Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Počátky vzniku bankovnictví Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní. Prvními penězi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Počátky vzniku bankovnictví Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní. Prvními penězi."— Transkript prezentace:

1

2 Počátky vzniku bankovnictví Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní. Prvními penězi byly komoditní peníze, a to statky široce poptávané i před vznikem jejich peněžní funkce

3 K výraznějšímu rozvoji bankovních činností dochází v 11. a 12. století zejména ve významných obchodních centrech severní Itálie, a to v Benátkách, Miláně, Janově a Florencii.

4  Od 17. století dochází k výraznějšímu rozvoji bankovnictví v souvislosti s rozšířením používání směnek, šeků, rozvojem obchodování s cennými papíry, používáním bankovek zpočátku plně krytých obchodními směnkami a drahým kovem a vznikem prvních centrálních bank.  Centrální banka ve Švédsku vznikla v roce 1657, v Anglii v roce 1694, v Dánsku v roce 1773, v Belgii v roce 1835.

5  V roce vznikl Mezinárodní měnový fond (MMF) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj.

6  Na přelomu 50. a 60. let 20. století se začalo postavení dolaru měnit. Jeho pozice slábla jednak vlivem vnitřních hospodářských problémů USA, jednak vlivem rychlejšího hospodářského vývoje zemí západní Evropy a Japonska.

7  Centrální banky 8 průmyslově nejvyspělejších zemí (USA, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko) vytvořily v roce 1961 zvláštní fond na obranu dolaru – Zlatý pool s cílem intervenovat na londýnském trhu zlata, aby byla zachována oficiální cena zlata 35 USD za 1 trojskou unci. Protože došlo ke značnému vyčerpání zásob zlata členských zemí a udržení oficiální ceny zlata se ukázalo jako nereálné, Zlatý pool ukončil v roce 1968 svoji činnost.

8  Evropská centrální banka (ECB) je nezávislou nadnárodní měnovou autoritou v Evropské měnové unii se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Po zahájení své činnosti k nahradila Evropský měnový institut. Společně s centrálními bankami zemí Evropské měnové unie vytváří Eurosystém.

9  neprovádí dohled nad bankami,  angažuje se pouze při dohledu multinacionálních bankovních holdingů a při vzájemné spolupráci mezi národními centrálními bankami v otázkách koordinace postupů v této oblasti  neposkytuje nouzové úvěry, protože nevystupuje v roli věřitele poslední instance.

10 Vysoký stupeň samostatnosti Evropské centrální banky je dán splněním čtyř základních podmínek: 1. institucionální 2. funkční samostatnost 3. osobní samostatnost 4. finanční samostatnost.

11 Peněžní agregát M1 emitované oběživo, jednodenní vklady Peněžní agregát M2 M1 + vklady s dohodnutou splatností do 2 let + vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Peněžní agregát M3 M2 + repo operace + akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry do 2 let

12  Vývoj bankovnictví v Evropě byl po 2. světové válce poznamenán vznikem jednostupňových bankovních systémů v centrálně plánovaných ekonomikách zemí socialistického bloku

13  V poslední době je vývoj bankovnictví v celém světě poznamenán nástupem nových trendů, mezi něž patří především zvýšená konkurence ze strany nebankovních subjektů spojená s poklesem zprostředkování bank, sekuritizace, srůstání bank a nebankovních institucí, využívání nových informačních technologií, snižování hotovostních operací bank, finanční inovace, rozvoj finančních derivátů spojených se snahou o omezení rizik, internacionalizace a globalizace bankovních aktivit spojená s prudkým nárůstem mezinárodně působících bank a bankovních holdingových společností.

14 Počátky vývoje bankovnictví na našem území  Vznik prvních českých peněz se datuje do 2. poloviny 10. století. Jednalo se o stříbrné denáry ražené za vlády Boleslava I., které měly nahradit oběh cizích mincí na našem území, zejména keltských, byzantských a římských. Ražba vlastních mincí byla také vyjádřením suverenity panovníka.

15  1210 za vlády Přemysla Otakara I. byl zaveden nový typ mince – brakteár.  1300 – významná reforma za vlády Václava II. zavedením grošové měny.  Zavedení nové stabilní měny si vynutil prudký rozvoj řemesel a obchodu v 11. a 12. století a ústup naturální směny. Mince se razily z kutnohorského stříbra v centrální mincovně v Kutné Hoře.

16  do 19. století základem měny bylo na našem území stříbro,  v roce 1325 začal razit Jan Lucemburský zlaté mince florény dle italského vzoru, později razil Karel IV zlaté dukáty.  V průběhu husitských válek ( ) došlo k rozvratu peněžního oběhu. peněžního systému znovuzavedením grošové měny.  v roce 1519 Ludvík Jagellonský k uděluje privilegia na ražbu tolarů šlechtické rodině Šliků, na jejichž panství v severních Čechách u Jáchymova byla objevena bohatá ložiska stříbra.

17  1526 po nástupu Habsburků zavedení jednotné měny ve všech zemích monarchie a tím i likvidaci samostatné peněžní politiky v českých zemích.  Základem měny se stala vídeňská hřivna, z níž se razilo 12 tolarů.  V roce 1750 byla vídeňská hřivna nahrazena kolínskou hřivnou, z níž se razilo 20 zlatých.

18  Za vlády Marie Terezie došlo v našich zemích poprvé k zavedení papírových peněz – bankocetlí.  V roce 1762 je začala uvádět do oběhu Vídeňská městská banka.  V roce 1816 byla založena Privilegovaná Rakouská národní banka, která měla vydávat své bankovky kryté stříbrnými mincemi.

19  V roce 1878 vznikla Rakousko-Uherská banka, která měla emisní monopol pro společnou rakousko-uherskou měnu.  V roce 1892 proběhla peněžní reforma spojená se zavedením korunové měny jako měny zlaté devizy.

20  České bankovnictví se začalo formovat ve 2. polovině 19. století vznikem zemských a akciových bank, družstevních záložen a soukromých bankovních domů na našem území.

21  V roce 1868 vznikla nejvýznamnější čeká obchodní akciová banka, Živnostenská banka pro Čechy a Moravu, jako ústředí českých a moravských záložen.

22 BankyPočet Akciový kapitál (mil. K) Rezervy (mil. K) Vlastní prostřed ky (mil. K) Bilanční úhrn (mil. K) České Německé Celkem

23  Na počátku války byly zrušeny předpisy o zlatém krytí měny a předpisy, které zakazovaly Rakousko-Uherské bance poskytovat úvěry vládě, což se projevilo v prudkém nárůstu státního dluhu, nárůstu oběživa a vzestupu cenové hladiny.

24  Podstatou měnové reformy provedené v roce 1919 pod vedením ministra financí Aloise Rašína se stala radikální měnová restrikce.  roce 1919 byla zavedena měnová jednotka koruna československá na základě zákona č. 187/1919 Sb. a okolkované peníze vyměněny v poměru 1: 1 za československé státovky. Funkci centrální banky plnil v letech 1919 – 1926 bankovní úřad ministerstva financí.

25  Od roku 1926 začala vykonávat činnost Národní banka Československá, založená jako akciová společnost z jedné třetiny vlastněná státem. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil.  V roce 1929 byla zařazena mezi měny zlaté devizy.

26  Československá koruna byla dvakrát devalvována, a to v roce 1934 a 1936, vždy o 16%.

27 Prosinec roku americký dolar švýcarský frank francouzský frank německá marka ,656,521,038, ,606,501,328, ,646,491,318, ,646,531,338, ,656,521,338, ,716,561,328, ,746,481,318,02

28  Vliv na formování bankovního systému samostatného státu a rozsáhlé kapitálové přesuny měla nostrifikace v peněžnictví dle nařízení ministerstva financí z 13. září 1920 o podmínkách obchodování cizích peněžních akciových společností.

29  Po skončení 1. světové války bylo v českých zemích 22 akciových bank, z toho 14 českých a 8 německých, a 101 poboček vídeňských bank.  V prvních poválečných letech prožívalo české bankovnictví také vlnu zakládání ryze českých akciových bank, od roku 1918 do konce roku se jejich počet zvýšil z 22 na 27.

30 Bankypočet akciový kapitál (mil. Kč) vlastní prostředky (průměr mil. Kč) Banky české Banky česko- německé Banky německé Celkem

31  Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla měnová politika podřízena německým zájmům. Zákonným platidlem se stala říšská marka, stanovení poměru české koruny k říšské marce bylo výsledkem promyšleného podhodnocení české měny.

32  Československo bylo během války násilně připraveno celkem o kg měnového zlata.

33  Po skončení 2. světové války bylo hlavním úkolem obnovit rozvrácené hospodářství, zavést jednotnou československou měnu a založit měnou politiku, která odstraní inflační přebytek kupní síly.

34 Bankovní systém tvořila  Národní banka československá,  akciové obchodní banky,  soukromé bankovní domy,  zemské banky,  Reeskontní  lombardní ústav,  poštovní spořitelny  družstevní záložny.

35  K 1. listopadu 1945 byla provedena měnová reforma  Došlo k zablokování peněžní hotovosti, vkladů, cenných papírů a pojistek.  Fyzickým osobám bylo vyměněno 500,- Kč na osobu za hotovost složenou na vázané vklady, prostředky podnikům na provozní potřeby podléhaly zvláštnímu povolovacímu řízení.  Došlo ke zvýšení cenové a mzdové hladiny na trojnásobek předválečného stavu.

36  Kurz československé koruny vycházel z porovnání vnitřních cen s cenami vyspělých zemí a byl stanoven na 50 Kčs za 1 USD. Na základě tohoto poměru byl stanoven zlatý obsah koruny.

37  Další měnová reforma byla provedena v roce Došlo k silné peněžní restrikci, anulování veškerých zablokovaných prostředků z měnové reformy v roce 1945, přepočtu mezd, sociálních dávek a starobních důchodů v poměru 5 : 1, stanovení nového zlatého obsahu koruny, z něhož byl vypočten kurz koruny vůči dolaru ve výši 7,20 Kčs za 1 USD.

38  Měnová reforma nastartovala přechod československé ekonomiky na socialistický systém dle sovětského vzoru. Vzhledem k tomu, že po provedené měnové reformě byla přijata opatření pro kurzovou politiku bez předchozích konzultací s Mezinárodním měnovým fondem a Československo přestalo podávat informace o stavu ekonomiky, došlo v roce 1954 k ukončení členství v MMF

39  Státní banka československá  Živnostenská banka  Investiční banka  Česká státní spořitelna  Slovenská státní spořitelna  Československá obchodní banka

40 Byla založena na základě zákona č. 31/1950 Sb. v roce 1950, převzala pohledávky a závazky Národní banky československé, Tatrabanky, Živnostenské banky a Poštovní spořitelny. Byla podřízena ministerstvu financí. Prvním generálním ředitelem byl jmenován Otakar Pohl. Vykonávala funkce centrální banky a obchodní banky pro podniky, řídila ostatní banky pomocí měnového, úvěrového, pokladního a devizového plánu. Od roku 1958 také poskytovala dlouhodobé investiční úvěry

41  Byla znárodněna v říjnu Prováděla platební a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu. Od roku 1957 vedla tuzexové účty čs. občanům. Prostřednictvím své pobočky v Londýně vykonávala částečně podnikatelskou činnost, a to vedení účtů pro zahraniční peněžní ústavy, eskont zahraničních směnek, zajišťování platebního styku s cizinou, udržování korespondenčních styků se zahraničními bankami.

42  Vznikla v roce Na základě zákona č. 183/1948 Sb. převzala pohledávky a závazky Československého reeskontního a lombardního ústavu, Zemské banky pro Čechy, Zemské banky pro Moravu a Slezsko a Slovenské hypotéční a komunální banky. Do roku 1958 se specializovala na poskytování dlouhodobých investičních úvěrů, potom byla pověřena úschovou a správou cenných papíru s výhledem na pozdější likvidaci.

43  Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území České socialistické republiky.

44  Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území Slovenské socialistické republiky.

45  Vznikla v roce 1964 jako akciová společnost s majoritním podílem SBČS, specializovala se na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podniky. Počáteční akciový kapitál ve výši 500 mil. Kč byl rozdělen do pěti tisíc akcií.

46  K 1. lednu 1990 došlo k oddělení emisní a úvěrově obchodní činnosti SBČS.  Komerční aktivity byly převedeny na Komerční banku, Všeobecnou úvěrovou banku a Investiční banku.  Počátek 90. let byl charakteristický vznikem velkého počtu nových bank. Již v roce 1990 zahájily činnost Agrobanka, Pragobanka, Ekoagrobanka a bankovní dům Skala.

47 Nové zákony, zákon č. 21/1992 Sb., o SBČS, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, vymezily činnost bankovního dohledu na :  posuzování žádostí o udělení povolení působit jako banka podle zákona o bankách

48  povolením působit jako banka podle zákona o bankách a povoleními podle zvláštních zákonů  kontrolu dodržování právních předpisů a opatření vydaných SBČS a kontrolu dodržování zákonů v těch případech, kdy je k takové kontrole zmocněn  ukládání opatření k nápravě a ukládání pokut při zjištění nedostatků.

49 Měna podíl v měnovém koši v % USD49,07 DEM36,15 ATS8,07 FRF2,92 CHF3,79

50  Přijetím zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky došlo k 1. lednu 1993 k rozdělení Československa na dva samostatné státy, zániku společné centrální banky a vývoji samostatného českého bankovnictví.

51  Vznik a vývoj peněz  Peněžnictví a finance  Změny v 16 a 17 století a nové cesty rozvoje finančních peněžních služeb

52  Dějiny peněz znamenají jednak dějiny platidel jako hmotných prostředníků směny (mince, bankovky), jimiž se zabývá numismatika, jednak dějiny měny jako abstraktní zákonné normy peněz. Zavedení peněz předcházela přírodní platidla, od mušlí po drahé kovy, která měla i svoji vlastní užitnou hodnotu. Peníze začínají ražbou, která měla zaručovat váhu a ryzost dané mince jako kousku kovu.platidelmince bankovkynumismatikaměnypeněz

53  Další vývoj směřoval k normování měny státem, jednak k posilování nehmotné či fiduciární povahy platidel, která vedla k zavedení mincí z obecných kovů a papírových platidel (fiat měna). V současné době je větší část peněžních zásob v ekonomice tvořena nehmotnými účetními či virtuálními penězi.fiat měnapeněžních zásob

54  Prostá směna zboží za zboží čili barterový obchod narážela na problém „dvojité vazby" (angl. double bind ): kdo chtěl směnit vajíčka za boty, musel najít někoho, kdo nejen měl boty na směnu, ale byl ochoten za ně přijmout vajíčka. Proto se už v předhistorických společnostech začal prosazovat zprostředkovaný obchod pomocí vzácných, žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl každý ochoten přijmout, i když je právě nepotřeboval.zbožíbarterový obchod

55  Nejznámějšími příklady jsou mušle kauri a podle zprávy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba se v našich zemích v polovině 10. století platilo kousky plátna.kauriIbrahima ibn Jakuba  Postupně se však prosadily hlavně drahé kovy, protože byly vzácné, trvanlivé a přitahovaly i svým leskem. Kromě toho měly velmi malý objem a daly se téměř libovolně odvažovat a dělit. Vážené stříbro se jako zprostředkovatel směny užívalo například v Mezopotámii už od 5. tisíciletí př. n. l..Mezopotámii5. tisíciletí př. n. l.

56 Předchůdci peněz

57 Mince Mince patrně vznikly normováním kousků drahého kovu, aby je nebylo třeba vážit. Chammurapiho zákoník z doby okolo roku 1770 př. n. l. už zmiňuje zrnka stříbra jako jednotky, které se nevážily, nýbrž počítaly. Chammurapiho zákoník1770 př. n. l.

58  První mince v západní civilizaci vznikly koncem 7. století př. n. l. ve městech Malé Asie, kde se kapky elektra (přírodní směsi zlata a stříbra) označovaly raženou značkou města či panovníka a nazývaly statér. Souvislost s vážením potvrzuje i to, že názvy starých mincí často současně znamenaly i váhové jednotky, jako talent, šekel nebo libra.7. století př. n. l.Malé Asieelektrastatértalentšekellibra

59

60 Velmi dlouhá doba užívání minci vedla na druhé straně k poznatkům, že:  peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové,  při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od okamžiku úhrady,  o oběh používaných mincí je nutno pečovat,

61  plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu penězi neplnohodnotnými, v první fázi se jednalo zejména o neplnohodnotné mince (měď), později o peníze papírové,  použití neplnohodnotných peněz vyžaduje buď moc, nebo všeobecně přijímanou garanci v systému směny – neplnohodnotné peníze jsou tak charakterizovaný tzv. „nuceným oběhem“.

62 Problémy plynoucí z užíváni minci lze vyčlenit:  znehodnocování mincí,  záměrné snižování hodnoty mince,  značný rozsah emitentů mincí  problémy s objemem a hmotností  narůstající potřeba peněžních kovů,

63  peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové  při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od okamžiku úhrady,  o oběh používaných mincí je nutno pečovat,  plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu penězi neplnohodnotnými,  použití neplnohodnotných peněz vyžaduje

64 Bankovky  Přechod na fiat měnu bez obsahu kovu a založenou pouze na důvěře obchodníků připravil vznik směnek. Zajímavou formu směnky představovaly anglické tally sticks, původně dřevěné hůlky se zářezy, které označovaly sumu. Hůlka se rozštípla na dvě poloviny tak, aby na obou byly zářezy vidět, a představovala původně potvrzení o zaplacené dani: polovinu si nechal výběrčí a druhou plátce. Postupem času se ukázalo, že hůlky mohou sloužit i jako platidlo a byly v Anglii v oběhu až do 18. století. Papírové směnky, původně potvrzení o uložených penězích, mohly být vystaveny „na doručitele“, takže je za mince mohl vyměnit v bance kdokoli.směnek

65  Z papírových směnek se v Číně vyvinuly státní bankovky s pevnými hodnotami už v 11. století, v Evropě se první bankovky objevily v roce 1661, kdy je z nedostatku stříbrných mincí začala vydávat stockholmská banka (Stockholms Banco).Číně1661Stockholms Banco

66

67

68 DEFINICE peněz:  Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně přijímány prostředek při placeni.  Peníze jsou cokoli, co slouží jako všeobecně přijímány prostředek směny nebo placeni (všeobecný ekvivalent).  Peníze jsou jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placeni za zboží a služby nebo při úhradě dluhu.

69 Tyto definice patři k teoretickým definicím peněz. Z vývoje peněz – jejich vzniku a vývoje jednotlivých forem – můžeme specifikovat základní funkce, které peníze v ekonomickém životě společnosti plni.

70 Funkce peněz:  peníze se uplatňuji a slouží jako:  prostředek směny – jako prostředník umožňuji realizaci směny – tedy koupi a prodej statků (zboží či služeb),  uchovatel hodnot – díky svým „vlastnostem“ je možno peníze držet jako majetek (jsou jeho formou),  zúčtovací jednotka – prostřednictvím peněžní jednotky je možno vyjádřit ceny jednotlivých směňovaných statků.

71 Měnou se rozumí peněžní soustava, která je používaná a zákonně upravena na území určitého státu. Předmětem úpravy (uspořádaní) je:  stanovení základní peněžní jednotky – název, označeni, členěni a násobky,  forma oběživa – mince, bankovky, státovky, bankovní záznamy,  způsoby vydávání – emise peněz,  zásady a pravomoci při regulaci peněžního oběhu,  vztah k měnovým jednotkám jiných zemí – stanoveni směnného kurzu domácí měny k měnám ostatním.

72 Ochranné prvky Jedním z faktorů garantujících účastníkům směny jistotu v transakcích jsou tzv. „ochranné prvky“. České národní banka jako garant České měny používá u bankovek následující ochranné prvky:  vodoznak  ochranný okénkový proužek  ochranná vlákna  soutisková značka  skrytý obrazec  opticky proměnlivá barva  iridescentní pruh  mikrotext

73 Templáři – řád opředený tajemstvím  Vystupovali také jako významní mezinárodní bankéři a vydělávali na křížových výpravách a obchodování se Svatou zemí obrovské jmění.  V roce 1212 vybudovali v Paříži na pozemcích, které jim daroval Ludvík VII., budoucí sídlo Templ. Tam sídlili po odchodu z Kypru. Řád se věnoval především svým ekonomickým aktivitám, díky nimž začal shromažďovat značný majetek.

74  Templáři přepravovali z Evropy do Palestiny peníze a majetek křižáků a z těchto transakcí rychle zbohatli.  Rozvinuli dobře fungující bankovní systém, který brzy začali využívat i evropští panovníci a šlechta. Templáři dále vydělávali na směně evropských měn na platidla jeruzalémského království, transportu poutníků do Svaté země apod.  Řád se dále věnoval bankovnictví, což se po jejich stažení ze Svaté země stalo jejich hlavní činností.  Můžeme je považovat za předchůdce moderního bankovnictví, protože bylo možné uložit peníze v Evropě a vyzvednout si je na základě písemného potvrzení třeba přímo v Jeruzalémě.

75

76 Inflace a krize Zavedením a prosazením „Fiat měny“, založené pouze na zárukách bank a států, se sice odstranila hospodářská omezení díky nedostatku zlata, vzniklo však nové riziko znehodnocování peněz čili inflace. V průběhu 20. století se různé měny postupně zbavovaly zlatého krytí (Velká Británie 1931, USA 1971 a jako poslední Švýcarsko roku 1999). Nicméně už předtím, zejména v souvislosti s oběma válkami, začala vznikat trvalá inflace. Například v USA vzrostly ceny mezi léty 1915 a 2006 téměř 20x, z toho mezi léty 1970 a x. [3]inflacezlatého krytí [3]

77

78

79 Je zřetelně viditelný, jestliže se na bankovku podíváme proti světlu.

80 Proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru, který na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm na povrch papíru. Okénka stříbřité barvy jsou dlouhá rovněž 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný negativní mikrotext označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze vystupující část proužku na lícní straně, při pohledu proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím mikrotextem hodnoty bankovky.

81 V papíru zapuštěná okem viditelná vlákna oranžové barvy v délce 6 mm. Nejlépe zřetelná jsou na bílých okrajích bankovky.

82 Z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna část značky, z druhé strany část zbývající. V průhledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Soutisková značka je kruhová a tvoří ji písmena "ČR".

83 Stane se viditelným tehdy, sklopíme-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Tvoří ho číslo označující nominální hodnotu bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní, tj. tmavý, z kratší strany negativní (světlý). Je umístěn na lícní straně bankovky v ornamentu na rameni portrétu.

84 100 Kč bankovka tento ochranný prvek neobsahuje. Mají do bankovky až od hodnoty 500Kč.

85 100 Kč bankovka tento ochranný prvek neobsahuje. Mají to bankovky až od hodnoty 1000 Kč.

86 Je vytištěn tiskem z plochy. Základní mikrotext na lícní straně je skryt vpravo od portrétu v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje a číselně označuje hodnotu bankovky, na rubové straně je rovněž v pruhu základní barvy mezi státním znakem a pravým okrajem skryt mikrotext slovně označující hodnotu bankovky.

87  Peníze  Teoretická definice peněz:  Peníze představují jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu

88  Peníze jsou zúčtovací jednotkou tzv. numerická funkce, která slouží k oceňování směňovaných výrobků a služeb, nebo funkce všeobecného ekvivalentu  Peníze zprostředkovávají směnu, tzv. funkce intermediační, při níž peníze zprostředkovávají směnu výrobků a služeb a slouží tedy jako oběživo  Peníze fungují jako rezerva funkce rezervní nebo tvorby pokladu, umožňují transfer kupní síly v čase, jsou částí aktiv ekonomických subjektů.

89  hotovostní  mince  bankovky  bezhotovostní – zůstatky na účtech, souvisí s rozvojem bank

90  je to určitý kus kovu, který musí být proti záměně přesně definován. Střiž – je hrubá váha  Čistost – je váha drahého kovu obsažená v minci Členění mincí:  Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)  Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný cenný kov)  Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné)  Pamětní mince (slouží především ke sběratelský účelům, většinou plnohodnotné)  Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)

91 Členění mincí:  Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)  Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný cenný kov)  Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné)  Pamětní mince (slouží především ke sběratelský účelům, většinou plnohodnotné)  Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)

92 Státovky  vydává stát, nebo panovník  první se objevily v Číně  ke krytí schodku státního rozpočtu Bankovky  vydávají banky  představují závazek banky vyplatit za vydaný papír množství peněz, které je na něm uvedeno směnka vlastní směnka  nemají vnitřní hodnotu

93 Měnové agregáty Peníze a trhy peněz mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit. Množství peněz v oběhu neboli peněžní zásoba (M) se měří peněžními agregáty. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

94 Monetární agregáty  Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření množství peněz v ekonomice.  Jsou obvykle měřeny centrální bankou a tato banka rovněž dohlíží na to, jak rychle rostou neboli jak rychle roste množství peněz v oběhu.  Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů.  Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit.

95 Monetární agregáty  jsou obvykle označovány M1, M2, a L.  Náplň monetárních agregátů je určována stupněm likvidity peněžních aktiv, která příslušný monetární agregát sdružuje. Podle likvidity, držitele a také institucionálního vydavatele rozeznáváme několik základních monetárních agregátů, ve kterých jsou různé finanční instrumenty sdruženy.

96 Agregát M1  Transakční peníze  Hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách

97 Agregát M2  M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách  terminovaný vklad (time depozit) - vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více).  Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky.

98 Agregát M3  M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách  Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou likviditu  Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť se musí nejprve konvertovat na domácí měnu.

99 Agregát M4  M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v domácí měně.  Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se označuje jako "široké peníze"(broad money).v jiných zemních se tímto názvem označuje agregát M3.

100 Agregát M5  M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně  Tento agregát bývá také označován „likvidní aktiva“ a označován jako agregát L.

101 Měnová báze (rezervní peníze) zahrnuje oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto položky představují užití měnové báze. Bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky. Měnová báze vyjadřuje vztahy centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice.

102 Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

103

104

105  dokonalou kontrolou centrální banky tzv. nevypůjčená měnová báze  pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená měnová báze.

106 ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjen Peněžní zásoba M2 mld. Kč2706,82725,52730,62800,52787,02770,52763,32757,62746,12766,1 % y/y+2,4+2,8+3,3+5,1+4,1+5,2+4,8+4,6+4,7+4,4 Peněžní zásoba M1%+7,8+7,6+7,3+8,7+14,4+12,8+15,0+14,8+15,3 Úvěry%+0,3-0,1 -0,2+0,2+0,4+0,7+1,2+1,4+2,0 Vklady (M2-M1)%-4,7-3,8-2,4+0,3-9,9-5,9-9,7-10,9-11,6-12,0

107  Monetární báze je často označována jako mocné peníze (high-powered money) dM = m. dMB  m je peněžní multiplikátor,  dM je změna peněžní zásoby  dMB je změna monetární báze.

108  expanzivní operace na volném trhu  financování deficitu státního rozpočtu emisí peněz  poskytování diskontních půjček  přebytek platební bilance

109 Základní předpoklady  neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech bank)  obchodní banky musí držet u centrální banky vždy 10%  Peníze budou vznikat multiplikací depozit,

110  Centrální banka nakoupí od nebankovního subjektu vládní cenné papíry za  Centrální banka je musí zaplatit  Nebankovní subjekt má účet u komerční banky (X). Centrální banka zvýší o rezervy, které u ní banka X má – vklad banky X má u centrální banky zvýšené rezervy.  Komerční banka připíše vklad u nebankovního subjektu

111 CENTRÁLNÍ BANKAKOMERČNÍ BANKA X Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB Změna aktiv Změna pasiv rezervy u depozita CB papíry

112 Další krok:  Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv  Ze zákona musí držet pouze 10%  Rozhodne se 90% někomu půjčit (jsou to volné peníze se kterým může sama vynakládat.  Změna bilance

113 Komerční banka X Změna aktivZměna pasiv rezervy u CBdepozita úvěry

114 Co se stane:  Komerční banka A se zvýší pasiva o  Musí vytvořit povinné rezervy 10%  90% poskytli komerční bance B

115 Komerční banka A Změna aktivZměna pasiv rezervy u CBdepozita úvěry

116 Změna depozit =.1 * prvotní vklad Sazba povinných minimálních rezerv

117 CENTRÁLNÍ BANKAKOMERČNÍ BANKA X Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry

118 Zvýšení peněžní zásoby  Poskytnutí úvěru komerční bance  Snížení sazby povinných minimálních rezerv  Nákupem vládních cenných papírů za hotovost

119 Snížení peněžní zásoby  Prodej vládních cenných papírů bezhotovostně  Splacení úvěru ze strany komerční banky  Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv  Prodej vládních cenných papírů

120  Nabídka peněz, kterou budeme označovat také jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku

121  Na vertikální ose měříme úrokovou míru v procentech.  Na horizontální ose měříme množství peněz.

122 O zvýšení nabídky peněz rozhoduje centrální banka. Zvýšení peněžní zásoby, bude znamenat posun křivky nabídky peněz doprava, snížení doleva.

123 Úrok je nákladem na držbu

124 Posun křivky je způsoben:  změnou reálného produktu (Q)  změnou cenové hladiny (P)

125 Nabídka pen ě z

126 Dojde-li k růstu cenové hladiny, vzroste potřeba držby peněz, vzroste poptávka po penězích a tím i úroková sazba

127 Snížením úrokové sazby centrální banky dochází ke stimulaci nabídky peněz.

128  Transak č ní  Majetková  Úrok je nákladem na držbu

129  Poptávku po penězích ovlivňuje kromě výše jmenovaných celá řada faktorů.  Jedním z nich může být očekávání ekonomických subjektů ohledně budoucnosti. Zkusme vysvětlit dopad negativního očekávání budoucnosti (očekávání recese) na poptávku po penězích, a tedy křivku poptávky po penězích.

130 Peněžní agregáty M1 a m2 se od sebe liší likviditou (schopnost použití k zaplacení) a výnosnosti. Vysvětlete jak.

131 Vypočítejte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže centrální banka nakoupí vládní cenné papíry ve výši 3 mld. Kč. Při tom jsou známy následující údaje: 1. Povinné minimální rezervy komerčních bank činí 24 mld. 2. Komerční banky přesně drží pouze povinné minimální rezervy a neexistuje hotovost 3. Depozita u komerčních bank jsou ve výši 400 mld.

132  Peníze jsou všeobecně přijímány prostředkem směny  Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží  Původně byly papírové bankovky 10% kryty zlatem. Později docházelo ke krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem.

133  Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka  Nabídky peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku  Nabídku peněz neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomoví peněžních agregátů (M1, M2, M3)  Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční.

134 Povinná míra rezerv je 7%. Centrální banka prodá vládní cenné papíry v hodnotě 15mil. Kč nebankovnímu subjektu, který vede účet u komerční banky. Neexistuje hotovost a komerční banky přesně dodržují povinnou míru rezerv. Vypočítejte : a) Jak se změnila peněžní zásoby b) Jak se změnil objem povinných minimálních rezerv u centrální banky - 15

135 Jaká bude přibližně reálná úroková míra, jestliže míra inflace činí 9%, míra nezaměstnanosti 11% a nominální úroková míra je 15%. 6%

136 Zakreslete trh peněz, popište osy, znázorněte a vysvětlete dopady následujících změn: a) Růst sazby povinných minimálních rezerv MS i MD M

137 b) Prodej vládních cenných papírů centrální bankou iMS MD M

138 c) Pokles důchodů iMS MD M

139 Která s následujících položek nepatří do pasiv: a) Depozita b) Úvěry c) Nakoupené vládní cenné papíry d) Žádná z položek

140 Povinné minimální rezervy komerčních bank nalezneme: a) Na straně aktiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky b) Na straně pasiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky c) Na straně pasiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky d) Na straně aktiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky


Stáhnout ppt "Počátky vzniku bankovnictví Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní. Prvními penězi."

Podobné prezentace


Reklamy Google