Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mikroskopy příčné zvětšení objektivu (plyne z podobnosti trojúhelníků) příčné zvětšení okuláru Zvětšení mikroskopu: příčné zvětšení okuláru.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mikroskopy příčné zvětšení objektivu (plyne z podobnosti trojúhelníků) příčné zvětšení okuláru Zvětšení mikroskopu: příčné zvětšení okuláru."— Transkript prezentace:

1 Mikroskopy příčné zvětšení objektivu (plyne z podobnosti trojúhelníků) příčné zvětšení okuláru Zvětšení mikroskopu: příčné zvětšení okuláru

2 Změna velikosti zvětšení: a) výměnou objektivu nebo okuláru – stupňovitá změna b) změna optického intervalu - spojitá změna vysunutím okuláru Zvětšení mikroskopů je omezeno ohybem světla. Je-li vlnová délka použitého světla, lze rozeznat dva body ležící od sebe ve vzdálenosti d (viz učebnice) kde A je tzv. číselná (numerická) apertura objektivu a je úměrná velikosti indexu lomu prostředí před objektivem. čočka objektivu n… index lomu prostředí před objektivem n K …index lomu pro krycí sklíčko

3 Z bodu X vychází svazek paprsků. Pro přechod z krycího sklíčka do vzduchu platí pro mezný úhel 1) pro n = 1 (vzduch) suchý objektiv A = 1 (teoreticky, prakticky A  ( 0,9 – 0,95), tj.  = ,  = 950 max. 2) k dosažení větší rozlišovací schopnosti – imerzní objektiv n = 1,333 (voda)A = 1,25 n = 1,515 (cedrový olej)A = 1,4(maximální) (obraz závojový, olej fluoreskuje) glycerín ředěný vodou a další imerze  = 1500 max. Objektivy mikroskopů jsou většinou složené soustavy dělíme je podle stavu korekce barevných vad na: achromáty – korekce pro 2 vlnové délky apochromáty – sekundární barevná vada snížena na minimum, otvorová vada korigována pro 2 barvy

4 Okuláry – většinou dvoučlenné  oba členy jednoduché  jeden jednoduchý, druhý složený  oba složené Základní úlohou okuláru je zvětšit obraz vytvořený objektivem pokud možno bez vad. Obraz vytvořený objektivem není dokonalý – okulár má vady opačné a tím se vady objektivu zmírní. Osvětlovací soustava – předměty průhledné se prosvítí – jde tedy o osvětlení lomem - předměty neprůhledné se osvětlí světlem dopadajícím – osvětlení odrazem Typy mikroskopů podle účelu – školní, lékařské, metalografické, mineralogické, dílenské podle počtu okulárů: 1) monokulární – pozorování jedním okem 2) binokulární – 2 samostatné mikroskopy(osy asi 150 skloněny) nebo jeden objektiv a dva okuláry Oblasti, který mi je možno se podrobně zabývat jsou různé mikroskopické techniky pro světlo viditelné, infračervené, ultrafialové, mikrofotografie, mikrokinematografie

5

6 Dalekohledy Dalekohled zvětšuje zorný úhel při pozorování vzdálených předmětů. Nejjednodušším dalekohledem je jednoduchá spojná čočka, jejiž f´  l ( l = 250 mm) velikost obrazu y´  y, ale zorný úhel  ´   a obraz pozorujeme ze vzdálenosti l  f´ Z podobnosti trojúhelníků platí: Zvětšení :

7 Dalekohled Keplerův(hvězdářský) – spojný okulár Pro afokální nastavení této soustavy se dá odvodit : Převrácený obraz lze v optickém zobrazování vyřešit pomocí převracející soustavy – což mohou být zrcadla, hranoly a čočky.

8 Dalekohled Galileiho(holandský) – rozptylný okulár (r.1608 – vynalezl a zhotovil Holanďan Lippershey, r.1610 – zhotovil Galileo Galilei – objev 4 Jupiterových měsíců) Zvětšení Galileiho dalekohledu můžeme spočítat podobným způsobem jako u dalekohledu Keplerova Podobně jako mikroskop se dalekohled skládá z objektivu – vždy spojná soustava a okuláru – spojná i rozptylná soustava. Tento typ dalekohledů jsou tzv. čočkové dalekohledy – refraktory. Některé dalekohledy mají místo objektivu zrcadla – jsou to tzv. zrcadlové dalekohledy – reflektory.

9 Rozlišovací schopnost dalekohledu:

10 Příklady optické přístroje subjektivní 1. Ohnisková vzdálenost objektivu mikroskopu je 3 mm, okuláru 3 cm, délka celého mikroskopu je 16 cm. Určete, do jaké vzdálenosti před objektivem je třeba umístit předmět, aby oko mohlo obraz v mikroskopu jasně pozorovat ve zrakové konvenční vzdálenosti 25 cm.(-3,07 mm) 2. Dvě spojné čočky s ohniskovými vzdálenostmi 3 a 4 cm jsou od sebe vzdáleny 15 cm. Vypočítejte, do jaké vzdálenosti před první čočku je třeba umístit předmět, aby tato soustava vytvořila zdánlivý obraz ve zrakové konvenční vzdálenosti oka. První očku považujte za objektiv, druhou za okulár. Oko je přiložené těsně k okuláru. (-4,05 mm) 3. Kepllerův hvězdářský dalekohled má objektiv o ohniskové vzdálenosti 42 cm, okulár 1,4 cm. Jak dlouhý je dalekohled a jaké je jeho úhlové zvětšení. (43,5 mm,-30) 4. Objektiv Galileiho dalekohledu tvoří tenká bikonvexní čočka s poloměry křivosti r 1 = - r 2 =24 cm a s indexem lomu 1,5. Optická mohutnost okuláru je -20 D. Vypočítejte, do jaké vzdálenosti od objektivu je třeba umístit okulár, aby pozorovatel, jehož zraková konvenční vzdálenost je 25 cm, pozoroval v dalekohledu jasně předmět vzdálený od objektivu 30 m.(4,16 D, 19 cm) 5. Mikroskop, jehož objektiv má ohniskovou vzdálenost 2 mm a okulár 40 mm, vidí předmět s úhlovým zvětšením 500. V jaké vzdálenosti jsou optické středy objektivu a okuláru?(42 mm)


Stáhnout ppt "Mikroskopy příčné zvětšení objektivu (plyne z podobnosti trojúhelníků) příčné zvětšení okuláru Zvětšení mikroskopu: příčné zvětšení okuláru."

Podobné prezentace


Reklamy Google