Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 1 Vývoj na Zemi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 1 Vývoj na Zemi."— Transkript prezentace:

1 Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 1 Vývoj na Zemi

2 Vývoj Země 1 – vznik pevnin 2 – prahory 3 – starohory 4 – prvohory 5 – druhohory 6 – třetihory 7 – čtvrtohory

3 Starohory a prahory Země jako kosmické těleso vznikla v procesu vývoje sluneční soustavy podle měření a propočtů před 4,7 mld. let, nejstarší horniny jsou 3,8 mld. let staré. Prekambrium (prahory+starohory) trvalo asi 4 mld. let, tj. přibližně 88 % stáří Země. Na počátku velmi často pronikalo na povrch Země horké magma,vznikala postupně horstva. Z mohutných horkých dešťů vznikly první praoceány. Kyslík se začal kumulovat v atmosféře a hydrosféře. Vítr, voda a změny teploty způsobují erozi. V moři se objevují jednobuněčné organismy, mnohobuněčné organismy asi před 1 mld. let. Hlavní skupiny rostlin: sinice, řasy. Hlavní skupiny živočichů: prvoci, láčkovci, kroužkovci, členovci.

4 Kontinenty Po dalších mnoha milionech let už bylo vidět bouřící oceán a také i velkou pevninskou desku, kterou dnes vědci nazývají Pangea. Vše dále chladlo a v důsledku mohutné tektonické činnosti se pevninská deska začala trhat. Tak vznikly dva samostatné prakontinenty Laurasie a Gondvana. A uplynulo ještě mnoho dalších stovek milionů let, než tvář kontinentů získala dnešní podobu. Země se ještě více zhustila a zmenšila tak svůj průměr na dnešní velikost. Zformovala se atmosféra.

5 Rozmístění kontinentů před 250 mil. lety (prvohory) Rozmístění kontinentů před 150 mil. lety (druhohory) Rozmístění kontinentů před 20 mil. lety (třetihory)

6 Prvohory Nejdůležitější a nejběžnější skupinou kambria jsou trilobiti. Tvoří asi 60 % všech živočichů na mořském dně mil. kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm

7 Silurské moře bohaté na plže, mlže, hlavonožce

8 V devonském moři se velmi daří živočichům i rostlinám, poprvé se objevují moderní ryby, daří se suchozemským rostlinám (kapradiny, přesličky), bezobratlí živočichové úspěšně kolonizují Zemi a objevují se první obojživelníci.

9 Křídlatý hmyz dosahuje během karbonu prvního maxima svého rozvoje (švábi, pravážky s rozpětím křídel až 75 cm, pavouci, první jepice), rozvíjejí se stonožky a na suchou zem vystupují různorodí obojživelníci, ze kterých se ve svrchním karbonu vyvíjejí první plazi.

10 Na Zemi rostou i více organizované nahosemenné rostliny a ve svrchním karbonu se objevují první jehličnaté rostliny. Na Zemi vznikají v močálech a zarostlých pánvích obrovská ložiska uhlí

11 Druhohory Pangea se rozpadá na menší celky. Po velkém vymírání na konci permu nastává nová etapa vývoje organismů. Začínají se vyvíjet velice úspěšné skupiny plazů nazývané dinosauři. Z rostlin cykasy a jinany mil. trias, jura, křída Tyrranosaurus rex Melanorosaurus

12 Pteranodon přes 8 m v rozpětí

13 Koncem křídy zasahuje druhohorní faunu rána v podobě rozsáhlého vymírání. Vysoká koncentrace iridia svědčí o dopadu velkého mimozemského tělesa na Zem, přibližně do oblasti Yucatánského poloostrova (Karibská oblast). Dopadem vymrštěný mrak zastínil zemský povrch na velkém území, důsledkem čeho došlo k značnému ochlazení. Postiženi byli nejenom dinosauři. Stále víc se prosazují zástupci krytosemenných rostlin.

14 Třetihory Rozdělení kontinentálních desek zhruba souhlasí s dnešním, pouze vzdálenost mezi nimi je menší. Obratlovci jsou jak v moři, tak i pevninách zastoupeni relativně hojnými želvami, sladké vody obývají staré skupiny krokodýlů. Počátkem třetihor se rychle rozvíjí ptáci a savci mil. Archaeopteryx je možným spojovacím článkem mezi plazy a ptáky. Předpokládá se, že s výbavou ostrých zubů a dlouhých nohou nemohl být býložravcem.

15 Brontotherium, býložravec asi před 35 mil. let Deinotherium, 3 m vysoký Hyracotherium, 60 cm, předstupeň koně Phorusrhacos, 3 m vysoký dravec Fauna savců se skládá nejčastěji z koňů, chobotnatců, nosorožců, vepřů a hrochů. Z počátku třetihor už známe mnoho skupin primátů (opice) a začínají se už objevovat i první předkové člověka. Na našem území rostou v této době palmy, magnólie, fíkusy, skořicovníky aj. Mírná pásma pak obývají vrby, topoly, břízy, duby a javory.

16 Předchůdci člověka Australopithecus je hojně rozšířený převážně v Africe. Nejstarší jedinec je starý asi 3,8 mil. let. Byl sběračem a lovcem. Při těchto činnostech používal primitivní kamenné nástroje, ale nijak je neupravoval ani neopracovával. O něco mladší je Homo habilis (člověk zručný), nejstarší primát rodu Homo. Chodil již vzpřímeně, měl větší obsah mozkovny a používal vědomě opracované nástroje.

17 Čtvrtohory Charakteristické je střídání dob ledových a meziledových. Probíhá tělesný a duševní rozvoj člověka. Složení fauny ale i flóry se mění podle klimatu ovlivněného rozšiřováním nebo ústupem kontinentálních ledovců. V dobách ledových jsou u nás hojní koně, mamuti, nosorožci, pižmoni, sobi, bizoni, polární lišky a medvědi. V meziledových dobách se daří především slonům, jelenům, srncům, daňkům, medvědům, vepřům, šavlozubým tygrům a primátům. Do čtvrtohor zasahuje nejstarší forma rodu Homo - Homo habilis (člověk zručný). Umí si již vyrábět primitivní kamenné nástroje. Pokročilejší je Homo erectus (člověk vzpřímený), který vyrábí charakteristické kamenné nástroje a umí již používat oheň. Zachovávají se i jejich trvalejší sídliště. V průběhu čtvrtohor nastupuje do konkurenčního boje Homo sapiens (člověk rozumný) a to ve dvou variantách - Homo sapiens neanderthalensis a Homo sapiens sapiens. Vyrábí dokonalé kamenné a kostěné nástroje, dokáže rozdělat oheň, rozvíjí se jeho řeč a loví již ve vysoce organizovaných tlupách. Sapientní varianta nakonec vyšla z konkurenční soutěže vítězně díky dalšímu rozvoji intelektu. 2 mil. - dosud

18 Lebka šavlozubého tygra Jeskynní medvěd Cervus macroceros

19 Homo sapiens neanderthalensis

20 Hominizace a sapientace Hominizace Hlavními projevy změny, při kterých se podstatně změnila stavba těla:  vzpřimování těla a změny v tvaru nohou a pánve  zdokonalování stavby horních končetin a jejich uvolňování na práci  zplošťování tváře, zvětšování mozku, vyklenutí mozkové části lebky, změny v tvaru chrupu Sapientace Většina změn se týká lebky a mozku  rozvoj mozkových polokoulí (hlavně jejich kůry) a předního mozku  zvýšení čela  zkrácení zubních oblouků  zmenšení nadočnicového valu  dokonalé vzpřímení těla

21

22 ROD: HOMO VZHLEDNÁSTROJE A ZBRANĚ, OBYDLÍ OBŽIVA A ZPŮSOB SOUŽITÍ NEJBLIŽŠÍ NALEZIŠTĚ V ČR DRUH: HOMO HABILIS Malá mozkovnaKamenný sekáč Dočasné úkryty: převisy skal, větve stromů Sběr Lov menších zvířat Malé tlupy Nejsou DRUH: HOMO ERECTUS Mnohem větší postava Větší mozkovna Nadočnicové oblouky Pěstní klín Dřevěný oštěp Využíval oheň Převisy skal a jeskyně Sběr Lov větších zvířat Větší tlupy (20 – 30) Stránská skála u Brna DRUH: HOMO SAPIENS Mozkovna jako my Nadočnicové oblouky Kamenné a kostěné hroty Dokonalejší nástroje: škrabadla, drásadla, nože Rozdělával oheň Jeskyně a jednoduché přístřešky z větví a kůží Lovil určitý druh zvěře: sobi, mamuti, srstnatí nosorožci Stravu doplňoval sběr Početnější tlupy Šipka u Štramberka Předmostí u Přerova Kůlna v Moravském krasu Ochoz u Brna PODDRUH: Člověk neandrtálský Vzhledem se přizpůsobil podmínkám doby ledové: nižší postava, mohutnější kostra, krátké končetiny, mohutné nadočnicové oblouky Zčásti vyhynul, zčásti splynul s člověkem rozumným DRUH: HOMO SAPIENS SAPIENS Neliší se od nás Vznikly lidské rasy Luk a šípy Čepele z pazourku Jednoduchá obydlí z kostí a kůlů pokrytá kůžemi Lov velkých zvířat: mamuti, sobi, jeskynní medvědi Maso sušili a udili Vznikaly rody Pavlov Dolní Věstonice Brno Předmostí u Přerova

23

24

25 Domestikace DruhDobaMísto chovuPoužití sob př. n. l. severní Euroasie tah, maso koza 7000 Persie,Anatolie maso, mléko, kůže, srst ovce 6500 stepi u Kaspického moře maso, mléko, vlna kráva 6000 Anatolie (údolí Indu 2500 př. n. l. ) maso, mléko, tah prase 6000 Anatolie maso, kůže osel 4000 Egypt tah, jízda, mléko mezek 3000 Sumer tah Domestikovaní savci mezi až lety př. n. l. (podle Fredericka Everarda Zeunera, 1963)

26 Dej 1 Vývoj na Zemi Použity materiály, obrázky z www stránek: Burian Z., Špinar V. Z.: Velká kniha o pravěku. Artia, Praha 1983 Burian Z., Záruba B.: Svět vymřelých zvířat. Artia, Praha 1983 Beneš J., Berger Z.: Pravěká zvířata. SPN, Praha 1992 Kronika Země 1999 Kronika lidstva 1998 rvp.cz bioweb.genezis.eu yoohoo.euweb.cz/cantor2004/aktual/aktual9-07/9paleo.html Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí


Stáhnout ppt "Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 1 Vývoj na Zemi."

Podobné prezentace


Reklamy Google