Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1."— Transkript prezentace:

1 HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1.

2 Rané poválečné období Lidé připraveni k radikálním změnám – Velký rozsah devastace ekonomik evropských států – Uprchlíci, hlad, politická nestabilita – Klíčová otázka: Jak zabránit další válce? 3 teorie vzniku války + možné řešení: – Vina Německa => přeměna v agrární stát + ztráta teritoria + reparace – Vina kapitalismu => obrat ke komunismu – Vina nacionalismu => integrace národních států  3. teorie vyhrála, 2. velmi rozšířená (Francie, Německo, Itálie) = rivalita Z vs. V

3 Poválečná recese

4 Názory na integraci Federalismus – Národní státy = válečnické tendence, boj o moc => měly by být ukotveny ve federalistické vazbě – Potřeba nadnárodních organizací – Ohlas: Státy se zkušeností selhání vlastní vlády během WWII = kolaborace, hodně obětí Mezivládní spolupráce – Národní stát = nejefektivnější způsob uspořádání a organizace systému – Ohlas: Státy bez okupace a s malým počtem obětí během WWII

5 Otázka Německa Představa ekonomicky a vojensky silného Německa = nepohodlná (hlavně pro Francii) ALE Sovětské rozpínavé tendence – Sféry vlivu (CEECs), boj pro-komunistických jednotek v Řecku, blokáda Berlína (1948) => strach z expanze komunismu => 1949 – Spolková republika Německo (SRN) I přes námitky Francie Německá ekonomika závratně roste => nutnost jeho vyzbrojení na ochranu proti bezpečnostní hrozbě z Východu => 1955 – Německo členem NATO SSSR – Varšavská smlouva na vyrovnání sil s NATO

6 Pozice jednotlivých států

7 Německo Proč rychle rostoucí Německo podpořilo integrační proces: – Znovuvytvoření identity „normálního“ státu Udělat ze Spolkovérepubliky Německo (SRN) legitimního nástupce Německa Snaha o obnovení mezinárodní vztahy a reputaci – Bezpečnostní hrozba šíření komunismu (část státu již pod vlivem) Snaha silně sepnout Německo s kapitalistickým Západem (sousedí s Německá demokratická republika (NDR) – Ukončení nadvlády okupačních sil nad těžbou uhlí

8 Francie Očekávané pozitivní efekty z integrace: – Eliminace dalšího možného konfliku s Německem – Francouzsko-německá integrace = protiváha americko- britskému vlivu – Zajištění dodávek německého uhlí pro fr. ocelářský průmysl (po odstranění okupačních zón) Zastánci integrace: – Robert Schuman, Jean Monnet, Jacques Delors Odpůrci integrace: – Charles de Gaulle (francouzský president ) Římské smlouvy schváleny těsně před jeho nástupem

9 Velká Británie Očekávané pozitivní efekty z integrace: – Potlačení vlivu a šíření komunismu ve VB – Integrace spojována s Winstonem Churchillem (slavná řeč o „železné oponě“) Opoziční strana Převládající důvody k poněkud pesimistickému přístupu k integraci: – Neporažena, neokupována => Národní stát nebyl zdiskreditován = nebyla nutnost přetrhávat vazby s minulostí Stálý pocit světové velmoci = svázání s evropskými ekonomikami podřadné a nebezpečné – Právě proběhlo dlouho připravované znárodnění uhelného a ocelářského průmyslu Neochota pro novou změnu Vlastní dost svého uhlí (není nutnost ho sdílet s ostatními)

10 Itálie Očekávané pozitivní efekty z integrace: – Ideologická protiváha komunismu ve státě Hranice s komunistickou Jugoslávií Silné pro-komunistické tendence (šance vyhrát v dem. volbách) – Zavření dveří za fašistickou minulostí Normalizace vztahů s evropskými sousedy Vytvoření nové identity – Vytvoření většího trhu pro rychlejší obnovu hospodářství Přístup na trh = ekonomický růst Geograficky odlehlejší stát

11 BeNeLux Očekávané pozitivní efekty z integrace: – Snaha zabránit další válce mezi Francií a Německem Velmi zranitelné státy při konfliktech mocných sousedů – Nemožnost zůstat mimo dohodu o produkci uhlí a oceli mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami Přílišná provázanost ekonomik – Možnost alespoň částečně ovlivňovat větší sousedy Nadnárodní aspekty integrace Malé státy jinou možnost než MOs nemají – Aktivní zkušenost s integrací mezi sebou Vlastní zkušenost s pozitivními externalitami procesu

12 USA Očekávané pozitivní efekty z integrace Evropy: Potlačení vlivu a šíření komunismu 1947 – VB si dál nemůže dovolit finančně a vojensky podporovat Řecko + Turecko (vzdorují komunistickému vlivu) => Trumanova doktrína finanční pomoci státům bojujícím za svobodu (finanční pomoc) Marshallův plán celkové rekonstrukce Evropy pod podmínkou integrace na „kapitalistických“ pilířích – USA velký vliv i při přípravě OEEC, ECSC => USA = hlavní faktor v počáteční evropské integraci

13 Maršalův plán ( ) USA dalo 13 miliard USD na ekonomickou obnovu Evropy – Podmínka vytvoření centrální mezinárodní organizace řídící proces distribuce peněz Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (Organization for European Economic Cooperation - OEEC) – 1961 – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development – OECD) – Sovětský blok – Rada vzájemné hospodářské pomoci (Council of Mutual Economic Assistance - COMECON) – Rámec pro vyjednávání evropské zóny volného obchodu a dalších integračních kroků (odstraňování bariér obchodu) Dopad: masivní ekonomický růst Motivace USA – Nešlo o altruismum – vlastní ekonomický zájem Evropa bez základní infrastruktury a obchodovatelné měny = ztráta významného trhu pro USA

14 Postupná integrace

15 Evropská platební unie (EPU) Po roce evropské státy na pokraji bankrotu – Neobchodovatelné měny (platby jen v USD) + ohromné vzájemné nesplatitelné dluhy => obchod omezen na barter – OEEC vytvořila EPU ( ) Sečteny deficity a přebytky jednotlivých států, vzájmně započteny, každý stát zůstal v jednom deficitu či přebytku vůči EPU – Odstranilo to problém vyrovnání vzájemných dluhů – Odstraněna diskriminace v obchodu mezi státy – Celková liberalizace obchodu 1958 – Obnovena obchodovatelnost s národními měnami Dopad: – Vnitroevropský růst obchodu o 200% (USA jen o 50%)

16 Poválečná rekonstrukce Státy Přirovnání ekonomického úpadku (HDP v roce 1945) Zpět na nejvyšší předválečné úrovni HDP Rakousko Belgie Dánsko Finsko Francie Německo Itálie Nizozemí Norsko

17 1960s – Liberalizace získává popularitu 1930s – Ekonomický růst vnímán jako soutěž mezi státy => Každý stát usiloval o udržení vlastního trhu pro své výrobce Maršalův plán + Evropská platební unie = liberalizace spojená s bezprecedentním ekonomickým růstem => Změna názoru na liberalizaci

18 FÁZE POVÁLEČNÉHO EURO- OPTIMISMU

19 Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO (European Coal and Steel Community - ECSC) 1951 (1952*) – Schumanův plán – Účastnické státy: Francie, Německo, Itálie, BeNeLux – Integrace průmyslu uhlí a oceli Klíčové pro ekonomiku + vedení války Kontrola ceny, obchodu a produkce – Výsledky: Válka mezi těmito státy materiálně nemožná Důkaz o schopnosti efektivní spolupráce států v nadnárodní organizaci

20 Několik případů počátečních neúspěchů Integrační nadšení vedlo k revolučním projektům: – Zablokovány Francií (v letech 1952 a 1954): 1950 – Evropské obranné společenství (European Defence Community – EDC) – „Plevenův plán“ společné obrany = „pan-evropská armáda“ » Rozdělení do národních složek (každá složka by podléhala velení národní vlády, jen německá by podléhala přímo EDC => konec německému militantsví, protože by Německo ztratilo kontrolu nad vlastní armádou » Reakce na tlaky USA na znovuvyzbrojení Německa + zapojení do NATO Evropské politické společenství (European Political Community – EPC) – Kombinace existujícího ECSC + EDC pod institucemi s nadnárodními pravomocemi

21 Římské smlouvy - obsah 1957 (1958*) – Účastnické státy: Francie, Německo, Itálie, BeNeLux – Vytvoření 2 institucí: Evropské společenství pro atomovou energii (European Atomic Energy Community – EUROATOM) – Regulace trhu s jadernou energií v Evropě Evropské hospodářské společenství (European Economic Community – EEC) – Bezprecedentně hluboká ekonomická integrace » Vytvoření jednotného trhu do 1969 Eliminace vnitřních cel během 15ti let Vytvoření společného vnějšího celního tarifu (Common External Tariff – CET) průměrem » Vytvoření institucí: Evropské shromáždění (European Parliamentary Assembly) Evropská komise (European Commission) Rada ministrů (Council of Ministers) Evropský soudní dvůr (European Court of Justice)

22 Římské smlouvy - dopady Dopady: – Vytvoření celní unie Implementace celní unie korespondovala s hospodářskou prosperitou + růstem obchodu mezi EEC6 = „zlatý věk“ ( ) Dokončeno před termínem – Vnitřní trh nevytvořen Vnitřní bariéry obchodu stále existují – Tlaky na vnější státy Liberalizace diskriminuje vůči nečlenům => nečlenové vytvořili Evropské sdružení volného obchodu (European Free Trade Association – EFTA) – Vzájemné smlouvy nečlenů o přístupu na EEC trh – Žádný společný vnější celní tarif – Vytvořen funkční institucionální rámec ESCS + EUROATOM + EEC = Spojeny v Evropské společenství (European Community - EC) – Implicitně naznačuje integraci i mimo ekonomické oblasti

23 Domino efekt (fáze 1) 1960s - Dvě neprolínající se ekonomická uskupení – EC6 – Francie, Německo, Itálie, BeNeLux vs. – EFTA7 – VB, Norsko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Portugalsko, Rakousko Nevyrovnaná ekonomická váha uskupení – Nominální HDP států EC = 2x větší – Růst HDP států EC = 2x větší – EC státy atraktivnější pro exportéry  Nižší konkurenceschopnost EFTA států = tlak na členství v EEC 1. vlna žádostí:  1961 – VB žádá o členství (Irsko, Dánsko, Norsko logicky následují)  Proč ostatní státy nenásledují: Nedostatek demokracie (Portugalsko, Španělsko, Řecko) Neutralita (Rakousko, Finsko, Švédsko, Švýcarsko) Nezávislý trh (Island) – Francie blokuje členství VB (1961, 1967) – 1973 – členství: VB, Dánska, Irska (Norsko – zamítlo v referendu) 1970s – Dvě soustředná ekonomická uskupení – Zóna volného obchodu pro všechno průmyslové zboží – Vnitřní kruh (EC) integrován hlouběji

24 FÁZE EURO-PESIMISMU

25 Politické & ekonomické šoky i Konec 1960s – začátek 1970s Občané díky prosperitě znovu získali důvěru ve schopnosti vlastních vlád – Litují odevzdané suverenity Poslední fáze implementace Římských smluv = přechod k QMV v Radě ministrů – Krize „prázdné židle“ => Lucemburský kompromis (1966) Rozhodování jednohlasně (v otázkách „velmi důležitých národních zájmů“) Snížila funkčnost EC (problém prohlubován rozšiřováním) Zastavila další integraci

26 Politické & ekonomické šoky ii Ropná krize (1973) – 1960s – USA inflační monetární politika Kolaps Brettonwoodského systému fixovaného kurzu Yom Kippurská válka => ropný bojkot arabskými státy Následná ekonomická krize = velmi negativní dopady na integraci: – Wernerův plán na vytvoření monetární unie ke stabilizaci měn byl pozastaven – Technické bariéry obchodu („Technical Barriers to Trade“ – TBT)....“to protect consumers“...

27 I několik drobných úspěchů Rozšíření E C – 1981 – Řecko – 1986 – Španělsko a Portugalsko 1979 – 1. volby do EP 1979 – začátek fungování Evropského monetárního systému – Stabilizace kurzů – = boj s inflací => velká nezaměstnanost 1984 = ekonomické zotavení EC

28 NOVÁ FÁZE EURO-OPTIMISMU

29 Jednotný evropský akt Single European Act (SEA) Jacques Delors (předseda Evropské komise – ) + období ekonomického růstu => nová pro-integrační vlna 1986 (*1987) – SEA – 1. zásadní revize Římských smluv – Cíl = vytvoření Jednotného vnitřního trhu do roku 1992 Posílil 4 základní svobody volného trhu – Nový přístup k řešení liberalizace TBT Rozhodnutí v Radě ministrů ohledně Jednotného trhu na základě QMV

30 Domino efekt (fáze II) Prohlubování integrace = další diskriminační tlaky proti nečlenským EFTA státům => hledají řešení 1992 (*1994) - Evropský hospodářský prostor (European Economic Area – EEA) - Delors – Rozšiřuje jednotný trh na státy EFTA S vyjímkou CET a zemědělství – Neobvyklé uspořádání EFTA státy vázány zákony, které nevytváří Podléhá nadnárodním vlivům, kterým se nečlenstvím snažily vyhnout – 1995 – další rozšíření: Rakousko, Finsko, Švédsko – Odolávají: – Norsko (zamítlo členství v referendu), Švýcarsko (nepřijalo EEA), Island, Lichtenštejnsko – Výsledek: EEA30 = EU27 + EFTA3 (EFTA mimo Švýcarska)

31 Pád komunismu Odpadá hlavní bezpečnostní hrozba = sovětská ideologická expanze 1990 – znovusjednocení Německa – 80 mil. lidí + 30% evropského HDP = nová bezpečnostní hrozba? Jacques Delors – uchopil historický moment svobody => navrhl radikální krok k další integraci: – Monetární unie do 1999 – Jednotná měna do 2002

32 Maastrichtská smlouva 1992 (*1993) – Smlouva o Evropské unii (Treaty on European Union - TEU) – Největší prohloubení integrace od Římských smluv – Hlavní body: Jednotná měnová politika Vytvoření Evropské unie (EU) + občanství EU Vytvoření pilířové struktury – Nově zahrnuté oblasti = spolupráce v otázkách bezpečnosti, obrany, trestního práva, imigrační politiky, atd. Posílení role EP Sociální charta – Ratifikace: VB – odmítla jednotnou měnovou politiku a sociální chartu => vyjmutí = TEU schválena Dánsko – zamítlo v referendu => vyjmutí ze společné měny + obrany = TEU schválena

33 Velké rozšíření - CEECs Počátek 1990s – Přistupovací dohody (Association Agreements) – Málo nadšení ze strany stávajících členů EU CEECs - chudé, lidnaté, zemědělské státy EU – 80% rozpočtu vydáváno na chudé regiony a zemědělství => ohromné výdaje – Ochranářské opatření vůči kandidátům zůstávají jen pro „citlivá“ odvětví – CEECs přejímají zákony EU + tržní praktiky 1993 – Rozhodnutí o přijetí – Copenhagská kritéria: Politická - demokracie, vymahatelnost zákona, lidká práva a ochrana menšin Ekonomická - tržní ekonomika Právní - přijetí zákonů Společenství („acquis“) Nutnost zreformovat instituce – Navrhnuty pro EEC6 a ne pro EU25/EU27

34 STAGNACE INTEGRAČNÍHO PROCESU ( )

35 Snaha o reformu institucí i 1997 (*1999) - Amsterdamská smlouva – Velké ambice ale jen vyčištění a upřesnění nedostatků Maastrichtské smlouvy – Malé navýšení pravomocí EP 2001 (*2003) - Smlouva z Nice – Reforma institucí opět nedořešena (její uspořádání platné dodnes) – Přesto se dotkla citlivé otázky distribuce hlasů v institucích EU Nutnost reformy kvůli rozšíření umožnilo alespoň částečnou shodu Jen Irsko vetovalo (2. referendum = souhlas)

36 Snaha o reformu institucí ii – Evropský konvent (European Convention) – Institucionální reforma pojata šířeji = snaha o předložení psané Evropské ústavy Inspirováno Filadelfským konventem = přijetí Americké ústavy – Obrovská politická reakce Okamžitý zájem politiků a médií Politicky složité dělat kompromisy – Problémy s ratifikací 2004 – Podepsán těžko vybojovaný kompromisní návrh – Největší opozice: Španělso + Polsko (ztratily hlasy) – Státy jinak ratifikující smlouvy v parlamentu zvolily referenda – Francie + Nizození (tradiční euro-optimisti) = odmítly Ústavu => ratifikační proces zastaven Problém chybějící reformy institucí trvá

37 Snaha o reformu institucí iii 2007 (2009*) – Lisabonská smlouva (Treaty of Lisbon) 1.Odstranila sporná slova (ústava, symboly EU, náboženství atd.) + koncipována jako technický dodatek existujících smluv (ale s podobným obsahem jako původní Ústava) Ratifikace v parlamentech – Jen Irsko muselo vyhlásit referendum – 1. NE, 2. ANO – Vstoupila v platnost 2.Ruší pilířovou strukturu (tzv. maastrichtský chrám) Rozděluje pravomoce na: – Výlučné = EU » Celní unie, hosp. soutěž, měnová politika, obchodní politika, rybářská politika – Sdílené = EU + státy – Podpůrné/koordinační = hlavně státy

38 Snaha o reformu institucí iv 2007 (2009*) – Lisabonská smlouva – pokr. 3.Reformy institucí: Zvýšení hlasování QMV v Radě ministrů + změna poměru hlasování – Státy ztratily právo veta v mnoha oblastech Zřízení funkce Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (High Representative for Foreign Affairs and Security Policy) – Zastupuje EU na mezinárodní scéně Evropská rada - dlouhodobý prezident místo rotujícího předsednictví – Předsednictví Rady ztratilo význam Posílení role EP 4.Hodnotová přestavba EU Listina základních práv EU – Umocnila pojem občanství EU » Právně závazná » Nově např.: lidová iniciativa (1 mil. občanů + ¼ států)

39 Postupné rozšiřování EU - přehled 1973 – Dánsko (+ Grónsko), Irsko, VB 1981 – Řecko 1985 – Grónsko odchází 1986 – Portugalsko, Španělsko 1990 – Sjednocení Německa (rozšíření členského státu) 1995 – Rakousko, Finsko, Švédsko 2004 – ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko 2007 – Bulharsko, Rumunsko

40 INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC EU Alokace kompetencí & instituce EU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 2.

41 Alokace kompetencí

42 Mocenská rovnováha mezi zájmy institucí – Evropská komise Zájmy EU – Rada ministrů (+ Evropská rada) Zájmy členských států EU Nejmocnější instituce (více než bylo zamýšleno) – Evropský parlament Zájmy občanů EU – Evropský soudní dvůr Nezávislé řešení sporů týkajících se EU – Více nakolněna zájmům EU

43 Zjednodušený přehled Bezprecedentní MO do rozsahu spolupráce členských států – Přesun všech složek moci: Exekutivní, legislativní, soudní Zjednodušený model rozdělení kompetencí: – Evropská komise Návrhy legislativy + řídí fungování vnitřního trhu – Rada ministrů + Evropský parlament Schvalování legislativy – Evropský soudní dvůr Soudní dohled nad dodržováním legislativy Vzájemné prolínání kompetencí – Kompetence Společenství vs. národní kompetence Nejasné hranice (kompetence Společenství pořád rostou) Popsány ve smlouvách funkčním omezením = kompetence by měly být převedeny tak, jak bude nutné k dosažení cílů stanovených ve smlouvách Společenství – Případné konflikty interpretuje ESD Jednou alokovaná pravomoc = těžké vrátit

44 Uspořádaní kompetencí v 3. ex-pilíři 3 pilíře EU (Maastricht – Lisabon = ) 1.Evropské společenství Kompetence Společenství – Jediný pilíř s právní identitou = může schvalovat právně závazné normy – Jednotný trh (kromě sociální politiky), zemědělství, živ. prostř., hosp. soutěž, obchodní politika Nadnárodní pilíř – Většinové hlasování (QMV) – Stěžejní role EK + EP – Pravomoc ESD 2.Společná zahraniční a bezpečnostní politika Národní kompetence (i přes ohromné výhody sloučení) – Jednohlasnost Mezivládní pilíř – Jednohlasnost – Stěžejní role Rady ministrů (EK + EP v roli konzultantů) – Bez pravomoci ESD 3.Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice Národní kompetence (s prvky kompetencí Společenství) – Většinou jednohlasnost Mezivládní pilíř – Stěžejní role Rady ministrů (EK + EP v roli konzultantů) – Bez pravomoci ESD

45 Platné principy alokace kompetencí Současný stav = kompromis Princip subsidiarity – Jednotný evropský akt (1987*) Centralizační tendence: – Společenství má přednost v pravomoci, pokud cíle opatření lze lépe docílit na úrovni Společenství než-li čleského státu – Maastrichtská smlouva (1993*) Decentralizační tendence: – Společenství má přednost jen v případě, že navrhované opatření nemůže být dostatečně realizováno členskými státy a bylo by lépe realizovatelné na úrovni Společenství => Rozhodnutí by měla být dělána co nejblíže k občanovi Princip proporcionality – Římská smlouva (1958*) – Pokud se dá cíle dosáhnout lépe na úrovni Společenství, EU by se měla zhostit pouze minima nejnutněších opatření k dosažení cíle Zbytek by měl zůstat v komeptenci členských států

46 Rozhodovací procedury 1.Procedura konzultace (consultation procedure) – Nejpůvodnější – EK návrh, EP stanovisko (nezávazné pro Radu), Rada rozhodne 2.Procedura spolupráce (co-operation procedure) – Posílení moci EP – EK návrh, EP stanovisko + změny, Rada může zamítnout rozhodnutí EP jen jednohlasně 3.Procedura spolurozhodování (co-decision procedure) – Další posílení EP – EK návrh, EP stanovisko + možné návrhy změn Rada přijme nárhy změn EP = zákon vstoupí v platnost Rade neřijme nárhy změn EP = 2. čtení v EP – EP stanovisko + možné návrhy změn » Rada přijme nárhy změn EP = zákon vstoupí v platnost / neřijme = dohadovací (smírčí) výbor » Dohadovaní výbor – kompromisní text přijatý EP + Radou 4.Procedura souhlasu (assent procedure) – Nejsilnější účast EP – Opatření vstoupí v platnost jedině se souhlasem EP

47 Jednotlivé instituce EU 1.Evropská komise 2.Rada ministrů 3.Evropská rada 4.Evropský parlament 5.Evropský soudní dvůr

48 1. Evropská komise (EK) European Commission (EC)

49 EK - shrnutí Hlavní role: 1.Navrhuje legislativu + tvoří pravidla 1. ex-pilíře „Motor integrace“ 2.Dohlíží na implementaci legislativy v 1. ex-pilíři Při neplnění států se odkazuje na ESD = možnost udělit pokuty Závislá na poskytnutých informacích od států = problém 3.Manažer financí Společenství Navrhuje rozpočet (bez schodků) Řídí financování Strukturálních fondů + zem. pol. 4.Externí tvář EU Předseda komise = veřejná tvář EU – Známější oproti předsedům rotující chpředsednictví Evropské rady – E.g.: Delors = předseda EK ( )

50 EK - podrobnosti Sídlo = Brusel, Lucemburk Administrativa = cca úředníků – 15% tlumočníci – Profesionálové, velká konkurence Komisaři – Jednají v zájmu EU Nezávislost na členských státech, ale nominováni čleskými státy – Obnovitelný mandát na 5 let Rozšířeno ze 4 – srovnáno s EP (EP schvaluje složení EK) – Každý = vlastní generální ředitelství/rosort (Directorates General -D-G) – Rozhodnutí = konsensus EU15 – 20 komisařů (5 největších států = 2) EU25 – 30/později 25 komisařů (každý stát = 1) EU27 – 27 komisařů (každý stát = 1) Lisabonská sml.: 2/3 států = 1 komisař (rotující zastoupení) – Předseda = José Barroso ( ) – Eurokomisař ČR – Stefan Fülle

51 EK - diskuze i 2 odlišné funkce EK: – Iniciace zákonů + jejich přímá/nepřímá implementace Implementace je problém (EK lépe strukturovaná pro iniciaci) – Oblasti přímé implementace: Politika hosp. soutěže, rybářská politika, vnější vztahy EU – Oblasti nepřímé implementace = pouhá koordinace (implementace ponechána na státech): Fungování vnitřního trhu Důvody: – Neustálé rozšiřování kompetencí Společenství » Navýšený objem legislativy – Neochota států k dalšímu převodu kompetencí – Nemožnost rozšíření kompetencí bez velkého navýšení rozpočtu => EK by přímou implementaci finanče nezvádla = nutnost delegace = spolupráce se státními institucemi (např. SFŽP)

52 EK - diskuze ii Dopady nutnosti nepřímé implementace: – Problémy implementace degradují legitimitu instituce Nechopnost vykonávat efektivní politiku v oblasti, kterou spravuje – Problém konzistentní implementace pravidel jednotného trhu Státy se cítí v konkurenční nevýhodě – Problém zajistit loajálnost pověřených státních institucí k EK EK nemá dost financí k zajištění efektivního fungování + vyškolení kapacit EK nemá nezávislé informace Problém politických vlivů na státní nstituce

53 EK - diskuze iii Mocenská pozice EK mezi ostatními institucemi: – EK postupně ztrácí moc, jak postupně posiluje EP EP schvaluje složení EK + pravomoc rozpustit EK Přechod od konzultace k spolurozhodování EP – QMV v Radě + většina v EP – Instituce dodhodovacího výboru mezi Radou a EP » Kompromisní návrh schválen bez nutnosti původní jednohlasnosti v Radě k pozměnění návrhu EK » EK může být z výboru úplně vyloučena => Možnost schválení jiné verze zákona, než-li EK předložila => Nutnost kompromisů = obtížnější pro EK představovat „motor integrace“ – Jinak jsou ale EK a EP tradiční spojenci

54 Příklad: Nařízení o potravinách nového typu Prodej geneticky modifikovaných (GM) potravin na jednotném trhu – Obchodní spor s USA (hl. exportér) – Prodej GM zakázán do vytvoření jasných pravidel – Hlavní problém = identifikace GM potravin EP – podporuje jasné značení na GM výrobcích USA + EK – značení stigmatizuje produkty – Průběh spolurozhodovacího řízení: EK - návrh nařízení bez podmínky identifikace EP - 1. čtení = přidal podmínku EK - zamítla změnu EP Rada ministrů - mohla zamítnout podmínku jen jednohlasně (kdyby EK podmínku schválila = stačila by QMV) EP - 2. čtení = přidal slabší podmínku (snaha o kompromis) EK - zamítla kompromisní změnu EP Dohodovací výbor (Conciliation Committee) – EK nespolupracovala konstruktivně => vyloučena – Kompromisní řešení schváleno EP + Radou => EK => vytlačena EP do pozadí = neschopnost proces ovlivnit

55 EK - diskuze iv Jedná EK opravdu nezávisle na členských státech? – ANO Výhradní právo iniciovat legislativu = velmi důležité – Politické vedení => dává podněty k integraci dalších odvětví Aktivně zajišťuje podporu pro své návrhy = neumožňuje tak státům tolik zamítavých hlasování (+ veliká šance na schálení jejích návrhů) – Využívá nadnárodní sítě výrobců + zájmových skupin k vytváření tlaku na národní vlády » Každý pro-integrační návrh = opozice skupin profitující ze status quo Např.: národní monopoly (někdy preferují ovlivňovat proces převodu pravomoce, než-li čelit soudním přím) – Využívá informovanosti – Možnost redukovat návrh při očekávaném nesouhlasu v Radě

56 EK – diskuze v Jedná EK opravdu nezávisle na členských státech? – NE Nemůže donutit Radu schválit návrh, který nechce Neusměrňuje vývoj Společenství, ale pouze pomáhá členským státům při detailních opatřeních, ke kterým se státy už rozhodly – V Radě ministrů či Evropské radě Státy zakládají komplexní komise národních expertů monitorující práci EK („Management Committees“)  Pokud zajde EK ve svých kompetencích příliš daleko, státy si mohou stěžovat u ESD

57 2. Rada ministrů (Rada EU) Council of Ministers (Council of the EU)

58 Rada ministrů - shrnutí Hlavní role: 1.Schvaluje legislativní návrhy EK 2.Hlavní funkce v oblasti mezivládní spolupráce ( ex-pilíř) 3.Reprezentuje zájmy členských států

59 Rada ministrů – podrobnosti i Představitelé členských států na úrovni ministrů – Ministři jednotlivých resortů (v závislosti na aktuálním tématu = bez stálého členství) – Formálně žádná hierarchie, neformálně ano 1.General Council – ministři zahr. věcí 2.ECOFIN – ministři financí (*1999 – Eurogroup před setkání ECOFIN) – Uzavřená zasedání v Bruselu Tlak EP na zveřejnění hlasovacích záznamů Předsednictví – Rotace po 6ti měsících = příliš krátká doba = nekontinuálnost => praktické řešení = „Trojka“ – Bývalý, současný a budoucí předsednický stát – koherentnost politiky => Lisabonská sml. – stálý President na 2,5 roku (volen Evropskou radou) – Předsenický stát tlačí národní agendu Administrativně + finančně náročné pro většinu malých a středních států – Asistence od sektretariátu (2000 zaměstnanců) Často komplikováno krizemi v předsednických státech – Např.: 2009 – pád vlády ČR

60 Rada ministrů – podrobnosti ii Hlasování – Počet hlasů závisí na počtu obyvatel (celkem 345, ČR 12) – Původně jednohlasnost (velké prodlevy v usneseních) – Nyní kvalifikovaná většina - QMV (80% - SEA + TEU) QMV – Vyvažování systému: suveréní stát vs. velikost Rovnost států: Němeco = Lucembursko Rovnost populace: Německo:Lucembursku (160:1) – Systém trojí většiny (sml. z Nice – stále platný) 1.Min. 255 hlasů z 345 (= 73,9%) 2.Souhlas nadpoloviční většiny států (= min. 14) 3.Součet počtu obyvatel (= min. 62%) – Systém dvojí většiny (Lisabonská sml. - platné od roku 2014) 1.Souhlas 55% členských států (= min. 15) 2.Součet počtu obyvatel (= min. 65%) – Blokační menšinu musí tvořit min. 4 státy (jinak je podmínka splněna)

61 Rada ministrů – podrobnosti iii COROPER = šedá eminence s velkou mocí – Příprava zasedání: 1.Výbor stálých zástupců (COREPER) – Vyslanci členských států v Bruselu (setkání každý týden) – Konsensus (i když můžou někdy použít QMV) 2.Pracovní skupiny – Schvalování 85% otázek vyřešeno v přípravných výborech COROPER – A-points = schváleno Radou ministrů bez dalšího projednávání – B-points = nutno dořešit sporné otázky – Možnost přechodu z A do B na žádost představitele jakéhokoliv státu Rada ministrů někdy schválí obecný rámec a naopak pošle do výboru k projednání podrobností

62 Rada ministrů – diskuze i COROPER - Postupné vytváření kolektivní identity narušující intergovernmentalismus instituce = Více orientované na řešení technických problémů než na politické dohadování (pocit společné mise vyřešní problému) – Intenzivní sociální interakce v Bruselu Např.: prav. výlety i s manželkami do členských států – Vzájemná důvěra a sympatie s pohledem (a uděleným mandátem) kolegů = snaha vzájemně si pomoct (reciprocita) Proces opakované hry (jiná kalkulace, co je racionální, při opakované hře oproti jediné hře – nutnost uchovat spolehlivé partnery a možné aliance) – Ještě intenzivnější v pracovních skupinách Reprezentanti jednotlivých států, ale nevnímáni dle národností nýbrž dle dovedností Vyjednávají přesvědčivostí argumentů a ne politickou silou a vyjednávacími dovednostmi  Vnímáni někdy jako reprezentanti EU a né členských států (ständiger Vertreter vs. ständiger Verräter) PARADOX!!! Rada ministrů = Vytvořena k nastolení kontroly národních vlád nad Společenstvím Méně vzájemně socializováni

63 Rada ministrů – diskuze ii EU6EU9EU10EU12EU15EU25EU27EU29 Historicky21,9%14,7%13,7%9,8%7,8% Sml. z Nice 3,6%2,8%2,3% Lisabonská sml. 10,1%12,9%12,2% Teorie schválení opatření - pravděpodobnost = jak je těžké najít většinu v daném volebním schématu Počet možných vítězných koalic/počet všech možných koalic (2 27 = 134 mil) => Pravděpodobnost schválení náhodně vybraného návrhu klesá s množstvím členských států, pokud se adekvátně nemění schéma Schovává pozitivní dopad SEA – přechod ke kvalifikované většině

64 Rada ministrů – diskuze iii Teorie schválení opatření – velikost státu – Větší stát = větší moc ovlivnit rozhodnutí ? Teoreticky ano.... – Víc hlasů v Radě ministrů – Víc poslanců v EP » Není až tak podstatné Souhlas EP pravděpodobný, pokud souhlasí Rada (Rada 73,9% k souhlasu, očekává se 50% souhlas v EP) » Proto EP netvoří národní ale stranické koalice, aby měl alespoň minimální moc Vždy to ale neplatí.... – Moc ovlivnit rozhodnutí = schopnost vytvořit nebo zničit vítěznou koalici Např.: státy A, B, C (40, 40, 20 hlasů) + hlasování prostou většinou – Všechny 3 jsou stejně mocné (jakékoliv 2 státy jsou schopny vytvořit vítěznou koalici) – Lucembursko bezvýznamné ( ) – jeho hlas nehrál při tvorbě koalic žádnou roli

65 3. Evropská rada European Council

66 Evropská rada - podrobnosti 1974 – globální hospodářská krize – Nutnost hledání společných řešení => počátek samitů G7/G8 (Francie, Německo, Itálie, VB, USA, Japonsko, Kanada, Rusko) => Souhlas s vytvořením Evropské rady Institucionalizováno v SEA (1987) Setkání předsedů vlád členských zemí (F – president) + předsedy Komise – Min. 2x ročně = 1x za předsednictví státu Prestiž + přísun peněz pro ekonomiku => tendence uspořádat více setkání Hlasování: – Jednohlasnost – Neformální postupy

67 Evropská rada - shrnutí Hlavní role: – Snaha o prezentování jednotné pozice v zahraniční politice – Řeší problémy, které nejdou vyřešit na nižší úrovni – Tvorba obecného rámce budoucího směřování EU Podrobnosti doladěny EK – Přitahuje publicitu k otázkám EU Většina agendy EU je technická = mediálně nepřitažlivá Jediná příležitost, kdy se občané o EU dozvědí i jinak než jen v době krizí – Fórum pro tvorbu kontaktů mezi hlavami vlád Snaha o neformálnost (např.: dlouhá jídla)

68 Evropská rada – diskuze i Problémy: – Příliš mnoho agendy Příliš mnoho agendy přenášeno z Rady ministrů do Evropské rady (i ryze technické problémy) Nestíhá řešit strategické otázky Od zavedení QMV (SEA + TEU) se počet nevyřešených otázek z Rady ministrů snižuje – Přílišný optimismus Atmosféra vzájemné spolupráce = spontální ale nesplnitelné závazky – Přílišná exponovanost Publicita snižuje pravděpodobnost ústupků – Přílišná očekávání Zklamání pokud jednání nepřinesou dramatické výsledky – Mediální pozornost evokuje tato očekávání

69 Evropská rada – diskuze ii Vnímána jako hlavní mezivládní ochrana národních zájmů ALE Paradoxně zvýšila nadnárodní charakter EU – Přestože nemůže formálně schválit legislativu, dává legitimitu nadnárodním iniciativám – Neformálnost postupů = 2 efekty: 1.Nejsou omezena témata (předsedové vlád mohou jít za hranice kompetencí EU) 2.Zvyšuje neformální kontakty a pocit kolegiality

70 5. Evropský parlament (EP) European Parliament (EP)

71 Evropský parlament - shrnutí Hlavní role: 1.Zamítá, pozměňuje, schvaluje legislativu 2.Moc vůči EK Schvaluje jmenování EK Schopnost rozpustit EK 3.Moc vůči Radě ministrů Spolu s Radou ministrů schvaluje rozpočet Schvaluje smlouvy s vnějšími státy EU 4.Přímá vazba na občany Dostává petice od občanů EU Jmenuje ombudsmana

72 Evropský parlament – podrobnosti i Sídlo – Štrasburk – Sekretariát - Brusel, Lucembursko Před 1979 – Členové EP jmenováni členskými státy *1979 – Přímá volba všemi občany Společenství – Metoda volby v každém státě různá Např.: Belgie, Lucembursko, Řecko a Malta – povinné EU členů (mandát 5 let, max. 785, ČR 22) – Počet křesel v EP dle počtu obyvatel Neproporcielní => anomálie viz Lucembursko – Členové EP si volí předsedu (mandát 2,5 roku) – Členové EP netvoří koalice dle národností, nýbrž dle politických uskupení

73 Evropský parlament – diskuze i Postupný růst moci i – Rozsudky ESD Rozšíření interpretace pravomocí EP daleko za hranici, kterou členské státy předpokládaly (viz. ESD) – 1975 – Rozpočtová smlouva EP získal formální právo zamítnout rozpočet jako celek = 2x v historie – 1979 – 1. přímo zvolený EP testoval svoji moc protí Radě ministrů » Společenství fungovalo několik měsíců s provizorním rozpočtem 1/12 rozpočtu minulého roku » MEPs pod velkým tlakem ze strany národních vlád k zvednutí veta = podlehli bez získání ústupků Rady – 1985 – EP iritován neschopností vlád dodat peníze + neschopnost zkrotit výdaje v CAP » EP přidal dodatek k návrhu financování CAP předložený EK - neměl na to smluvně právo » Rada ministrů dodatek odstranila » EP ho znovu přidal a vyhlásil rozpočet za schválený » Spor => ESD rozhodl o zrušení rozpočtu (EP + Rada jsou prý instituce schvalující rozpočet společně = nesmí ho schválit unilaterálně) => 1988 – Vytvoření stropu pro mandatorní a nemandatorní výdaje k předejití dalším sporům

74 Evropský parlament – diskuze ii Postupný růst moci ii – SEA (1987), TEU (1993) - spolurozhodování Velké odbourání procedury spolupráce („co-operation“) – EP může navrhovat dodatky k návrhům legislativy EK – Pokud jsou dodatky schváleny EK, Rada ministrů je může zamítnout jen jednohlasně Rozšíření procedury spolurozhodování („co-decision“) – Pokud Rada ministrů neschválí dodatky navržené EP => vytvořena zvláštní komise – dohadovací výbor (EP + Rada ministrů) – Pokud se nedohodnou a Rada schválí původní znění, EP může abs. většinou návrh zákona zamítnout EP efektivně hrozí nesouhlasem k vydobytí ústupků od Rady ministrů EP ochoten předložit i nekontroverzní návrh dohadovacímu výboru, pokud není brán vážně a konzultován => Vrstvení nevyřešených otázek donutilo vytvoření neformálního „trialogu“

75 Evropský parlament – diskuze ii Demokratický deficit – Nedostatek otevřenosti a průhlednosti procesů na úrovni EU Uzavřená zasedání Rady ministrů vzbuzují nedůvěru občanů – Řešení: – přímé volby do EP 2.Zvyšování pravomocí EP – Přesto - apatie EU občanů při volbách do EP (63% , 45% , nyní okolo 35%) = mnohem nižší než u voleb národních Neznají reprezentanty své země v EP Nevědí, jak ho kontaktovat Příliš složité metody rozhodování – Alternativní řešení: Committee of the Regions (CoR) – Zřízena TEU, 220 členů – Konsultuje návrhy legislativy s regionálními implikacemi – Bez dostatečných pravomocí » Pravomoce by se mohly zvýšit dle systému subsidiarity » Zárodek Evropského senátu???

76 Evropský parlament – diskuze iii Moc nad EK – Pro rozpuštění EK nutné 2/3 hlasů Méně mocná zbraň než se zdá – 2/3 jsou nerealistické dosáhnout » 9 pokusů a ani jeden se nepřiblížil » Nejblíže 1999 EK (Jacques Santer) – 232 za, 293 proti EP nedokázal rozpustit EK formálně, ale dokázal upoutat pozornost médií k finančním machinacím => EK rezignovala sama EK by zřejmě přežila krizi, pokud by rezignovala jen 1 Komisařka – odmítla => EK rezignovala celá – Jmenování EK 2004 – EP nesouhlasil s potvrzením určitých Komisařů ve funkci => nechtěl schválit EK jako celek (Barrosova EK) – Nesouhlas s kvalitou italského kandidáta + výhrady k dalším – Výsledek = 3 změny v nominaci Velká nezávislot MEPs vzhledem ke tlaku národních vlád na schválení nominací

77 Evropský parlament – diskuze vi Chování politických stran v EP – Volební programy do EP obsahují domácí a né evropské problémy – Opoziční strana se většinou dostane do EP Způsob vyjádření nespokojenosti občanů Opozice => nesloulad s politickými názory členských států => problém efektivní spolupráce – MEPs se řadí v EP dle politické orientace (ne dle národností) Každá strana EP = vlastní administrativní personál hrazený z rozpočtu EU => výhoda být zařazen – I ti nezapadající (např.: „Duhová skupina“) = spojeni jen potřebou financování – Tlak na MEPs od své domovské politické strany Volby probíhají dle volebních lístků – Pozice kandidátů určuje strana = otázka nezávislosti MEPs??? Se vzrůstající mocí EP => politická uskupení se stávají koherentnějšími i přes rostoucí tlak domovských stran – Problém nedostatku kariérního růstu MEPs Jediná možnost stát se Komisařem (11 ze 17 v Santerově Komisi) => Není úplně přitažlivou institucí pro profesionály

78 5. Evropský soudní dvůr (ESD) (Soudní dvůr EU) European Court of Justice (ECJ)

79 Evropský soudní dvůr - shrnutí Hlavní role: – Může prohlásit jakýkoliv národní právní instrument za nekompatibilní s právem EU – Soudní rozhodnutí o platnosti a interpretaci práva EU – Názory na smlouvy s nečlenskými státy => Aplikuje + interpretuje právo EU

80 Evropský soudní dvůr – podrobnosti i Sídlo: Lucembursko 27 nezávislých soudců + 8 genrálních advokátů Mandát (obnovitelný, 6 let) – Mění se postupně (vždy jen 1/2 po 3 letech => kontinuita) Soudní komory: – 4x3, 2x5, plenární zasedání Rozhodnutí soudu jsou závazné pro instituce EU i členské státy Strany řízení: – Instituce EU – Členské státy Lisabonská smlouva – přejmenován na Soudní dvůr EU

81 Evropský soudní dvůr – podrobnosti ii Soud prvního stupně – Založen 1989 Vytvořen v souvislosti s rostoucí zátěží ESD při dokončování Společného evropského trhu – Strany sporu: Žalobcem jsou fyzické či právnické osoby států EU – 27 soudců (každý stát 1, mandát 6 let) Komory o 3 či 5ti členech – Odvolací instituce: Evropský soudní dvůr – Lisabonská smlouva – přejmenován na Tribunál

82 Evropský soudní dvůr – diskuze i Právní instrumenty – Právo primární (zakládací smlouvy vytvořené členskými státy) vs. – Právo sekundární (vytvořeno orgány EU v rámci delegované pravomoce) 1.Nařízení (Regulations) – Bezprostředně závazné v každém členském státě bez jakýchkoliv kroků na národní úrovni 2.Směrnice (Directives) – Závazné, ale musí být transponovány do práva jednotlivých států (způsob transpozice je členský stát povinen oznámit EK) 3.Rozhodnutí (Decisions) – Závazná pro stát, firmy, či osoby, kterých se týkají 4.Doporučení a stanoviska (Recommendations and Opinions) – Právně nezávazná Implementace právních instrumentů – De jure vs. de facto

83 Evropský soudní dvůr – diskuze ii Druhy sporů: – Členský stát nesplnil závazky ukotvené v právu Společenství (primární/sekundární) Spor se většinou urovnává mimosoudně – Je dán čas na nápravu – Pokud nezjednána = pokuta – Anulace sekundárního práva Společenství Z důvodů: – Nedostatku kompetence Společenství – Porušení procedurálních pravidel – Kolize s primárním právem – Zneužití pravomocí orgánem EU – Požadavek odškodnění Za škody způsebené institucemi EU v souvislosti s výkonem jejich povinností – Odvolání se od Soudu prvního stupně Předběžné rozhodnutí – Národní soudy řeší případy týkající se práva Společenství = často žádají ESD o interpretaci práva Interpretace je možná jen na vyžádání

84 Evropský soudní dvůr – diskuze iii Nejfederálnější instituce EU – ECS kritizován za překračování pravomocí z oblasti právní do oblasti politické = „radikální jurisprudence“ Většina soudců nejsou soudci profesně (většinou akademikové) – Intepretace zákona + rozhodnutí jsou většinou pro-integrační Rozhodnutí evokují nelibost členských států (podrývají jejich suverenitu) – Nejvíce navýšil svojí interpretací moc EP

85 Evropský soudní dvůr – diskuze vi Politické reakce na radikální jurisprudenci – Nějaký čas tolerována Postupná integrace pod záštitou právní logiky a nutnosti Členské státy vnímaly nutnost jednotného nestranného arbitra pro fungování Jednotného trhu – Nevíce opozice ze strany států nejméně vydělávajících na Jednotném trhu (jižní státy) – 1990s – Velký odpor členských států proti překračování pravomocí ESD Zařazení pravidla subsidiarity (TEU) – Snaha o omezení transferu kompetencí ze členských států na instituce EU – Indikuje změnu politické a právní kultury Společenství – ESD – vnímá důležitost podpory států kvůli uchování legitimity Snaha o vyvarování se rozhodnutí proti vyhraněným zájmům mocných států – Zavedení vyjímek jednotných pravidel Společného trhu: » Veřejná morálka, veřejná politika a bezpečnost, ochrana zdraví a života lidí + živočichů + rostlin, ochrana národních pokladů + památek, ochrana průmyslového a komerčního vlastnictví Snaha o uchování podpory národních soudů – Daří se hlavně u soudů nižší úrovně (vstřícnost a pomoc s interpretací práva Společenství) – Horší vztahy s ústavními soudy (časté nesrovnalosti a neshody ohledně právních interpretací)

86 ESD – případové studie i „NAVÝŠENÍ MOCI EP“ 1.Případ izoglukóza – Roquette v. Council (1980) – EK předložila EP návrh na kvóty pro výrobu izoglukózy EP se neopdařilo schválit verzi názoru => hrozilo zpoždění Rada se rozhodla návrh přijmout EK vzhledem k souhlasu Rady zveřejnila směrnici – Žaloba: Firma dotčená smernicí vznesla žalobu, tvrdíc že EK + Rada nebyly oprávněni vydat směrnici bez doručení názoru EP – Rozhodnutí: Konzultace = – EK nesmí jednat bez obdržení názoru EP – EK musí předložit návrh EP dostatečně včas před tím, než je zákon nutný být schválen – EP musí vydat názor během rozumné doby – nestanovení konkrétního maxima – Výsledek: EP získalo výraznou moc zpožďovat legislativu pozdržováním vydání svého názoru

87 ESD – případové studie ii 2.Les Verts v. EP (1986) – Fr. Strana Zelených kandiduje prvně do EP – zjišťuje, že protikandidáti již zvolení v minulém období dostávají peníze of EP k vyrovnání volebních nákladů = EP podporuje znovuzvolení těchto stran – Problém: ESD má smluvně vyšetřovat jen právnost jednání Rady + EK (né EP) – Rozhodnutí ohledně příslušnosti: Smlouvy psány v době, kdy měl EP minimální pravomoc = nebylo co přezkoumávat Nyní má – ve smyslu smlouvy by měl být přezkoumáván – Výsledek: EP získává právní identitu Pokud je strana žalovaná, nabízí se otázka, zda může sám žalovat....

88 ESD – případové studie iii 3.EP v. Rada (1990) – EP tvrdí, že pokud může být stranou žalovanou, měl by mít také právo být žalobcem – Rozhodnutí: ESD překvapivě odmítl pozici EP (prozatím) Členské státy nedávno měly možnost dát toto právo EP v SEA, explicitně to odmítly = není to ve smyslu primárního práva 4. EP v. Rada (1990) – případ Černobyl – Nařízení o omezení radioaktivní kontaminace v jídle Navrhnuto v rámci EUROATOMu – procedura konzultace EP stížnost, že návrh měl být schvalován jako opatření volného trhu – procedura spolupráce – Rozhodnutí: Překvapení – ESD nepotvrdil rozsudek z předchozího případu EP mohl být žalobcem

89 ESD – případové studie iv „ROZHODNUTÍ JDOUCÍ ZA HRANICI KOMPETENCÍ DLE PRIMÁRNÍHO PRÁVA“ 1.Van Gend en Loos (1963) – Holandská firma žaluje stát za porušení práv Společenství – zvýšení dane na formaldehyd (po dni, kdy se Společenství zavázalo daň nezvyšovat) Stát oponuje tím, že občan/firma nemůže vymáhat právo vycházející z mezinárodní smlouvy – Rozhodnutí: ESD dal zapravdu firmě – Výsledek: „Přímý efekt“ práva Společenství – Uvaluje práva a povinnosti nejen na členské státy ale i na občany – Není zakotven v zakládajících smlouvách = velký přesah alokovaných kompetencí

90 ESD – případové studie v 2.Costa v. ENEL (1964) – Výsledek: Nadřazenost práva Společenství před právem národním – Vychází z logiky společného trhu » Musí být jednotné právo pro všechny členy (jednotná interpretace na základě evropského a né národního práva), aby nedocházelo k diskriminaci – Nemá právní oporu v zakládajících smlouvách = velké překročení pravomocí – Odporuje ústavám některých členských států (např.: GB, I)

91 ESD – případové studie vi 3.Van Duyn v. Home Office (1974) Holanďanka zamítnutý vstup do GB – členkou sociálně nežádoucí organizace – Žaloba u britského soudu na porušení práva Společenství - volného pohybu osob/pracovníků Problém: – GB po vstupu do Společenství ještě nestihla implementovat směrnici – Očekávalo se, že ESD podpoří rozdíl mezi nařízením (přímý efekt) a směrnicí (nepřímý efekt – ponechává státům možnost volby formy a metody implementce) a žaloba bude zamítnuta Výsledek: – ESD podpořil žalující stranu

92 ESD – případové studie vii 4.Případ Factortame (1990) – Španělský rybář nakupoval britské lodě a rybařil na jejich kvóty (určené Společnou rybářskou politikou) GB – schválila zákon požadující minimálně 75% akcionářů/ředitelů s britským občanstvím, aby byla společnost zaregistrovatelná v GB Porušení práva Společenství na rovné zacházení se všemi občany/firmami – Rozhodnutí: ESD prohlásil zákon za odporující právu Společenství – Výsledek: Vnímáno jako nespravedlivé rozhodnutí, aby Španělé rybařili na britské kvóty

93 ESD – případové studie viii 5.Frankovich v. Italy (1991) – Itálie se zpozdila s implementací směrnice na odškodnění propuštěných pracovníků Firma v Itálii zbankrotovala, neodškodnila Bývalí zaměstnanci žaloba – Rozhodnutí: Itálie zodpovědná za úhradu škody zaměstnanců vzniklé pozní implementací směrnice – Výsledek: Občané vlastního i cizího státu mohou žalovat členský stát za škody v rámci práva Společenství Tlak GB + D – Škody by měly být uplatňovány občany, jen pokud jsou „vážné a zjevné“


Stáhnout ppt "HISTORICKÝ VÝVOJ INTEGRAČNÍHO PROCESU Dr. Lenka Eisenhamerová Bankovní Institut VŠ, Praha 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google