Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha VŠCHT Praha Jedovatá stopa – 4. díl.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha VŠCHT Praha Jedovatá stopa – 4. díl."— Transkript prezentace:

1 Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha VŠCHT Praha Jedovatá stopa – 4. díl

2 Paličkovice nachová ( Claviceps purpurea ) popř. C. paspali parazituje na divoce rostoucích i kulturních travinách včetně obilovin. Její přezimující stádium - sklerocium - námel obsahuje toxické látky. Alkaloidy houby paličkovice nachové tvoří velmi početnou skupinu látek (asi 30). Zastoupení některých alkaloidů se liší podle druhu námele, lokality jeho pěstování a druhu trávy. Nejběžnější jsou alkaloidy ergotamino-ergotoxinové skupiny (nerozpustné ve vodě), zodpovědné za ergotismus. Druhou skupinou alkaloidů jsou amidy kyseliny lysergové (ve vodě rozpustné), s nejdůležitějšími zástupci erginem a ergobasinem. Báze nerozpustné ve vodě ERGOTAMIN OVÉ BAZE ERGOTAMIN a ERGOTAMININ ERGOSIN a ERGOSININ ERGOTOXIN OVÉ BAZE ERGOKRISTIN a ERGOKRISTININ ERGOKRIPTIN a ERGOKRIPTININ ERGOKORNIN a ERGOKORNININ Báze rozpustné ve vodě ERGIN a ERGININ ERGOBASIN a ERGOBASININ

3 Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další Aflatoxiny jsou jsou produkované toxigenními kmeny Aspergillus flavus (asi 35 % kmenů produkuje aflatoxiny řady B), A. parasiticus (téměř 100 % kmenů je schopno produkovat aflatoxiny řady B i G), A. argeninicus a A. nomius. Tyto látky působí jako hepatotoxiny a hepatokancerogeny. Byly identifikovány začátkem 60. let ve spojitosti s epidemií označovanou jako krůtí X onemocnění, při které zahynulo na krůtích mláďat v okolí Londýna po zkonzumování krmiva s obsahem toxické arašídové mouky. Za určitých podmínek (vlhkost, teplota) A. flavus a A. parasiticus jsou schopny růst a tvořit aflatoxiny na téměř každém organickém substrátu (včetně všech zemědělských komodit). Postupně byly identifikovány 4 přirozené typy aflatoxinů: AFB1, AFB2, AFG1 a AFG2. AFB1 má akutní toxicitu LD50 v rozsahu 0, mg/kg v závislosti na živočišném druhu. Při vysokých hladinách se toxicita projeví za 3-6 hodin jako nekróza hepatocytů, poškození srážlivosti a kapilární fragilitou. To může vést k širokým hemoragiím a případné smrti. V roce 1974 byla zaznamenána první epidemie aflatoxikózy u lidí. Tato začala současně ve více než 150 vesnicích v severozápadní Indii. Několik set lidí vykazovalo příznaky otravy doprovázené poškozením jater a žloutenkou. Více než 100 lidí zemřelo..

4 Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další Mykotoxiny druhů rodu Fusarium jsou laktony kyseliny b-resorcylové - zearalenony. Jsou méně toxické než některé jiné mykotoxiny, jejich efekt je však silně estrogenní. Byly detekovány v kukuřici a dalších obilninách a způsobují syndromy hyperestrogenismu. Hlavním druhem v produkci zearalenonů je Fusarium graminearum protože široce infikuje krmivářské a potravinářské obilí a je schopna produkovat až 1900 µg/kg toxinu v suché váze obilí. V současné době je izolováno 15 derivátů základní struktury zearalenonu (dříve označovaný jako F-2 toxin). Čarodějnice prý dokázaly vyvolat ztrátu mléka u kojících žen i ovlivnit laktaci samic hospodářských zvířat, ovlivnit plodnost mužů a žen a vyvolávat některé nemoci postihující pohlavní ústrojí. Látky, které se mohou projevovat podobnými efekty jsou bezpochyby zmíněné estrogenní mykotoxiny, z nichž nejdůležitější a nejčastěji se vyskytující je zearalenon..

5 Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další Saprofytické a parazitické houby z rodů Dendrochium, Fusarium, Myothecium, Trichothecium, Stachybotrys, Cephalosporium a Uerticimonosporium vytváří rozmanitou skupinu mykotoxinů označovaných společně jako trichotheceny. Jsou to estery seskviterpenických alkoholů obsahujících trichothecenový tricyklický systém. V letech se ve městě Orenburgu v Německu vyskytla rozsáhlá epidemie později označená jako alimentární toxické aleukie (ATA), způsobená válečným hladomorem, kdy lidé na jaře konzumovali ozimé klíční rostlinky kontaminované houbami rodu Fusarium. Bylo postiženo 10 % obyvatelstva, z nichž 60 % zemřelo. ATA se rozvíjí zánětem ústní dutiny a gastrointenstinální sliznice resultujícím ve vomitus, diareu, bolesti břicha. Tyto symptomy mizí obvykle po několika dnech a pacient se cítí dobře, ale může se rozvinout progresívní leukopenie, agranulocytóza a popřípadě rozsáhlé hemoragie, nekrotická angína, sepse a poškození kostní dřeně. Ve spojení s ATA byly z přezimujícího obilí izolovány jako toxigenní houby Fusarium poae a F. sporotrichoides a byla v nich dokázána tvorba trichothecenů

6 Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další

7 Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další

8 Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další

9 Mykotoxiny Claviceps Aspergillus Penicillium Fusarium, další


Stáhnout ppt "Úvodní přednášky z předmětu TOXIKOLOGIE VŠCHT Praha VŠCHT Praha Jedovatá stopa – 4. díl."

Podobné prezentace


Reklamy Google