Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Estetika I Barbora Řebíková 731 588 021)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Estetika I Barbora Řebíková 731 588 021)"— Transkript prezentace:

1 Estetika I Barbora Řebíková )

2 Estetický prožitek

3 … Estetický prožitek (zážitek či zkušenost) lze jednoduše definovat jako: konkrétní, individuální prožitek estetického objektu.

4 Nezainteresovanost estetického prožitku

5 Přesun pozornosti od praktického zájmu k estetické hodnotě. Estetická hodnota se obrací na vyšší úrovně vývoje psychiky, vědomí a osobnosti, na úrovně, které jsou schopny tuto hodnotu vnímat. Např. různé druhy vnímání sekery

6 Ne všechny nezainteresované postoje jsou postoji estetickými nutný je nástup sebereflexe intence estetické hodnoty zájem o estetický objekt

7 „divácký postoj“ Únik z reality „Estetický eskapismus“ Řetězové sledování filmů Obsedantní hltání četby apod.

8 Estetická distance

9 … Estetická distance tvoří rámec estetického prožitku, společný pro všechny estetické zážitky, ale každý estetický zážitek je jedinečným vyplněním tohoto rámce.

10 Estetická distance Prostorová Časová Poddistancování – „malá vzdálenost“ (naivní kovbojové střílející na indiány na plátně) Předistancování – „velká vzdálenost“ (ztráta zájmu) buď přílišné zaměření na sebe či na dílo Srv. V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s )

11 předistancování Záleží nejen na vnímateli, ale i na díle Tabu (Salman Rushdie, Hermann Nitsch) Komplikovaná témata

12 Vliv (význam) estetického prožitku Estetický prožitek mění osobnost Slouží jako nástroj odblokování vštípených vzorců chování (V estetické distanci vydržíme i u otřesných témat) „katarze“

13 … „Funkce estetické distance v interakci vnímatele a estetického objektu (slovníkem strukturalismu lze říci prakticky synonymně, aktualizace a dominance estetické funkce objektu) a její hranice upozorňují na důležitou roli, kterou hraje estetický prožitek v celku životních zkušeností: intenzivní estetický prožitek totiž mění osobnostní strukturu svého nositele a vykonavatele.“ (V.Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 56.)

14 … Změna buď malá, nebo velká až po ojedinělé zážitky osvícení. Působení prožitku do minulosti (ovlivňuje v paměti uložené poznatky o tom „jak se věci mají“) i budoucnosti (vliv na očekávání, touhy, přání)

15 Ego obrana Proti takové změně působí tzv. ego obrana snažící se zachovat a udržet stávající strukturu osobnosti. Snaha o zachování „ontologické jistoty“ „Tolerance vůči víceznačnosti“ „Vnímatel se sklonem k zachování svého já beze změn, bránící se poznatkům, prožitkům i emocím, které by mohly nabourat pracně vybudovanou jistotu jeho pozice ve světě, jeho hierarchii hodnot, bude odmítat prožitky, které by tuto jistotu mohly narušit.“ V.Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 56.)

16 Příslib slasti Umění a celá sféra estetických prožitků ovšem poskytují prostor, kde funguje příslib slasti (např. prožitek krásy) jako návnada. Vnímatel v rámci estetické distance „stráví“ i to, co by v praktickém postoji rozhořčeně odmítl, „neustál“.

17 … „Právě estetický objekt umožňuje vnímateli, aby se v rámci sebereflektujícího dlení v estetické distanci dostal sám sobě,pod kůži´, aby se třeba díky vcítění do románových či filmových postav a pohybu po nosné vlně konstituce estetického objektu ocitl v situacích, v nichž otevírá řešení problémů, před kterými by ho jinak jeho ego obrana zaštítila.“ V.Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s )

18 Jak nás estetické prožitky mění? Získáváme: Poznání? Zkušenost? Sebepoznání? Schopnost ovládat emoce? Etická znalost?

19 Souvislost umění a poznání

20 Estetický kognitivismus Základy estetického kognitivismu stojí na předpokladu, že umění je hodnotné coby zdroj poznání. Diskuse v rámci estetického kognitivismu se týkají především druhů tohoto poznání a způsobů, jimiž nám ho umění může poskytovat.

21 několik rovin možného přístupu Vztah umění – poznání nabízí několik rovin možného přístupu. zaměření na jeden či druhý pól tohoto vztahu, tj. buď na umění, nebo na poznání

22 … Přesvědčení, že umění nám může poskytovat poznání má velmi hluboké kořeny a dlouhou tradici. Označení estetický kognitivismus se však nejčastěji používá pro teorie anglo-amerických autorů druhé poloviny 20. století. Všichni shodně odpovídají na první a základní otázku estetického kognitivismu – je umění zdrojem poznání? – kladně. Na další už nikoli. např. čemu se díky umění učíme či jakým způsobem nám umění poznání poskytuje? Odpovědi se velmi liší a vytvářejí rozmanitý teoretický proud

23 … jedním z nejvlivnějších proudů v současné diskusi estetického kognitivismu o druzích poznání je diskuse o etické znalosti a morálním poslání uměleckých děl

24 Platón Umění v Platónově pojetí nemá kognitivní povahu ve smyslu poskytování pravdivého poznání skutečnosti, ale má vzdělávací funkci v otázkách etických.

25 … Jak by měli básníci skládat své básně, aby člověka správně vychovávaly - druhá a třetí kniha Ústavy. Ve svém plánu ideální obce navrhuje dozírat na skladatele bájí, aby skládali pouze báje vhodné pro výchovu. Některé Homérovy báje zakazuje vykládat, protože „mladá duše“ ještě není schopna rozeznat, co je pouhým příměrem a vše, co slyší, se do ní nesmazatelně a nezměnitelně otiskne.

26 … „Naopak hleďme, jak bychom děti přesvědčili, že se nikdy nevyskytlo žádné nepřátelství občana proti občanu a že takové počínání jest hříšné: takové věci musí jim vypravovati hned v mládí starci i stařeny a také básníky třeba donucovati, aby pro dospívající mládež v tomto smyslu vytvářeli své báje.“ (Platón, Ústava, OIKOYMENH, Praha 2003, 378d.)

27 … Platón navrhuje, aby první vypravování, obsahovala pouze krásné a mravné myšlenky, a tím přispívala k výchově. Umění v jeho pojetí má výchovný charakter a podléhá proto přísné cenzuře. Zákony

28 Aristoteles Umění nám poskytuje poznání obecně platných principů. Je výsledkem tvůrčí činnosti umělce napodobujícího obraz, jenž má „ukrytý v duši“. Základní předpoklad Aristotelovy teorie spočívá v přesvědčení, že umění nám poskytuje poznání a je poznáním umožněno.

29 … Poznání, jež nám dle Aristotela umění poskytuje, není v žádném smyslu banální či vzdálené podstatě věci. Umění naopak umožňuje podstatu nazřít a na základě tohoto nazření je také umožněna jeho tvorba.

30 … Zatímco pro Platóna mimésis představuje nápodobu smysly vnímatelných jednotlivin, zjevného zjevu věci, pro Aristotela může být do jisté míry idealizujícím způsobem zobrazení.

31 … „Malíř nebo jiný výtvarný umělec musí napodobovat pokaždé jedním ze tří způsobů: buď jaké věci byly, nebo jsou, nebo za jaké se pokládají a jakými se zdají, nebo jaké býti mají.“ Aristotelés, Poetika, OIKOYMENH, Praha 1993, s. 41.

32 … Nápodoba je podle Aristotela nástrojem poznání, díky němuž si osvojujeme první poznatky. Napodobování je dle něj lidem vrozeno. „Zdá se, že básnictví vůbec vzniklo asi ze dvou příčin, a to přirozených. Neboť předně jest napodobování lidem vrozeno od malička, a tím se právě liší člověk od ostatních živočichů, že si libuje v napodobování a že si osvojuje první poznatky napodobováním.“

33 Katharsis Usměrnění (uměření) emocí Viz Petr Osolsobě, Umění a ctnost, Barrister & Principal, Masarykova univerzita 2013

34 Morální, etická znalost - současnost Umění má podle jednoho proudu estetického kognitivismu morální charakter. Poskytuje nám vědomosti o podstatě našich přesvědčení a názorů na svět, především v oblasti našich morálních soudů, tj. v oblasti etiky.

35 … Marthy Nussbaum – etika nám může nabídnout pouze „nástin“ toho, co znamená například „dobrý život“. K úplnému pochopení konkrétních životních situací však potřebujeme odpovídající morální vizi, jež můžeme získat (pouze?) z uměleckých děl literatury.

36 … Mathew Kieran – umění poskytuje morální znalost. Část textů věnována oblasti obscénního a pornografického umění. Mají i tato díla morální hodnotu a jaký je vztah této hodnoty k hodnotě estetické? Noël Carroll - umění, konkrétně literatura, nám pomáhá pouze více objasnit a vysvětlit naše již existující morální znalosti (pre-existing moral knowledge), ale neposkytuje nám žádné nové. Oliver Conolly, Bashshar Haydar umění nám tyto nové znalosti poskytuje a zároveň může ty již stávající více objasňovat.

37 Estetická distance coby rámec Estetická distance tvoří rámec estetického prožitku, společný pro všechny estetické zážitky, ale každý estetický zážitek je jedinečným vyplněním tohoto rámce.

38 … Rámec tvořený estetickou distancí není statický ale dynamický. Proměňuje se po celou dobu estetické recepce.

39 Reflektující estetické já objektový pól estetický objekt reflektované já

40

41 Rozštěp současné estetiky Důraz kladen: buď na objektový pól nebo na reflektující já

42 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Estetika I Barbora Řebíková 731 588 021)"

Podobné prezentace


Reklamy Google