Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VÝZNAM LEDVIN OLGA BÜRGEROVÁ. VÝZNAM LEDVIN PRO UDEŽENÍ HOMEOSTÁZY  VYLUČOVÁNÍ ODPADNÍCH LÁTEK, MOČOVINA, KREATININ, AMONNÉ IONTY A KYSELINA MOČOVÁ JSOU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VÝZNAM LEDVIN OLGA BÜRGEROVÁ. VÝZNAM LEDVIN PRO UDEŽENÍ HOMEOSTÁZY  VYLUČOVÁNÍ ODPADNÍCH LÁTEK, MOČOVINA, KREATININ, AMONNÉ IONTY A KYSELINA MOČOVÁ JSOU."— Transkript prezentace:

1 VÝZNAM LEDVIN OLGA BÜRGEROVÁ

2 VÝZNAM LEDVIN PRO UDEŽENÍ HOMEOSTÁZY  VYLUČOVÁNÍ ODPADNÍCH LÁTEK, MOČOVINA, KREATININ, AMONNÉ IONTY A KYSELINA MOČOVÁ JSOU ODPADNÍ PRODUKTY BÍLKOVIN A NK  BÍLKOVINY GLUKÓZA JSOU VSTŘEBÁVÁNY ZPĚT   UDRŽOVÁNÍ STABILNÍCH HODNOT IONTŮ(regulací jejich vylučování) a pH

3 VÝZNAM LEDVIN   RENIN HORMON (TVOŘÍ SE V LEDVINÁCH) OVLIVŇUJE GLOMERULÁRNÍ FILTRACI   ANTIDIURETICKÝ HORMON (ADH) HORMON (TVOŘÍ SE V MEZIMOZKU) OVLIVŇUJE TUBULÁRNÍ RESORPCI   ALDOSTERON HORMON (TVOŘÍ SE V KŮŘE NADLEDVIN) OVLIVŇUJE TUBULÁRNÍ RESORPCI

4 JUXTAGLOMERULÁRNÍ APARÁT   granulárníbuňky arteriolaafferens(i efferens) – ––tzv. juxtaglomerulárníbuňky–produkují renin macula densa distálního tubulu – ––opačná polarita buněk mesangiálníbuňky   funkce – regulace krevního tlaku –hormon reninmění krevníangiotensinogenangiotensinI v plicním edotheluangiotenzinII(zvyšuje krevnítlak) působína uvolňování aldosteronu z kůry nadledvin

5 Parathormon (PTH)  Je peptidový hormon příštitných tělísek  Zvyšuje resorpci vápníku v distálních částech nefronu a současně inhibuje resorpci fosfátů  Snižuje resorpci sodíku a zejména bikarbonátu  Celkový efekt zvýšené koncentrace PTH je zvýšení koncentrace Ca2+ v plasmě a snížení koncentrace fosfátu.

6 Kalcitonin  Je peptid, tvořený ve štítné žláze  Inhibuje reabsorpci jak vápníku, tak fosfátů a snižuje jejich hladinu v plasmě  Vzhledem k vápníku, má opačný účinek než parathormon

7 Antidiuretický hormon (ADH) ADH se secernuje z neurohypofýzy při vzestupu osmolarity vnitřního prostředí. ADH se naváže na membránový receptor. Usnadněný průtok vody do krve. Snížené vylučování vody (oligurie).

8 ALDOSTERON  V tubulech podporuje zpětnou resorpci Na+ (tím i vody) a zároveň podporuje vylučování K+ a H+.  Syntéza aldosteronu je regulována renin-angiotensinovým systémem.

9 ATRIOVÝ NATRIURETICKÝ PEPTID  Vytváří se v myokardu srdečních síní  Vyvolává natriurézu zvýšením glomerulární fitrace nebo ANP působí na tubuly a zvyšuje exkreci Na+  Inhibuje sekreci reninu  ANP působí opačně než angiotensin II: snižuje krevní tlak snižuje krevní tlak snižuje tvorbu aldosteronu snižuje tvorbu aldosteronu inhibuje sekreci ADH inhibuje sekreci ADH

10 Renin - angiotensin systém  Renin – proteasa, syntetizovaná a uvolňovaná juxtaglomerulárními buňkami ledvin v závislosti na: - snížení hladiny Na+ v moči v distálním tubulu - poklesu krevním tlaku v aferentní arteriole  Renin štěpí (v plasmě) angiotensinogen na angiotensin I (dekapeptid), který je dále štěpen na angiotensin II (oktapeptid) enzymem peptidyl dipeptidasou A (ACE).  ACE je lokalisován v membránách cév, hlavně v plicích.  Angiotensin II je oktapeptid s funkcí hormonu a neurotransmiteru.  Účinky angiotensinu II  Ledviny – zahajuje retenci Na+ a vody  Mozek – zahajuje nárůst neurotransmiteru, který signalizuje pocit žízně, v hypofýze stimuluje uvolňování ADH  Kůra nadledvin – stimuluje biosyntézu a uvolňování aldosteronu, který zahajuje retenci Na+ a vody v ledvině  Působí vasokonstrikci arteriol v těle, a také aferentní arterioly, což vede ke zvýšení TK  Všechny tyto účinky vedou přímo nebo nepřímo ke vzrůstu TK ve spojení s retencí Na+ a vody

11 Varle a nadvarle (Testis et epididymis

12 MUŽSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY   Varle je ovoidní párový orgán uložený v šourku (scrotum)   Velikost varlete: je 4–4,5 cm dlouhé, 3–3,5 cm široké, 2,5 cm tlusté a váží 18–25 g. Levé je o něco těžší a je uloženo níže než pravé. Roste pomalu do 10 let, v období puberty růst akceleruje a definitivní velikosti dosahuje mezi 20.– 30. rokem

13 POKR.   Během sestupu tříselným kanálem (canalis inguinalis) ZÍSKÁVÁ O   V hilu vytváří   trojhranný útvar – varlecí středové vazivo (mediastinum testi), z něhož vybíhají vazivové   varlecí přepážky (septula testi), které rozdělují parenchym varlete v 200–300 lalůčků (lobuli testis). Skládají se ze stočených semenotvorných kanálků (tubuli seminiferi contorti)

14   Výstelku tvoří podpůrné Sertoliho buňky, zárodečný epitel, z něhož dozrávají spermie, a intersticiální Leydigovy buňky, které produkují testosteron.   Nadvarle je protáhlý esovitý útvar nasedající na horní pól varlete. Rozeznáváme

15   Rozeznáváme na něm hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda), který pokračuje v chámovod.

16

17 Semenné váčky vesiculae seminales Ductus ejaculatorius -vzniká spojením chámovodu + vývodů vesiculae seminales Semenné váčky – vesiculae seminales -velikost malíčku, uloženy za MM, a před rektem -produkuje hustý, alkalický a na cukry bohatý sekret, tvořící značnou část ejakulátu

18 Šourek (Scrotum)   Šourek je kožní vak uložený za kořenem pyje zavěšený pod stydkou sponou, Zakládá se párově, a proto je zcela rozdělen pomocí přepážky (septum scroti), projikující se na povrch jako šourkový šev (raphe scroti). Šourek obsahuje varlata, která jsou zde dobře hmatná, vyšetřitelná, jejich obaly, nadvarlata a počátek semenných provazců

19 Chámovod (Ductus deferens, „Vas deferens“) Chámovod   jako trubice spojuje cauda epididymidis a colliculus seminalis v pars prostatica urethrae. Je dlouhý zhruba 35–40 cm, o průměru 2–3 mm a pro obsah spirálové svaloviny ve své stěně brkovitě tuhý.   Mediálně od měchýřkovitých žláz se rozšiřuje a vytváří baňku (ampulla ductus deferentis)

20 Měchýřkovité žlázy, „Semenné váčky“ (Glandulae vesiculosae, „Glandulae seminales, Vesiculae seminales“)   Vznikají jako vychlípeniny chámovodu, jsou 4–5 cm dlouhé, 17–20 mm široké a 6–9, chámovod vytváří spojením s měchýřkovitým vývodem (ductus ejaculatorius)

21 Předstojnice, Předstojná žláza (Prostata)   Své konečné velikosti dosahuje po 20. roce a její průměrná velikost je 4 cm x 3,5 cm x 1,7–2,5 cm, váha 29– 40 gramů, ve stáří involuje, je uložena asi 1cm za stydkou sponou

22 Pyj (Penis)   topořivý kopulační orgán připojený ke stydké sponě a bílé čáře (linea alba)   pomocí podpůrného (ligamentum fundiforme) a závěsného pyjového vazu (ligamentum suspensorium penis), rozlišujeme kořen (radix), tělo (corpus), hřbet (dorsum), močotrubicovou plochu (facies urethralis), žaludový krček (collum glandis) a žalud (glans penis). Kůže pyje překrývá žalud jako duplikatura – předkožka (prepucium)

23   10–12 cm dlouhý a s obvodem 8–9 cm   ztopořený je dlouhý průměrně 15 cm a má obvod 10–   Skládá se z topořivých těles – párového corpus cavernosum penis

24   Nepárového corpus spongiosum penis, penis začíná jako ztluštělá pyjová bulba (bulbus penis) a je zakončen žaludem, který je od těla oddělen žaludovým věncem (corona glandis), středem houbovitého tělesa probíhá pars spongiosa urethrae zakončené na glans penis

25 Kallikrein - kinin  Kallikrein se tvoří a je skladován v buňkách distálních tubulů  Kallikrein uvolňuje z plasmatických globulinů (kininogenů) kininy (bradykinin, lysyl-bradykinin)  Stimulují v ledvinách syntézu a uvolňování prostaglandinů (PGE2)  Výsledkem je: - zmenšení vazokonstrikčního a antidiuretického působení angiotensinu II -


Stáhnout ppt "VÝZNAM LEDVIN OLGA BÜRGEROVÁ. VÝZNAM LEDVIN PRO UDEŽENÍ HOMEOSTÁZY  VYLUČOVÁNÍ ODPADNÍCH LÁTEK, MOČOVINA, KREATININ, AMONNÉ IONTY A KYSELINA MOČOVÁ JSOU."

Podobné prezentace


Reklamy Google