Mrzimorská ročenka za zimu 2010 speciální příloha: představujeme se!

Prezentace na téma: "Mrzimorská ročenka za zimu 2010 speciální příloha: představujeme se!"— Transkript prezentace:

1 Mrzimorská ročenka za zimu 2010 speciální příloha: představujeme se!
Ahoj, v této části ročenky se dozvíte něco o svých spolužácích. Tedy alespoň o těch, kteří si našli pár minut času a odpověděli na čtyři otázky. Představte krátce vaši kouzelnickou, kouzelnicko-mudlovskou nebo jen mudlovskou rodinu. (Podle toho, co jste, že) Jaká je vaše nejoblíbenější kouzelnická hračka z dětství? (V případě kouzelníků z čistě mudlovských rodin, popište vaší oblíbenou mudlí hračku,tak aby to pochopil i ortodoxní kouzelník) S čím si hrajete teď? Co byste dělali, kdyby spadla škola? Těm, kteří odpověděli, děkuju  O těch, kdož se na to ani očkem nepodívali, nezbývá než konstatovat, že jsou to kojoti proradní  Tuto přílohu připravila a odpovědi vymáhala Vendesousa Asio Otusová

2 Letitia te Tiba Kolejní ředitelka
Moje rodina: Narodila som sa na malom ostrove v ďalekom Kiribati. Ocko je kiribeský pastier oviec, mamička (Slovenka) študuje kultúry rôznych národov. Mám množstvo súrodencov - 5 sestričiek (2 mladšie, 3 staršie) a dvoch (starších) bratov. Nedávno (pred pár rokmi ;) ) som sa vydala. Môj manžel Gaudi prijal prácu tunajšieho záhradníka, syn Ondreko zatiaľ chodí do základnej čaroškoly v Prasinkách, ale už na budúci rok bude môcť podať prihlášku sem na strednú čarodejnícku. Uvidíme, ako sa rozhodne. Okrem toho tu mám 3 adoptované dcérky: Alienor, Siny, Martinku (t.č. v mrazáku). Robia mi radosť ako pravé žlté mrzimorské slniečka  S čím jsem si hrála jako malá: Najradšej som sa hrávala so živými ovečkami. Ale keď som bola ešte maličká, mala som takú malú ovečku ušitú z pravej ovčej kožušinky. S tou som sa vždy túlila keď som zaspávala, rozprávala som jej svoje tajnosti, alebo som s ňou prežívala najrôznejšie dobrodružstvá, napríklad, že ju uniesol zlý bamungo (na Kiribati nežijú vlci, ale neradno sa túlať po nociach, aby vás neuniesol bamungo) a ja som ju potom musela zachrániť. S čím si hraju teď: Teraz sa rada zabávam s rôznymi materiálmi. Rada všeličo vyrábam a tvorím. Tiež zobcová flauta je moja obľúbená "hračka", rada si na nej zahrám. (A neprezraďte ma, ale stále mám plyšovú ovečku, ktorej niekedy "rozprávam" o svojich starostiach o ktorých nechcem hovoriť s niekým iným. Neverili by ste ako to pomáha.)  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Jej, to si radšej ani nechcem predstaviť. Určite by som bola nešťastná. Ale nie som si istá, či by som znovu našla dosť síl sama sa aktívne pustiť do jej obnovy. Možno by som skôr sedela pri krbe a netrpezlivo čakala, či sa niekto ozve s novými informáciami a plánmi.

3 Susy Wernerová Kolejní dušice
Moje rodina: Moji rodičové...ehm, ehm, prosím utište se  Má matka je z čistě kouzelnické rodiny. Jsme starodávný rod, který toleruje mudly, ale připadají nám možná až příliš poťouchlí. Proto si má matka vybrala mého otce. Poťouchlost byla jeho silná stránka a jeho bláznivosti se nedalo odolat. Otec je také kouzelník, ale jeho rodiče jsou mudlové. On a jeho bratr jsou z rodiny jediní, kdo se dostal do Bradavic. S čím jsem si hrála jako malá: Má nejoblíbenější hračka? No jestli se tomu dá říkat hračka, byl to mluvící a ve tmě svítící potkan. Proto jsem moc ráda, že jsem si adoptovali Fouska. Připomíná mi to dětství. S čím si hraju teď: Teď si většinou hraji s tužkou a papírem. Nechtějte vědět, s čím si hraji ve volných chvílích  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Kdyby spadla škola kvílela bych žalem nad rozpadlými hradbami. Zůstala bych věrná a dál bych strašila na Bradavické zřícenině.

4 Adriana Bella Lee 1. ročník
Moje rodina: Mám pouze mudlovskou rodinu: Otec Miroslav, máma Salergia a sestra Míla. S čím jsem si hrála jako malá: Plyšový růžový králíček. S čím si hraju teď: S tím samým  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Štípla se, jestli je to pravda 

5 Annabelle Rubeusová 1. ročník
Moje rodina: Moje rodina je rozsáhlá a nemělo by smysl to tady rozebírat. Nejbližší: otec kouzelník - pracuje v opravně praček, matka -žena v domácnosti. Sourozence nemám. S čím jsem si hrála jako malá: Má nejoblíbenější hračka byla opička, která byla strašně chlupatá a její nos jsem si strkala pod nos. Nejhorší bylo, když ožila a začala mě lechtat. S čím si hraji teď: Teď si hraji se svým živým králíčkem. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Kdyby spadla škola. Ouvej, to by byla hrůza. Asi bych se domluvila s ostatními a nějak bychom ji postavili znovu. Kde zažít tolik zábavy?

6 Leana Lilková 1. ročník Moje rodina: Tak já pocházím z kouzelnicko-mudlovské rodiny. Máma je čarodějka a táta je mudla.Mám ještě mladšího bráchu (u něho se zatím kouzelnické schopnosti neprojevily a doufám, že se ani nikdy neobjeví) S čím jsem si hrála jako malá: Nepocházím sice z čistě mudlovské rodiny, ale mám mudlovského otce a on mě zaplavoval hromadou mudlovských hraček. Asi nejradši jsem měla plyšáky (a stále mám). A každý kouzelník určitě ví, co je to plyšák, ne? S čím se hraju teď: S plyšáky  Co bych dělala, kdyby spadla škola: No tak to teda nevím... Asi bych začala prvně hledat přátele a pak nevím...

7 Paul Brewer 1. ročník Moje rodina: Jsem z mudlovské rodiny a tato rodina je, řekl bych, docela normální. Vlastním dva rodiče a jednoho bratra. Tatínek dělá soukromého architekta a maminka pracuje jako učitelka v mudlovské škole. Můj bratr je kouzelník a v této škole je momentálně nováček. S čím jsem si hrál jako malý: Moje oblíbená hračka byli nepochybně plyšáci. Byl jsem jejich vášnivý sběratel a jako malý jsem si s nimi hodně vyhrál. Všichni snad ví, co to plyšák je. Můj nejoblíbenější byl pravděpodobně Robin, takový roztomilý hnědý pes. S čím si hraji teď: V prvním okamžiku jsem pochopil otázku lehce perverzně. Zastydí se. Teď si samozřejmě hraji s knížkami a učebnicemi. I s nima je veliká legrace. Odpoví strojeně. Co bych dělal, kdyby spadla škola: Strašně bych vyváděl, lamentoval, možná bych se i zbláznil. Myslím si, že u Munga by měli otevřít nové oddělení, jestli by se toto stalo.

8 Teodorik Valdorius 1. ročník
Moje rodina: Pocházím z kouzelnické rodiny. Nikterak slavné, ale naše historie jde již několik generací nazpět. V naší rodinné větvi se nejvíce proslavily ženy. Hlavně jako léčitelky. Naše rodina bydlí v oblasti velkých vřesovišť v malé vísce Darthmoor v Cornwallu. Matka se jmenuje Alisma a otec Reuel. Neoficiální hlava rodiny je naše drahá babička Marjory. S čím jsem si hrál jako malý: Určitě to bude v první řadě koště a ve druhé plyšový pejsek. S čím si hraju teď: Hmm ani nevím, ale koštěti jsem zůstal věrný. Co bych dělal, kdyby spadla škola: To bych taky rád věděl.

9 Vicky Charmant 1. ročník Moje rodina: Moje rodina je z větší části mudlovská, ale vůbec se za to nestydím. Mám moc hodnou maminku, která po mém nástupu do Bradavic začala dokonce navštěvovat naší minizoo a občas se mi pokouší poslat nějakou tu sovu. :)) Je to vážně legrace. ;) S tatínkem to mám horší, to bych raději nerozpitvávala, můj dědeček je čaroděj a zřejmě po něm jsem získala své kouzelnické schopnosti. Jinak bych asi za takovou svou rodinku označila i naší mrzimorskou kolej, kterou miluji. S čím jsem si hrála jako malá: Mými nejoblíbenějšími hračkami byli a vždycky budou plyšáci  Doma u mamky mám ohromnou sbírku, ale celkem se mi rozrůstají i tady. Pak samozřejmě jako každá slečna i panenky a nikdy jsem nepohrdla ani skákací gumou  S čím si hraju teď: Samozřejmě už není na hraní tolik času jako dříve, ale lhala bych, kdybych tady vyprávěla, že už si nehraju  Jednoznačně vede modrá kulička od mojí kamarádky Alanisky, no a od Vánoc občas vezmu na milost i kebuláčka  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Stoupla bych si na nejvyšší kámen a nahlas bych brečela  No tak to asi teď přeháním, ale určitě by mě to mrzelo. Škola přeci není jen o učení, je tu i spousta kamarádů a zábavy... No možná by bylo dobré upřesnit, jestli by spadla jen škola nebo i Příčná ulice s Prasinkami...  Už by mi to tady asi chybělo… 

10 Alanise Olien Harlin 2. ročník, prefektka
Moje rodina: Mám otce a matku. Taťka je čistokrevný kouzelník, mamka je mudla.  Pocházím z trojčat - jsem ale jediná kouzelnice. Třeba se to v nich objeví později, rodiče by si to alespoň moc přáli. Doma chováme skřítky - od domácích až po šmíráčky.  S čím jsem si hrála jako malá: No, přiznám se, Kluběnka to byla!  Když jsem byla malá, bavilo mě ji honit po domě, hrály jsme na mudlschovávanou a tak... Pro takové ty udělátka jsem nikdy nebyla. S čím si hraju teď: S hůlkou  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Ehm, musím odpovídat? No, dobře. Podle toho, jestli by v ní někdo byl, že. Kdyby byla prázdná, tak by to nebyla žádná hrůza, i když na druhou stranu by mi to odtrhlo kontakt s přáteli... Kdyby to byla taková ta mudlovská, kde se sedí jenom přes dopoledne a kousek odpoledne, tak bych byla jenom ráda. V našem případě by mi to asi bylo líto...

11 Christina von Luna 2. ročník
Moje rodina: Já o svojí rodině moc nevím. Rodiče prý byli velcí kouzelníci, ale nepřáli si mít dítě, kvůli jeho bezpečnosti. Nikdy jsem je nepoznala, nikdy nepoznám, ale snad je to tak dobře. Nevím, jestli bych se jim mohla někdy podívat do očí, ale měli mě rádi. Měli. Vyrůstala jsem u prarodičů na rodinném statku. Dědeček měl strašně rád koně, krávy, oslíky, prostě všechna zvířata. Babička zase byla křesťanka, takže se mi dostalo řádné, katolické výchovy, za kterou jsem, i jako kouzelnice, vděčná. Společně se mnou tam žil i můj strejda, který je ale mladší než já. Zvláštní, že ano? Takže na své dětství ráda vzpomínám a ráda se na statek o prázdninách vracím. S čím jsem si hrála jako malá: Už od mala miluju koně, takže houpacího koníka bych pokládala jako svou nejoblíbenější hračku. Ten můj, kouzelnický, ale nejenom řehtal a pohazoval hlavou. On i chodil a létal, i když prkenně. Škoda, že se mi tenkrát splašil a vlítnul do drtičky dřeva. Zbyly z něj jen třísky, chudák Íháček. S čím si hraju teď: Nemám žádnou hračku, chci už konečně dospět (ale toho plyšového jezevce v mé ruce si nevšímejte!) Co bych dělala, kdyby spadla škola: Ááá! Ona spadla škola? +jde to zkontrolovat+ Uff. Hysterčila bych a snažila se ji opravit. Pomáhala bych nováčkům i ostatním se s tím srovnat a sama bych to po pár letech nějak rozdýchala. Ale Hog je můj druhý život, škola prostě nesmí spadnout!

12 Alexa Simonsová 3. ročník
Moje rodina: Mám mudl rodinu. Mám jednu mamku, která se často naštve pro hlouposti, ale je hodná a ráda utrácí. Dále mám jednoho otce, který je hodný, ale také se snadno naštve. Nerad utrácí. Mám jednu sestru, která je starší než já a náš společný koníček zamlada byl, že jsme se často praly. Mám dva bratry, kteří již studují medicínu. Jsou hodní, ale rádi provokujou. S čím jsem si hrála jako malá: Jelikož jsem z mudlovské rodiny, tak mám jen mudlí hračky. Moje oblíbená byla velký krteček v kalhotkách. S čím si hraju teď: Teď si hraji v ďáblově jámě a tak dále.,Mám ráda svou plyšovou ovci a kreativního kebuláčka. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Hog- Truchlila bych a začala stavět novou. Po malých kouskách bych používala kouzlo na spravování. Mudl- Jásala bych, udělala domácí ohňostroj a otevřela bych dětské šampáňo.

13 Sirael de Gevaudan 3. ročník
Moje rodina: Moje rodina je taková normální kouzelnická, to jest táta Marten, máma Leontýna a tři děti, Sirael a ty dva mrňavý. Mezi příbuzným se asi najde nějaký ten přiženěný mudla, z čehož vyplývá, že nejsme nijak protimudlovsky zaměřená rodina. Tatínek pracuje v brusírně násad na závodní košťata. Maminka pěstuje a prodává kouzelnické rostliny. Já chodím do školy. Sourozenci jsou zatím vyučováni doma. S čím jsem si hrála jako malá: Moje oblíbená hračka byla sada barevných mačkacích zvířátek, které vydávaly různé zvuky a daly se přilepit na zeď. Už mi zbyl jen krokodýl, co zpívá Ave Maria. S čím si hraju teď: Teď si hraju barvičkami a malovacím pergamenem. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Snažila bych se v ní nezůstat.

14 Sophia Glis Glisová 3. ročník
Moje rodina: Pocházím z kouzelnické rodiny. Moji rodiče žijí v Austrálii. Mají tam středně velkou ovčí farmu a vyrábějí upomínkové vlněné šály pro absolventy OVCE, které mimochodem dodávají - ve čtyřech bradavických kolejních barvách - i do Anglie. V okolí naší farmy nebydlí v okruhu deseti mil vůbec nikdo. V dětství jsem proto nechodila do žádné školy, ale učila mě moje mamka – a protože jsem vyrůstala jako jedináček, trávila jsem většinu času čtením. Až když jsem se v jedenácti letech připravovala na odjezd do Bradavic, poslali mě rodiče na kouzelnický letní tábor, abych si trochu zvykla mezi ostatními dětmi – a tam jsem se seznámila s o rok mladší Lili a zjistila jsem, že je to moje nevlastní sestra! Teď studuje také v Bradavicích, o ročník níž než já, a jsme moc dobré kamarádky, ale tehdy to byl pro mě opravdu šok. Můj táta totiž, když už jsem byla na cestě já, se bláznivě zamiloval do jedné mudlovské slečny z Londýna (tam tehdy žili i naši) a odešel od mojí mámy a měl pak s tou mudlou právě Lili. Jenomže přece jenom, kouzelník a mudla, to nešlo dohromady, a tak se taťka po čase vrátil k mojí mamince. To už mi byly dva roky, a pak jsme se odstěhovali do Austrálie. Táta chtěl asi uniknout před svou minulostí, s Lili se řadu let vůbec nevídal. Později se ale dověděl, že po něm zdědila kouzelnické schopnosti a vyhledal ji. Lili se s ním napřed nechtěla vůbec bavit, ale pak se smířili. Já jsem však pořád nevěděla, že mám v Anglii nevlastní sestru. Myslím, že naše setkání nebyla náhoda, že mě tehdy na ten tábor táta poslal schválně, protože nevěděl, jak mi to říct…Když jsem Lili poznala, nejdřív jsem ji nenáviděla, myslela jsem, že mi chce sebrat tátu. Ale dnes ji mám hrozně ráda a jsem moc šťastná, že svou sestřičku mám. S čím jsem si hrála jako malá: Již od čtyř let jsem si nehrála s žádnými hračkami, ale stále jsem si četla. Mou nejoblíbenější knihou byly Bajky barda Beedla a později Všeobecná kouzelnická encyklopedie – byly v ní nádherné obrázky. S čím si hraju teď: Teď si hraju se svou sbírkou kouzelných plyšáků, abych si vynahradila, co jsem zanedbala v dětství. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Asi bych zkusila použít kouzlo Reparo  A kdyby to nepomohlo, tak bychom se mohli učit venku, v létě by to šlo a v zimě bychom si postavili iglú 

15 Alienor Holubová 4. ročník
Moje rodina: Moje kouzelnická rodinka je úžasná.Mám zde na hradě žlutou sestřičku Siny de Sorrow. Je to ta nejlepší sestřička, jakou jsem si kdy mohla přát. Je obětavá, hodná a pomůže a poradí, když je to třeba.Měly jsme ještě dvě sestry, které byly také žluté, ale ztratily se kdesi v neznámu. Možná jste je znali, byly to Martina Hodná a Drachma Ichtys. Samozřejmě máme i maminku. Je to naše úžasná maminečka Letitia te Tiba. Je velice milá, hodná a obětavá. Je to nejlepší kouzelnická maminka, jaká může být. Máme jednoho kmotříčka, je také žlutý a je to Nicholas McElen. Se Siní máme červenou tetičku Charlotte Fail, ale ta je momentálně zmrazená. S čím jsem si hrála jako malá: Moje nejoblíbenější hračka je a byla medvídek Míša. Je to plyšový méďa. Má dvě černá korálková očka a pruhovanou šálku na krku. Jezdí se mnou všude možně. Je to přítel, který poslouchá a neremcá a neodporuje. Jenom kouká, jakoby mi rozuměl. A já si myslím, že mi rozumí, protože podle mě má všechno duši. Tak to je můj Míša. S čím si hraju teď: S čím si hraju teď? Toť otázka. No přece s medvídkem Míšou  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Snažila bych se zachránit co nejvíce lidí.

16 Pauline Elanorová 4. ročník
Moje rodina: Moje rodina je kouzelnicko-mudlovská. Je velmi bláznivá. Otec byl mudla a smrdutý skunk, protože opustil moji matku, když mi byly 2 roky. Od té doby jsem ho neviděla. A moje milá milující matka Jane mě stále horoucně miluje. S čím jsem si hrála jako malá: Od mého mudlovského otce jsem dostala velkého plyšového medvěda, kterému jsem říkala Brumla a moje nejoblíbenější kouzelnická hračka byla malá kouzelnická hůlka, a když jsem chtěla, sršely z ní malá rudé hvězdy. S čím si hraju teď: Mého plyšového Brumlu mám pořád  Teď mě nejvíce zajímá mé studium. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Bude to znít asi blbě, ale byla bych smutná, protože miluji nade vše kouzla a magii.

17 Kathlin Rownson 5. ročník
Moje rodina: Pocházím z napůl mudlovské a napůl kouzelnické rodiny. Táta je kouzelník a pracuje v zahrádkářství, pěstuje rád rostliny a taky je rád šlechtí a vymýšlí různé inovace a má s tím docela velký úspěch. Jeho jméno Teodor Rownson. Máma pochází od mudlů a je učitelkou na mudlovské škole tzv. základní  Mámy jméno je Angelika Rownson. A sourozenci? No mám mladšího bratra, ale ještě se do Bradavic nechystá, ale jistě sem jednou zavítá, jak přijde správný čas, ještě má pár let čas. S čím jsem si hrála jako malá: Nejraději jsem měla plyšáky, panenky co mluvily, bylo toho doma hrůůůza a barvičky na malování, plastelíny a různé modelovací hmoty. S čím si hraju teď: Pořád si ráda hraju s barvičkama, moc ráda kreslím :-) To mě drží pořád už od mala. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Chodila bych na jinou 

18 Lucy Koralka 5. ročník, prefektka
Moje rodina: Moja rodina Koralkovcov žije v kúzelnej krajine zvanej Slovensko. Celý náš dom je postavený z obrovskej hromady farebných koraliek a preto púta pozornosť už odďaleka. Celá rodina má spoločnú zábavku, a to zbieranie koraliek. Vždy keď sa zíde doma celá rodina, preberáme koralky a porovnávame, kto našiel, získal krajšie.. Mám staršiu sestru slečnu Korálkovu, ktorá s nami bohužiaľ už nebýva  Celá rodina je kúzelnícka  S čím jsem si hrála jako malá: Obrovská guľatá koralka! Je celá žltá… je to ta najväčšia korálka, aká môže na svete existovať a dokáže aj sama levitovať. S čím si hraju teď: No, s plyšovým jazvecom a s plyšovou napodobneninou Fúzika  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Zachraňovala by som z ruín mrzimorskú vlajku 

19 Myška de Krysa 5. ročník Moje rodina: Moje rodina je vcelku normální mudlovská rodina. Jen bratr je idiot, ale s tím bohužel nic nenadělám  S čím jsem si hrála jako malá: Jako malá jsem měla nejradši plyšáky. Měla jsem králíka a klauna. Mám je doteď  S čím si hraju teď: Ti plyšáci přetrvali, ale největší hračka je teď foťák  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Snažila bych se vylézt ze sutin 

20 Nicholas McElen 5. ročník
Moje rodina: Moje ideální kouzelnická rodina by měla být určitě chápavá, nápomocná a kompromisní. Také by neměla být příliš starostlivá, vtíravá a dotěrná (aby se moc nevyptávali). Otec by měl mít nejméně dobrou úroveň vzdělání a matka přinejmenším taky. Měli by mi pomoct například s kouzly, které zatím nesvedu a oni ano (alespoň o prázdninách, kdy jsem s nimi). i když si potrpím na luxusu nebo na tom "lepším" zboží, měli by moje potřeby chápat a když to na ně bude moc zátěžové, udělat alespoň kompromis. právě kvůli tomu chci, aby rodina byla kompromisní a schopná se bez větších hádek na něčem domluvit. Pokud možno chtěl bych sourozence (klidně o rok mladšího nebo staršího), se kterým se dá pokecat, všelicos zahrát a nějak zaplnit čas. S čím jsem si hrál jako malý: Velmi dobře si pamatuji, jak v mém mládí frčely hůlky, které dělaly různé kousky, jako například z ních sršely studené jiskry, které samozřejmě nic nepodpálily nebo i jiné druhy hůlek, které se daly ohýbat a dělat z nich různé tvary. v případě potřeby se daly zkrátit nebo naopak prodloužit. Nejjednodušší tvar byl samozřejmě had, k těm složitějším patřil lev. Hůlky měnily barvu na takovou, jakou jsem řekl, když to byl zmiňovaný had, řekl jsem si o zelenou barvu, kdežto u slunce o zlatavou. Nejsložitější tvar ze všech byla duha, a to kvůli barvám. Tato hračka se mi velice líbila, protože byla výuková i zábavná zároveň. S čím si hraju teď: Teď si "hraji" většinou s učebnicemi, samozřejmě. když nemám co dělat, vezmu učebnici a hůlku a procvičuji si různá kouzla. když není po ruce učebnice (anebo je příliš cenná), použiji Denní věštec, kterém si procvičuji destrukční kouzla a jiná ohnivá kouzla. Co bych dělal, kdyby spadnul hrad: No, dobrá otázka. Někteří by se radostí vznášeli v nebi, jiní by se topili v pekelném žalu. Mně by bylo samozřejmě líto školy a studentů, protože bychom se neměli kde učit nová kouzla a také procvičovat a zdokonalovat již naučená kouzla. Kam by nás přeřadili? Jinam nechci, tady je to skvělé. Raději bych se doma věnoval samostudiu a dovolení kouzlit bych už měl mít za sebou, neboť požadovaného kouzelnického věku jsem doufám už dosáhl a myslím i úspěšně. Ale představme si profesory bez práce a duchy bez povinností. jsem si jistý, že by ministerstvo v dnešní době nenechalo létat duchy jen tak po světě. Asi by je nechali zničit, navždy. a co potom naše cenné umělecké sbírky, ať už literární památky, co jsou v knihovně nebo obrazy, které visí všude kolem. Byla by to nevídaná pohroma, kdyby spadla kouzelnická škola, o to větší, kdyby to bylo z mudlovských příčin.

21 Siny de Sorrow 5. ročník Moje rodina: Na úvod musím říci, že moje rodina není úplná. Maminka je kouzelnice, jistě ji všichni znáte. Ano, je to naše kolejní sluníčko Letitia te Tiba. Tatínka jsem neměla bohužel tu čest poznat (ale doufám, že se třeba ještě nějaký objeví), zato mám ještě o rok mladší sestřičku – Alienor Holubovou, která je taktéž v Mrzimoru. Všichni tři spolu velice dobře vycházíme  S čím jsem si hrála jako malá: Hračka z dětství? Vybavují se mi dva roztomilý hopsálci, kteří nám vždy poskakovali po domě, s těmi jsem si opravdu vyhrála – vždy jsem za nimi běhala a když byli chvíli v klidu, snažila jsem se je něco naučit. Další moji hračkou se občas stávala sestřička Alienor, když jsem třeba na ní zkoušela šít šaty nebo když jsem jí vytvářela na hlavě nějaké účesy  S čím si hraju teď: Musím přiznat, že poslední dobou mi na hraní nezbývá moc času. A když se nějaký ten čas najde, tak si hraju se slovy, pokud se to tak dá říci – skládám básničky. Případně se vždycky pořádně vyřádím, když přijede Koloděj se svou poutí plnou různých legračních věcí  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Hned bych se strachovala, jestli se nikomu nic nestalo, a když by byli všichni v pořádku, začala bych se těšit na prázdniny  Třeba bychom mohli vyrazit někam na výlet k moři! 

22 Ywa od Roztodivných 5. ročník
Moje rodina: Pocházím z mudlovské rodiny. Svojí rodinu bych asi nejvýstižněji představila jejich reakcí, když mi přišel před pěti lety dopis z Bradavic. Moje starostlivá maminka mě nechtěla nikam pustit samotnou, hlavně „když jsem přeci tak malá“. I když asi tato reakce není neobvyklá, mojí maminku vystihuje přesně - někdy až přehnaně starostlivá a hrozně slušná. Můj taťka je naopak pro všechny nové věci, neustále zkouší něco nového. Ten byl asi jeden z hlavních faktorů, díky nimž jsem zde. Myslím, že kdyby to šlo, nejradši by si kouzla také vyzkoušel. No a potom mám také bratra, se kterým se mám ráda onou sourozeneckou „láskou“, který také chodí do Bradavic, ale naštěstí do jiné koleje. S čím jsem si hrála jako malá: Moje nejoblíbenější hračka z dětství je moje mluvící panenka. Je to panenka, která má v sobě zabudovaný nějaký, vzhledem ke složitosti všech mudlovských zařízení, poměrně jednoduchý přístroj. Díky tomu dokáže „mluvit“, i když dohromady mluví a vydává přibližně 10 zvuků, které jsem se za ta léta, co jsem si s ní hrála, naučila nazpaměť. Také dokáže poznat, jestli zrovna „sedí“ nebo „leží“ a také jestli jí zrovna nedáváte celoplastový dudlík do pusy. Samozřejmě že mi v dětství připadala naprosto geniální. S čím si hraju teď: Nejčastěji si „hraji“ s hůlkou. Velice mě baví učit se nová kouzla a hlavně se i líbí, když se naučím nějaké nové kouzlo, i když žádné nesmím o prázdninách provádět. Také proto se těším na svoje sedmnácté narozeniny. Jinak s nějakou věcí si hraji asi nejčastěji s kartami na Řachavého Petra. Pokud by zněla otázka: Čím se zabavujete teď, nebo: Co nejradši děláte, odpověděla bych asi hraní famfrpálu a čtení knížek. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Pokud se myslí „spadnout“ ve smyslu slova, že nejde jít do školy kvůli šrknám, jako se to již mockrát stalo, udělala bych jako již párkrát to, že bych celá naštvaná odběhla od brány a za chvíli se snažila do školy pořád a pořád dokola dostat. Pokud se myslí, že by škola spadla, jako že se zbořila, nejsem si jistá, jestli by mě neodvezli ke sv. Mungovi, kde bych se musela vzpamatovávat ze šoku. Bez Bradavic - nechci na to ani pomyslet - to by bylo prostě příšerné. Také proto se bojím dne, kdy ukončím v Bradavicích všechno studium. Myslím si, že bych ale založila nebo přispěla velkým dílem do sbírky na zachránění moudrého klobouku, všech obrazů a dalších věcí, bez kterých Bradavice nejsou Bradavice a na znovupostavení a znovuotevření Bradavic.

23 Clemmie Conwillová 6. ročník
Moje rodina: Pocházím z mudlovské rodiny, to znamená, že se svými kouzelnickými schopnostmi dost vyčnívám. Už jsem si zvykla na to, že mě dost často provází sousloví „Ty jsi byla vždycky divná“. Ale zpět k mudlovské rodině. Mám milující maminu a dva mladší a hodně divoké sourozence – dvojčata. S čím jsem si hrála jako malá: Bože, jak já milovala jo-jo a bublifuk …. S čím si hraju teď: Ehm, obávám se, že je to ryze mudlovská záležitost .. PC Co bych dělala, kdyby spadla škola: Nevím co bych dělala, ale vím jistě, co bych nedělala. Rozhodně bych se nesháněla po své hůlce a nesnažila se vybavit si stavební kouzla (přeci jenom, škola je škola).

24 Selena Enail Smithová 6. ročník
Moje rodina: Historie naší rodiny je velmi bohatá, jelikož moji předci pochází z Anglie a Itálie, kam často jezdíme na rodinná sídla, a proto také umím ovládat oba tyto jazyky. Jak jsem již na začátku zmínila, náš rod má velmi bohatou historii, jelikož předci z otcovy strany se proslavily jako velcí bojovníci, kdy pomáhali králům v jejich bitvách, či jen zastávali post rádce, ale bitvě se nikdy nesnažili vyhnout a i přes zákaz krále se stejně bitev účastnili. Z toho je jasné, že jim nechyběla odvaha, ale také si nenechali nic líbit. Z matčiny strany se předci zabývali literaturou, takže sepisovali různé kouzelnické encyklopedie, učebnice, nebo jen psali povídky a poezii.Ale jako každé rodiny i naše rodina má pár temných vrubů, na jinak dokonalé pověsti, o kterých tu raději nebudu nic říkat. Co se týče současnosti, tedy když se zaměřím na nynější generace, tak se naše rodina zabývá stále literaturou, ale boje vystřídal chov ohrožených druhů zvířat. A i naše samotné rodinné sídlo proto vypadá jak menší zoo plná různých zvířat, takže láska ke zvířatům je u nás na prvním místě. S čím jsem si hrála jako malá: Již jako malá, když jsem byla obklopena houfem zvířat, jsem k nim projevovala velkou lásku, a občas se dokonce i stalo, že jsem s nimi spala v jejich pelíškách. Tato moje láska nebyla k přehlédnutí, a i přes snahu mých rodičů, kdy mi podstrkovali hračky jako panenky, autíčka či podobně, jsem vždycky sáhla po hračce, která představovala nějaké zvíře, především to byly vyřezávané postavičky zvířat, které jsem měla ze všeho nejradši. Tuto soupravu zvířátek mi kdysi, ještě když jsem byla úplně malé pískle, vyřezal děda. Možná již tehdy věděl, že zvířata budou moji láskou. S čím si hraju teď: Nyní dřevěné hračky vystřídala živá zvířata, o která se starám, a také pergamen a brko. V současné době si již tak nehraju, spíš se zaměřuji na chov a sepisování, svých poznatků. Pokud se ale přímo zaměřím na slovo hraní, tak to si hraju s akváriem, ve kterém se mi prohání několik rybiček. Každou chvíli ho nějak přestavuju, a prostě si s tím hraju  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Můj život se ale naprosto změnil, když jsem nastoupila na tuto školu a byla zařazena do této koleje. Soustředila jsem se na studium a získávání přátel, přitom se těšila na chvíle, kdy se vrátím domů a budu si opět moc popovídat s rybičkami. Proto si ani nedokážu představit, co bych dělala, kdyby spadla škola. Snad počáteční šok, by vystřídala panika, paniku by vystřídala nervozita a nervozita by se postupem času stávala tak slabou, že bych se nakonec dokázala vrátit zpět do běžných kolejí, ještě do dob, kdy jsem na tuto školu nechodila. Či bych se jen otřepala a život by šel dál. Člověk nikdy neví přesně, co by udělal a jak by se zachoval.

25 Felicitas Frobisherová 7. ročník, primuska
Moje rodina: Pocházím z mudlovské, ale starobylé rodiny, naši předkové sahají až k habsburské císařovně Klaudii Felicitas a k britskému pirátovi Martinu Frobisherovi. Rodiče jsou mudlové, vlastně úplně normální, nenápadní, většinu času na zabití, jako všichni rodiče, věnují se tomu nejnudnějšímu z mudlovských povolání - účetnictví. Mladší bráška Pískomil studuje taky v Bradavicích. S čím jsem si hrála jako malá: Mladší bráška, případně pes. No, komu se podaří mít živou panenku a živého plyšáka? S čím si hraju teď: Pořád s bráškou, i když vyrostl. A se sáňkama. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Šla bych do trosek hledat svoje věci a oblíbené spolužáky.

26 Iva WildDragon 7. ročník Moje rodina: Pocházím ze starodávného rodu WildDragonů, narodila jsem se půldračici Safiře a půldrakoelfu Bregolasovi. Také mám mladší sestřičku Zdeňku, která rok navštěvovala Hogwarts, poté však dostala úžasnou nabídku studovat u velmistra a proto se vrátila na naši rodnou planetu Krynn. A ještě mám nevlastního dračího brášku Fidorku, který se mnou bydlí na hradě a často se potlouká po Zakázaném lese. S čím jsem i hrála jako malá: Mou nejoblíbenější hračkou bylo nefunkční vyřezávané koště s hlavicí tvaru dračí hlavy. Na naší planetě totiž nemáme létající košťata, ale mezigalaktickou promítací myslánku z pozemských famfrpálových zápasů ano  S čím si hraju teď: Nyní si hraji s plyšákama, kterých je na Příčné ulici opravdu hodně  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Uhnula bych před padajícím kamením, dostala bych z pod trosek tolik obyvatel hradu, kolik bych jen dokázala, a pak bychom za pomoci společného kouzla, i se skřítky a všemi obyvateli Lesa školu opět zprovoznili tím nejsilnějším Reparo, co kdy tato planeta zažila 

27 Gilnien Fólear 1. ročník r.s.
Moje rodina: Pocházím z čistě mudlovské rodiny, ovšem o kouzelnickém světě toho vím hodně od svého kouzelnického strýčka. Jednou jsme spolu na chatě sekali dříví (respektive on sekal a já podávala špalky), když tu si mě nevšiml a nechtěně mě praštil sekerou do hlavy. Ta se jako zázrakem proměnila v gumové kladívko, takže rozseknutá hlava a krev se nekonali. Když strýček poznal, co ve mně je, neostýchal se mi prozradit tajemství kouzelnického světa. S čím jsem si hrála jako malá: Lego. Jde o maličké kostičky, plátky a jiné tvary umělé hmoty, které do sebe nějakým způsobem zapadají. Teoreticky se z nich dá postavit cokoli. A ty nejvíce vytuněné mají ještě takové vychytávky, jako třeba legové panáčky, koníčky, vysílačky, atd. S čím si hraju teď: Puzzle. Pořád se vracím k mudlovským hračkám. V tomto případě jde o obrázek, který je rozstříhaný cca na 1000 kousků a musí se složit bez použití kouzel znovu do původní podoby. Co bych dělala, kdyby spadla škola: Záleželo by na tom, jestli bych v ní zrovna byla přítomná. Kdyby ano, tak už bych asi nedělala nikdy nic. Kdyby ne, dala bych si na pár týdnů oddech, a pak bych se zkusila přihlásit možná někam jinam.

28 Vendesousa Asio Otusová 2. ročník r.s.
Moje rodina: Moje rodina je taková půl napůl. No, i když… Můj táta není kouzelník, ale není ani mudla. Moje mamka je kouzelnice, ale nestudovala v Bradavicích. Po otci jsem upírka a po matce kouzelnice  Ale pšššt ať se nerozkřikne  Mám ještě dvě ségry a jedno dvojče. Dvojče Lucifera byla první z rodiny, komu přišel dopis z Bradavic, chodila do Nebelvíru. Další komu přišel dopis z Bradavic jsem byla já. Starší ségra Štěpánkosousa učí v kouzelnické škole v Kopytí Noře. Mladší ségra Petrusousa má kouzelnické kadeřnictví v Salamandřím Oušku. Jsme velká rodina a najdete nás rozseté po celé republice. Vánoce obvykle trávíme za polární kruhem, odkud pochází mamka. Táta pro zábavu chová rozličná kouzelná i nekouzelná zvířata, mamka pěstuje všemožnou květenu. Žijeme v tvrzi Soví hnízdo. Poslední dobou jsme trochu ujetí do cestování po mudlovsku, což je velký adrenalin. S čím jsem si hrála jako malá: Se ségrama jsme většinou hrály různé kouzelnické hry jako na Urkany a Mlsná škrkno pojď na mléko. Pak jsme taky hráli jednu hru, co nás naučil táta, jmenovala se Kdo kousne víc, vyhrál  Také jsme měly takové zmenšené napodobeniny třaskavých skvorejšů, hypogryfů, jednorožců, vlkodlaků a dalších zvířátek, z toho jsme se stavěly ZOO. S čím si hraju teď: Teď si hraji v soubojovém klubu, s kachničkou Ejmonkou a až mi mamka doveze olgoje chorchoje, tak si budu hrát s ním. Také je mojí velkou hračkou mudlovská kuchyně, i když tátu pořád nebaví opravovat stěny po explozích. Musím ale říct, že tomu vaření začínám přicházet na kloub  Co bych dělala, kdyby spadla škola: Zkontrolovala bych, jestli se mi nepotrhal pytel. Pak bych si zanotovala písničku Hog nám spadnul, Hog nám spadnul, kdopak nám ho postaví, žlutá kačka není doma, Nim to bez ní neumí. No a nakonec bych si oblékla záchranný kruh a helmu a šla tahat přeživší z trosek.