Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M1.108 Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: První – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

2 Anotace Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn až do roku 1619.

3 Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.

4 Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN X. BENEŠ, Zdeněk. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce, 2001, 174 s. Učebnice pro střední školy (Albra). ISBN

5 Zdroje – literatura ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Světové dějiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Fortuna, 1994, 173 s. ISBN Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN

6 Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 [online]. [cit ]. Dostupné z: Stroehl.jpg Obrázek č. 2 [online]. [cit ]. Dostupné z: and_Hungary.jpg Obrázek č. 3 [online]. [cit ]. Dostupné z: 3%A1ly_arcm%C3%A1sa.jpg

7 Zdroje – obrázky Obrázek č. 4 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 5 [online]. [cit ]. Dostupné z: Battlefield_2004.JPG Obrázek č. 6 [online]. [cit ]. Dostupné z: Aeltere_001.jpg

8 Zdroje – obrázky Obrázek č. 7 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 8 [online]. [cit ]. Dostupné z: MATEO.jpg Obrázek č. 9 [online]. [cit ]. Dostupné z: 003.jpg

9 Zdroje – obrázky Obrázek č. 10 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 11 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 12 [online]. [cit ]. Dostupné z:

10 Zdroje – obrázky Obrázek č. 13 [online]. [cit ]. Dostupné z: reproduction.jpg Obrázek č. 14 [online]. [cit ]. Dostupné z: 003.jpg Obrázek č. 15 [online]. [cit ]. Dostupné z: jpg

11 Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků na český trůn

12 Přehled panovníků Jagellonci – 1471 – 1526 Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 Ludvík Jagellonský – 1516 – 1526 První Habsburkové na našem trůnu Ferdinand I. – 1526 – 1564 Maxmilián I. – 1564 – 1576 Rudolf II. – 1576 – 1611 Matyáš – 1611 – 1619 Obr. 1 – Erb rodu Habsburků

13 Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 Existuje dvojvládí, králem byl zároveň Matyáš Korvín (zvolen roku 1469 v Olomouci katolíky králem). V letech 1478 – 1479 probíhala jednání v Brně a Olomouci. Matyáš uznal za krále Vladislava a ponechal si jen Moravu, obojí Lužici a Slezsko. V případě, že Vladislav zemře připadne titul Matyášovi, naopak získají Matyášovi potomci vysoké finanční vyrovnání. Matyáš ovšem zemřel roku 1490 bez potomků. Roku 1490 získal Vladislav uherský trůn a přesídlil z Prahy do Budína, vznikla tak česko-uherská personální unie. Panovník trávil většinu času v Uhrách, do Čech jezdil málo.

14 Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 Obr. 2. – Vladislav II. Jagellonský Obr. 3. – Matyáš Korvín

15 Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 Roku 1483 vypuklo povstání mezi katolíky a utrakvisty (zastánci husitství). Kališníci zvítězili a roku 1485 na zemském sněmu v Kutné Hoře uznali katolíci Basilejská kompaktáta jako základní zemský zákon (platila do roku 1567). Usnesení Kutnohorského sněmu potvrdilo výsledky husitské revoluce. Dochází k velkému zápasu šlechty a měst. Existovaly 4 stavy – vyšší šlechta (urozené rody), nižší šlechta (bohatí měšťané, rytíři), královská města (měšťané) a duchovenstvo. Duchovenstvo ovšem nezasedalo v zemském sněmu.

16 Vladislav Jagellonský – 1471 – 1516 Vyšší šlechta byla přesvědčena, že má výsadní právo na vedení státu. Dalším důvodem byla finanční krize šlechty spojená s poklesem počtu poddaných, kteří by odváděli peněžní dávky svým pánům.Vyšší šlechta v rámci svého podnikání začala porušovat práva ostatních stavů. Konflikt mezi městy a šlechtou vyvrcholil roku 1500 – Vladislavské zřízení zemské – omezení moci městského stavu - města byla bavena účasti na sněmu a možnosti hlasovat. Roku 1508 města získala právoplatnost hlasu na sněmu o věcech, které se bezprostředně dotýkaly měst. Roku 1516 došlo ke kompromisu a roku 1517 byla vydána Svatováclavská smlouva – rovnocennost.

17 Ludvík Jagellonský – 1516 – 1526 Většinu času se zdržoval v Uhrách. Do Čech proniká Lutherovo učení – novoutrakvisté. Roku 1526 uherská a česká vojska byla poražena osmanskými Turky v bitvě u Moháče, Ludvík zahynul. Za vlády Jagellonců v našich zemích měli daleko větší moc než panovník tzv. stavy (jejich sněmy), hlavně vyšší šlechta. Proto se tomuto období říká „Česká stavovská monarchie“. Po Jagelloncích nastoupily na náš trůn roku 1526 Habsburkové, kteří vládly až do roku 1918.

18 Ludvík Jagellonský – 1516 – 1526 Obr. 5 – Památník bitvy Obr. 4 – Ludvík Jagellonský u Moháče

19 Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 Roku 1526 byl zvolen českým králem a uherským králem. Roku 1531 se stal spoluvladařem Svaté říše římské po boku svého bratra Karla V. Roku 1556 se stal císařem svaté říše římské. Cílem jeho politiky bylo vytvořit centralizovaný stát spravovaný profesionální byrokracií podřízenou absolutistické moci panovníka. Postupně omezoval práva stavů, ale jeho cíl se mu nepodařilo splnit. Velkou hrozbou byla turecká expanze. Roku 1529 obléhali Turci Vídeň, ale neúspěšně.

20 Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 Obr. 6 – Ferdinand I. Obr. 7 – Karel V.

21 Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 Roku 1541 obsadili Turci část uher a vytvořili tam Budinský pašalik. Ferdinandovi z Uherského království zůstalo pouze Slovensko s hlavním městem Bratislavou (Prešpurk). V letech 1546 – 1547 v říši probíhala Šmalkadská válka – Ferdinand chtěl pomoci Karlu V. v boji proti protestantům. Proti tomu se postavily české stavy, jelikož k vojenskému tažení mimo zemi musely dát povolení. Roku 1547 byla Šmalkadská vojska poražena a Ferdinand potom díky armádě porazil odpor v Čechách a potlačil stavovské povstání.

22 Ferdinand I. Habsburský – 1526 – 1564 Vystupoval silně proti nekatolíkům, ale přijetí Augšpurského míru roku 1555, který zastával pravidlo „čí země, toho náboženství“, mu moc nepomohlo. Ferdinand si nemohl znovu dovolit vyvolat silný odpor stavů a tak dokonce roku 1564 vymohl pro Čechy a Moravu na papeži povolení přijímání pod obojí. Roku 1566 přišli do Prahy Jezuité.

23 Maxmilián I. Habsburský – 1564 – 1576 Byl králem českým, uherským a císařem Svaté říše římské (Maxmilián II.). Nebyl moc silný vladař, činil mnoho ústupků. Roku 1567 zrušil pod nátlakem novoutrakvistů (Lutheráni) závaznost Basilejských kompaktát). Roku 1566 dosáhli protestanti prvního úspěchu – Moravská konfese – sdružující evangelická vyznání. Roku 1575 byla vydána Česká konfese – základem bylo umírněné lutheránství doplněné o husitské tradice, českobratrskou církev a novoutrakvistickou konfesi – za to byl uznán jeho syn Rudolf jako následník trůnu.

24 Maxmilián I. Habsburský – 1564 – 1576 Obr. 8 – Maxmilián I. Obr. 9 – Maxmilián I. s rodinou

25 Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 Byl císař římský, král český a uherský. Roku 1583 přesídlil z Vídně do Prahy – obrovský hospodářský rozkvět, společenský a kulturní rozmach. V letech 1604 – 1606 probíhalo povstání uherské šlechty v čele se Štěpánem Bočkajem. Důvodem bylo rozhodnutí Rudolfa, že jediné povolené náboženství je katolické. Rudolf byl nucen ustoupit a byla uzavřena roku 1606 Vídeňská smlouva, která v Uhrách povolovala svobodu náboženství. Za Rudolfa ji podepsal jeho bratr Matyáš, Rudolf ji neuznal.

26 Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 Obr. 10 – Rudolf II. Obr. 11 – Štěpán Bočkaj

27 Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 Matyáš se spojil s moravskou, uherskou a rakouskou šlechtou a donutil Rudolfa k podepsání Libeňského míru – Rudolf musel uznat Vídeňskou smlouvu a vzdal se vlády nad Uhrami, Moravou a rakouskými zeměmi ve prospěch svého bratra Matyáše. Pod Rudolfovou vládou zůstaly Čechy, obojí Lužice a Slezsko. Roku 1609 byl nucen Rudolf vydat „Majestát o náboženské svobodě“. Rudolf byl nakonec nucen odstoupit a na trůn nastoupil jeho bratr Matyáš (1611 – 1619).

28 Rudolf II. Habsburský – 1576 – 1611 Obr. 12 – Rudolf II. Obr. 13 – Golem

29 Matyáš – 1611 – 1619 Roku 1612 byl zvolen panovníkem Svaté říše římské. Matyáš roku 1612 opět přenesl centrum říše do Vídně. Za jeho vládly silně vrcholily spory mezi katolíky a nekatolíky. Již roku 1617 zajistil nástupnictví pro Ferdinanda Štýrského (z větve Habsburského rodu). Roku 1619 během 30leté války Matyáš umírá.

30 Matyáš – 1611 – 1619 Obr. 14 – Matyáš Obr. 15 – Ferdinand Štýrský

31 Kvíz 1. Správné pořadí Jagellonských panovníků na našem trůně je a) Vladislav, Matyáš, Ludvík b) Vladislav, Ludvík c) Ludvík, Vladislav 2. Správné pořadí prvních Habsburků na našem trůně je a) Ferdinand I., Maxmilián I., Rudolf II., Matyáš b) Ferdinand I., Rudolf II., Maxmilián I., Matyáš c) Ferdinand I., Maxmilián I., Matyáš, Rudolf II.

32 Kvíz 3. Jagellonci vládli v Čechách v letech a) 1471 – 1516 b) 1471 – 1526 c) 1469 – Dvojvládí za Jagellonců na našem trůně bylo, když vládli souběžně tito panovníci a) Vladislav a Ludvík b) Ludvík a Matyáš Korvín c) Vladislav a Matyáš Korvín

33 Kvíz 5. Vladislav Jagellonský byl panovník a) český, Svaté říše římské b) český, uherský, Svaté říše římské c) český, uherský 6. Za Vladislava Jagellonského bojovali o moc a) šlechta a města b) šlechta a duchovenstvo c) města a duchovenstvo

34 Kvíz 7. Vladislavské zřízení zemské roku 1500 omezilo moc a) šlechty b) měst c) duchovenstva 8. Smlouva, která vyřešila boj o moc mezi stavy v roce 1517 se jmenovala a) Svatomartinská b) Svatováclavská c) Svatomikulášská

35 Kvíz 9. Ludvík Jagellonský zemřel roku 1526 v bitvě a) u Kresčaku b) u Moháče c) u Vilémova 10. Habsburkové na našem trůně vládli v letech a) 1526 – 1918 b) 1526 – 1914 c) 1471 – 1918

36 Kvíz 11. Za Ferdinanda I. byla monarchie ohrožována a) Maďary b) Araby c) Turky 12. Ferdinand I. byl panovníkem a) českým, uherským b) českým, uherským, Svaté říše římské c) českým, Svaté říše římské

37 Kvíz 13. Maxmilián I. vydal roku 1575 Českou konfesi, která obsahovala a) povolení pouze katolického náboženství b) povolení i lutheránského, husitského, atd. náboženství c) nástupnictví jeho syna Rudolfa II. na trůn 14. Rudolf II. byl panovníkem a) českým, uherským b) českým, uherským, Svaté říše římské c) českým, Svaté říše římské

38 Kvíz 15. Rudolf II. sídlil a) ve Vídni b) v Brně c) v Praze 16. Roku 1609 vydal Rudolf II. a) Manifest o náboženské svobodě b) Dokument o náboženské svobodě c) Majestát o náboženské svobodě

39 Kvíz 17. Rudolf II. byl ve sporu s a) uherskou šlechtou b) českou šlechtou c) rakouskou šlechtou 18. Za vlády Matyáše začala a) 20letá válka b) 30letá válka c) 40letá válka


Stáhnout ppt "Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Český stát za Jagellonců a nástup Habsburků."

Podobné prezentace


Reklamy Google