Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prvoci Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 1 Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 9 Autor:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prvoci Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 1 Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 9 Autor:"— Transkript prezentace:

1 Prvoci Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/ Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 9 Autor: Jiří Horký

2 Prvoci evolučně nejníže postavení živočichové s jednobuněčným tělem rozšířeni kosmopolitně asi 60 tisíc druhů prvoků cytoplazma prvoků je bezbarvá – ektoplazma = vnější, homogenní cytoplazma – entoplazma = vnitřní, řidší ektoplazma se zrnitou strukturou pelikula – tuhá blanka, ve které je tělo, u bičíkovců, nálevníků, výtrusovců 2

3 organely (ústroječky) = specializované části buňky, zajišťují v těle prvoka životní pochody  organely opory a ochrany  např. pelikula bičíkovců, schránky kořenonožců  cysty = ochranné zařízení mnoha druhů prvoků  axostyl = fibrilární tyčinka  organely pohybové  panožky kořenonožců  bičíky bičíkovců  brvy nálevníků  undulující membrána 3

4  organely trávicí  trávicí vakuola, buněčná ústa, buněčná řiť  organely vylučovací a osmoregulační  např. pulzující vakuola - uvnitř těla udržuje stálý osmotický tlak  organely smyslové  umožňují reakci prvoků na podněty z vnějšího prostředí  krásnoočko – stigma  trepka – neuromotorický aparát koordinuje pohyb brv 4

5  Organely umožňující rozmnožování prvoků  nepohlavní rozmnožování – u prvoků běžnější, mateřská buňka se dělí (mitóza) na dvě dceřiné, které časem dorostou dělení podélné – bičíkovci dělení příčné – nálevníci pučení – rournatky schizogonie (rozdělení mateřské buňky na větší počet buněk dceřiných) - výtrusovci 5

6  pohlavní rozmnožování – méně obvyklé, fylogeneticky mladší – význam: zvýšení životaschopnosti nově vzniklých jedinců – dva typy kopulace – bičíkovci, kořenonožci, výtrusovci, dva jedinci, představující pohlavní buňky, splývají konjugace – typická pro nálevníky, zcela zvláštní způsob rozmnožování, dochází pouze k částečné výměně hmoty mikronukleů 6

7 Systém prvoků kmen: Bičíkovci kmen: Kořenonožci kmen: Paprskovci kmen: Výtrusovci kmen: Hlenky kmen: Nádorovky kmen: Nálevníci kmen: Krásnoočka kmen: Obrněnky 7

8 Kmen: Bičíkovci zdrojem pohybu je bičík základní tvar těla je tvar vřetenovitý pelikula – umožňuje variabilitu bičíkovci rostlinní – autotrofní druhy, jsou schopné fotosyntézy bičíkovci živočišní (Zooflagellata)– heterotrofní druhy 8

9 Zooflagellata (živočišní bičíkovci) nikdy neobsahují chlorofyl živí se heterotrofně – vstřebávání celým povrchem těla volně žijící druhy – trubénka Haeckelova – živí se organickými zbytky a bakteriemi na dně vodních nádrží – bičenka poševní – v současnosti velmi rozšířená prvok, v důsledku promiskuity, způsobuje nemoc trichomoniázu (přenašeči muži, i když sami příznaky nemoci netrpí) 9

10 – lamblie střevní – způsobuje horečnaté záněty tenkého střeva – trypanosoma spavičná – rozšířená v tropech, způsobuje spavou nemoc má štíhlé tělo s jedním bičíkem a ploutvičkovitou undulující membránou parazituje v krevní plazmě, lymfě a mozkomíšním moku přenašeč moucha tse – tse (bodalka) způsobuje zduření uzlin a stále se opakující horečky odebírá z krevní plazmy živiny, období aktivity se zkracuje a doba spánku se prodlužuje, až se neprobudí - smrt 10

11 Kmen: Kořenonožci Panožky – pohyb a získávání potravy – fagocytóza Měňavky – netvoří schránky – měňavka velká – žije v detritu stojatých vod, – měňavka zemní – žije v mechu – měňavka úplavičná – střevní parazit, horečky, krvavé průjmy – panoženka měňavková – v bahně stojatých vod 11

12 Krytenky – sladkovodní, chitinové schránky s nalepenými zrnky písku – rozlitka hruškovitá – štítovka obecná Dírkonošci – v moři – vícekomůrkové, spirálovité schránky z uhličitanu vápenatého – nitkovité panožky, většina je fosilních – horninotvorný činitel – schránky mrtvých jedinců se hromadily na dně oceánů 12

13 Kmen: Paprskovci Slunivky – sladkovodní rašeliniště – drobné panožky vystupující všemi směry – schránky z oxidu křemičitého nebo chitinu Mřížovci (Radiolaria) – plankton teplých moří – chitinové kulovité schránky a vnější schránky křemičité – symbióza s jednobuněčnými řasami – schránky odumřelých jedinců tvoří na dně radioláriové bahno – horninotvorný činitel 13

14 Kmen: Výtrusovci Osmotrofní endoparazité Střídají hostitele a pohlavní a nepohlavní generaci Hlavní hostitel – probíhá v něm pohlavní rozmnožování Původci nemocí člověka i hospodářských zvířat Hromadinky, kokcidie, krvinkovky, piroplazmy 14

15 Kokcidie Kokcidie jaterní – záněty žlučovodů králíků a zajíců – kokcidióza – pohlavní cyklus – oplozená zygota vzniklá ve žlučovodech se mění v oocystu se žlučí do střev a s výkaly ven. Na vzduchu se rozpadá (sporogonie) a tato jednotlivá infekční stádia se s potravou rozšiřují do dalších jedinců – nepohlavní cyklus – v játrech se schizogonicky množí – bělavá hnisavá ložiska – játra jsou nepoživatelná 15

16 Kokcidie Toxoplazma gondii – nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjející se plod – teploty, zduření mízních uzlin, únava – přenosná ze zvířat (neznámé kočky) 16

17 Krvinkovky Zimnička čtvrtodenní (třetidenní, tropická) – napadají červené krvinky, ve kterých se schizogonicky množí (dle druhu zimničky) – střídají se záchvaty horečky a zimnice – přenašeč komár rodu anopheles – léčba chininem - alkaloid z kůry chinovníku – v tropech a subtropech – boj s nemocí spočívá v hubení komárů – do vodních nádrží se vysazují ryby živící se jejich larvami 17

18 Kmen: Hlenky jednojaderné myxaméby nebo myxomonády živí se bakteriemi nebo saprofyticky organickými látkami, někteří parazitují množí se nepohlavně – dělením při pohlavním rozmnožování tvoří mnohojaderná plazmódia za určitých podmínek se z plazmódia vyvíjí výtrusnice slizovka 18

19 Kmen: Nádorovky paraziti rostlin tvoří paraplazmodia – mnohojaderná cytoplazma na rostlině tvoří nádory nádorovka kapustová – nádory na kořenech brukvovitých rostlin Hlenky a nádorovky jsou řazeny mezi prvoky houbového charakteru 19

20 Kmen: Nálevníci nejsložitější prvoci tělesnou stavbou brvy trepka velká na povrchu pelikula buněčná ústa, buněčná řiť potravní vakuola putuje po cyklóze pulzující vakuola 1-2 – osmoregulace, odstranění zplodin organizmu neuromotorický aparát – koordinace brv 20

21 21 (1)

22 Trepka velká – jsou indikátory znečištění vod organickými nečistotami – makronukleus – vegetativní fce – vylučuje trávicí enzymy do potravní vakuoly – mikronukleus – rozmnožovací fce – rozmnožování nepohlavní – příčné dělení pohlavní – konjugace 22

23 další zástupci chobotěnka husí slávinka obecná mrskavka modrá bachořec – v bachoru přežvýkavců štěpí celulózu rournatky – v dospělosti přisedlé 23

24 Kmen: Krásnoočka převážně ve sladkých vodách znečištěných organickými látkami zelené povlaky na dně nebo při hladině chloroplasty získané sekundární endosymbiózou, chlorofyl a + b, karoteny a xantofyly některé bez chloroplastů – heterotrofní výživa druhy s chloroplasty- mixotrofie světločivná skvrna stigma Krásnoočko zelené, štíhlé, krvavé 24

25 Kmen: Obrněnky nejčastěji jednobuněční bičíkovci s chloroplasty mixotrofie bez chloroplastů chemoheterotrofie chlorofyl a + c, karoteny a xantofyly často stigma pancíř – celulózní destičky nebo měchýřky naplněné tekutinou v moři svítilka – světélkování mořské vody, toxická pro ryby i člověka, trojrožec - sladkovodní, v jarním planktonu 25

26 Zdroje Obrázek 1: vlastní tvorba Literatura: – Jelínek, Jan a Zicháček, Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, ISBN


Stáhnout ppt "Prvoci Projekt: Svět práce v každodenním životě Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0007 1 Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem Prezentace č. 9 Autor:"

Podobné prezentace


Reklamy Google