Vznik a vývoj.

Prezentace na téma: "Vznik a vývoj."— Transkript prezentace:

1 Vznik a vývoj

2 Celkový pohled na vývoj bankovnictví
Počátky vzniku bankovnictví Vznik bankovnictví je spojen s rozvojem výroby, obchodu, peněz a přechodem od naturální směny ke směně peněžní. Prvními penězi byly komoditní peníze, a to statky široce poptávané i před vznikem jejich peněžní funkce

3 Počátky vzniku bankovnictví
K výraznějšímu rozvoji bankovních činností dochází v 11. a 12. století zejména ve významných obchodních centrech severní Itálie, a to v Benátkách, Miláně, Janově a Florencii.

4 Počátky vzniku bankovnictví
Od 17. století dochází k výraznějšímu rozvoji bankovnictví v souvislosti s rozšířením používání směnek, šeků, rozvojem obchodování s cennými papíry, používáním bankovek zpočátku plně krytých obchodními směnkami a drahým kovem a vznikem prvních centrálních bank. Centrální banka ve Švédsku vznikla v roce 1657, v Anglii v roce 1694, v Dánsku v roce 1773, v Belgii v roce 1835.

5 Vývoj bankovnictví od nástupu průmyslové revoluce do roku 1945
V roce vznikl Mezinárodní měnový fond (MMF) a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj.

6 Vliv procesu evropské integrace na formování bankovnictví
Na přelomu 50. a 60. let 20. století se začalo postavení dolaru měnit. Jeho pozice slábla jednak vlivem vnitřních hospodářských problémů USA, jednak vlivem rychlejšího hospodářského vývoje zemí západní Evropy a Japonska.

7 Vliv procesu evropské integrace na formování bankovnictví
Centrální banky 8 průmyslově nejvyspělejších zemí (USA, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko) vytvořily v roce 1961 zvláštní fond na obranu dolaru – Zlatý pool s cílem intervenovat na londýnském trhu zlata, aby byla zachována oficiální cena zlata 35 USD za 1 trojskou unci. Protože došlo ke značnému vyčerpání zásob zlata členských zemí a udržení oficiální ceny zlata se ukázalo jako nereálné, Zlatý pool ukončil v roce 1968 svoji činnost.

8 Evropská centrální banka
Evropská centrální banka (ECB) je nezávislou nadnárodní měnovou autoritou v Evropské měnové unii se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Po zahájení své činnosti k  nahradila Evropský měnový institut. Společně s centrálními bankami zemí Evropské měnové unie vytváří Eurosystém.

9 Evropská centrální banka
neprovádí dohled nad bankami, angažuje se pouze při dohledu multinacionálních bankovních holdingů a při vzájemné spolupráci mezi národními centrálními bankami v otázkách koordinace postupů v této oblasti neposkytuje nouzové úvěry, protože nevystupuje v roli věřitele poslední instance.

10 Evropská centrální banka
Vysoký stupeň samostatnosti Evropské centrální banky je dán splněním čtyř základních podmínek: institucionální funkční samostatnost osobní samostatnost finanční samostatnost.

11 Peněžní agregáty sledované Evropskou centrální bankou
Peněžní agregát M1 emitované oběživo, jednodenní vklady Peněžní agregát M2 M1 + vklady s dohodnutou splatností do 2 let + vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Peněžní agregát M3 M2 + repo operace + akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry do 2 let

12 Bankovnictví v tranzitivních ekonomikách
Vývoj bankovnictví v Evropě byl po 2. světové válce poznamenán vznikem jednostupňových bankovních systémů v centrálně plánovaných ekonomikách zemí socialistického bloku

13 Současné trendy v bankovnictví
V poslední době je vývoj bankovnictví v celém světě poznamenán nástupem nových trendů, mezi něž patří především zvýšená konkurence ze strany nebankovních subjektů spojená s poklesem zprostředkování bank, sekuritizace, srůstání bank a nebankovních institucí, využívání nových informačních technologií, snižování hotovostních operací bank, finanční inovace, rozvoj finančních derivátů spojených se snahou o omezení rizik, internacionalizace a  globalizace bankovních aktivit spojená s prudkým nárůstem mezinárodně působících bank a bankovních holdingových společností.

14 Bankovnictví v českých zemích do roku 1993
Počátky vývoje bankovnictví na našem území Vznik prvních českých peněz se datuje do 2. poloviny 10. století. Jednalo se o stříbrné denáry ražené za vlády Boleslava I., které měly nahradit oběh cizích mincí na našem území, zejména keltských, byzantských a římských. Ražba vlastních mincí byla také vyjádřením suverenity panovníka.

15 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
1210 za vlády Přemysla Otakara I. byl zaveden nový typ mince – brakteár. 1300 – významná reforma za vlády Václava II. zavedením grošové měny. Zavedení nové stabilní měny si vynutil prudký rozvoj řemesel a obchodu v 11. a 12. století a ústup naturální směny. Mince se razily z kutnohorského stříbra v centrální mincovně v Kutné Hoře.

16 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
do 19. století základem měny bylo na našem území stříbro, v roce 1325 začal razit Jan Lucemburský zlaté mince florény dle italského vzoru, později razil Karel IV zlaté dukáty. V průběhu husitských válek ( ) došlo k rozvratu peněžního oběhu. peněžního systému znovuzavedením grošové měny. v roce 1519 Ludvík Jagellonský k uděluje privilegia na ražbu tolarů šlechtické rodině Šliků, na jejichž panství v severních Čechách u Jáchymova byla objevena bohatá ložiska stříbra.

17 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
1526 po nástupu Habsburků zavedení jednotné měny ve všech zemích monarchie a tím i likvidaci samostatné peněžní politiky v českých zemích. Základem měny se stala vídeňská hřivna, z níž se razilo 12 tolarů. V roce 1750 byla vídeňská hřivna nahrazena kolínskou hřivnou, z níž se razilo 20 zlatých.

18 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
Za vlády Marie Terezie došlo v našich zemích poprvé k zavedení papírových peněz – bankocetlí. V roce 1762 je začala uvádět do oběhu Vídeňská městská banka. V roce 1816 byla založena Privilegovaná Rakouská národní banka, která měla vydávat své bankovky kryté stříbrnými mincemi.

19 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
V roce 1878 vznikla Rakousko-Uherská banka, která měla emisní monopol pro společnou rakousko-uherskou měnu. V roce 1892 proběhla peněžní reforma spojená se zavedením korunové měny jako měny zlaté devizy.

20 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
České bankovnictví se začalo formovat ve 2. polovině 19. století vznikem zemských a akciových bank, družstevních záložen a soukromých bankovních domů na našem území.

21 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
V roce 1868 vznikla nejvýznamnější čeká obchodní akciová banka, Živnostenská banka pro Čechy a Moravu, jako ústředí českých a moravských záložen.

22 Počátky vývoje bankovnictví na našem území
Banky Počet Akciový kapitál (mil. K) Rezervy Vlastní prostředky Bilanční úhrn České 14 391 135 39 4 789 Německé 8 138 62 25 1 872 Celkem 22 529 197 64 6 661

23 České bankovnictví v samostatném Československém státě
Na počátku války byly zrušeny předpisy o zlatém krytí měny a předpisy, které zakazovaly Rakousko-Uherské bance poskytovat úvěry vládě, což se projevilo v prudkém nárůstu státního dluhu, nárůstu oběživa a vzestupu cenové hladiny.

24 České bankovnictví v samostatném Československém státě
Podstatou měnové reformy provedené v roce 1919 pod vedením ministra financí Aloise Rašína se stala radikální měnová restrikce. roce 1919 byla zavedena měnová jednotka koruna československá na základě zákona č. 187/1919 Sb. a okolkované peníze vyměněny v poměru 1: 1 za československé státovky. Funkci centrální banky plnil v letech 1919 – 1926 bankovní úřad ministerstva financí.

25 České bankovnictví v samostatném Československém státě
Od roku 1926 začala vykonávat činnost Národní banka Československá, založená jako akciová společnost z jedné třetiny vlastněná státem. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil. V roce 1929 byla zařazena mezi měny zlaté devizy.

26 České bankovnictví v samostatném Československém státě
Československá koruna byla dvakrát devalvována, a to v roce 1934 a 1936, vždy o 16% .

27 Vývoj kurzu koruny na devizových trzích v letech 1926 – 1932
Prosinec roku americký dolar švýcarský frank francouzský frank německá marka 1926 33,65 6,52 1,03 8,02 1927 33,60 6,50 1,32 8,03 1928 33,64 6,49 1,31 1929 6,53 1,33 8,05 1930 1931 33,71 6,56 8,00 1932 33,74 6,48

28 České bankovnictví v samostatném Československém státě
Vliv na formování bankovního systému samostatného státu a rozsáhlé kapitálové přesuny měla nostrifikace v peněžnictví dle nařízení ministerstva financí z 13. září 1920 o podmínkách obchodování cizích peněžních akciových společností.

29 České bankovnictví v samostatném Československém státě
Po skončení 1. světové války bylo v českých zemích 22 akciových bank, z toho 14 českých a 8 německých, a 101 poboček vídeňských bank. V prvních poválečných letech prožívalo české bankovnictví také vlnu zakládání ryze českých akciových bank, od roku do konce roku se jejich počet zvýšil z 22 na 27.

30 České bankovnictví v samostatném Československém státě
Banky počet akciový kapitál (mil. Kč) vlastní prostředky (průměr mil. Kč) Banky české 27 1 105 57 Banky česko-německé 5 525 147 Banky německé 7 275 55 Celkem 39 1 905 68

31 České bankovnictví v období 2. světové války
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla měnová politika podřízena německým zájmům. Zákonným platidlem se stala říšská marka, stanovení poměru české koruny k říšské marce bylo výsledkem promyšleného podhodnocení české měny.

32 České bankovnictví v období 2. světové války
Československo bylo během války násilně připraveno celkem o kg měnového zlata.

33 České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování
Po skončení 2. světové války bylo hlavním úkolem obnovit rozvrácené hospodářství, zavést jednotnou československou měnu a založit měnou politiku, která odstraní inflační přebytek kupní síly.

34 České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování
Bankovní systém tvořila Národní banka československá, akciové obchodní banky, soukromé bankovní domy, zemské banky, Reeskontní lombardní ústav, poštovní spořitelny družstevní záložny.

35 České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování
K 1. listopadu 1945 byla provedena měnová reforma Došlo k zablokování peněžní hotovosti, vkladů, cenných papírů a pojistek. Fyzickým osobám bylo vyměněno 500,- Kč na osobu za hotovost složenou na vázané vklady, prostředky podnikům na provozní potřeby podléhaly zvláštnímu povolovacímu řízení. Došlo ke zvýšení cenové a mzdové hladiny na trojnásobek předválečného stavu.

36 České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování
Kurz československé koruny vycházel z porovnání vnitřních cen s cenami vyspělých zemí a byl stanoven na 50 Kčs za 1 USD. Na základě tohoto poměru byl stanoven zlatý obsah koruny.

37 České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování
Další měnová reforma byla provedena v roce Došlo k silné peněžní restrikci, anulování veškerých zablokovaných prostředků z měnové reformy v roce 1945, přepočtu mezd, sociálních dávek a starobních důchodů v poměru 5 : 1, stanovení nového zlatého obsahu koruny, z něhož byl vypočten kurz koruny vůči dolaru ve výši 7,20 Kčs za 1 USD.

38 České bankovnictví v systému direktivního centrálního plánování
Měnová reforma nastartovala přechod československé ekonomiky na socialistický systém dle sovětského vzoru. Vzhledem k tomu, že po provedené měnové reformě byla přijata opatření pro kurzovou politiku bez předchozích konzultací s Mezinárodním měnovým fondem a Československo přestalo podávat informace o stavu ekonomiky, došlo v roce 1954 k ukončení členství v MMF

39 Bankovní systém Československé socialistické republiky k 31.12. 1989
Státní banka československá Živnostenská banka Investiční banka Česká státní spořitelna Slovenská státní spořitelna Československá obchodní banka

40 Státní banka československá
Byla založena na základě zákona č. 31/1950 Sb. v roce 1950, převzala pohledávky a závazky Národní banky československé, Tatrabanky, Živnostenské banky a Poštovní spořitelny. Byla podřízena ministerstvu financí. Prvním generálním ředitelem byl jmenován Otakar Pohl. Vykonávala funkce centrální banky a obchodní banky pro podniky, řídila ostatní banky pomocí měnového, úvěrového, pokladního a devizového plánu. Od roku 1958 také poskytovala dlouhodobé investiční úvěry

41 Živnostenská banka Byla znárodněna v říjnu Prováděla platební a zúčtovací operace se zahraničím pro drobnou soukromou klientelu. Od roku 1957 vedla tuzexové účty čs. občanům. Prostřednictvím své pobočky v Londýně vykonávala částečně podnikatelskou činnost, a to vedení účtů pro zahraniční peněžní ústavy, eskont zahraničních směnek, zajišťování platebního styku s cizinou, udržování korespondenčních styků se zahraničními bankami.

42 Investiční banka Vznikla v roce Na základě zákona č. 183/1948 Sb. převzala pohledávky a závazky Československého reeskontního a lombardního ústavu, Zemské banky pro Čechy, Zemské banky pro Moravu a Slezsko a Slovenské hypotéční a komunální banky. Do roku 1958 se specializovala na poskytování dlouhodobých investičních úvěrů, potom byla pověřena úschovou a správou cenných papíru s výhledem na pozdější likvidaci.

43 Česká státní spořitelna
Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území České socialistické republiky.

44 Slovenská státní spořitelna
Vznikla rozdělením státní spořitelny v roce 1969, specializovala se na depozitní a úvěrové operace pro obyvatelstvo na území Slovenské socialistické republiky.

45 Československá obchodní banka
Vznikla v roce 1964 jako akciová společnost s majoritním podílem SBČS, specializovala se na úvěrové, platební a zúčtovací operace se zahraničím pro podniky. Počáteční akciový kapitál ve výši 500 mil. Kč byl rozdělen do pěti tisíc akcií.

46 Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993
K 1. lednu 1990 došlo k oddělení emisní a úvěrově obchodní činnosti SBČS. Komerční aktivity byly převedeny na Komerční banku, Všeobecnou úvěrovou banku a Investiční banku. Počátek 90. let byl charakteristický vznikem velkého počtu nových bank. Již v roce 1990 zahájily činnost Agrobanka, Pragobanka, Ekoagrobanka a bankovní dům Skala.

47 Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993
Nové zákony, zákon č. 21/1992 Sb., o SBČS, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, vymezily činnost bankovního dohledu na : posuzování žádostí o udělení povolení působit jako banka podle zákona o bankách

48 Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993
povolením působit jako banka podle zákona o bankách a povoleními podle zvláštních zákonů kontrolu dodržování právních předpisů a opatření vydaných SBČS a kontrolu dodržování zákonů v těch případech, kdy je k takové kontrole zmocněn ukládání opatření k nápravě a ukládání pokut při zjištění nedostatků.

49 Složení měnového koše československé koruny ke konci roku 1992
Měna podíl v měnovém koši v % USD 49,07 DEM 36,15 ATS 8,07 FRF 2,92 CHF 3,79

50 Vývoj bankovnictví v letech 1990 – 1993
Přijetím zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky došlo k 1. lednu 1993 k rozdělení Československa na dva samostatné státy, zániku společné centrální banky a vývoji samostatného českého bankovnictví.

51 Vznik a vývoj peněz Vznik a vývoj peněz Peněžnictví a finance
Změny v 16 a 17 století a nové cesty rozvoje finančních peněžních služeb

52 Vznik a vývoj peněz Dějiny peněz znamenají jednak dějiny platidel jako hmotných prostředníků směny (mince, bankovky), jimiž se zabývá numismatika, jednak dějiny měny jako abstraktní zákonné normy peněz. Zavedení peněz předcházela přírodní platidla, od mušlí po drahé kovy, která měla i svoji vlastní užitnou hodnotu. Peníze začínají ražbou, která měla zaručovat váhu a ryzost dané mince jako kousku kovu.

53 Vznik a vývoj peněz Další vývoj směřoval k normování měny státem, jednak k posilování nehmotné či fiduciární povahy platidel, která vedla k zavedení mincí z obecných kovů a papírových platidel (fiat měna). V současné době je větší část peněžních zásob v ekonomice tvořena nehmotnými účetními či virtuálními penězi.

54 Vznik a vývoj peněz Prostá směna zboží za zboží čili barterový obchod narážela na problém „dvojité vazby" (angl. double bind): kdo chtěl směnit vajíčka za boty, musel najít někoho, kdo nejen měl boty na směnu, ale byl ochoten za ně přijmout vajíčka. Proto se už v předhistorických společnostech začal prosazovat zprostředkovaný obchod pomocí vzácných, žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl každý ochoten přijmout, i když je právě nepotřeboval.

55 Vznik a vývoj peněz Nejznámějšími příklady jsou mušle kauri a podle zprávy cestovatele Ibrahima ibn Jakuba se v našich zemích v polovině 10. století platilo kousky plátna. Postupně se však prosadily hlavně drahé kovy, protože byly vzácné, trvanlivé a přitahovaly i svým leskem. Kromě toho měly velmi malý objem a daly se téměř libovolně odvažovat a dělit. Vážené stříbro se jako zprostředkovatel směny užívalo například v Mezopotámii už od 5. tisíciletí př. n. l..

56 Vznik a vývoj peněz Předchůdci peněz

57 Vznik a vývoj peněz Mince Mince patrně vznikly normováním kousků drahého kovu, aby je nebylo třeba vážit. Chammurapiho zákoník z doby okolo roku 1770 př. n. l. už zmiňuje zrnka stříbra jako jednotky, které se nevážily, nýbrž počítaly.

58 Vznik a vývoj peněz První mince v západní civilizaci vznikly koncem 7. století př. n. l. ve městech Malé Asie, kde se kapky elektra (přírodní směsi zlata a stříbra) označovaly raženou značkou města či panovníka a nazývaly statér. Souvislost s vážením potvrzuje i to, že názvy starých mincí často současně znamenaly i váhové jednotky, jako talent, šekel nebo libra.

59 Vznik a vývoj peněz

60 Vznik a vývoj peněz Velmi dlouhá doba užívání minci vedla na druhé straně k poznatkům, že: peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové, při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od okamžiku úhrady, o oběh používaných mincí je nutno pečovat,

61 Vznik a vývoj peněz plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu penězi neplnohodnotnými, v první fázi se jednalo zejména o neplnohodnotné mince (měď), později o peníze papírové, použití neplnohodnotných peněz vyžaduje buď moc, nebo všeobecně přijímanou garanci v systému směny – neplnohodnotné peníze jsou tak charakterizovaný tzv. „nuceným oběhem“.

62 Vznik a vývoj peněz Problémy plynoucí z užíváni minci lze vyčlenit:
znehodnocování mincí, záměrné snižování hodnoty mince, značný rozsah emitentů mincí problémy s objemem a hmotností narůstající potřeba peněžních kovů,

63 Vznik a vývoj peněz peníze plní zvláštní funkce – funkci oběhové
při směně je možné oddělit okamžik předání zboží od okamžiku úhrady, o oběh používaných mincí je nutno pečovat, plnohodnotné peníze je možno nahradit v oběhu penězi neplnohodnotnými, použití neplnohodnotných peněz vyžaduje

64 Vznik a vývoj peněz Bankovky
Přechod na fiat měnu bez obsahu kovu a založenou pouze na důvěře obchodníků připravil vznik směnek. Zajímavou formu směnky představovaly anglické tally sticks, původně dřevěné hůlky se zářezy, které označovaly sumu. Hůlka se rozštípla na dvě poloviny tak, aby na obou byly zářezy vidět, a představovala původně potvrzení o zaplacené dani: polovinu si nechal výběrčí a druhou plátce. Postupem času se ukázalo, že hůlky mohou sloužit i jako platidlo a byly v Anglii v oběhu až do 18. století. Papírové směnky, původně potvrzení o uložených penězích, mohly být vystaveny „na doručitele“, takže je za mince mohl vyměnit v bance kdokoli.

65 Vznik a vývoj peněz Z papírových směnek se v Číně vyvinuly státní bankovky s pevnými hodnotami už v 11. století, v Evropě se první bankovky objevily v roce 1661, kdy je z nedostatku stříbrných mincí začala vydávat stockholmská banka (Stockholms Banco).

66 Vznik a vývoj peněz

67 Vznik a vývoj peněz

68 Vznik a vývoj peněz DEFINICE peněz:
Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně přijímány prostředek při placeni. Peníze jsou cokoli, co slouží jako všeobecně přijímány prostředek směny nebo placeni (všeobecný ekvivalent). Peníze jsou jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno při placeni za zboží a služby nebo při úhradě dluhu.

69 Vznik a vývoj peněz Tyto definice patři k teoretickým definicím peněz.
Z vývoje peněz – jejich vzniku a vývoje jednotlivých forem – můžeme specifikovat základní funkce, které peníze v ekonomickém životě společnosti plni.

70 Vznik a vývoj peněz Funkce peněz: peníze se uplatňuji a slouží jako:
prostředek směny – jako prostředník umožňuji realizaci směny – tedy koupi a prodej statků (zboží či služeb), uchovatel hodnot – díky svým „vlastnostem“ je možno peníze držet jako majetek (jsou jeho formou), zúčtovací jednotka – prostřednictvím peněžní jednotky je možno vyjádřit ceny jednotlivých směňovaných statků.

71 Vznik a vývoj peněz Měnou se rozumí peněžní soustava, která je používaná a zákonně upravena na území určitého státu. Předmětem úpravy (uspořádaní) je: stanovení základní peněžní jednotky – název, označeni, členěni a násobky, forma oběživa – mince, bankovky, státovky, bankovní záznamy, způsoby vydávání – emise peněz, zásady a pravomoci při regulaci peněžního oběhu, vztah k měnovým jednotkám jiných zemí – stanoveni směnného kurzu domácí měny k měnám ostatním.

72 Vznik a vývoj peněz Ochranné prvky
Jedním z faktorů garantujících účastníkům směny jistotu v transakcích jsou tzv. „ochranné prvky“. České národní banka jako garant České měny používá u bankovek následující ochranné prvky: vodoznak ochranný okénkový proužek ochranná vlákna soutisková značka skrytý obrazec opticky proměnlivá barva iridescentní pruh mikrotext

73 Vznik a vývoj peněz Templáři – řád opředený tajemstvím
Vystupovali také jako významní mezinárodní bankéři a vydělávali na křížových výpravách a obchodování se Svatou zemí obrovské jmění. V roce 1212 vybudovali v Paříži na pozemcích, které jim daroval Ludvík VII., budoucí sídlo Templ. Tam sídlili po odchodu z Kypru. Řád se věnoval především svým ekonomickým aktivitám, díky nimž začal shromažďovat značný majetek.

74 Vznik a vývoj peněz Templáři přepravovali z Evropy do Palestiny peníze a majetek křižáků a z těchto transakcí rychle zbohatli. Rozvinuli dobře fungující bankovní systém, který brzy začali využívat i evropští panovníci a šlechta. Templáři dále vydělávali na směně evropských měn na platidla jeruzalémského království, transportu poutníků do Svaté země apod. Řád se dále věnoval bankovnictví, což se po jejich stažení ze Svaté země stalo jejich hlavní činností. Můžeme je považovat za předchůdce moderního bankovnictví, protože bylo možné uložit peníze v Evropě a vyzvednout si je na základě písemného potvrzení třeba přímo v Jeruzalémě.

75 Vznik a vývoj peněz

76 Vznik a vývoj peněz Inflace a krize Zavedením a prosazením „Fiat měny“, založené pouze na zárukách bank a států, se sice odstranila hospodářská omezení díky nedostatku zlata, vzniklo však nové riziko znehodnocování peněz čili inflace. V průběhu 20. století se různé měny postupně zbavovaly zlatého krytí (Velká Británie 1931, USA 1971 a jako poslední Švýcarsko roku 1999). Nicméně už předtím, zejména v souvislosti s oběma válkami, začala vznikat trvalá inflace. Například v USA vzrostly ceny mezi léty 1915 a 2006 téměř 20x, z toho mezi léty 1970 a x.[3]

77 Vznik a vývoj peněz

78 Vznik a vývoj peněz

79 1. Vodoznak Je zřetelně viditelný, jestliže se na bankovku podíváme proti světlu.

80 2. Okénkový proužek s mikrotextem
Proužek z umělé metalizované hmoty zapuštěný do papíru, který na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm na povrch papíru. Okénka stříbřité barvy jsou dlouhá rovněž 5 mm a je na nich zdola nahoru čitelný negativní mikrotext označující nominální hodnotu bankovky. Při pohledu na bankovku je vidět pouze vystupující část proužku na lícní straně, při pohledu proti světlu je proužek vidět z obou stran jako souvislá tmavá linka s prosvítajícím mikrotextem hodnoty bankovky.

81 3. Barevná vlákna V papíru zapuštěná okem viditelná vlákna oranžové barvy v délce 6 mm. Nejlépe zřetelná jsou na bílých okrajích bankovky.

82 4. Soutisková značka Z jedné strany bankovky je viditelná pouze jedna část značky, z druhé strany část zbývající. V průhledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Soutisková značka je kruhová a tvoří ji písmena "ČR".

83 5. Skrytý obrazec Stane se viditelným tehdy, sklopíme-li bankovku ve výši očí do vodorovné polohy proti zdroji světla. Tvoří ho číslo označující nominální hodnotu bankovky. Z delší strany bankovky je obrazec pozitivní, tj. tmavý, z kratší strany negativní (světlý). Je umístěn na lícní straně bankovky v ornamentu na rameni portrétu.

84 6. Proměnlivá barva 100 Kč bankovka tento ochranný prvek neobsahuje. Mají do bankovky až od hodnoty 500Kč.

85 7. Iridiscentní pruh 100 Kč bankovka tento ochranný prvek neobsahuje. Mají to bankovky až od hodnoty 1000 Kč.

86 8. Mikrotext Je vytištěn tiskem z plochy. Základní mikrotext na lícní straně je skryt vpravo od portrétu v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje a číselně označuje hodnotu bankovky, na rubové straně je rovněž v pruhu základní barvy mezi státním znakem a pravým okrajem skryt mikrotext slovně označující hodnotu bankovky.

87 Peníze Peníze Teoretická definice peněz:
Peníze představují jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu

88 Funkce peněz Peníze jsou zúčtovací jednotkou tzv. numerická funkce, která slouží k oceňování směňovaných výrobků a služeb, nebo funkce všeobecného ekvivalentu Peníze zprostředkovávají směnu, tzv. funkce intermediační, při níž peníze zprostředkovávají směnu výrobků a služeb a slouží tedy jako oběživo Peníze fungují jako rezerva funkce rezervní nebo tvorby pokladu, umožňují transfer kupní síly v čase, jsou částí aktiv ekonomických subjektů.

89 Formy peněz hotovostní mince bankovky
bezhotovostní – zůstatky na účtech, souvisí s rozvojem bank

90 Mince je to určitý kus kovu, který musí být proti záměně přesně definován. Střiž – je hrubá váha Čistost – je váha drahého kovu obsažená v minci Členění mincí: Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu) Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný cenný kov) Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné) Pamětní mince (slouží především ke sběratelský účelům, většinou plnohodnotné) Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)

91 Mince Členění mincí: Plnohodnotné (jsou celé z cenného kovu)
Neplnohodnotné (obsahují jen zlomek nebo žádný cenný kov) Kurantní mince (běžné, málokdy plnohodnotné) Pamětní mince (slouží především ke sběratelský účelům, většinou plnohodnotné) Tezaurační mince (slouží k investičním účelům)

92 Papírové peníze Státovky vydává stát, nebo panovník
první se objevily v Číně ke krytí schodku státního rozpočtu Bankovky vydávají banky představují závazek banky vyplatit za vydaný papír množství peněz, které je na něm uvedeno směnka vlastní nemají vnitřní hodnotu

93 Měnové agregáty Měnové agregáty Peníze a trhy peněz mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit. Množství peněz v oběhu neboli peněžní zásoba (M) se měří peněžními agregáty. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

94 Měnové agregáty Monetární agregáty
Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření množství peněz v ekonomice. Jsou obvykle měřeny centrální bankou a tato banka rovněž dohlíží na to, jak rychle rostou neboli jak rychle roste množství peněz v oběhu. Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit.

95 Měnové agregáty Monetární agregáty
jsou obvykle označovány M1, M2, a L. Náplň monetárních agregátů je určována stupněm likvidity peněžních aktiv, která příslušný monetární agregát sdružuje. Podle likvidity, držitele a také institucionálního vydavatele rozeznáváme několik základních monetárních agregátů, ve kterých jsou různé finanční instrumenty sdruženy.

96 Hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách
Měnové agregáty Agregát M1 Transakční peníze Hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách    

97 Měnové agregáty Agregát M2
M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách terminovaný vklad (time depozit) - vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více). Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky.

98 Měnové agregáty Agregát M3
M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou likviditu Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť se musí nejprve konvertovat na domácí měnu.

99 Měnové agregáty Agregát M4
M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v domácí měně. Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se označuje jako "široké peníze"(broad money).v jiných zemních se tímto názvem označuje agregát M3.

100 Měnové agregáty Agregát M5 M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně
Tento agregát bývá také označován „likvidní aktiva“ a označován jako agregát L.

101 Měnová báze Měnová báze (rezervní peníze) zahrnuje oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto položky představují užití měnové báze. Bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky. Měnová báze vyjadřuje vztahy centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice.

102 Statistika měnového vývoje v České republice
Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

103 Příspěvky k roční míře růstu úvěrů soukromému sektoru (%)

104 Měnová báze

105 Dělení dle kontroly dokonalou kontrolou centrální banky tzv. nevypůjčená měnová báze pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená měnová báze.

106 Finanční ukazatele 2010 leden únor březen duben květen červen červenec
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen Peněžní zásoba M2 mld. Kč 2706,8 2725,5 2730,6 2800,5 2787,0 2770,5 2763,3 2757,6 2746,1 2766,1 % y/y +2,4 +2,8 +3,3 +5,1 +4,1 +5,2 +4,8 +4,6 +4,7 +4,4 Peněžní zásoba M1 % +7,8 +7,6 +7,3 +8,7 +14,4 +12,8 +15,0 +14,8 +15,3 Úvěry +0,3 -0,1 -0,2 +0,2 +0,4 +0,7 +1,2 +1,4 +2,0 Vklady (M2-M1) -4,7 -3,8 -2,4 -9,9 -5,9 -9,7 -10,9 -11,6 -12,0

107 Monetární báze Monetární báze je často označována jako mocné peníze (high-powered money) dM = m . dMB m je peněžní multiplikátor, dM je změna peněžní zásoby dMB je změna monetární báze.

108 Faktory při růstu peněžní zásoby
expanzivní operace na volném trhu financování deficitu státního rozpočtu emisí peněz poskytování diskontních půjček přebytek platební bilance

109 Tvorba rezerv Základní předpoklady
neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech bank) obchodní banky musí držet u centrální banky vždy 10% Peníze budou vznikat multiplikací depozit,

110 příklad Centrální banka nakoupí od nebankovního subjektu vládní cenné papíry za 100 000. Centrální banka je musí zaplatit Nebankovní subjekt má účet u komerční banky (X). Centrální banka zvýší o 100 000 rezervy, které u ní banka X má – vklad banky X má u centrální banky zvýšené rezervy. Komerční banka připíše vklad u nebankovního subjektu 100 000

111 Příklad Centrální banka Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv
vlastní cenné rezervy u KB + 100   000 Změna aktiv Změna pasiv rezervy u depozita CB papíry

112 Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv 100 000
Příklad Další krok: Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv Ze zákona musí držet pouze 10% - 10 000 Rozhodne se 90% - 90 000 někomu půjčit (jsou to volné peníze se kterým může sama vynakládat. Změna bilance

113 Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita + 10 000 + 100 000 úvěry
Příklad Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita + 10   000 úvěry + 90 000

114 Komerční banka A se zvýší pasiva o 90 000
Příklad Co se stane: Komerční banka A se zvýší pasiva o 90 000 Musí vytvořit povinné rezervy 10% - 9 000 90% - 81 000 poskytli komerční bance B

115 Příklad Komerční banka A Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita úvěry

116 Změna depozit Změna depozit =. 1 * prvotní vklad Sazba povinných
minimálních rezerv

117 Změny účetní bilance centrální banky a soustavy komerčních bank X,A,B
Centrální banka Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry

118 Peněžní zásoba Zvýšení peněžní zásoby Poskytnutí úvěru komerční bance
Snížení sazby povinných minimálních rezerv Nákupem vládních cenných papírů za hotovost

119 Peněžní zásoba Snížení peněžní zásoby
Prodej vládních cenných papírů bezhotovostně Splacení úvěru ze strany komerční banky Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv Prodej vládních cenných papírů

120 Nabídka peněz Nabídka peněz, kterou budeme označovat také jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku

121 Nabídka peněz Na vertikální ose měříme úrokovou míru v procentech.
Na horizontální ose měříme množství peněz.

122 Nabídka peněz O zvýšení nabídky peněz rozhoduje centrální banka.
Zvýšení peněžní zásoby, bude znamenat posun křivky nabídky peněz doprava, snížení doleva.

123 Úrok a poptávka po penězích
Úrok je nákladem na držbu

124 Úrok a poptávka po penězích
Posun křivky je způsoben: změnou reálného produktu (Q) změnou cenové hladiny (P)

125 Zobrazení nabídky peněz
Nabídka peněz

126 Změna poptávky po penězích
Dojde-li k růstu cenové hladiny, vzroste potřeba držby peněz, vzroste poptávka po penězích a tím i úroková sazba

127 Změna nabídky peněz Snížením úrokové sazby centrální banky dochází ke stimulaci nabídky peněz.

128 Druhy poptávky po penězích
Transakční Majetková Úrok je nákladem na držbu

129 Cvičení Poptávku po penězích ovlivňuje kromě výše jmenovaných celá řada faktorů. Jedním z nich může být očekávání ekonomických subjektů ohledně budoucnosti. Zkusme vysvětlit dopad negativního očekávání budoucnosti (očekávání recese) na poptávku po penězích, a tedy křivku poptávky po penězích.

130 Cvičení Peněžní agregáty M1 a m2 se od sebe liší likviditou (schopnost použití k zaplacení) a výnosnosti. Vysvětlete jak.

131 Cvičení Vypočítejte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže centrální banka nakoupí vládní cenné papíry ve výši 3 mld. Kč. Při tom jsou známy následující údaje: Povinné minimální rezervy komerčních bank činí 24 mld. Komerční banky přesně drží pouze povinné minimální rezervy a neexistuje hotovost Depozita u komerčních bank jsou ve výši 400 mld.

132 Shrnutí Peníze jsou všeobecně přijímány prostředkem směny
Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží Původně byly papírové bankovky 10% kryty zlatem. Později docházelo ke krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem.

133 Shrnutí Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka Nabídky peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku Nabídku peněz neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomoví peněžních agregátů (M1, M2, M3) Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční.

134 Otázky Povinná míra rezerv je 7%. Centrální banka prodá vládní cenné papíry v hodnotě 15mil. Kč nebankovnímu subjektu, který vede účet u komerční banky. Neexistuje hotovost a komerční banky přesně dodržují povinnou míru rezerv. Vypočítejte : Jak se změnila peněžní zásoby - 214 Jak se změnil objem povinných minimálních rezerv u centrální banky - 15

135 Otázky Jaká bude přibližně reálná úroková míra, jestliže míra inflace činí 9%, míra nezaměstnanosti 11% a nominální úroková míra je 15%. 6%

136 Otázky Zakreslete trh peněz, popište osy, znázorněte a vysvětlete dopady následujících změn: Růst sazby povinných minimálních rezerv MS i MD M

137 Otázky Prodej vládních cenných papírů centrální bankou i MS MD M

138 Otázky Pokles důchodů i MS MD M

139 Otázky Která s následujících položek nepatří do pasiv: Depozita Úvěry
Nakoupené vládní cenné papíry Žádná z položek

140 Otázky Povinné minimální rezervy komerčních bank nalezneme:
Na straně aktiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky Na straně pasiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky Na straně pasiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky Na straně aktiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky