Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZOOLOGIE PRVOCI - PROTOZOA JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZOOLOGIE PRVOCI - PROTOZOA JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ."— Transkript prezentace:

1 ZOOLOGIE PRVOCI - PROTOZOA JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ

2 Charakteristika Jednobuněční Autotrofní i heterotrofní Většinou mikroskopické rozměry Rozšířeni kosmopolitně (sladké a slané vody,v půdě, cizopasí)

3 Význam prvoků dírkonošci a mřížovci mají horninotvorný význam volně žijící i parazité heterotrofní konzumují rozkládající se organické látky rostlinní bičíkovci jsou na počátku potravního řetězce

4 Stavba a funkce buňky - specializované organely: Opory a ochrany: pelikula (bičíkovci) schránka (kořenonožci) Pohybu: bičíky (bičíkovci) panožky (kořenonožci) brvy (nálevníci) Trávicí: trávicí vakuola (heterotrofní prvoci) buněčná ústa,b.hltan a b. řiť (nálevnící) Vylučovací: pulzující vakuola Smyslové: stigma (krásnoočko) nebo brvy a bičíky

5 Systém prvoků  Říše: Živočichové (Animalia)  I. Podříše: Prvoci ( Protozoa)  Kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora) Podkmen: Bičíkovci (Flagellata) Podkmen: Kořenonožci (Sarcodina)  Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa)  Kmen: Nálevnící (Ciliophora)

6 Kmen: Praprvoci Na rozhraní říše rostlin, živočichů a hub Pohyb pomocí bičíků (bičíkovci) nebo panožek (kořenonožci).

7 Podkmen: Bičíkovci (Flagellata, Mastigophora) Na povrchu pelikula Pohyb pomocí jednoho nebo více bičíků Žijí jednotlivě nebo v koloniích V nepříznivých podmínkách tvoří klidové stadium – cystu Druhy heterotrofní i autotrofní  Třída: živočišní bičíkovci (Zooflagellata)  Třída: rostlinní bičíkovci (Fytoflagellata)

8 Zooflagellata Nemají chlorofyl Živí se heterotrofně Často parazitují

9 Trubénka Haeckelova Tvoří kolonie na dně nádrží Živí se organickými zbytky a bakteriemi

10 Trypanosoma spavičná Přenášena mouchou tse-tse v trávicím sekretu Onemocnění – spavá nemoc Místo výskytu – rovníková Afrika Cizopasí v oběhovém systému – způsobuje rozpad erytrocytů.

11 Trypanosoma spavičná

12 Přenašeč trypanosomy spavičné Moucha tse-tse na zvířecí kůžiMoucha tse-tse na lidské kůži

13 Trypanosoma spavičná mezi červenými krvinkami

14 Bičenka poševní Způsobuje nemoc trichomoniázu Záněty močových cest + výtok Šíří se pohlavním stykem

15 Lamblie střevní Způsobuje záněty tenkého střeva

16

17 Rostlinní bičíkovci (Fytoflagellata) Mají chlorofyl Živí se autotrofně Součástí planktonu Řazeny do rostlin

18 Krásnoočko zelené – jednobuněčná samostatně pohyblivá zelená řasa Potrava příjímána heterotrofně – celým povrchem těla Potrava přijímána autotrofně – fotosyntézou Mixotrofie

19 Anatomie krásnočka zeleného Bičík Světločivná skvrna – stigma Jádro - nucleolus Chloroplasty Pelikula

20 Podkmen: Kořenonožci Proměnlivý tvar těla Panožky (parapodia) – výběžky cytoplazmy (pohyb,příjem potravy) Některé druhy tvoří schránky

21 Třída: Měňavky Netvoří schránky Lalokovité panožky Většinou sladkovodní

22 Měňavka velká V detritu stojatých vodních nádrží

23 Měňavka úplavičná Střevní parazit – způsobuje úplavici (krvavé průjmy a horečky)

24 Třída: Krytenky Sladkovodní Chitinové schránky s nalepenými zrnky písku

25 Rozlitka hruškovitá

26 Třída: Dírkonošci Pouze mořští Vícekomůrkové vápenaté schránky Většina fosilních Schránky se hromadily na dně oceánů – významný horninotvorný činitel

27 Nummulites

28 Třída: Slunivky -Obvykle sladkovodní -Schránka z oxidu křemičitého nebo chitinu Slunivka obecná

29 Třída: Mřížovci V planktonu teplých moří Symbióza s jednobuněčnými řasami Kulovité schránky z chitinu a vnější křemičité schránky Schránky odumřelých mřížovců vytvářejí na dně moří tzv. radioláriové bahno

30 Mřížovci

31  Říše: Živočichové (Animalia)  I. Podříše: Prvoci ( Protozoa)  Kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora) Podkmen: Bičíkovci (Flagellata) Podkmen: Kořenonožci (Sarcodina)  Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa)  Kmen: Nálevnící (Ciliophora)

32 Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa) Paraziti bezobratlých živočichů i obratlovců Rozmnožují se výtrusy. Při rozmnožování se střídají generace pohlavní a nepohlavní. Dochází i ke změně hostitele

33 Třída: Kokcidie Kokcidie jaterní Způsobuje hnisavé záněty jater a žlučovodů králíků a zajíců. Choroba – kokcidioza

34 Toxoplasma gondii -Parazituje na bílých krvinkách -Přenosná ze zvířat (kočky) -Nebezpečná v těhotenství

35 Třída: Krvinkovky Cizopasníci červených krvinek obratlovců

36 Zimnička čtvrtodenní Vyvolává u člověka malárii. Šíří se v tropech a subtropech. Napadá červené krvinky. Proces rozpadu erytrocytů je provázen horečkami. Komár anopheles – přenáší zimničku ve střevním traktu.

37 Zimnička čtvrtodenní – malarické záchvaty každý 4 den Zimnička třetidenní – třídenní cyklus Zimnička tropická – záchvat každý den Dříve lék chinin (alkaloid chininovníku), dnes antimalarika

38  Říše: Živočichové (Animalia)  I. Podříše: Prvoci ( Protozoa)  Kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora) Podkmen: Bičíkovci (Flagellata) Podkmen: Kořenonožci (Sarcodina)  Kmen: Výtrusovci (Apicomplexa)  Kmen: Nálevnící (Ciliophora)

39 Kmen: Nálevníci Nejdokonalejší prvoci 2 jádra – makronukleus (vegetativní funkce) a mikronukleus (genetická informace) brvy

40 Trepka velká Stojaté vody Indikátor znečištěné vody Lze opatřit ze senného nálevu

41 Trepka velká - anatomie

42 Trepky ve vodním prostředí

43 Rozmnožování trepky velké Příčné dělení - nepohlavně Spájení – konjugace - pohlavně

44 Vířenka

45 Mrskavka

46 Bobovka

47 Bachořci Žijí v bachoru a čepci žaludků přežvýkavců Pomáhají svými fermenty trávit celulózu. V 1 ml žaludeční šťávy je 1 milion jedinců.


Stáhnout ppt "ZOOLOGIE PRVOCI - PROTOZOA JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ."

Podobné prezentace


Reklamy Google