Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0052Číslo sady 40 Číslo.

Prezentace na téma: "Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0052Číslo sady 40 Číslo."— Transkript prezentace:

1 Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0052Číslo sady 40 Číslo DUM 3.2._40_02 Předmět zeměpis Tematický okruh Geografická..... Název materiálu hlavní města Evropy - Bělehrad Autor Jakub Hnátek Datum tvorby 22.4.2013Ročník 3. Anotace Prezentace pojednává o informacích tykajících se hlavního města Bělehradu. Jsou zde zahrnuty památky, doprava, vývoj obyvatel… Metodický pokyn Sledování a vypisování informací. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jakub Hnátek Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Bělehrad Bělehrad (srbsky Београд / Beograd) je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918–1992 byl také hlavním městem Jugoslávie. V roce 2002 zde žilo 1 281 081 obyvatel, aglomerace čítá 1,75 milionu lidí. Město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva. č.1 - Znak Bělehradu

3 Historie Bělehrad, který se nachází na strategickém soutoku dvou řek, patří k velmi starým městům a místům, kde kontinuální osídlení trvá již několik tisíc let. Již v dobách Keltů zde existovala osada. Tu později Římané, kteří město nazývali Singidunum, rozšířili a přebudovali i přístav pro svoji říční flotilu. Od 6. století město patřilo Byzantské říši, po stěhování národů a úpadku Cařihradu se sem nastěhovali Slované. Město ale trpělo pod náporem jak uherských, tak benátských útoků, neboť oba státy se snažili získat tuto oblast pod svoji kontrolu. č.2 – Oblehání Bělehradu 1456

4 Geografie Bělehrad leží 116,75 m n. m. při soutoku Sávy s Dunajem na souřadnicích 44° 49' 14 s. z. š. a 20° 27' 44 v. z. d. Původní Bělehradské historické jádro se nachází v oblasti dnešní pevnosti Kalemegdan na pravém břehu řeky. Od 19. století bylo město rozšiřováno směrem na východ a jih. Po Druhé světové válce bylo vystavěno na levém břehu řeky Sávy nové město v socialistickém stylu. S městem jsou spojeny menší komunity Zemun, Krnjača a Ovča. Samotný Bělehrad má rozlohu 360 km2, zatímco rozloha s metropolitní oblastí činí 3223 km2. V historii tvořil Bělehrad důležitou křižovatku mezi západem a Orientem. Na levém břehu Sávy má město kopcovitý terén, nejvyšším bodem města je Torlak kopec s výškou 303m. č.3 – Letecký snímek města

5 Podnebí Bělehrad má mírné kontinentální podnebí, střídají se zde čtyři roční období a jsou zde rovnoměrně rozloženy srážky. Průměrná roční teplota ve městě je 11, 7 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 22, 1 °C. Průměrný roční úhrn srážek v Bělehradě činí zhruba 700 milimetrů. Je zde v průměru 2 096 slunečních hodin.Nejslunnější měsíce jsou červenec a srpen. Nejvyšší oficiálně zaznamenaná teplota v Bělehradě byla 43, 1 °C, nejnižší 10. ledna 1893 činila -26,2 °C. č.4 – Podnebí v Bělehradu

6 Ekonomika Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu. Bělehrad je hospodářsky nejrozvinutější oblastí Srbska. Více než 30 % HDP země se vytváří právě v metropoli, kde je také soustředěno 30 % veškeré pracovní síly. Mezi významné podniky, které v hlavním městě sídlí, patří Národní banka Srbska, Jat Airways, Telekom Srbija, Telenor Srbija, Delta Holding a další.

7 Doprava Město je významné také z dopravního hlediska. Křižují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železniční tratě, poloha na soutoku dvou řek je klíčová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu. V Surčinu se pak nachází mezinárodní letiště Nikoly Tesly. Metropole má rozsáhlý systém veřejné dopravy, jejímž základem je tramvajová síť; úvahy o vybudování podzemní dráhy trvají i nadále. Z města vedou dálnice do Záhřebu, Subotice, Noviho Sadu, Podgorice, Prištiny a do Skopje. č.5 – Mězinárodní letiště Nikoly Tesly

8 Demografie Etnické složení Srbové - 1 417 187 (89, 92 %) Černohorci - 21 190 (1, 34 %) Romové - 19 191 (1, 22 %) Chorvaté - 10 381 (0, 66 %) Makedonci - 8 372 (0, 53 %) Gorané - 3 340 (0, 21 %) Slováci - 2 199 (0, 14 %) Slovinci - 2 084 (0, 13 %) Náboženské složení pravoslavní - 1 429 170 (90, 68 %) Muslimové - 20 366 (1, 29 %) římští katolíci - 16 305 (1, 03 %) protestanti - 3 796 (0, 24 %) bez vyznání - 47 349 (3, 00 %) Ateisté - 23 240 (1, 47 %)

9 Kultura Bělehrad každoročně hostí několik významných kulturních akcí, festivalů (FEST - Bělehradský filmový festival, BITEF - Bělehradský divadelní festival, BEMUS - Bělehradský hudební festival aj.), ale také veletrhy a pod.. Ivo Andrić, nositel Nobelovy ceny za literaturu zde napsal jedno ze svých nejznámějších děl - Most na Drině. K dalším velkým bělehradským spisovatelům patří i Branislav Nušić, Miloš Crnjanski, Meša Selimović a další. Většina srbského filmového průmyslu se nachází v Bělehradě. Jedním z nejznámějších je film oceněný v roku 1995 na cenách Palme d'Or s názvem Underground (Podzemí) od režiséra Emira Costuricy. č.6 – Národní divadlo

10 Muzea Srbské národní muzeum bylo založeno roku 1844 a návštěvníkům nabízí pohled na více než 400 000 exponátů. Mj. se zde nachází také rukopis Miroslavljevo Jevan đ elje (Miroslavovo evangelium). Vojenské muzeum nadchne především zahraniční turisty. K exponátům muzea patří i letecká stíhačka F-117, která byla sestřelená jugoslávskou armádou. Kromě ní se v muzeu nachází přes 25 000 exponátů, které sahají až do Doby římské. Jugoslávské letecké muzeum nabízí přes 200 letounů, mj. i takové, které nejsou vidět nikde jinde na světě - např. Fiat G.50. Nachází se zde také letouny USA a NATO, sestřelené během války. Etnografické muzeum vzniklo roku 1901 a nachází se v něm více než 150 000 exponátů, které nabízí pohled na vesnickou a městskou kulturu na Balkáně, především však zemí bývalé Jugoslávie. č.7 – Národní muzeum

11 Vzdělání V Bělehradě se nachází dvě státní a více soukromých vysokých škol. Bělehradská univerzita (Универзитет у Београду, Univerzitet u Beogradu) byla založená roku 1808 jako Hlavní akademie. Patří k nejstarším vzdělávacím institucím tohoto typu v zemi a studuje na ní přibližně 90 000 studentů. Ve městě je 195 základních a 85 středních škol. Dále je zde 14 speciálních, 15 hudebních škol a 4 školy pro dospělé. č.8 – Bělehradská univerzita

12 Významné historické budovy V městské části Dedinje se nachází komplex královských rezidencí, dělících se na Královský palác a Bílý palác, které jsou sídlem pro současnou srbskou královskou rodinu korunního prince Alexandra III.. Kostel sv. Marka je jedním z největších pravoslavných chrámů ve městě. Budova Srbského parlamentu se nachází na třídě Bulvár krále Alexandra. Chrám svatého Sávy se řadí k největším svého druhu na Balkáně. č.9 – Budova parlamentu

13 Zdroj č.1 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.2 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.3 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.4 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.5 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.6 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.7 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.8 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380 č.9 / Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bělehrad [online]. c2013 [citováno 16. 06. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C4%9Blehrad&oldid=10277380