Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Plán přechodu ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 Praha, 9. března 2011 Torsten WÖLLERT Generální ředitelství pro oblast klimatu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Plán přechodu ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 Praha, 9. března 2011 Torsten WÖLLERT Generální ředitelství pro oblast klimatu."— Transkript prezentace:

1 1 Plán přechodu ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 Praha, 9. března 2011 Torsten WÖLLERT Generální ředitelství pro oblast klimatu Evropská komise

2 2 Omezování klimatických změn – výzva pro celý svět  Udržení průměrného globální oteplování pod hranicí 2°C bylo potvrzeno jako celosvětový cíl (Kodaň, Cancún)  Konkrétní přísliby učiněné zeměmi odpovědnými za více než 80 % celosvětových emisí skleníkových plynů  Potřeba připravit dlouhodobé nízkoemisní rozvojové strategie  …avšak nynější přísliby nepostačují k udržení oteplování pod 2°C

3 3 Opatření týkající se klimatu do roku 2020

4 44 Emise skleníkových plynů : Jak je na tom EU n yní ? Emise EU se v letech snížily o 16% HDP EU vzrostlo o 40 % Zpracovatelský průmysl EU vzrostl o 34 % EU je na cestě k dosažení cíle snížit emise o 20 % do roku 2020 Avšak nynější politika by do roku 2050 vedla ke snížení emisí skleníkových plynů jen o zhruba 40 %

5 5 Opatření týkající se klimatu jsou ve středu zájmu strategie Evropa 2020  Strategie Evropa 2020 zahrnuje:  Hlavní cíl v oblasti klimatu a energetiky: snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 20 %  Zásadní iniciativa k efektivnějšímu využívání zdrojů v EU „Inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění”  Přínosy pro energetickou bezpečnost  EU je stále více závislá na dovážených fosilních palivech  Rizika plynoucí z vysokých cen ropy a zemního plynu  Přínosy pro inovace, pracovní místa a růst  EU je tradičně silná ve zpracovatelském průmyslu, je třeba zajistit udržení vedoucí role, třebaže i jiné regiony investují do „zeleného“ růstu  Důsledky klimatických změn ohrožují budoucí růst  Častější a extrémnější počasí – záplavy, bouře, vlny veder, sucha – má dopady na mnoho odvětví (zemědělství, cestovní ruch, dopravu, zdravotnictví…)

6 6 Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst 2005 : US$ 228 billion

7 7 Co již EU dělá: cíle pro rok 2020  Snížit emise skleníkových plynů o 20 % (ve srovnání s rokem 1990)  Systém EU pro obchodování s emisemi, který snižuje celkové emise z průmyslových zařízení (a od roku 2012 z letecké dopravy)  Národní emisní cíle se týkají i dalších odvětví, např. budov, služeb, zemědělství, dopravy (mimo letectví): + 9% pro Českou republiku (ve srovnání s rokem 2005)  Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie ve skladbě energetických zdrojů v EU na 20 %  Dohodnuté národní cíle: 13% pro Českou republiku  Zlepšit energetickou účinnost ve srovnání s projekcemi vycházejícími z předpokladu, že nenastanou podstatné změny, o 20 %

8 8 Kde EU k dosažení cílů nesměřuje: e nergetická účinnost K 20% zlepšení energetické účinnosti je nutné další úsilí. Současná politika povede jen k úspoře 10 %. * Hrubá domácí spotřeba minus využití pro neenergetické účely Cíl - 20% do roku Mtoe Novější projekce Mtoe Projekce z roku 2007,vycházející z předpokladu, že nenastanou podstatné změny Spotřeba primární energie*, Mtoe Projekce z roku 2007 Projekce z roku 2009 Cíl uspořit 20 % energie

9 9 Plán pro energetickou účinnost  Hlavy států EU se 4. února 2011 zavázaly „Učinit rázné kroky k využití značného potenciálu větších energetických úspor z budov, dopravy, výrobků a procesů.“  Evropská komise přijímá nový plán pro energetickou účinnost s dalšími opatřeními, aby bylo do roku 2020 dosaženo cíle zvýšit účinnost o 20 %  Veřejný sektor má být vzorem: závazné cíle pro rekonstrukci veřejných budov + nejvyšší kritéria energetické účinnosti u veřejných zakázek  Průmysl: požadavky energetické účinnosti pro průmyslová zařízení, energetické audity, systémy řízení energie  Zlepšit účinnost výroby elektrické energie a tepla  Rozšířit inteligentní rozvodné sítě a inteligentní měřicí přístroje

10 10 Plán konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050

11 11 Souvislosti: Závěry Evropské rady  Věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 %  Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o %, a to v souvislosti s nezbytným snížením v rozvinutých zemích  Potřeba nízkouhlíkové strategie do roku 2050, která poskytne rámec pro činnost v dlouhodobém výhledu  Potřeba stanovit postupné fáze pro dosažení cíle pro rok 2050  Potřeba průběžně sledovat vývoj

12 12 Plán do roku 2050 První rozsáhlá analýza, jak lze dosáhnout dlouhodobého cíle na celém světě a v EU: Stanoví nákladově efektivní cestu se střednědobými cíli Stanoví klíčové technologie ve výzkumu a vývoji Stanoví investiční potřeby a přínosy Stanoví příležitosti a kompromisy Řídí politiku EU, členských zemí i regionů Usměrňuje soukromý sektor a domácnosti, pokud jde o dlouhodobé investice

13 13 Analýza celosvětové situace

14 14 Dopad opatření týkajících se klimatu na celosvětové zvýšení teploty do roku 2100 Vývoj celosvětových emisí v příštích 40 letech určí pravděpodobné oteplení na konci století

15 15 Globální opatření týkající se klimatu snižují emise ve všech částech světa Cíl EU: Snížení o 80 až 95 % hlavně na základě domácích opatření:  Domácí snížení -80% do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 Rozvinuté země:  podobné snahy Rozvojové země:  -5% ve srovnání s rokem 1990  Odpovídá snížení -80% ve srovnání s vývojem bez podstaných změn  Bez levných kompenzací do roku 2050

16 16 Globální opatření týkající se klimatu vedou ke sbližování emisí na jednoho obyvatele

17 17 Globální opatření týkající se klimatu snižuje ceny fosilních paliv

18 18 Lesnictví a zemědělství musí být součástí řešení ● Výzvy související s využíváním půdy  Uživit v roce 2050 devět miliard lidí (o 1/3 více než nyní)  Zastavit odlesňování a zachovat biologickou rozmanitost  Zvýšit výrobu bioenergie  Přispět ke snížení emisí skleníkových plynů ● Řešení  Udržitelná intenzifikace zemědělské produkce  Důležité je využívání půdy a spotřeba, které jsou účinné z hlediska nakládání se zdroji (potraviny, krmiva, vlákna, bioenergie)

19 19 Analýza situace v EU

20 20 Efektivní scénář: -25% v roce % v roce % v roce 2040 Nákladově efektivní scénář do roku 2050 Domácí snížení o 80% do roku 2050 je dosažitelné  s nyní dostupnými technologiemi  se změnou chování vyvolanou pouze cenami  pokud všechna hospodářská odvětví přispějí v různé míře a různým tempem

21 21 Energetická účinnost bude klíčová  Energetická účinnost je nejdůležitějším příspěvkem v období do roku 2050  V krátkodobém výhledu jsou podstatné také  Klimatický a energetický balíček: snížení emisí skleníkových plynů o 20 %, 20% podíl obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické účinnosti o 20 %  Nynější politika povede ke zlepšení energetické účinnosti o 10 %  Plán potvrzuje klíčovou roli účinnosti v období do roku 2020 i později  Dosažení cíle v energetické účinnosti (zlepšení o 20 %) by přineslo snížení emisí skleníkových plynů o 25 %  ETS je jedním z nástrojů ke zvýšení energetické účinnosti

22 22 Plán do roku 2050 : i nvesti ce do hospodářství EU  Další domácí investice: 270 miliard EUR každoročně v období , což odpovídá 1,5 % HDP. Z toho:  zastavěné prostředí (budovy a zařízení): 75 miliard EUR  doprava (vozidla a infrastruktura): 150 miliard EUR  energie (výroba elektřiny, rozvodná síť): 30 miliard EUR Poznámka:  Investice do hospodářství EU a do pracovních míst EU, nikoli náklady (dodatečné náklady EU v roce 2010 jen na dovoz ropy: > 50 miliard EUR)  Odklad opatření zvyšuje celkovou potřebu investicí  Důležité jsou výzkum a vývoj a brzké předvedení/zavedení

23 23 Plán do roku 2050 : přínosy pro energetickou bezpečnost a kvalitu ovzduší EU  Úspora paliv: průměrně 175 až 320 miliard EUR každoročně v období (ve srovnání s 270 miliardami EUR v investicích)  Přínosy jsou největší v případě celosvětových opatření, která by vedla k celkově nižším nákladům na paliva  Spotřeba primární energie nižší o zhruba 30 % oproti úrovni roku 2005 neovlivní negativně energetické služby  Větší energetická bezpečnost ekonomiky EU:  Zmenší dovoz ropy a zemního plynu na polovinu ve srovnání s dneškem  Úspora 400 miliard EUR v dovozu ropy a zemního plynu v roce 2050, což odpovídá > 3 % současného HDP  Pojistka proti makroekonomickému dopadu budoucího zvyšování cen energie  Kvalita ovzduší a zdravotní přínosy: 27 miliard EUR v roce 2030 a 88 miliard EUR v roce 2050

24 24 Plán do roku 2050 : přínosy pro hospodářský růst EU  Významné zvýšení v domácích investicích  Posun od palivových nákladů k investičním výdajům  peníze zůstávají v EU  Inovace v hlavních růstových odvětvích jsou důležité pro budoucí konkurenceschopnost  Je odbourána vazba mezi růstem HDP a emisemi skl. plynů i po roce 2020  HDP je odolnější vůči šokům z cen energií

25 25  Zdroje nových pracovních míst  Krátkodobě: např. při rekonstrukci budov, ve výrobě izaločních materiálů, odvětví obnovitelných zdrojů energie  Do roku 2020 lze vytvořit až 1,5 milionu nových pracovních míst  Využití výnosů z aukcí v systému EU pro obchodování s emisemi a také daňových výnosů ke snížení nákladů práce a zvýšení v investicích i ve výzkumu a vývoji  Dlouhodobé výhledy pro pracovní místa závisejí na příznivých rámcových ekonomických podmínkách, např. výdajích na výzkum a vývoj technologií, inovacích, podnikavosti, nových dovednostech, investicích Plán do roku 2050: přínosy pro pracovní místa EU

26 26 Plány konkurentů na mezinárodní scéně  Několik rozvíjejících se ekonomik (např. Jižní Korea, Čína, Brazílie, Indie) vypracovává strategie nízkých emisí a „zeleného“ růstu  Hlavní hybné síly: inovace, vedoucí postavení v nových růstových odvětvích, energetická bezpečnost a efektivní využívání zdrojů, čisté ovzduší  Například: návrh čínského 12. pětiletého plánu ( ):  Náročnější cíle, pokud jde o uhlíkovou a energetickou náročnost  Pilotní systémy pro obchodování s emisemi  Rozvoj nízkouhlíkových pásem  Investice do nových energií ve výši 5 bilionů yüanů (570 miliard EUR)  Zvýšení obnovitelných zdrojů energie do roku 2015 o 65 %  Investice ve výši 100 miliard yüanů (11,5 miliardy EUR) do alternativních vozidel

27 27 Výzvy pro politiku a budoucí práce (1)  Uplatnit strategický plán pro energetické technologie (50 miliard EUR v období )  Rozvíjet v příštím rozpočtu EU inovativní finanční nástroje, které s využitím omezených veřejných financí podpoří investice soukromého sektoru, např. v politice soudržnosti  Využít společnou zemědělskou politiku tak, aby přispěla k dalšímu snižování emisí a větší absorpční schopnosti přirozených propadů a zohlednila vyšší poptávku po zemědělských a lesnických produktech, včetně bioenergie

28 28  Zajistit dosažení cíle zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 % a v této souvislosti využít systém pro obchodování s emisemi (ETS)  Vyjasnit podmínky pro dlouhodobé investice, zvláště v odvětvích ETS  Vymezit rámec politiky na období  Lineární snížení o 1,74 % v ETS nepostačuje a není nákladově efektivní pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80 %  Nadále uplatňovat stávající opatření na ochranu ohrožených odvětví před přesunem emisí uhlíku v případě roztříštěných opatření Výzvy pro politiky a budoucí práce (2)

29 29 Další kroky  Předložit plán do roku 2050 Evropské radě, Evropskému parlamentu a dalším  Diskutovat na neformálním zasedáním Rady ve složení pro životní prostředí v Budapešti 26. března 2011 a uzavřít diskusi s členskými státy v červnu 2011  Připravit odvětvové plány: bílou knihu o dopravě (koncem března), energetický plán do roku 2050 (podzim 2011), iniciativy v jednotlivých odvětvích  Členské státy vypracují dlouhodobé národní a regionální nízkoemisní strategie  Předložit plán do roku 2050 partnerům na mezinárodní scéně s cílem oživit mezinárodní rozhovory před jednáním v Durbanu (v prosinci 2011)

30 30 Další informace: policies/brief/eu/index_en. htm


Stáhnout ppt "1 Plán přechodu ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050 Praha, 9. března 2011 Torsten WÖLLERT Generální ředitelství pro oblast klimatu."

Podobné prezentace


Reklamy Google