VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL. ► Na vývoji zemského povrchu vytrvale spolupracují přírodní síly.  Příklady jejich projevů….??? ► sopečný výbuch, zemětřesení,

Prezentace na téma: "VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL. ► Na vývoji zemského povrchu vytrvale spolupracují přírodní síly.  Příklady jejich projevů….??? ► sopečný výbuch, zemětřesení,"— Transkript prezentace:

1 VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL

2 ► Na vývoji zemského povrchu vytrvale spolupracují přírodní síly.  Příklady jejich projevů….??? ► sopečný výbuch, zemětřesení, záplavy, písečné bouře, rozsáhlé sesuvy…  Jejich studiem se zabývají geologie a geomorfologie (nauka o tvarech zemského povrchu a jejich vývoji) ► Geologické (geomorfologické) síly (faktory, činitelé) se dělí podle původu na:  VNITŘNÍ  VNĚJŠÍ ► Společným výsledkem současné a protikladné činnosti vnitřních a vnějších sil je georeliéf (soubor tvarů zemského povrchu).

3 1. Vnitřní (endogenní) činitelé ► Původ v zemském nitru.  Vyvolává je vnitřní energie Země, která se uvolňuje při samovolném rozpadu radioaktivních prvků. (Země – obrovský jaderný reaktor…) ► Nejsou závislí na vnějších podmínkách  (počasí, střídání ročních období, …) ► Jejich působení se projevuje nejen na zemském povrchu, ale v celé zemské kůře.  souvislost s procesy probíhajícími ve svrchním plášti, které vyvolávají pohyby litosférických desek. Při nich dochází k vrásnění hornin, posunu ker z. kůry, zemětřesení, sopečné činnosti

4 ► Tyto síly vytvářejí prvotní nerovnosti zemského povrchu (velkých rozměrů)  Vyvýšeniny (hory, pohoří, náhorní plošiny)  Sníženiny (příkopy, pánve) na souši i na dně moří a oceánů ► Projevují se pouze občasně v období zvýšené aktivity (alpinské vrásnění, …) a pouze v určitých místech zvýšené aktivity. (kde?) ► Celkově směřuje činnost vnitřních činitelů ke zvětšování výškových rozdílů mezi jednotlivými částmi zemského povrchu.

5 2. Vnější (exogenní) činitelé ► Zdroj energie převážně mimo zemské těleso  Jde především o světelné a tepelné záření vysílané Sluncem  Částečně o přitažlivou sílu Slunce a Měsíce  Dále také podmínění nebo silné ovlivnění zemskou přitažlivostí (gravitací) a rotací Země. ► Vnější činitelé působí na zemském povrchu nebo nehluboko pod ním (jeskyně) současně s působením vnitřních činitelů. Zarovnávají prvotní nerovnosti jimi vytvořené, že horniny budující vyvýšeniny rozrušují (eroze), rozmělněný materiál odnášejí (transport) a vyplňují jím sníženiny (sedimentace).

6 ► Celkově tak jejich činnost směřuje k ZAROVNÁNÍ (NIVELIZACI) povrchu Země. ► Plně podléhají vlivům vnějších podmínek a řídí se zákony geografické zonálnosti (horizontální pásmovitost a vertikální stupňovitost).  Proto, i když působí na celém ZP, uplatňují se jednotliví činitelé na různých místech s jinou intenzitou

7 Hlavní vnější činitelé ► Tekoucí vody  Řeky, potoky, srážkové vody ► Stojaté vody  (Moří a jezer) ► Mráz, zmrzlá voda ► Teplota ► Ledovce  horské, plošné ► Vítr ► Gravitační jevy ► Živé organismy ► Člověk

8 Činnost vnějších činitelů se na zemském povrchu projevuje: ► Erozí - rozrušováním povrchu ► Transportem - dopravou uvolněných hmot ► Sedimentací - ukládáním dopravovaných hmot  Při transportu dochází k opracovávání dopravovaných hmot a třídění podle velikosti specifické hmotnosti  Voda, vítr a ledovec používají dopravované hmoty jako nástroje… ► Eroze je umožněna díky zvětrávacím procesům, které narušují pevné horniny.  Zvětrávání mechanické, chemické

9 ► Poznámky:  Některé výjimečné tvary georeliéfu vznikly díky mimozemským silám. ► ty způsobují ojedinělý dopad a explozi meteoritů, tím pak vznik kráterů. ► V současnosti:  Stále výraznějším vnějším činitelem je činnost člověka (antropogenní činnost) ► Jak a při čem?

10 Členění reliéfu ► Vícero členění – podle vzniku, podle výšky, … Dvojí členění podle výšky, neplést dohromady!!! ► PODLE ABSOLUTNÍ VÝŠKY (konkrétní nadmořská výška)  Nížiny (do 200 m n. m.)  Vysočiny (nad 200 m n. m.) ► Jaký typ reliéfu převažuje u nás?

11 Členění reliéfu ► PODLE RELATIVNÍ VÝŠKY (- rozdílu mezi nejvyšším a nejnižším místem na daném území)  Roviny (0 – 30 m)  Pahorkatiny (30 – 150 m)  Vrchoviny (150 – 300 m)  Hornatiny (300 – 600 m)  Velehornatiny (nad 600 m) ► Jaký typ reliéfu převažuje u nás?