Autor: Mgr. Vanda Malurová Datum: dubna 2012

Prezentace na téma: "Autor: Mgr. Vanda Malurová Datum: dubna 2012"— Transkript prezentace:

1 Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace
Autor: Mgr. Vanda Malurová Datum: dubna 2012 Název: VY_32_INOVACE_3.2.14 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Téma: Tvoření hlásek - prezentace Anotace: Prezentace slouží vyučujícímu jako vizualizace výkladu o tvoření hlásek. Obsahuje popis i schéma hlasového ústrojí, popis tvoření jednotlivých hlásek a úkoly pro samostatnou práci žáků.

2 Dikce – technika mluveného slova
Tvoření hlásek Dikce – technika mluveného slova

3 Tři základní složky řeči
Dýchání (respirace) Tvoření hlasu (fonace) Tvoření hlásek (artikulace) ORTOFONIE – stanovuje správnou zvukovou podobu jednotlivých hlásek

4 Hlasové (fonační) ústrojí
Je uloženo v hrtanu, jeho nejdůležitější částí jsou hlasivky (2 pružné a pohyblivé záhyby sliznice), mezi nimiž se při řeči vytváří hlasivková štěrbina glottis. V procesu fonace se oddalují a přibližují, a mění tak výdechový proud vzduchu a základní tón lidské řeči. Výdechový proud prochází rezonančními dutinami – dutina ústní, nosní, hrdelní, hlavová (čelní), prsní – tím získává sílu a barvu. Samotné tvoření hlásek – artikulace – se odehrává v mluvidlech: rty, zuby, čelisti, měkké a tvrdé patro, jazyk.

5 Schéma hlasivek 1. hlasivky 2. hlasivkové chrupavky
3. chrupavka štítná 4. hlasivková štěrbina Klidové postavení – nevzniká tón Fonační postavení -vzniká tón

6 Vlastnosti hlasu délka hlasivek
u žen pro soprán mm, u mužů pro bas mm čím jsou hlasivky kratší, tím rychleji kmitají a běžný mluvní hlas je vyšší intenzita práce hlasivek u velmi hlubokého hlasu 50 Hz (kmitů za sekundu) ženské vysoké hlasy až 480 Hz pro kojenecký věk se uvádí 400 Hz

7 Aktivní mluvní orgány mandibula (dolní čelist) labia (rty)
lingva (jazyk) velum (měkké patro) chordae vocales (hlasivky)

8 Artikulace – tvoření hlásek
Pokud v mluvidlech nevznikne překážka, vznikají samohlásky – tóny – vokály. Pokud v mluvidlech vznikne překážka (závěr nebo úžina), vznikají souhlásky – šumy – konsonanty. Hláska h vzniká přímo v hlasivkové štěrbině.

9 Tvoření samohlásek Důležitá je poloha a pohyb jazyka i u s.vysoké
Samohlásky tvoří vokalický trojúhelník. i u s.vysoké e o s.středové a s.nízká s. přední s. zadní

10 Tvoření souhlásek V češtině máme 25 souhlásek
Podle způsobu tvoření je dělíme na závěrové: p,b,d,t,ď,ť,g,k,m,n,ň úžinové: v,f,z,s,ž,š,h,ch,j,l,r,ř polozávěrové (polosykavky): c,č,dz,dž. Závěr – překážka v ústech úplně uzavře cestu výdechovému proudu a uvolní se najednou. Úžina – cesta výdechovému proudu vzduchu se neuzavře úplně

11 Podle místa tvoření Retné: p,b,m, Retozubné:f,v
Zubodásňové: t,d,n,s,z,c,l,r,ř, š,ž,č Předopatrové: ď,ť,ň,j Zadopatrové: g,k,ch Hrtanové: h Nosní (nosové - výd. proud prochází dutinou ústní i nosní): m,n,ň Ústní (orální): všechny ostatní

12 Úkoly 1. Popiš, jak se tvoří hláska n.
2. Popiš, jak se tvoří hláska a. 3. Popiš, jak se tvoří hláska h. 4. Popiš, jak se tvoří hláska u. 5. Popiš, jak se tvoří hláska t.

13 Děkuji za pozornost Vypracovala: Mgr. Vanda Malurová 14. dubna 2012
Zdroje: Langer, A.: Úspěch veřejné promluvy. Fortuna, 1993.