Jabok, ETF 2011 Michael Martinek.  Finanční analytický útvar Ministerstva financí (FAÚ) v roce 2012 pokračoval v nastoleném trendu zvyšování efektivity.

Prezentace na téma: "Jabok, ETF 2011 Michael Martinek.  Finanční analytický útvar Ministerstva financí (FAÚ) v roce 2012 pokračoval v nastoleném trendu zvyšování efektivity."— Transkript prezentace:

1 Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

2  Finanční analytický útvar Ministerstva financí (FAÚ) v roce 2012 pokračoval v nastoleném trendu zvyšování efektivity při odhalování a šetření podvodů. A to nejen v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ale také v oblasti korupčního jednání.  „Výše zajištěných peněz podvodníků dosáhla historického rekordu a překonala hranici miliardy korun. Počet podaných trestních oznámení vzrostl o cca 70 % na 429. Stejně tak se zlepšila spolupráce s organizacemi v rámci resortu Ministerstva financí. Počet podnětů daňové a celní správě se zvýšil asi o třetinu na 979, což umožnilo exekučně odčerpat zhruba půl miliardy od podvodníků v oblasti DPH. Za toto vysoké nasazení chci poděkovat všem pracovníkům útvaru i jeho řediteli Milanu Cícerovi,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.  V dnes zveřejněné výroční zprávě je uvedena řada anonymizovaných kauz, které se útvaru podařilo odhalit. „Každý se tak může přesvědčit, že podvody v České republice se skutečně odhalují a vyšetřují,“ dodal ministr financí. Jedná se například o následující kauzy: 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek2

3  Osoba činná ve veřejném životě se snažila v dědickém řízení prokázat, že nebožtík jí nečekaně zanechal prostředky v řádu milionů korun. Prokázalo se však, že překvapivý milionář nevykonával za svého života žádnou činnost, ze které by mohl nabýt tak rozsáhlý majetek.  Starosta obce se stal závislým na hazardu, ale prohrával. Díky tomu tuneloval obecní finance, peníze posílal z obecního účtu na účet vlastní. Obci vznikla škoda přes milion Kč.  Účelově založená společnost zakoupila od společnosti s výraznou státní účastí komplex nemovitostí na lukrativním místě v Praze. Bez jakékoliv další investice jej pak za tři roky prodala jedné z univerzit, a to za dvojnásobnou částku a na základě nepravdivých znaleckých posudků. Ve věci bylo podáno trestní oznámení.  Jednatel pěti společností působil v oboru reklamy. Účtoval si za fiktivní služby na základě falešných dokladů. Jediným cílem bylo snížení daňového základu a následné vrácení peněz jejich odesílatelům. Při hotovostních výběrech byl vždy doprovázen třetí osobou.  Typickým příkladem je krácení DPH u pohonných hmot. Dvě obchodní společnosti krátily svou daňovou povinnost o 53 mil. Kč. Do podvodu byla zapojena inkasní společnost, která prováděla správu pohledávek a závazků. I přes snahu přesunout prostředky na dalšího obchodníka v řetězci došlo k blokaci bankovního účtu a podání trestního oznámení.  Zahraniční společnost si otevřela v tuzemské bance účet a inkasovala platby za luxusní automobily. Banku následně kontaktoval cizinec, který byl údajně podveden při nákupů těchto automobilů. Ve spolupráci se zahraničními partnery bylo zjištěno, že společnost je zapojena do činnosti rozsáhlé kriminální skupiny. FAÚ podal trestní oznámení. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek3

4 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek4 základní pojmy a principyfinancování sociální politikyveřejné rozpočtystátní rozpočet

5 Ekonomika: hospodářský život společnosti Ekonomie: věda o ekonomice; usiluje o objasnění principů, na jejichž základě funguje hospodářský život; zkoumá instituce, které tvoří rámec ekonomických vztahů. Makroekonomie: obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku. Poskytuje základ pro provádění hospodářské politiky státu. Mikroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním rozhodování jednotlivých tržních subjektů - jednotlivců (domácností), firem a státu. Na rozdíl od makroekonomie se zabývá poptávkou a nabídkou v jejich individuálních a konkrétních podobách, makroekonomie se zabývá agregátní nabídkou a poptávkou, tj. komplexními trhy. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek5

6  Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz.  Na trhu se setkávají nabízející, kteří chtějí směnit za peníze, a poptávající, kteří za ně chtějí získat nějaké nové zboží. Cílem prodejců je maximalizace ceny, zatímco kupující si přejí pravý opak, cenu co nejnižší.  Na trhu se tyto protichůdné zájmy střetávají, k transakci dojde pouze v případě, že obě strany jí získávají (jde o dobrovolnou směnu). Nabízející si musí cenit obnosu, který mu kupující nabízí, více než prodávaného zboží. Naopak kupující musí preferovat dané zboží před smluvní částkou peněz. Jestliže jsou obě podmínky splněny, pak dojde k obchodu. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek6 Proč je v ČR základní zboží dražší než v Německu?

7 Pokud by trh fungoval ideálně – zajišťoval by veškeré potřeby všech lidí, nebyla by nutná sociální politika státu. V národním hospodářství však existují oblasti, které trh není schopen řešit, např. školství, zdravotnictví, sociální práce, ochrana životního prostředí, vnitřní a vnější bezpečnost, dopravní stavby. Jde o tzv. veřejné statky – v nich hraje nezastupitelnou úlohu stát. Tam, kde trh nenalézá přijatelné řešení, mluvíme o tržním selhání – pak je nutný zásah státu do ekonomiky. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek7

8  Čistý veřejný statek je statek, který charakterizují ◦ nedělitelnost spotřeby, ◦ nevyloučitelnost ze spotřeby ◦ nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele.  Meritní statek: mohl by ho poskytovat trh, ale kvůli možnému vyloučení části obyvatelstva je zajišťuje politický trh (např. vzdělání, zdravotnictví).  Nedělitelnost: všichni potenciální spotřebitelé spotřebovávají tento statek společně, nelze určit podíl jednotlivce na spotřebě. Čistý veřejný statek je k dispozici každému spotřebiteli ve svém úhrnu, což je příčinou toho, že nelze vyloučit z jeho spotřeby a tím je jeho spotřeba nerivalitní (nesoutěživá). Např. práce parlamentu, ministerstev.  Nekvantifikatelnost podílu jednotlivce ve spotřebě. Nelze ocenit tuto spotřebu cenou – uživatelským poplatkem. Proto také nelze nikoho vyloučit ze spotřeby – nevyloučitelnost. Např. práce policie, využívání veřejných komunikací, veřejné osvětlení.  Spotřeba jedním uživatelem neubírá možnost spotřeby dalším uživatelům, a proto mezní náklady na spotřebu tohoto statku jsou nulové (náklady, které je nutno vynaložit pro zvýšení produkce o jednu jednotku). Příklad: chleba (při vyprodání se nedostane na část lidí ve frontě) x dálnice (při přetížení utrpí škodu všichni). 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek8

9  Hyman ve své učebnici (1990) uvádí velice názorný příklad pro pochopení rozdílu mezi čistým veřejným a čistým soukromým statkem. Předpokládá společenství lidí, kteří jsou uzavřeni v jedné místnosti, jejich rozhodnutí ovlivňují pouze je samotné a nikoho dalšího. Každý den dostávají obyvatelé místnosti fixní množství chleba a určité množství paliva k vytápění místnosti. Chléb lze mezi jednotlivé osoby rozdělit a je možné přitom použít tržního mechanismu s cenou, která bude denně stanovována na základě interakce mezi poptávkou a nabídkou. Jednotlivci mohou přizpůsobovat svou spotřebu svým preferencím a ekonomickým možnostem. Na druhé straně, mezi obyvatele místnosti nelze rozdělit to, nakolik je místnost vytopena. Všichni v místnosti zažívají v daném okamžiku stejnou teplotu. Pokud by se ubytoval další obyvatel, teplota by zůstala stejná (předpokládá se, že místnost je dostatečně velká, aby teplo z dalšího těla „nepomáhalo“...) při stejném množství potřebného paliva. Nikdo nedokáže spotřebovat více tepla a tím ho odebírat ostatním a není rovněž možné, aby se pro někoho topilo více a pro jiného současně méně. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek9

10  To, že mezní náklady spotřeby čistého veřejného statku jsou nulové, neznamená, že jsou nulové i jeho produkční náklady.  To, že je jejich spotřeba nedělitelná, nerivalitní, že nelze nikoho vyloučit ze spotřeby a že mezní náklady spotřeby jsou nulové, je příčinou, proč soukromý sektor nemá zájem na jejich produkci. Užitky ze spotřeby těchto statků jsou tak rozptýlené mezi jednotlivými spotřebiteli, že žádný individuální výrobce nemá zájem na jejich výrobě.  Tvorba a distribuce čistého veřejného statku je zabezpečována zpravidla vládními aktivitami a financování se opírá o mechanismus zdanění.  Příklady: udržování národní obranyschopnosti, zákonnosti a pořádku v zemi, výstavba dálniční sítě, podpora základního výzkumu a veřejného zdraví. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek10

11  Činnosti směřující k tomu, aby se ◦ Předcházelo selhání strhu ◦ Řešily důsledky selhání trhu  Různé ekonomické teorie se liší v názoru na to, do jaké míry jsou státní zásahy nutné. ◦ Čistě tržní ekonomika: státní zásahy jsou destabilizující, připouští jen minimální zásahy. ◦ Sociálně tržní ekonomika: státní zásahy jsou nutné. ◦ Smíšená tržní ekonomika (vedle tržního sektoru existuje sektor veřejný a neziskový), která existuje v současné době, vyžaduje státní zásahy prostřednictvím monetární (peněžní a úvěrové), fiskální (státní rozpočet) a důchodové politiky (příjmy, ovlivňování mezd atd.). 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek11

12 Alokační – zabezpečení veřejných statků Redistribuční – zmírnění nerovnoměrnosti v rozdělování zdrojů (sociální transfery) Stabilizační – zmírňování výkyvů ekonomických cyklů (státní zakázky, monetární politika) Regulační a legislativní – vytváření právního prostředí pro fungování tržního mechanismu a zajištění lidských práv 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek12

13  Existence veřejných statků si vynucuje veřejné rozhodování o jejich struktuře, kvantitě a kvalitě i o způsobu jejich financování, tzn. o alokaci veřejných prostředků  V demokratických zemích může jít o rozhodování: ◦ Přímé – např. referendem ◦ Nepřímé – prostřednictvím volených zástupců  Postupy veřejného rozhodování: ◦ Jednomyslná shoda – konsenzus (např. RB OSN) ◦ Většinová shoda:  Prostá většina – více než polovina (parlament)  Kvalifikovaná většina – stanovený podíl, vždy větší než polovina (alespoň 3/5 poslanců pro změnu Ústavy)  Relativní většina (účast politických stran v parlamentu) 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek13

14  Typ ekonomického systému: ◦ koexistence soukromého, veřejného a neziskového sektoru ◦ různé formy vlastnictví: soukromé, státní, družstevní ◦ dva ekonomické mechanismy - tržní a veřejný  Struktura veřejného sektoru: ◦ Veřejná správa:  organizační složky státu – ústřední orgány státní správy (ministerstva a jimi zřízené orgány, instituce zřizované územními samosprávnými celky – kraji, obcemi); nemají právní subjektivitu (do r. 2000 rozpočtové organizace)  příspěvkové organizace – s právní subjektivitou  obecně prospěšné společnosti zřizované územní samosprávou ◦ Resorty: školství, věda, policie, justice, armáda, kultura, sport, zdravotnictví, sociální služby, hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, ochrana životního prostředí atd. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek14

15  Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje:  Organizační složky státu: ◦ Česká správa sociálního zabezpečení ◦ Úřady práce ◦ Státní úřad inspekce práce ◦ Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně  Ostatní organizační složky státu: ◦ Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích ◦ Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch ◦ Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně-Králově Poli ◦ Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově  Příspěvkové organizace: ◦ Institut výchovy bezpečnosti práce (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) ◦ Ústav sociální péče pro tělesně postižené Hrabyně (hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu) ◦ Technická inspekce České republiky (nečerpá příspěvek ze státního rozpočtu) 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek15

16  Česká školní inspekce  Dům zahraničních služeb MŠMT  Ústav pro informace ve vzdělávání  Vzdělávací a konferenční centrum MŠMT Telč  Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR  Národní ústav odborného vzdělávání  Výzkumný ústav pedagogický  Pedagogické muzeum J. A. Komenského  Národní institut pro další vzdělávání  Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně  Národní technická knihovna  Fulbrightova komise v České republice  Národní institut dětí a mládeže  Antidopingový výbor ČR  Vysokoškolské sportovní centrum MŠMT  Učební středisko MŠMT Richtrovy boudy  Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek16 Které z nich se v současné době ruší?

17 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek17 Ekonomická výkonnost Podniky mají zisky, zaměstnanci mzdy Čím vyšší zisky a mzdy, tím vyšší odvody na daních a pojistném Veřejné rozpočty mohou financovat sociální politiku Občané se sociálními jistotami mohou produktivněji pracovat Kde jsou slabá místa tohoto schématu?

18 Sociální zabezpečení Zdravotnictví Školství Rodinnou politiku Ekologickou politiku Bytovou politiku Veškeré výdaje na sociální politiku se v ČR pohybují v řádech stovek miliard Kč ročně. Jde o výdaje na Státem (veřejné rozpočty, státní rozpočet, zejména MPSV) Místní samosprávou (kraje, obce) Zaměstnavatelem (příspěvek na pojištění zaměstnanců) Sponzorem Občanem (účastník/klient/pacient/student…) Sociální politika je financována Rozpočtová (průběžná) Fondová (pojištěnci si ukládají příspěvky na vlastní účty; prostředky jsou investovány do cenných papírů a tím zhodnocovány; imunita vůči demografickému vývoji) Smíšená Hlavní metody financování: 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek18

19 Daně (asi 50% příjmu SR) Pojistné – sociální (asi 30% příjmu SR), zdravotní (obojí platí zaměstnanec i zaměstnavatel) Kapitálové příjmy, transfery, prodeje… Dotace EU Veřejné finance slouží k zajištění existence a fungování veřejného sektoru. Stát je získává z těchto zdrojů: Státní rozpočet (rozpočet vlády) Municipální rozpočty (rozpočty krajů a obcí) Rozpočty veřejných (státních) podniků (např. železnice, pošty, Česká televize) Státem vytvořené účelové peněžní fondy (zdravotní a sociální pojištění) Vazba na rozpočet EU Veřejné rozpočty: 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek19

20  Státní fond rozvoje bydlení  Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI)  Státní fond kultury České republiky  Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie  Státní fond životního prostředí České republiky  Státní zemědělský intervenční fond  Státní fond pro zúrodnění půdy  Pozemkový fond České republiky, spravuje nemovitý majetek státu, jeho finanční prostředky však nejsou finančními prostředky státu. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek20

21  Zajišťuje financování ◦ Politické reprezentace státu – prezident, parlament, vláda ◦ Jednotlivých ministerstev a veřejných výdajů, které tato ministerstva zajišťují ◦ Dalších státem zřizovaných institucí  Funkce: ◦ Alokační – produkce veřejných statků (např. stavba dopravní infrastruktury, financování školství, soudnictví, armády, policie) ◦ Redistribuční – přerozdělování prvotních důchodů, které nejsou spravedlivé pro velkou část obyvatelstva (zejména formou sociálních dávek) ◦ Stabilizační – ovlivňování ekonomického sektoru za účelem dosažení optimálního tempa růstu, přirozené míry nezaměstnanosti a stability cenové hladiny. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek21

22  Zabývá se získáváním a alokací finančních zdrojů k realizaci veřejných politik.  Každé ministerstvo nebo státní úřad vytváří rozpočtovou kapitolu.  Správcem rozpočtové kapitoly je příslušný ministr, resp. nejvyšší představitel daného ústředního úřadu: ◦ odpovídá parlamentu za sestavení návrhu rozpočtu ◦ po jeho schválení parlamentem odpovídá za hospodárné, efektivní a účelné využití veřejných zdrojů ◦ je ze zákona povinen doložit ekonomicky racionální nakládání s veřejnými zdroji (zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole).  Za koordinaci jednotlivých rozpočtových kapitol a realizaci rozpočtové politiky nese odpovědnost. Ministerstvo financí, jehož působnosti jsou stanoveny kompetenčním zákonem (zákon č. č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů).  Vláda předkládá na návrh Ministerstva financí každý rok do 30. září parlamentu návrh zákona o státním rozpočtu na následující rok. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek22 Jak je zaměřena rozpočtová politika současné vlády?

23  Vnější kontrolu (audit) veřejných výdajů realizuje Nejvyšší kontrolní úřad: ◦ vychází přímo z Ústavy ČR ◦ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě) ◦ představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie.  Ústava ČR vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní a dalších ústavních prvků definuje v samostatné hlavě Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán, ◦ který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, ◦ jehož prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let), ◦ a jehož postavení, působnost a organizační strukturu stanoví zákon.  Z těchto principů vychází i zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, který nabyl účinnosti 1. 7. 1993.  Na základě tohoto zákona NKÚ zejména kontroluje a posuzuje hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění) a také plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu.  Na základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek23

24  Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.  Čím vyšší je HDP, tím lépe může stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu.  HDP v ČR se zvyšoval v letech 1999 – 2008 o 0,5 – 6,4 % ročně, v roce 2009 se snížil v důsledku ekonomické krize o 4,1 %.  Hrubý domácí produkt České republiky dosahuje výše vyspělých států světa. V roce 2011 činil HDP na osobu v paritě kupní síly 25900 amerických dolarů, což představuje přibližně 80% průměru EU a řadí Českou republiku na 52. místo ve světě. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek24

25 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek25

26 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek26

27  Rozpočtová politika je součástí hospodářské politiky státu.  Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.  Hospodářská politika je hraniční mezi politologií (snaží se o vytvoření komplexního hospodářsko-politického systému) a ekonomií (zkoumá možnosti realizace ekonomických zájmů).  Cíle hospodářské politiky – makroekonomické cíle (tzv. magický čtyřúhelník): ◦ vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP), ◦ vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti), ◦ stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace), ◦ vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance). 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek27 Jaké jsou příčiny současné ekonomické krize?

28  DEFINICE ◦ sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli:  nezaměstnanost,  HDP,  saldo obchodní bilance (záporné saldo = větší dovoz, kladné saldo = větší vývoz)  inflace. ◦ Naplnění všech čtyř ukazatelů není možné, pokud se zlepší dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší. ◦ protiklady: inflace vs. míra nezaměstnanosti, inflace vs. ukazatel tempa růstu ekonomiky ◦ hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace země příznivější.  HODNOTY MAGICKÉHO ČTYŘÚHELNÍKU ◦ Míra inflace (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005 1,9 %, 2006 2,5% ◦ Míra nezaměstnanosti (v záporných číslech) – ideálně cca 0%, ČR 2005 7,9%, 2006 7,1% ◦ Růst HDP – ideálně cca 10%, ČR 2005 6,1% ◦ Saldo obchodní bilance – ideálně cca 3% HDP 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek28

29 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek29

30 1. krize (pokles) – klesá reálný HDP. Klesá poptávka, výroba a investice, proto dochází ke snižování nákupu materiálu, k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Lidé jsou nuceni snížit své spotřební výdaje, proto se tento pokles přelévá z odvětví do odvětví, až zasáhne celou ekonomiku. 2. Deprese (dno) – reálný HDP dosáhl minima, nejnižší úrovně v daném období (nikdy neklesne na nulu). Výroba zůstává na minimu, počet nezaměstnaných naopak dosahuje maxima. Je obtížné najít zaměstnání, mnoho podniků bankrotuje. 3. Oživení (expanze) – Reálný HDP začíná pomalu růst. Roste výroba, investice, klesá počet nezaměstnaných. Zvyšují se mzdy a tím i spotřeba, což vede k růstu poptávky a dalšímu růstu výroby. 4. Konjunktura (vrchol) – reálný HDP dosahuje svého maxima, nejvyšší úrovně v daném období. Tato úroveň je obvykle vyšší, než byla před krizí. Je to období největšího rozkvětu ekonomiky. Podniky vyrábí na hranici svých výrobních možností, jsou vysoké investice i spotřební výdaje. Počet nezaměstnaných klesá na minimum, někdy dochází i k tomu, že pracovní síla chybí a musí se „dovážet“. Trh však v určitém okamžiku nasytí, poptávka přestane růst a ekonomika směřuje k další krizi. 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek30 V jaké fázi hospodářského cyklu se nachází ČR v současnosti?

31 07 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek31