Občanské sdružení AMBULATORIUM Masarykova 1019 664 42 Modřice Tel.: 530 508 775 Občanské sdružení AMBULATORIUM.

Prezentace na téma: "Občanské sdružení AMBULATORIUM Masarykova 1019 664 42 Modřice Tel.: 530 508 775 Občanské sdružení AMBULATORIUM."— Transkript prezentace:

1 Občanské sdružení AMBULATORIUM Masarykova 1019 664 42 Modřice Tel.: 530 508 775 WWW.AMBULATORIUM.CZ top@ambulatorium.cz Občanské sdružení AMBULATORIUM Masarykova 1019 664 42 Modřice Tel.: 530 508 775 WWW.AMBULATORIUM.CZ top@ambulatorium.czWWW.AMBULATORIUM.CZtop@ambulatorium.czWWW.AMBULATORIUM.CZtop@ambulatorium.cz

2 AMBULATORIUM Evropské terapeutické a školící centrum pro IMF-terapii se specializací na rehabilitaci po ochrnutí centrálního nervového systému představuje teoretické základy a výsledky metody. Autor IMF - terapie U. Schmidt

3 IMF-terapie spočívá v povzbuzování reorganizačních procesů v CNS prostřednictvím: - Představy o pohybu (zvyšování látkové výměny)‏ - Propojení nově vytvořených a funkčních nervových buněk (lehká elektrická stimulace-motorická odpověď)‏ - Vysokého počtu tréninkových jednotek (aktivní jedinec vytváří o 60% více nervových buněk než pasivní)‏ Mozek dospělého člověka vytváří i v dospělosti pravidelně na jednom místě nové buňky. Mozek dospělého člověka umí poškozené buňky kompenzovat propojením nepoškozených buňek.

4 OBSAH I.Stanovení problematikystrana 7 - 30 II.Terapiestrana 31 - 75 Výsledkystrana 76 - 94 III.Výsledkystrana 76 - 94 IV. Vědecké výzkumystrana 95 - 118

5 I. Stanovení problematiky v centrálně – motorické rehabilitaci.

6 Existují různé terapeutické metody pro léčení centrálních spastických ochrnutí. Společný cíl lékařů a terapeutů je redukce nebo odstranění deficitů u postižených.

7 1.1 Omezení tradičních terapeutických metod Tyto metody naráží na omezení tam, kde jsou kladeny nízké požadavky na psychickou vjemovou organizaci jednání, například na pohybovou anticipaci. (PERFETTI, C. 1997)‏

8 potřeba 1.2 Objektivní potřeba V České republice žije minimálně 250 tisíc postižených s následky centrálního ochrnutí nervového systému v chronickém stádiu.

9 2 Příčiny ochrnutí centrálního nervového systému Onemocnění mozková mrtvice, roztroušená skleróza,ochrnutí lícního nervu Úrazy úraz hlavy a mozku,poranění páteře,poranění pohybového aparátu Vrozené nebo v ranném dětství získané ochrnutí dětská mozková obrna

10 Mozková mrtvice jako nejčastější příčina ochrnutí 2.1 Mozková mrtvice jako nejčastější příčina ochrnutí 35.000 nových případů ročně v České republice. Dva pacienti ze sta absolvují nějakou rehabilitaci.

11 3 Komplexní narušení Hardware a Software CNS Následkem centrálního ochrnutí je postižený celý systém psychomotoriky se svými nervovými strukturami - Hardware a procesy - Software.

12 3.1 Poškozený Hardware Poškození nervových struktur motorického neuronu od mozkové kůry až k předním rohům míchy. Samovolná motorika je schopna navazovat na tyto struktury teprve tehdy, když se uskutečnily odpovídajicí procesy přestavby v centrálním nervovém systému. Tato schopnost existuje po celý život a může být cíleně ovlivňována. (SPITZNER, M 2000)

13 3.1.1 Periferně - motorická situace Bezprostřední následky centrálního ochrnutí jsou motorické výpadky, které vedou k pohybové neschopnosti - plegie nebo ke snížení funkcí - paréza často spojené se spastickými příznaky..

14 3.2 Omezený Software Poškození CNS omezují informační a energetické procesy jednak zúčastněné na vzniku aktivních pohybů,jednak vyvolané pasivní pohybovou aktivací. (Beyer,L et al. 1994)‏

15 Kognitivní poruchy 3.2.1 Kognitivní poruchy Ne motorické, ale trvalé vjemové poruchy jsou nejčastější příčinou trvalého postižení u pacientů po neurologických zraněních. (HÖMBERG, V. 1995)‏ Aktivní proces zpracování informací je narušený. (ZIMBARDO P. G. 1995)‏

16 Aktivní pohyb vytváří patologické vzory 4 Aktivní pohyb vytváří patologické vzory Jakmile postižený provede aktivní pohybový pokus se svoji paretickou končetinou, dostaví se výsledek narušených informačních a energetických procesů CNS. Snaha vede více ke vzniku patologických vzorů než k fyziologickému pohybu. Každým dalším použitím síly se tyto vzory zesílí. (PERFETTI,C.1997)‏

17 Patologické pohybové vzory 4.1 Patologické pohybové vzory Převládaji primitivní reflexní pohybové vzory na základě uvolnění spinálních struktur a neexistující kortikální kontroly. (DIETZ, 1990)‏

18 4.2 Já to neumím Bezvýsledné snahy o aktivní používání ochrnuté části těla jsou velmi často doprovázeny názorem postižených „Já to neumím!“ Následkem toho se pacienti s přibývající dobou trvání postižení odvracejí stále více od postižené části těla, i když tato má ještě zbytkovou funkci. Místo volních motorických funkcí se naučí nepoužívání částí těla, což zachová ochrnutí. (Taub,E.,1993)

19 4.3 Kortikální změny jsou možné Je známo, že různé reakce smyslů jsou v kortexu reprezentovány v závislosti na jejich funkčním používání. Při nepoužívání ruky nastane zmenšení příslušné kortikální plochy zpracovávající informace v mozku a opačně. (SPITZNER, M. 2000).

20 4.4 Aktivní terapeut, pasivní pacient Jsou-li pacienti na základě svého postižení tak značně omezeni ve své jednací schopnosti, že už není možné aktivní opakování cvičení,snaží se terapeuti vyvolat pohyby použitím náhradní strategie na základě spojení Input Output.

21 5 Fyzioterapie

22 Léčebná tělesná výchova 5.1 Léčebná tělesná výchova Centrem fyzioterapeutických intervencí je léčebná tělesná výchova. V katalogu zdravotnických výkonů je uvedené. Léčebná tělesná výchova na neurofyziologickém základě. Dle Bobath, Vojta nebo PNF k podporování senzomotoriky.

23 5.2 Obsah léčebné tělesné výchovy Tlumení patologických reflexních mechanismů Aktivace fyziologických pohybů cestou pasivních manipulací přes klíčové body (Bobath), přes popudové body (Vojta). (FREIVOGEL, S. 1995; HUMMELSHEIM, H. 1996, KIESEWETTER, C. 1996)

24 Ovlivnění motoriky prostřednictvím senzoriky 5.2.1 Ovlivnění motoriky prostřednictvím senzoriky Pohyb je řízený senzorikou.Pro postiženou stranu pacienta to znamená, že jí musíme dodat maximum informací. (Meier-Baumgartner, 1987)

25 Pasivní aktivace pohybu při porušeném vnímání těla 5.3 Pasivní aktivace pohybu při porušeném vnímání těla Porušené vnímání částí pacientova těla z důvodu ochrnutí centrálního nervového systému způsobuje, že většina terapeuticky provedených aktivací pohybů nejsou u postižených vnímatelná. Vzestupné - aferentní impulzy nemohou být převedeny v řídicí impulzy, které regulují procesy motoriky.

26 5.4 Nedostatečné vnímání Nedostatkem těchto kontrolních možností vnímání vznikají deficity v prostorové orientaci a prostorové kontrole pohybu. (BIETZ, J. 2002)

27 enzomotorického obsahu 5.5 Krátkozrakost senzomotorického obsahu V léčebné tělesné výchově je věnována malá pozornost příznakům psychické regulace, které způsobují cílené vykonání pohybu včetně jeho regulace a kontroly. (KIRCHNER, G. 1994)‏ Důkaz o efektivitě léčebné tělesné výchovy nebyl doposud předložen. (HUMMELSHEIM, H. 1996)‏

28 Pacienti jsou v průběhu svého onemocnění z důvodu chybějicích důkazů o účinnosti léčebné tělesné výchovy konfrontováni s různými představami o cestách k jejímu vyléčení a efektivnostii těchto cest. Naučené nepoužívání části těla je považováno za výsledek obvyklých terapeutických intervencí. Je to v rozporu s vlastním rehabilitačním cílem. 5.6 Silný protiklad k rehabilitačnímu cíli

29 ® -Terapie I ntention controlled M yo F eedback II. IMF ® -Terapie I ntention controlled M yo F eedback

30 1 Problematika vytvoření představy pohybu Problémem je vytvoření představy pohybu a jeho vykonání, pokud postižený má využít zbytkovou funkci k znovunaučení aktivního používání ochrnuté části těla. Problémem je vytvoření představy pohybu a jeho vykonání, pokud postižený má využít zbytkovou funkci k znovunaučení aktivního používání ochrnuté části těla. Bylo potvrzeno, že problémy učení přímo souvisí s problémy představivosti a jsou často řešitelné odstraněním problému představivosti. (BIETZ, J. 2002)‏

31 1.1 Vytvoření představy jako samostatný dílčí proces Funkční souvislost představy o pohybu a jeho vykonání je patrná.Problém představy se posouvá do popředí jako funkcionální dílčí systém vykonání pohybu. (BIETZ, J. 2002)‏ Saháme zpět na obraznou představu,která byla zavedená PAIVIO-em jako samostatný dílčí proces vjemového zpracování. (PAIVIO, A. 1969, 1971, 1978)‏

32 1.2 Překonání kybernetického základu PAIVIO-em byl překonán kybernetický model na principu vazby vstup - výstup. Nově je dané Lidské chování je řízené mozkem. Mnoha změn v chování vznikne naučením. Jsme schopní změnit naučenou zkušenosti náš vlastní nervový systém. (ZIMBARDO, P.G., 1995)‏

33 2 Psychomotorická učební metoda Terapie je psychomotorická učební metoda založená na biologické zpětné vazbě zprostředkované přístrojem po předchozí představě o pohybu.

34 3 Intention controlled Intention controlled Myofeedback Intentionzáměr, úmysl Intention: latinsky - záměr, úmysl Myosval Myo: řecky - sval Feedbackzpětná vazba Feedback: anglicky - zpětná vazba

35 3.1 S IMF k pozitivní zpětné vazbě Já to umím! Pacienti s centrálním ochrnutím nervového systému si mohou již po několika cvičeních představit konkrétní pohyb své části těla, mohou změnit pomocí obrazné představy napětí v ochrnutém svalu, mohou tato napětí kontrolovat poté, co jim jsou změny v napětí svalu pomocí přistroje viditelně (vnímáno zrakem) a vnímatelně (vnímáno jako napětí svalu) hlášeny zpět.

36 4 Hlavní znaky IMF Úmysl Představa o pohybu Proprioceptivní zpětná vazba (reafference)‏ Opakování

37 Intence 4.1 Intence IMF se vyznačuje úmyslem pacienta opakovaně IMF se vyznačuje úmyslem pacienta, opakovaně si představovat konkrétní pohyb.

38 Představa o pohybu 4.2 Představa o pohybu Principem mentálního tréninku je vidění sebe sama a cítění sebe sama při představeném,ale fyzicky nevykonaném pohybu. (SCHLICHT 1992)‏ Představě náleží stejné kódovací systémy jako pozorovacím procesům. pozorovacím procesům. (PAIVIO, A. 1969; 1971; 1978)‏ Představa je motorická aktivace s tlumeným koncovým článkem. (VOLPERT 1969)‏

39 Představa o pohybu a EMG - aktivita 4.2.1 Představa o pohybu a EMG - aktivita Protože neni možné sledovat přímo představu o pohybu, ukazuje povrchový EMG cestu k tomuto fenoménu.Představa o cíleném pohybu je v přímé souvislosti s EMG aktivitou v konkrétním svalu. (JEANNEROD, M. 1994). EMG svod je možný i z paretického, hypotonního svalstva (HANSEN, G. v. O. 1979).

40 Mechanismuas Feedforward 4.2.2 Mechanismuas Feedforward Ve srovnání se senzomotrickým konceptem se v popisovaném konceptu žádá, aby účinkoval při cílené představě tzv. Feedforward mechanismus. Aktivací eference se senzomotorický systém připravuje na příjem senzorických informací. (LARISH et al., 1979)‏ Tato aktivace je základem výsledků mentálního tréninku. (JEANNEROD M., 1994)

41 Senzibilace senzorického kortexu 4.2.3 Senzibilace senzorického kortexu Cílenou představou vzniknou anticipativně dva následující motorické povely. Běžný eferentní povel svalstvu a doprovodný centrální povel, který uvede senzorický systém do stavu pohotovosti,kdy je schopen přijmout od periferních receptorů informace. (KUHN, W. 1984)

42 Proprioceptivní zpětné hlášení 4.3 Proprioceptivní zpětné hlášení Přístroj umožňuje přípravu toho proproiceptivního zpětného hlášení tím, že najde malé změny v mentálních procesech, zesílí je a vrátí jako stimulační impuls přes dva nezávislé stimulační kanály na konkrétní sval. Opakovaná příprava proprioceptivního zpětného hlášení související s opakovaným vybavením si konkrétního pohybu má vliv na zlepšení vnímání.

43 4.3.1 Učební pomůcka Pomůcka je přenosný zdravotnický mikroprocesorem řízený přístroj vybavený: 1)Povrchovým měřícím EMG 2)EMG - zesilovačem 3)Dvěma nezávislými stimulačními okruhy

44 4.3.2 Parametry přístroje EMG-citlivost: 0 - 2000 µV Stimulace svalstva: dva nezávislé kanály Typ impulsu : modifikovaný pravoúhlý Doba trvání impulsu:200 µs Frekvence: 25 - 100 Hz Stimulační doba: 1 - 12 s

45 Kausální propojení: VŮLE – představa pohybu BIOFEEDBACK - vnímání pohybu

46 4.3.3 Učební pomůcka Pomocí tohoto přístroje je u pacienta propojené centrum s periferií v jeden funkční celek. Program se zpětnou informací.

47 Opakovaný trénink 4.4 Opakovaný trénink Postižení mohou provádět doma opakovaný trénink (cvičení stejné dovednosti), který je spolurozhodující pro ovlivnění neuroplasticity ve prospěch kontroly pohybů. (HUMMELSHEIM, H. 1996)‏ Podmínkou je bezprostřední, přesné a specifické zpětné hlášení (Feedback). (ZIMBARDO, P.G. 1995)

48 5 Cíl terapie Pacient se musí snažit intenzivním cvičením o průběžné zlepšování vlastních psychomotorických funkcí. Pacient se musí snažit intenzivním cvičením o průběžné zlepšování vlastních psychomotorických funkcí. Po obnovení souladu mezi představou o pohybu a jeho vykonáním bez použití přístroje je dosaženo cíle.

49 Použití metody u pacientů s centrálním ochrnutím spočívá ve snímání EMG - signálu z konkrétního paretického svalu závislého na představení si pohybu postižené části těla, a ze zpětného hlášení formou lehké elektrické stimulace v okamžiku, kdy amplituda EMG - signálu sejmutého z postižené části těla dosáhla přednastavenou prahovou hodnotu k vyvolání lehké elektrické stimulace. 6 Metoda

50 6.1 Odvod EMG - potenciálu během lehké elektrické stimulace svalu. Stimulace je řízena vyvolaným povrchovým EMG na konkrétní části těla pacienta a je důsledkem záměru pacienta vykonat pohyb ve své představě. Muskelaktivität im zentral gelähmten m. ext. carpi ulnaris während der Intentionsphase (Vorstellung der Handextension)‏

51

52 7 Aktivace tlumících procesů Představa o pohybu vzbuzuje jednak přes klesající axony přímo spinální motorické neurony agonista, na druhé straně přes vedlejší, sestupné dráhy tlumící Ia-interneuróny, které z jejich strany tlumí motorické neurony a antagonisty. Toto aktivní tlumení snižuje spasticitu.

53 Ekonomizace 8 Ekonomizace Podstatným výsledkem terapie je tlumení spasticity, tzn. vývoj tlumících procesů, které odstraňují dynamický paměťový obraz pohybové struktury. Představou o pohybu se zaktivuje tlumící účinek malého mozku dle pohybového cíle.

54 9 Délka a intenzita cvičení. Pacient cvičí stejný pohyb tak dlouho, dokud ho nezačne vykonávat aktivně a bez podpory přístroje. Optimální je cvičení 4 x denně po dobu 30 minut.

55 10 Podmínky pro používání 1. Pacient si musí umět představit pohyb s postiženou částí těla. 2. Samovolné EMG - potenciály musí být snímatelné z hypotonního svalu. 3. Pacient musí chtít a umět provádět cvičení sám nebo s podporou asistenta.

56 11 Nutnost trvalé asistence terapaeuta Vstupní test Všestranná odborná průběžná podpora Pravidelné kontroly Je nutné aby pacient prováděl cvičení správně. Je nutné, aby znovunaučené dovednosti mohl pacient začít používat v každodenním životě. Je nutné trvale posilovat zodpovědnst pacienta za zlepšování vlastního zdravotního stavu.

57 Motivace 12 Motivace Průběh terapie ve vysoké míře pacienta motivuje. Bez motivace lze získat minimum výsledků. Nezastupitelná úloha asistenta pacienta.

58 Terapie podporuje pacienta 13 Terapie podporuje pacienta ve zlepšení Soustředění - Znovuvnímání postižené části těla. Motoriky - Mentální aktivace pohybu. Vnímání pohybu

59 14 Neuroplasticita jako základ terapie

60 14.1 Definice Neuroplasticita je schopnost centrálního nervového systému stále se přizpůsobovat jeho potřebám. (SPITZNER, M. 2000). Centrální nervový systém je díky své plasticitě v rámci jistých omezení schopný vytvořit nové prvky a vyvinout nová spojení. (PERFETTI, C. 1997).

61 14.2 Důkaz o existenci neuroplasticity Poté, co se již v roce 1960/61 hovořilo o extensivní regeneraci (MALIS, L.I., 1960; ROSE, J. E., 1961 in KUHN, W.1984), podařilo se jasně prokázat v posledních dvou desetiletích neuroplasticitu u člověka po periferním, kortikálním nebo spinálním zranění. (GIRAUX, P. 2001; LIEPERT, J. et. al. 1998; WERNING, A. 1998).

62 14.3 Neuroplasticita je závislá na chování pacienta Neuroplasticita je závislá na chování pacienta a může být účinně podpořena motorickými učebními procesy. (FLOR, Herta 1998).

63 14.4 Motorické učení po poranění mozku Učení motorických dovedností a zotavení motorických funkcí při onemocněních nervového systému představuje podobné postupy, které jsou zprostředkovány pomocí opakovaných, volných a aktivně kontrolovaných funkčních cviků. (SEITZ, J. R., Uni Düsseldorf, 2003)

64 14.5 Motorické učení způsobuje cerebrální reorganizaci U chronických a částečných zranění motorické mozkové kůry a jejího kortiko-spinálního projekčního systému je možný posun kortikálních aktivačních areálů ze zraněné oblasti do vedlejších nepoškozených mozkových areálů. (SEITZ, J. R., Uni Düsseldorf, 2003)

65 14.6 Učení pomocí představy o pohybu Činnosti nemusí v být skutečně provedeny, ale mohou se reprezentovat i pouhou představou. V obou případech jsou aktivována dřívější pohybová schémata. Mozkové areály, které jsou zúčastněny na pohybové kontrole se vyznačuji tím, že jsou aktivní podle daného cíle před uskutečněním pohybu.

66 14.6.1 Schéma jako seřazujicí rámec Schéma je celý systém, který obsahuje receptory, aference, feed for-ward units a eference. (NEISSER,U. 1979)‏ Paměť dá k dispozici dřívější schémata, to je seřazující rámec, a pod jejím vedením se organizují činy.

67 14.6.2 Pohybové parametry jsou určovány před provedením pohybu Mozek propočítá nutné změny kloubových uhlů, sil, zamyšleného pohybu a převede je v prováděcí pohybovou výslednici - vektor. (BEYER, L. et. al.1994)‏ Tyto propočty se uskuteční a jsou ukončeny před započetím pohybu. (SPITZNER, M. 2000)

68

69 14.6.3 Mentální trénink aktivuje motorické procesy Měření oblastního cerebrálního krevního vtoku ukázalo, že při rotaci imaginárních obrazů dochází k aktivaci prvotního motorického kortexu a také oblasti frontálního laloku, který je zodpovědný za plánování komplexních pohybů. (SPITZNER, M. 2000; DEUTSCH et. al. 1988)

70 14.6.4 Vzájemnost - korelace představy o pohybu Představa o pohybu koreluje s potenciálem schopnosti (KORNHUBER, 65) energetickým potenciálem schopnosti energetickým potenciálem schopnosti (BEYER, 1988)‏ EMG - aktivitou v konkrétním svalu. EMG - aktivitou v konkrétním svalu. JEANNEROD, M. 1994 (JAMES 1890; ALLERS/SCHEMINSKY 1926; JACOBSEN 1932, 1936; PUNI 1958; PRINZ 1984; JEANNEROD, M. 1994)‏

71 14.7 Důkaz kortikální přestavby učením PET-průzkumy dokazují, že aktivace mozku například zaměřením zraku na pohyb vede k zesílení synaptického převodu a ke zvýšenému učení. Naopak nepozornost nezpůsobuje žádnou kortikální přestavbu.

72 14.8 Motorické učení bez pohybu Ze sportovního výzkumu je známé, že motorické výkony jsou zlepšitelné i bez vykonávání pohybu jen přes druhý signální systém (proces myšlení, řeči a představy) (KUHN, W. 1984).

73 14.9 Úspěchy terapie jsou vysvětlitelné zohledněním prokázaných zákonů neuroplasticity, které se zde důsledně projevily.

74 III. Výsledky

75 Naučíte se psát poté, kdy Vaše ruka byla 4 roky po mozkové mrtvici bez funkce. Naučíte se chodit poté, co jste seděl 8 let na vozíku následkem roztroušené sklerózy. Naučíte se znovu nejen sedět poté, co jste ležela 3 roky bez pohybu na lůžku následkem poranění míchy. Představte si

76 Realita Tyto výsledky získali postižení, přestože jejich centrální nervový systém byl silně poškozený.

77 Výsledek terapie: jemná motorika Pacient s plegickou rukou se naučil pomocí terapie čtyři roky po mozkové mrtvici psát.

78

79 S. F. (23r.) Poporodní krvácení, tetraplegie, spastická plegie ruky. Stav před terapií listopad 2002

80 S. F. (23r.) Po použití terapie na rehabilitační klinice se spasticita v pravé ruce uvolnila. Stav po terapii - únor 2003

81 S. F. (23r.)‏ Dnes pacientka umí zvednout aktivně levou ruku, natáhnout ji a cíleně uchopovat předměty.

82 M. P. (20 r.) Poporodní poškození mozku, žádná aktivní abdukce, žádná loktová extenze, žádné aktivní pohyby v zápěstí ani v prstech levé ruky. Stav před terapií - květen 2003

83 M. P. získal v rámci terapie aktivní abdukci a extenzi v levé ruce, aktivní pohyb prsty, naučil se uchopovat předměty. Stav po terapii – červenec 2003

84 poškození mozku (21r.)‏ Poporodní poškození mozku (21r.)‏ Pacientka neuměla stát ani chodit, silně zdůrazněná spasticita ve flexorech levé nohy s ohýbací kontrakturou.

85

86

87 Výsledek Pacientka se naučila po 21 letech postižení pomocí IMF terapie stát a chodit. Motorické, senzorické, kognitivní a emocionální funkce se zlepšily, spasticita se významně zredukovala. Výsledky i v periferních strukturách!

88

89 S Z. K. (22r.), Silné nekompletní příční ochrnutí po autonehodě (2000) Žádné funkce v trupu ani v končetinách. Sezení nebylo možné ani s podporou. Stav před terapií – červen 2003

90 Stav po terapii srpen 2003 Stav po terapii srpen 2003 Pomoci terapie se pacient cílevědomě naučil některé aktivní funkce. Sedí s podepřením, aktivně stahuje bříšní svalstvo, lehce zvedá a natahuje levé rameno, pohybuje ruku.

91 Pacient (muž), 69 let, apoplex 5.9.1994, levá vrchní končetina plegická, spastická, silné poruchy sensibility Povrchový EMG svod před terapií EMG svod během zvedání levé ruky. Pacient zkouší aktivně zvedat plegickou ruku. Výsledek je slabá inervace extenzorů ruky.

92 Povrchový EMG svod po terapii Pacient cvičil 10 minut. Po desetiminutové přestávce byl vyzýván k aktivnímu zvednutí ruky, bez podpory. Výsledek: jasně zlepšená inervační schopnost. Pacient se pomocí terapie naučil cíleně aktivovat ruční napínače.

93 IV. Vědecké výzkumy

94 Funkcionální reorganizace 1.a Funkcionální reorganizace V nemocném mozku je rozsah neurologických poruch podmíněný objemem zranění specifických kortikálních funkčních jednotek – modulů, respektive jejich dlouhých vláknových spojení. (SEITZ, R. J., 2003)‏

95 Funkcionální reorganizace 1.b Funkcionální reorganizace Pomocí kvantitativních výzkumů bylo prokázáno, že zotavení funkcí při hemiplegii následkem mozkové mrtvice u dospělých je ovlivněné integritou pyramidové dráhy a intracelebrálních propojovacích uzlů v thalamusu. (SEITZ, R. J. 2003)‏

96 Funkcionální reorganizace 1.C Funkcionální reorganizace U chronických parciálních zranění motorické mozkové kůry a jejího kortiko - spinálního projekčního systému se mohou přemístit kortikální aktivační areály z oblasti zranění do vedlejší, nepoškozené mozkové kůry. (SEITZ, R. J. 2003)‏

97 Funkcionální reorganizace 1.d Funkcionální reorganizace U pacientů, kteří se zotavili po mrtvici v oblasti motorického kortexu nebo pyramidové dráhy, jsou aktivity mezi malým mozkem zdravé hemisféry, thalamusu v poškozené hemisféře a suplementární motorické oblasti – SMA obou hemisfér meřitelně zesílené. (SEITZ, J. R.,2003)‏

98 (SEITZ, J. R., Uni Düsseldorf, 2003)‏

99 2 Neuroplasticita po amputaci ruky Čtyři roky po amputaci obou ruk mohly být provedeny úspěšné retransplantace. Postižený se naučil znovu používat obě ruce a prsty. V kortexu byli prokazatelné dynamické přestavby. (GIRAUX, P. 2001)‏

100

101 3 Neuroplasticita po apoplexu Šest let po mrtvici se naučili hemiplegici používat horní končetiny. V kortexu byly prokázané odpovídající neuroplastické změny pomoci kernspinu. (LIEPERT, J. et al. 1998)

102 4 Nezávislost na používání vozíku po poranění míchy Rok až 18 let bylo celkem 18 pacientů po zranění míchy odkázáno na používání vozíku. 14 pacientů se naučilo po terapii chodit a stali se na něm nezavislí. Pomocí konvenční zdravotní gymnastiky se to podařilo u jednoho pacienta. (WERNING, A. 1995)‏

103 Příklad příčného ochrnutí 4.a Příklad příčného ochrnutí 7 %1 pacientkonvenční terapie 14 pacientů 78 %14 pacientů trénink na běžícím pásu 18 pacientů nezávislost na vozíku dosáhlo bez vozíkumetodavozík

104 Tübingenská studie 5 Tübingenská studie Výsledky mentálního tréninku převažují nad výsledky zdravotní gymnastiky dle Kabat (PNF) u pacientů s centrálním ochrnutím (n=217). (GÜNTHER, W., 1980)

105 Srovnává výsledky terapie dosažené lehkou elektrickou stimulací vyvolanou povrchovým EMG postižené části těla s PNF a pasivní elektroléčbou. Psychická aktivita pacientů vede k lepším výsledkům. 6 Stiudie KRAFT

106 Výsledek Kraft - studie

107 Příklad poranění mozku 7 Příklad poranění mozku Klinické studie nezvratně potvrzují, že dovednosti jsou naučitelné i po mnoha letech po poranění mozku. (DANZ, J. 1994; BRUDNY, J. 1979)‏ U 43 ze 70-ti hemiplegiků byla získána dobrá zlepšení funkcí. Průměrná doba trvání onemocnění byla 5 let. (BRUDNY, J.1979)‏

108 8 Nárůst funkcí v závislosti na době trvání onemocnění Následující graf jasně prokazuje, že i po 24-ti měsících trvání onemocnění jsou možná prokazatelná zlepšení funkcí. (Danz, Johanna 1994)‏

109

110 IMF-TERAPIE JE DomácíIndividuálníIntenzivníEfektivníEkonomická

111 Jaké parametry jsou ovlivnitelné IMF ® -terapii ? Svalový tonus KoncentracePozornostPohyblivostMotivaceCitlivostFunkceSílaBolest

112 Indikce Ochrnutí centrálního nervového systému různého stupně bez a nebo se spasticitou. Mozková příhoda, dětská mozková obrna, ochrnutí lícního nervu, poranění mozku, míchy, páteře, neurologická onemocnění, roztroušená skleróza, poranění centrálního nervového systému..

113 Kontraindikace Absence motivace Nespolupracující pacient Kardiostimulátor Kov v oblasti stimulačních elektrod Záněty Trombózy Těhotenství

114 Síla myšlenek je neviditelná jako semeno, ze kterého vyrůstá ohromný strom. Je ale původem všech viditelných změn v životě člověka. L.N. Tolstoj

115 Soupis literatury na vyžádání

116 KONEC