Sluneční soustava Seminární práce of Viktor Kábele

Prezentace na téma: "Sluneční soustava Seminární práce of Viktor Kábele"— Transkript prezentace:

1 Sluneční soustava Seminární práce of Viktor Kábele
Poznámka: vědci vyřadili Pluto ze Sluneční soustavy, takže v této seminární práci s ním nepočítejte.

2 OOPS! Ehm… Chybička se vloudila… Tak ještě jednou!!!

3 Sluneční soustava Seminární práce of Viktor Kábele
Poznámka: vědci vyřadili Pluto ze Sluneční soustavy, takže v této seminární práci s ním nepočítejte!!!

4 Země Základní info: Velikost: Průměr 12 700 km Měsíce: Jeden - Měsíc
Délka dne: 24 pozemských hodin Délka roku: 365,25 pozemských dnů Atmosféra: 78% dusíku, 21% kyslíku, 1% ostatní plyny Průměrná teplota: 15°C Vzdálenost od Slunce:149,6 miliónů km. Zemská oběžná dráha okolo Slunce: 939 886 400 km Pokrytí povrchu: 71% oceánů a moří, 29% souše

5 Země Důležité info: Zemská osa je nakloněná pod úhlem 23,5 °. Je to díky Měsíci. Kdyby to tak nebylo, naše zemská osa by každých 1000 let kolísala mezi 15° a 32°, a to by mělo za výsledek hodně dob ledových a naopak šílených veder. Datum Země v perihéliu (přísluní): 3. ledna Datum Země v aféliu (odsluní): 4. července

6 Země Zajímavé info: Stáří Země: 4,6 miliardy let (tak je to u celé Sluneční soustavy) Vzdálenost Země od Slunce v perihéliu: 147 097 800 km Vzdálenost Země od Slunce v aféliu: 152 098 200 km (rozdíl je 5 000 400 km)

7 Měsíc Základní info: Velikost: Průměr 3 476 km
Vzdálenost od Země: 384 400 km Velikost v porovnání se Zemí: Čtvrtina její velikosti Gravitace v porovnání se Zemí: Šestinová Délka dne na Měsíci a délka obletu Země: 27,3 pozemského dne Délka roku: 365 pozemských dní a 6 poz. hodin Délka otočení kolem své osy: 30 dní Předpověď počasí: Bude zároveň moc zima i vedro. Během dne bude 110°C a vysoká sluneční radiace, zatímco v noci -170°C. Nebude však pršet - není zde voda Nebude foukat vítr - chybí tu vzduch.

8 Měsíc Zajímavé info: Měsíc je nejjasnější objekt na noční obloze, nevyzařuje však vlastní světlo. Svítí, protože jeho jasný povrch odráží sluneční světlo. Lunární měsíc je doba mezi dvěma následujícími úplňky. Je trochu delší než čas jeho oběhu kolem Země, protože i Země se pohybuje. Na povrchu měsíce jsou velké tmavé skvrny nazývané moře – protože tak si je lidé kdysi představovali. Ve skutečnosti jde o lávová pole z dávných sopek. Přitažlivost Měsíce dosahuje jen 17% přitažlivosti Země, takže astronauti tam mohou skákat až 4 metry vysoko. Prý má na Měsíci do roku 2024 vyrůst obrovské nákupní centrum, ale mnoho lidí věří, že je to blbost (včetně mě).

9 Na Měsíc se letí s raketou 3 dny.
Důležité info: Měsíc nemá atmosféru a jeho povrch ze šedého prachu je posetý krátery, které vznikly dopadem meteoritů na začátku jeho existence. Jedna strana Měsíce je od nás stále odkloněná a nazýváme jí tmavá strana. Je to proto, protože Měsíc se otáčí kolem své osy stejnou rychlostí, kterou krouží kolem Země. I díky Měsíci je na Zemi život. Nestřídají se zde doby ledové a doby nesnesitelného vedra, ale klima je pro lidský život příznivé. (viz. naklonění zemské osy ve stati o Zemi). Na Měsíc se letí s raketou 3 dny. Kdyby se na něm opravdu postavilo nákupní centrum (jak někteří šílenci zamýšlejí), bylo by to strašně nevýhodné. Jednak by si to nakupování v něm mohly dovolit jen velmi bohaté rodiny a samotný provoz obchodů stál moc peněz – dopravování zboží. Jeho čerstvost by asi taky nebyla valná, pouštět dovnitř kyslík si myslím, není moc levné, a teplota tam také není zrovna optimální.

10 Slunce Základní info: Velikost: průměr km Vzdálenost od Země: km Velikost v porovnání se Zemí: 109x větší Gravitace v porovnání se Zemí: 28x silnější Délka dne: 28 pozemských dní Atmosféra: Přehřáté plyny zvané koróna. Teplota – 2 miliony °C Předpověď počasí: Bude NEUVĚŘITELNÉ VEDRO. Povrch slunce má teplotu 6000°C a jeho střed 15 milionů°C! Také bude vát silný vítr – větrné proudy však nejsou tvořené vzduchem. Jsou to části atomů vyzářených Sluncem. Také se připravte na velké množství smrtící radiace.

11 Slunce Zajímavé info: Slunce je hvězda střední velikosti s průměrem – to je 109x více než průměr Země. Slunce váží 2000 kvadriliónů tun – to je x více než Země i přes to, že je téměř celé z vodíku a hélia, nejlehčích plynů ve vesmíru. Vnitřek Slunce zahřívají jádrové reakce až na teplotu 15 miliónů°C. Na poloviční cestě k povrchu je Slunce asi stejně husté jako voda. Ve dvou třetinách této cesty je už husté jen jako vzduch. Termonukleární syntéza v jádře Slunce vyzařuje každou minutu miliardy fotonů světla – na povrch se však dostanou až po 10 milionech let. Teplota na povrchu Slunce dosahuje 6000°C; každý centimetr2 září s jasností svíček.

12 Slunce Důležité info: Viditelná povrchová vrstva Slunce se nazývá fotosféra. Toto moře vřících plynů vyzařuje světlo a teplo, které vidíme a cítíme i na Zemi. Nad fotosférou je tenká vrstva, zvaná chromosféra, které díky jemným jazykům plamenů, nazývaných spikuly, připomíná hořící les. Nad chromosférou je sluneční atmosféra koróna. Její teplota je 2 miliony°C. Teplo vychází zevnitř Slunce na povrch v podobě skvrn, zvaných granuly a v podobě gigantických plamenných jazyků horkých plynů, nazývaných sluneční protuberance. Slunce se ohřívá na vysokou teplotu, protože je obrovské a tlak v jeho jádru je natolik velký, že nutí jádra atomů vodíku spojit se a vytvářet atom hélia. Při této termonukleární syntéze připomínající atomovou bombu se uvolňuje obrovské množství tepla.

13 MERKUR Základní info: Velikost: Průměr 4900 km
Vzdálenost od Slunce: 57,8 milionů km Vzdálenost od Země: 92,2 milionů km Velikost v porovnání se Zemí: 3x menší Gravitace v porovnání se Zemí: O něco více než třetinová. To znamená, že byste tu vážili jen třetinu toho, co na Zemi. Délka dne: 58 pozemských dní a 12 hodin Délka roku: 88 pozemských dní Atmosféra: Téměř žádná Předpověď počasí: Příliš vedro a zároveň příliš chladno. Během dne 427°C – to je dost na to, aby se roztavilo olovo. A není zde úniku před sluneční radiací. V noci je -183°C

14 MERKUR Zajímavé info: Merkur je nejrychleji obíhající planeta, okolo Slunce oběhne už za 88 dní. Kolem své osy se Merkur otočí jednou za 58,6 dne, takže den na této planetě je 59x delší než náš den. Teplota na Merkuru se mění od -183 °C v noci až po víc než 427°C přes den (to stačí na roztavení olova). Jeho jádro tvoří 75% jeho průměru. Krátery na Merkuru objevené americkou vesmírnou sondou Mariner se jmenují Bach, Beethoven, Wagner, Shakespeare a Tolstoj. Největším útvarem na Merkuru je obrovský nárazový kráter zvaný „proláklina“ Caloris, který má v průměru km a je 2 km hluboký. Merkur se na svojí oběžné dráze dostává dvakrát velmi blízko k Slunci a natolik se zrychluje, že Slunce jakoby mu na obloze nestačilo. Jelikož tady jeden den trvá 58 pozemských dní a rok 88 dní, měli byste tady narozeniny každý den.

15 MERKUR Důležité info: Merkur je planeta nejbližší ke Slunci – na oběžné dráze se jeho vzdálenost od Slunce pohybuje od 45,9 až po 69,7 milionu km. Protože přitažlivost Merkuru dosahuje jen 20% přitažlivosti Země, jeho gravitace dokáže udržet jen velmi tenkou atmosféru ze sodíkových par. Merkur je tak malý, že se jeho jádro ochladilo a ztuhlo (na rozdíl od jádra Země). Když se to stalo, Merkur se scvrkl a jeho povrch zvrásčitěl jako kůže suchého jablka. Povrch Merkuru pokrývají krátery.

16 Venuše Základní info: Venuše je druhá planeta ve směru od Slunce.
Vzdálenost od Slunce: 108,2 milionů km Vzdálenost od Merkuru: 50 milionů km Vzdálenost od Země: 41,4 milionů km Velikost: km Gravitace v porovnání se Zemí: O něco slabší Délka dne: 243 pozemských dní Délka roku: 225 dní Atmosféra: Oblačná, skládá se ze směsi oxidu uhličitého a kyseliny sírové. Předpověď počasí: Dnes bude vedro, přes 500°C, stejně jako každý jiný den.

17 Venuše Zajímavé info: V perihéliu je od Slunce vzdálená 107,4 milionů km, v aféliu 109 milionů km. Venuši někdy nazýváme Večernice, protože je ze Země dobře vidět večer, těsně po západu Slunce. Zpozorovat ji můžeme i před východem Slunce, v té době jí nazýváme Jitřenka. V obou případech ji vidíme, protože je dost blízko Slunce. Venuše je nejteplejší planeta Sluneční soustavy. Ačkoli není nejblíže Slunci, oxid uhličitý v její atmosféře působí jako skleněné tabule na skleníku, které zachytávají teplo. Tato divná věc se nazývá nekontrolovatelný skleníkový efekt. Teplota na jejím povrchu přesahuje 500°C. Jeden den na Venuši trvá 243 pozemských dní. Den je tu delší než jeden rok, který trvá 225 dní. Je to díky zpětné rotaci Venuše (všechny planety ve Sluneční soustavě se otáčejí stejným směrem, jen ona ne). Slunce zde vlastně vychází 2x za rok – jednou za 116,8 dne. Tlak na povrchu Venuše je 90x větší než na Zemi!!! Kdybyste se tam dostali s raketou, hned jak byste vystoupili by vás ten tlak rozmáčkl na placku a to horko ještě spálilo na uhel a kyselina v atmosféře by vás definitivně rozpustila na kapalinu (kterou by zase to horko proměnilo v páru)!!!

18 Venuše Důležité info: Velikostí se nejvíc podobá Zemi, její průměr je km (Země má průměr km: cha cha jsme větší  ). Toto je stejně zajímavé jako důležité, proto ještě jednou: Tlak na povrchu Venuše je 90x větší než na Zemi!!! Kdybyste se tam dostali s raketou, hned jak byste vystoupili by vás ten tlak rozmáčkl na placku a to horko ještě spálilo na uhel a kyselina v atmosféře by vás definitivně rozpustila na kapalinu,kterou by zase to horko proměnilo v páru!!!

19 MARS Základní info: Mars je čtvrtá planeta Sluneční soustavy a po Venuši druhá nejbližší planeta Zemi a jediná, která má atmosféru a denní teplotu podobnou naší. Velikost: průměr 6800 km Velikost v porovnání se Zemí: Polovina průměru Země Gravitace v porovnání se Zemí: Ne o moc víc než třetinová Vzdálenost od Slunce: v průměru 228 milionů km Vzdálenost od Země: 78,4 milionů km Čas letu sondy ze Země na Mars: 9 měsíců Měsíce: Deimos a Phobos. Průměr Phobosu je přesně 27 km, zatímco průměr Deimosu jen 15 km. Délka dne: 24 pozemských hodin a 37 minut Délka roku: 687 pozemských dní Předpověď počasí: Bude velká zima (kolem -30°C), nebude však pršet. Ve skutečnosti zde nepršelo už 4 miliardy let. Hrozí prachová bouře, která může trvat celé dny. Ale nebojte se, větry jsou slabé, protože je zde málo vzduchu. Neodfoukne vás to. Chemikálie v půdě však mohou rozpustit vaše kosmické boty, a i některé z vašich 20 prstů (kdybyste se sem náhodou vydali).

20 MARS Zajímavé info: Sopka Olympus Mons na Marsu je největší v Sluneční soustavě. Rozkládá se na ploše velké jako Irsko, je široká 483 km a je třikrát vyšší než Mount Everest. Údolí Mariner je největší údolí ve Sluneční soustavě. Je 6,4 km hluboké a 241 km široké – dvakrát hlubší a šestkrát širší než prasklinka v Zemi známá jako „Grand Canyon“. Je dostatečně dlouhé na to, aby se mohlo natáhnout přes celé území státečku zvaného USA. Jsou tu i říční koryta a jezera, která byla před miliardami let plná vody. Některé z řek byly více než 24 km široké a 100 m hluboké (a to si vezměte, že Vltava je asi max. 800 m široká a max. 4 m hluboká). Mars nazýváme červená planeta, protože má rezavě červenou barvu. Toto zbarvení pochází od zoxidovaného (zrezavěného) železa v jeho půdě.

21 Jupiter Základní info: Velikost: 142 984 km
Velikost v porovnání se Zemí: 1321 krát větší Gravitace v porovnání se Zemí: Asi 2,5x silnější Vzdálenost od Slunce: v průměru 778,3 milionů km Vzdálenost od Země: 628,7 milionů km Měsíce: Čtyři největší se jmenují Io, Evropa, Callisto a Ganymedes, zatímco těch 17 menších je Metis, Adastrea, Amalthea, Thebe, Leda, Himalia, Lysithea, Elara, Ananke, Carme, Pasiphaë, Sinope a dalších 5 nově objevených měsíců (jméno neznámé). Délka dne: 9 poz. hodin 51 poz. minut. Délka roku: 11,86 poz. Let Předpověď počasí: Velmi větrno a mráz kolem -150°C (normálka, co jste čekali?). Mimo planetu však stejně nejste v bezpečí – Jupiterovy radiace vás v klidu sežehnou na popel.

22 Jupiter Zajímavé info:
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy – je 2x tak těžký než ostatní planety dohromady. Povrch Jupiteru není vhodný pro přistávání kosmických lodí, protože se skládá většinou z plynného hélia a vodíku. Mohutná přitažlivost této planety stlačuje vodík takovou silou, že je tekutý. Směrem k jádru se tlak ještě zvětšuje a vodík se mění na pevný kov (proto má Jupiter kovové jádro). Staří Řekové původně tuto planetu nazývali Zeus podle krále bohů. Jupiter je starořímské jméno Dia. Jupiter se otočí kolem osy za méně než 10 hodin, což znamená, že jeho povrch se pohybuje rychlostí téměř km/h. Jupiter má takovou hmotnost, že tlak na jeho vnitřek vyvolává velmi slabé a neviditelné infračervené záření. Ve skutečnosti ale svítí jasně jako bilionů 100-watových žárovek (a to si vezměte, že obyčejná žárovka co máte doma, je 40 nebo 60-watová!)

23 Jupiter Důležité info:
Povrch Jupiteru není vhodný pro přistávání kosmických lodí, protože se skládá většinou z plynného hélia a vodíku. Jupiter má velkou červenou skvrnu – obrovský vír červených oblaků fungující více než 300 let, a s průměrem větším než km. Tento vír je tak silný, že by v klidu srovnal se zemí mrakodrap.

24 Saturn Základní info: Velikost: průměr km Velikost v porovnání se Zemí: 764x větší Gravitace v porovnání se Zemí: Jen 1,16x větší. Měsíce: Asi 22 s průměrem nad 20 km, ale je možné, že jich je ještě víc menších. Největší z nich (průměr 5100 km) se jmenuje Titan. Délka dne: 10 poz. hodin a 38 poz. minut Délka roku: 29,46 pozemských let Atmosféra: Tekutý vodík a hélium, podobně jako na Jupiteru. Předpověď počasí: VAROVÁNÍ PŘED EXTREMNÍM POČASÍM! Vítr dosahuje rychlosti 1800 km za hodinu. Není tu pevný povrch na přistání a hrozí velké nebezpečí, že dostanete mořskou nemoc (kdybyste se sem náhodou vydali, což ale asi nehrozí, pokud jste zrovna neutekli z blázince v Bohnicích )

25 Saturn Zajímavé info: Saturn je druhá největší planeta Sluneční soustavy – je 815x objemnější než Země. Saturnu trvá 29 let a 6 měsíců, než jednou oběhne Slunce, takže jeho rok má 29,64 pozemských let. Oběžná dráha této planety je dlouhá víc než 4,5 miliardy km. Okolo rovníku Saturnu zuří větry silnější než hurikány na Zemi, dosahují rychlosti 1800 km/h – a nikdy nepřestávají, ani na okamžik. Saturn patří mezi planety, které se velmi rychle otáčejí. I přes svojí velikost se otočí za 11,5 hodin, takže rotuje rychlostí více než km/h. Saturn má tak malou hustotu, že jestliže byste našli dostatečně velký bazén s vodou, aby se do něj vešel, plaval by na jeho hladině.

26 Saturn Důležité info: Saturn nemá, stejně jako Jupiter, pevný povrch; tvoří ho téměř výlučně plyn – z většiny tekutý vodík a hélium. Pevná hornina je jen v jádru planety. Jestliže je Saturn takový mohutný, tlak v jeho vnitřku mění vodík na pevnou hmotu. Proto okolo vnitřního jádra z pevné horniny je vrstva kovového vodíku.

27 URAN Základní info: Průměr: 52 000 km
Velikost v porovnání se Zemí: 63x větší Gravitace v porovnání se Zemí: O něco menší Měsíce: 5 větších – jmenují se Ariel, Umbriel, Titania, Oberon a Miranda a nejméně 15 menších. Délka dne: 17 poz. hodin a 12 poz. Minut Délka roku: 84 pozemských let Atmosféra: Vodík s trochou hélia. Předpověď počasí: Bude trochu větrno. Větry však vanou rychlostí pouhých 300 km/h. Proti Saturnu je to mírný vánek. (A co teprve proti Neptunu?...)

28 URAN OOPS! JÁ TO ROZBIL… Zajímavé info:
Ne, vlastně nerozbil… Zajímavé info: Uran je sedmá planeta ve směru od Slunce, a musí čekat 84 let, aby ho jednou(!) oběhl. Uran je nakloněný na bok, takže to vypadá, jako by se nějaká obří bowlingová koule koulela kolem Slunce (možná za účelem zničit ho), vyslaná gigantickým mimozemšťanem. Úhel jeho sklonu je ve skutečnosti 98°, proto jeho rovník přebíhá seshora dolů. Tento sklon mohla způsobit srážka s asteroidem nebo jinou planetou dávno v minulosti. Počas léta na Uranu Slunce nezapadá celých 20 let !!! (V zimě je však 20 let tma…). Na podzim zase Slunce vychází a zapadá každých 9 hodin. Když je však na Uranu jaro, podobně jako na podzim tam vychází a zapadá Slunce každých 9 hodin, ale na jaře vychází a zapadá opačným směrem!!! Uranův měsíc Miranda je nejpodivnější ze všech – pravděpodobně ho kdysi rozrazil vejpůl asteroid, a on se zase díky své gravitaci shlukl dohromady!!! Vítr sviští kolem rychlostí víc než 2000 km/h – 10x rychleji než tornáda na Zemi. Povrch Uranu tvoří ledově chladný oceán tekutého metanu, který je hluboký tisíce kilometrů a poskytuje planetě nádhernou barvu. Kdybyste spadli do tohoto oceánu jen třeba na zlomek sekundy, zamrzli byste tak, že byste se roztříštili jako sklo.

29 URAN Důležité info: Uran je tak daleko od Slunce, že teplota jeho povrchu klesá až na -210°C. Sluneční světlo které letí na Zemi jen 8 minut, doletí na Uran až za 2,5 hodiny. Ledová atmosféra Uranu se skládá z vodíku a trochy hélia.

30 NEPTUN Základní info: Průměr: 49 528 km
Velikost v porovnání se Zemí: 58x větší Gravitace v porovnání se Zemí: O něco silnější - a to i v porovnání s Uranem. Měsíce: Osm (jména viz Důležité info), Triton však se svými 2705 km v průměru je však jediný veliký Délka dne: 16 poz. hodin a 6 poz. Minut Délka roku: 164,79 poz. Let Atmosféra: Většinou vodík, nějaké hélium a trocha metanu Předpověď počasí: DŮRAZNÉ VAROVÁNÍ PŘED EXTREMNÍM POČASÍM! Zuří tu ještě strašlivější bouře než na Saturnu! Očekávejte vítr o rychlosti až 2520 km/h – takže asi není vhodné pouštět tu draky… Ve vyšších vrstvách atmosféry se bude tvořit metanový sníh, ale roztaje dříve, než dopadne na zem.

31 NEPTUN Zajímavé info: Neptun je osmá planeta ve směru od Slunce, jeho vzdálenost od něj kolísá mezi až milionů km. Neptun je tak daleko od Slunce, že okolo něho oběhne jednou za 164,79 (!) pozemských let. Od svého objevu v roce 1846 ještě nedokončil ani jeden oběh (jen detail; dokončí ho v roce 2010)! Na Neptunu je nejsilnější vítr v celé Sluneční soustavě, fouká tam rychlostí 700m/s (2520 km/h)! Triton je jediný měsíc který krouží opačným směrem a jeho povrch je nejchladnějším místem ve Sluneční soustavě; má teplotu -236°C.

32 NEPTUN Důležité info: Neptun má osm měsíců - Naiada, Thalassa, Despoina, Galatea, Larissa, Proteus, Triton a Nereida. Triton vypadá jako zelený meloun a jeho ledové póly ze zamrznutého dusíku vypadá jako růžová zmrzlina.

33 B U M Jen tak mimochodem…
Viděli a slyšeli jste jak vždy po přečtení textu zmizel (text) a ozval se výbuch? Takovýhle… B U M

34 TAK TO PŘICHÁZÍ KONEC SVĚTA !!!!!!!!!!!!!!!!
(Sice až za 7 miliard let, kdy Slunce spálí Zemi, ale to nevadí. Ten čas přece tak letí…) BUBUBU BAFIKY BAFIKY BAF!

35 Odkud jsem bral rozumy (aneb Použitá literatura):
Arnold Nick: Vesmír, hvězdy a slizcí ufoni – edice DĚSIVÁ VĚDA, 1997 Farndon John: 1000 zaujímavostí o vesmíre, 2001 – obrázky planet

36 THE KONEC © Viktor Kábele 2009
Takže… co dál? No asi jen poblahopřát mi jakou jsem stvořil úžasnou seminární práci a užívat si pocit že jste mohli vidět tak úžasné dílo… Vlastně jsem zapomněl na vstupné!  Doufám, že se vám to líbilo, neboli I hope you enjoy it anglicky! THE KONEC © Viktor Kábele 2009