ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2.

Prezentace na téma: "ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2."— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA:Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Socioekonomická a regionální geografie NÁZEV DUMu: Nizozemsko POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 19 KÓD DUMu: JK_REG_GEO_19 DATUM TVORBY: 15.10.2012 ANOTACE (ROČNÍK): 3. ročník – DUM – obsahuje základní informace o Nizozemském království Tematický školní atlas Dnešní svět METODICKÝ POKYN: Tematický školní atlas Dnešní svět Školní atlas světa Školní atlas světa

2 Nizozemsko  nepřesně také Nizozemí nebo Holandsko  Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursk o, pro které se vžil nový název Benelux  Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko

3 Nizozemsko - historie  Název Nizozemsko (Nederland) je odvozen od slov neder = nízká a land = země  Na Vídeňském kongresu v roce 1815 bylo vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie a Lucembursko  Po odtržení Belgie vzniklo Nizozemské království spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem  Během první světové války si Nizozemsko uchovalo nezávislost, ve druhé světové válce ho však obsadila německá armáda  Po jejím ukončení přišlo Nizozemsko o většinu kolonií (jediným pozůstatkem je 6 karibských ostrovů Nizozemských Antil) Dutch Empire

4 Nederlandse Antillen

5 Willemstad - Curaçao

6 Nizozemsko – přírodní podmínky  Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží Severního moře  Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových plošin  Existují dva druhy těchto plošin – watty a marše  Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány  Na mnoha místech obyvatelé země zpevnili písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené - takto rozšiřují území státu, tyto plochy se nazývají poldery

7 Polder 5,53 metru pod úrovní moře

8 Satelitní snímek polderu Noordoostpolder

9 Nizozemsko – přírodní podmínky  Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech  Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole  Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky (Rýn)  Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyšší vrchol Nizozemska, 321 metrů vysoký Vaalserberg

10 Hráz Afsluitdijk

11 Nizozemsko – přírodní podmínky  V Nizozemsku převládá oceánské podnebí  Roční úhrn srážek je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750–850 mm  Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný vítr  Na pobřeží často zuří bouře  Tyto bouře mohou způsobovat záplavy  Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno  Podnebí v Nizozemsku ovlivňuje také teplý Golfský proud v Atlantském oceánu  Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta příliš teplá nejsou

12 Nizozemsko – přírodní podmínky  Nizozemská krajina je většinou kulturní krajina, tedy vzniklá zásahy člověka do různých krajinných typů  Nejznámější nizozemské krajinné typy podle zeminy jsou: písečné duny, říční a přímořské jílové naplaveniny, rašeliniště, křídové útesy v Limburgu a poldery v provincii Flevoland

13 Nizozemsko - demografie  Nizozemsko mělo na konci roku 2009 16 515 057 obyvatel a s hustotou 397,7/km² patří mezi jedny z nejhustěji osídlených zemí v Evropě  Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterd am a Utrecht (celkově zde žije přibližně 8 milionů obyvatel) Hustota zalidnění v jednotlivých provinciích

14 Nizozemsko - demografie nizozemština a fríština  Oficiální řečí v Nizozemsku je nizozemština a fríština  Obě řeči patří uvnitř indoevropské jazykové rodiny mezi západogermánské jazyky oficiální řečí v Belgii (Vlámsko)  Nizozemština je mimo Nizozemska také oficiální řečí v Belgii (Vlámsko) a mimo Evropu i v Surinamu a na ostrovech Nizozemských Antil (Aruba, Bonaire, Curaçao,Saba, Svatý Eustach, Svatý Martin)  Někdy se používá také nepřesné označení holandština, které může označovat i dialekty provincií Severní a Jižní Holandsko  Vlámština je naproti tomu souhrnný název pro mluvenou nizozemštinu ve Vlámsku

15 Fríské jazyky západoger mánských jazyků používaných etnickou skupinou Frísůžijící na severním pobřeží Severního moře na území Nizozemska, Ně mecka a Dánska  jsou skupina čtyř, resp. pěti příbuzných západoger mánských jazyků používaných etnickou skupinou Frísů žijící na severním pobřeží Severního moře na území Nizozemska, Ně mecka a Dánska

16 Nizozemsko  Nizozemsko je konstituční (dědičná) monarchie  Nizozemsko je konstituční (dědičná) monarchie a státoprávně parlamentní demokracie  Hlavou státu je od roku 1980 královna Beatrix  Královna sdílí výkonnou moc s Radou ministrů, ale praktický vliv královny na exekutivu je velmi omezený  Haag je sice sídlo nizozemské vlády, parlamentu a královny, a je hlavním městem Nizozemského království Koningin Beatrix

17 Haag Binnenhof, sídlo parlamentu

18 Alkmaar

19 Nizozemsko - hospodářství  Nizozemsko je jednou z nejbohatších zemí na světě a celosvětově vzato se řadí mezi dvacet největších ekonomik  Země je členem Eurozóny, platí se eurem  HDP se v současné době pohybuje okolo 38 600 USD na obyvatele  Hlavní obchodní partneři jsou Německo (25,2 %), Belgie (14,6 %), Francie (8,4 %), Spojené království (8,9%)  Základem nizozemského hospodářství je průmysl, obchod a doprava  Určitou roli hraje i zemědělství

20 Nizozemsko - hospodářství  Nejdůležitější těžbou nerostné suroviny je těžba zemního plynu  Nizozemsko je v těžbě zemního plynu 6. na světě  Ten je určen především k výrobě elektrické energie, kterou vyrábějí tepelné elektrárny na zemní plyn, a na export  Kromě něj se těží ještě ropa, sůl kamenná, draselno - hořečnaté soli,vápenec a keramická hlína

21 Nizozemsko - hospodářství potravinářský, sklářský, textilní, keramický, papírenský a hutnictví železa a hliníku  Zvláště zpracování ropy je velmi rozvinuté, největší rafinerie se nachází u Rotterdamu, dále je rozvinutý průmysl chemický, elektrostrojírenský (např. elektronika Phillips), potravinářský, sklářský, textilní, keramický, papírenský a hutnictví železa a hliníku obchodu a dopravě  Díky velmi výhodné poloze u moře se velmi dobře daří obchodu a dopravě, vždyť Nizozemsko se může chlubit přístavem Europort v Rotterdamu, který je nyní třetím největším na světě

22 Nizozemsko - hospodářství předpoklady pro dobře rozvinuté zemědělství  V Nizozemsku je převaha nížin, je zde mírné vlhké podnebí a úrodné půdy, proto jsou zde předpoklady pro dobře rozvinuté zemědělství  Nizozemské zemědělství je vysoce rozvinuté, intenzivní, výkonné a mechanizované  Zaměstnává ale jen 3,7 % obyvatelstva  Pěstují se různé plodiny, nejvíce ale obilí, cukrová řepa, kukuřice a brambory  Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí celými 70 % a zaměřuje se především na chov skotu (mléčné výrobky → holandské sýry), drůbeže a prasat  Pěstování květin např. tulipány  Tulipán je národní rostlina Nizozemí

23 Větrné mlýny východně od Rotterdamu

24 Trh se sýry ve městě Gouda

25 Nizozemsko – cestovní ruch  Klíčovými destinacemi jsou Amsterdam a Den Haag  Mimo těchto dvou měst, která nabízejí rozsáhlé soubory historických památek, stojí za návštěvu městečka Severního Holandska jako Alkmaar nebo Eidam nabízející náhled do historie přípravy sýrů Keukenhof - Zahrada Evropy (květinový park)  Další turistickou atrakcí je Keukenhof - Zahrada Evropy (květinový park)  Je tu i drogová turistika,s cestováním do coffee shopů (=obchod s legální marihuanou)

26 Keukenhof

27 Keukenhof

28 Použité zdroje a literatura Literatura: Kašparovský, K. (2008): Zeměpis II. v kostce. Praha: Fragment. Tomeš, K. (2000): Zeměpis světa. Praha: Columbus. Toušek, V. et al. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Internetové zdroje: Http://cs.wikipedia.org/wiki/Keukenhof http://cs.wikipedia.org/wiki/Nizozemsko http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Nizozemska

29 Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: KATEPANOMEGAS. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_the_Netherlands_(1815-1907).svg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Coat_of_arms_of_the_Netherlands_(1815-1907).svg RED4TRIBE. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dutch_Empire35.PNG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dutch_Empire35.PNG RADIOFLUX. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:View_from_Mt_Scenery,_Saba.jp http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:View_from_Mt_Scenery,_Saba.jp RODRY. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Handelskade_Willemstad.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Handelskade_Willemstad.jpg ZEIJST, Vincent Van. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Netherlands,_Zoetermeer,_Zoetermeerse_Meerpolder_(1).JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Netherlands,_Zoetermeer,_Zoetermeerse_Meerpolder_(1).JPG NASA. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satellite_image_of_Noordoostpolder,_Netherlands_(5.78E _52.71N).png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satellite_image_of_Noordoostpolder,_Netherlands_(5.78E _52.71N).png GOUWENAAR. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Afsluitdijk_met_standbeeld_Lely.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Afsluitdijk_met_standbeeld_Lely.jpg NASA. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satellite_image_of_the_Netherlands_in_May_2000.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satellite_image_of_the_Netherlands_in_May_2000.jpg

30 Použité zdroje a literatura GOUWENAAR. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BevolkinsdichtheidNederland.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BevolkinsdichtheidNederland.png BOSSE, T.. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Frisians.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Frisians.png KETELAAR, Emiel. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Koningin_Beatrix_in_Vries.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Koningin_Beatrix_in_Vries.jpg PRASENBERG. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_hague_hofvijver.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_hague_hofvijver.jpg FOURDRAINE, Lidia. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kinderdijk11.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kinderdijk11.JPG JOHI. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kaasmarkt2_close.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kaasmarkt2_close.jpg DEEPAK. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kuekenhoff_006.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kuekenhoff_006.jpg TARGEMAN. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Keukenhof_Tulip_Gardens_1.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Keukenhof_Tulip_Gardens_1.JPG MÖLLER, S.. wikipedie [online]. [cit. 15.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nordholland_Alkmaar_2004_055.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nordholland_Alkmaar_2004_055.jpg