Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Správní právo MOST FBI Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Správní právo MOST FBI Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO."— Transkript prezentace:

1 Správní právo MOST FBI Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO

2 Základní práva a svobody Dovršení snah o uznání základních práv a svobod na území ČR Zkušenost s totalitním režimem Aktivity Závěrečný koš konference KBSE Helsinky 1975 – ČSSR formálně se zavázala k dodržování práv občanů Reakce na další nedodržování: Charta ´77 VONS Několik vět aj.

3 Charta 77 Charta 77 byla neformální československou občanskou iniciativou, která kritizovala „politickou a státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách.občanskou iniciativoulidskýchobčanských právČSSR Konference o bezpečnosti a spolupráci v EvropěHelsinkách Impulsem pro vznik byla také kauza hudebníků skupiny The Plastic People of the Universe Iniciativa působila v letech 1977 až Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna Prohlášení Charty 77 Autory, organizátory a prvními signatáři byli Václav Havel, Jan Patočka, Zdeněk Mlynář, Jiří Hájek, a Pavel Kohout.Václav HavelJan Patočka Zdeněk MlynářJiří HájekPavel Kohout Signatáři reprezentovali odlišná povolání, politické postoje i náboženská vyznání. V roce 1977 vznikl v Paříži Mezinárodní výbor na podporu zásad Charty 77 v Československu Extrémními příklady teroru ze strany tajné policie byla smrt prvního mluvčího charty Jana Patočky, který zemřel 13. března 1977 po osmihodinovém výslechu nebo případ Pavla Wonky, který byl po vykonstruovaných procesech opakovaně vězněn; zemřel v roce 1988 v královéhradecké věznici v 35 letechJana PatočkyPavla Wonky Řada z nich se výrazně zapojila do veřejného života po Sametové revoluci v roce 1989Sametové revoluci1989

4 Plastic people (I.M.Jirous, M.Hlavsa)

5 VONS Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) bylo sdružení občanů založené 24. dubna 1978, jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy lidí vystavených pro politické přesvědčení a činnost trestnímu stíhání nebo policejní či justiční zvůli (případně i dalším formám útlaku). Zároveň se snažil těmto osobám pomáhat.24. dubna1978 trestnímu stíhánípolicejníjustiční zvůli VONS těsně navazoval skrze své poslání i členy na Chartu 77. Chartu 77 Jeho členové a aktivisté byli pro své členství a činnost komunistickým režimem krutě pronásledováni. komunistickým

6 Několik vět Petice Několik vět byl dokument vypracovaný hnutím Charta 77 na jaře roku 1989 a zveřejněný 29. června.Charta Bylo v něm vzneseno 7 požadavků: Aby byli okamžitě propuštěni všichni političtí vězňové. Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací. Aby přestaly být kriminalizovány a pronásledovány různé nezávislé iniciativy a začaly být konečně chápány i vládou jako to, čím v očích veřejnosti už dávno jsou, totiž jako přirozená součást veřejného života a legitimní výraz jeho různotvárnosti. Zároveň by neměly být kladeny překážky vznikání nových občanských hnutí, včetně nezávislých odboru, svazu a spolku. Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách. Aby byly respektovány oprávněné požadavky všech věřících občanů. Jako kontaktní osoby byly pod peticí uvedeni Stanislav Devátý, Václav Havel, Jiří Křižan a Saša Vondra.Stanislav DevátýVáclav HavelJiří KřižanSaša Vondra Petici podepsali například Zdeněk Svěrák, Jiří Bartoška, Jan Čenský, Rudolf Hrušínský, Martin StropnickýZdeněk SvěrákJiří BartoškaJan ČenskýRudolf HrušínskýMartin Stropnický

7 Listina základní práv a svobod Jde o součást ústavního pořádku (srov. Čl 112 Ústavy) Ústavní pořádek je chápán jako ústavní řád, soubor předpisů (ústavních zákonů) tvořících ústavu ČR (v širším slova smyslu) Jde o usnesení č.2/1993 Sb., předsednictva ČNR z

8 Preambule Nejde jen o proklamaci! Jsou formulovány nejvýznamnější principy, na kterých úprava stojí uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím

9 Členění Listiny Hlava 1 – Obecná ustanovení Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Hlava 3 – Práva národnostních a etnických menšin Hlava 4 – Hospodářská, sociální a kulturní práva Hlava 5 – Právo na soudní a jinou ochranu Hlava 6 – Ustanovení společná Hlavy jsou dále členěny na články

10 Hlava 1 – Obecná ustanovení Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky

11 Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Každý je způsobilý mít práva. Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být zbaven života. Trest smrti se nepřipouští. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

12 Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Vlastnictví zavazuje. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.

13 Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem. Stejně se zaručuje tajemství zpráv (včetně sms) podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

14 Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody Svoboda pohybu a pobytu je zaručena. Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem (pozor na občany EU ESD Van Duyn v. Home Office (41/74) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena.

15 Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody – POLITICKÁ PRÁVA Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepřípustná. Svobodu projevu lze omezit zákonem Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu (proč to zde je?)

16 Hlava 2 – Lidská práva a základní svobody – POLITICKÁ PRÁVA Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod (právo na odpor)

17 Hlava 3 – Práva národnostních a etnických menšin Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje: všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též a) právo na vzdělání v jejich jazyku, b) právo užívat jejich jazyka v úředním styku, c) právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.

18 Hlava 4 – Hospodářská, sociální a kulturní práva Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci

19 Hlava 4 – Hospodářská, sociální a kulturní práva Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon

20 Hlava 4 – Hospodářská, sociální a kulturní práva Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající zdravotní podmínky. Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách Každý má právo na příznivé životní prostředí

21 Hlava 5 – Právo na soudní a jinou ochranu Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. Všichni účastníci jsou si v řízení rovni Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby.


Stáhnout ppt "Správní právo MOST FBI Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO."

Podobné prezentace


Reklamy Google