni obyvatelé Zlínského kraje ve věku 20 až 54 let, mezi ženami je více těch, které s ním „rozhodně souhlasí“. Ženy také častěji než muži souhlasí s tím, že by si oba rodiče měli jak finanční zajištění domácnosti, tak i péči o děti a domácnost dělit rovným dílem, a také si častěji myslí, že ženy – matky jsou z hlediska rozdělení rolí v domácnostech stále diskriminovány. Obě pohlaví se shodují v tom, že jim rozdělení rolí v jejich domácnosti vyhovuje a že je nejlepší skloubit obě role (živitele/ky i pečovatele/ky o děti a domácnost). V názorech na tradiční rozdělení rolí se také muži a ženy poměrně shodnou. Pokud jde o roli živitele či živitelky a pečovatele či pečovatelky, názory respondentů ve Zlínském kraji odpovídají očekávání – většině mužů více vyhovuje role živitele a většině žen role pečovatelky o děti a domácnost. Rozdělení rolí v domácnosti celkově vyhovuje spíše mladším respondentům, s rostoucím věkem ale roste počet těch, kteří jsou „rozhodně“ spokojeni. Skloubit obě role vyhovuje nejvíce nejstarší věkové skupině. Pro tradiční rozdělení rolí jsou ve Zlínském kraji spíše mladší respondenti. S rovným rozdělením rolí v rodině se ztotožňují spíše méně vzdělaní respondenti, těm vysokoškolsky vzdělaným častěji než ostatním vyhovuje role živitele či živitelky. Diskriminaci žen – matek z hlediska rozdělení rolí v rodině vnímají spíše lidé se středoškolským vzděláním (62 %).

46

47

48

49

50 Srovnání krajů Na následujících slidech lze vidět, že respondenti v obou krajích odpovídali téměř totožně. Nejsou zde patrné žádné výraznější rozdíly, proto jsou grafy uvedeny bez komentářů. Podpora jednotlivých návrhů se v obou krajích téměř neliší. Bonus pro druhého rodiče mírně častěji vybrali jako nejlepší respondenti ze Zlínského kraje, otcovská dovolená připadá nejlepší trochu častěji obyvatelům Olomouckého kraje. Mírně se v obou krajích liší názory na rozdělení rolí v rodině – respondenti z Olomouckého kraje si častěji než ti ze Zlína myslí, že oba rodiče si měli vše dělit rovným dílem, obyvatelé Zlína jsou trochu častěji zastánci tradičního rozdělení rolí. Rozdíly ale nejsou ve všech případech příliš výrazné a jsou spíše orientační.

51

52

53

54

55

56

57 TABULKOVÁ PŘÍLOHA

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

99

100

101

102

103 Děkujeme za pozornost 103 Pro MPSV ČR zpracovala MEDIARESEARCH, a.s. V případě jakýchkoliv otázek kontaktujte: hana.friedleanderova@mediaresearch.cz © MEDIARESEARCH, a.s.6. 6. 2014