Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Politologie Mezinárodní organizace & Autoři: Petr Loučka a Martin Hargaš.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Politologie Mezinárodní organizace & Autoři: Petr Loučka a Martin Hargaš."— Transkript prezentace:

1 Politologie Mezinárodní organizace & Autoři: Petr Loučka a Martin Hargaš

2 Politologie Politologie je vědecká disciplína zabývající se studiem politiky. Pochází z řeckého polis a logos, má počátky v antickém Řecku, jako samostatná věda byla uznána Moc je nástrojem k prosazování politických zájmů.

3 Normativní  Normativní (od obecného ke konkrétnímu, stanovuje, co by mělo být) Deskriptivní  Deskriptivní (popisuje jevy, procesy, struktury a události) Prognostická  Prognostická (umožňuje předpokládat a ovlivňovat vývoj politické reality) Tři směry:

4 Předměty politologie: Politické teorie Politické teorie (dějiny) Politické instituce Politické instituce (ústavy, formy vlády, veřejná správa) Politické skupiny Politické skupiny (politické strany a skupiny, asociace, veřejné mínění) Mezinárodní vztahy Mezinárodní vztahy (zahraniční politika)

5 Dějiny politologie: Sokrates Platón Aristoteles TomášAkvinský Niccolo Machiavelli Thomas Campanello Thomas HobbesJohn Locke Charles de Montesquieu Jean Jacques Rousseau Karl Marx Max Weber Sokrates – „Vím,že nic nevím“ Platón – spis „Ústava“, pokusil se systematicky vyložit politickou teorii. Ideální formou pro něj byla monarchie nebo aristokracie. Teorie ideálního státu byla založena na striktním oddělení společenských tříd. Aristoteles – „Politika“ – odmítá teorii ideálního státu a staví stát na zákonech a ústavě, uznával demokracii (otrokářskou). Shromáždil fakta o většině tehdy známých státu. Tomáš Akvinský – prosazoval Aristotelovy myšlenky ve středověku Niccolo Machiavelli – „Vladař“ – politika by se neměla omezovat morálkou, ospravedlňuje moc Thomas Campanello – soukromé vlastnictví je zdrojem společenských konfliktu Thomas Hobbes a John Locke – smluvní teorie státu Charles de Montesquieu – Duch zákonů – zabývá se dělením moci Jean Jacques Rousseau – O společenské smlouvě – definuje demokracii jako přímou účast lidu na zákonodárné i výkonné moci. Karl Marx – materialistické pojetí – beztřídní společnost, diktatura proletariátu Max Weber – protiklad marxismu – kapitalismus

6 Stát Stát je forma politické organice lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek. Státní moc je nezávislá (suverénní).

7 Znaky státu: Organizace Právo Právo – stanovuje závazná pravidla chování lidí důležitá pro politické, hospodářské a kulturní úkoly státu Území a obyvatelstvo Státní suverenita

8 Vnitřní funkce státu: Bezpečnostní Bezpečnostní (zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku a fungování státu a jeho orgánů a institucí na státním území) Právní Právní (zajištění respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti společnosti, respektování práv a svobod občanů Ekonomická Ekonomická (stanovení a garance podmínek pro chod ekonomiky) Sociální Sociální (zajištění občanů ve stáří a v nemoci, při ztrátě prostředků obživy) Kulturní Kulturní (péče o kulturní dědictví, vytváření podmínek pro rozvoj kultury, školství, vědy)

9 Vnější funkce státu: Diplomacie Diplomacie (zajištění vztahů s dalšími státy) Zahraniční obchod Obrana území Obrana území (před napadením, zapojení do boje za světový mír a mezinárodní bezpečnost, proti terorismu)

10 Teorie vniku státu: Okolnosti a podmínky vzniku různých státu byly různé – násilné podmanění, růst počtu obyvatel a soustřeďování do větších sídel… Smluvní Smluvní – stát vzniká na základě smlouvy, kterou se každý občan zřekl části své suverenity ve prospěch celku Náboženská Náboženská – vychází z božského původu státu, stát vznikl a existuje jako boží vůle Patriarchální Patriarchální – rozšiřování rodiny Mocenská Mocenská – chápe stát jako vládu silnějších nad slabšími Násilí Násilí – stát je produktem uplatnění síly

11 Typy a formy státu: Forma státu je dána formou vlády, politickým režimem a státním zřízením. Demokracie Demokracie - na řízení státu se podílejí všichni občané. Autokracie Autokracie - vládne jen úzký okruh osob nebo i jedinec (aristokracie, plutokracie (bohatí), oligarchie, monokracie). Diktátorskýrežim Diktátorský režim - potlačována lidská práva a svobody, opoziční názory jsou likvidovány. Monarchie Monarchie – absolutní, konstituční Republika Republika – parlamentní, prezidentská, kancléřská

12 Územní struktura: Unitární stát Unitární stát – jednotný stát – jediná vláda, zákony a občanství, jednomu centru jsou podřízeny nižší správní jednotky (ČR, SR) Federace Federace – je složený stát. Vedle jednotného federálního zákonodárství mohou mít jednotlivé státy vlastní ústavu a zákony, více nejvyšších státních orgánů i občanství. Mají společnou zahraniční politiku a měnu (USA, SRN) Konfederace Konfederace – je volné smluvní společenství států – při zachování vlastních ústav i občanství vytvářejí státy společné orgány pro zajištění obrany, zahraniční politiky a obchodu (Commonwealth)

13 Druhy státu: Totalitní stát Totalitní stát (nedemokratický, ovládá vše, odmítá politickou pluralitu) Sociální stát Sociální stát (zajišťuje sociální dávky starým, nemocným,nezaměstnaným,, vysoké vydaje – dávky a příspěvky, rekvalifikace a vytváření pracovních příležitostí) Právní stát Právní stát (vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva, které stanovuje pravidla chování státních orgánů i občanů ve státě. PS má zákony, ústavu, nezávislé soudy a dodržuje demokratické principy)

14 Ideologie: I je soustava idejí, teorií a názorů vyjadřujících postoje a cíle určité skupiny. Zabývá se problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politikou, problematikou hospodářského a sociálního vývoje. Ideologie mají 4 základní funkce: vysvětlují příčiny politických jevů a událostí vysvětlují příčiny politických jevů a událostí poskytují hodnotový systém poskytují hodnotový systém poskytují vědomí identity a sounáležitosti k určité skupině poskytují vědomí identity a sounáležitosti k určité skupině nabízejí základní rysy politického programu a cíle činnosti nabízejí základní rysy politického programu a cíle činnosti

15 Liberalismus Liberalismus – svoboda jednotlivce, důraz na individualitu, stát by měl plnit pouze funkce ochrany svobody a majetku občanů proti vnějšímu nepříteli a zachování vnitřního řádu. Vládní formou liberalismu je parlamentní demokracie. Konzervatismus Konzervatismus – preferuje tradiční hodnoty a osvědčené principy, odmítá překotný vývoj Sociální demokracie Sociální demokracie – důraz na sociální politiku a péči o občany Komunismus Komunismus – je vizí sociálně rovné beztřídní společnosti, ideál spravedlnosti a bratrství, podřizuje jednotlivce společnosti, vítězství obecného dobra, odmítá volnou konkurenci a soukromé vlastnictví Nacionalismus Nacionalismus – vychází z přesvědčení o výjimečnosti vlastního národa, vede k netoleranci, nepřátelství a agresivitě vůči ostatním národům, podporován rasismem Fašismus Fašismus – nacionálně rasistické hnutí – agresivní politika, terorismus a útočné války Rasismus Rasismus – společensky i právně zvýhodňuje jednu rasu nad ostatní na základě biologické nerovnosti – nerovnost před zákonem, bez hlasovacího práva, nižší mzdy za stejnou práci… Anarchismus Anarchismus – odmítá jakoukoli formu politické autority, hlásá neomezenou svobodu jednotlivce, může využívat i násilné prostředky (terorismus).

16 Politické subjekty: Politické strany jsou organizovaná dobrovolná sdružení občanů se stejnými politickými názory. Vzájemnou konkurencí se snaží získat politickou moc a prosadit svou vůli. Mají svůj politický program, účastní se voleb a působí na veřejnost. Dělí se na pravici (podpora podnikání, minimalizace kompetencí státu, rovnost příležitosti, jednotlivec, oddělenost společnosti) a levici (sociální politika a jistoty, kolektiv, rovnost výsledků, ochranářství a regulace).

17 Mezinárodní organizace -vyšší forma spolupráce mezi státy, ta jejich vnikem nabývá institucionální podobu. Státy postupují část svých pravomocí společným orgánům, nebo se v nich snaží prosadit svůj vliv. Spolupráce států v rámci MezO je trvalá a na rozdíl od smluv a dohod se neustále rozvíjí.

18 dělí se podlevelikosti: dělí se podle velikosti : regionální regionální globální globální oblasti zájmů: politické politické hospodářské hospodářské oborové pro výměnu informací a zajištění společných norem a pravidel oborové pro výměnu informací a zajištění společných norem a pravidel

19 - každá mezinárodní smlouva nebo členství musí být schváleny příslušnými orgány daného státu v souladu s jeho právní úpravou. V některých státech je třeba schválení vládou a následná ratifikace zákonodárným sborem a hlavou státu. ratifikace – potvrzení, schválení, podepsání; konečný souhlas s mezinárodní dohodou mezinárodní kooperace prostřednictvím MezO doplňuje roli státu tam, kde je nezbytná, ale i výhodná. Státy, které se nechtějí na činnosti MezO podílet, se mohou dostat do mezinárodní izolace. mezinárodní kooperace – prostřednictvím MezO doplňuje roli státu tam, kde je nezbytná, ale i výhodná. Státy, které se nechtějí na činnosti MezO podílet, se mohou dostat do mezinárodní izolace.

20 Organizace spojených národů – OSN

21 nejznámější a nejuznávanější mezinárodní instituce. Posláním OSN je udržování světového míru a spravedlivých vztahů mezi státy. Snaží se zajistit členským státům jejich suverenitu. Poskytuje však svým členským státům také rozsáhlou a trvalou humanitární a rozvojovou pomoc. - nejznámější a nejuznávanější mezinárodní instituce. Posláním OSN je udržování světového míru a spravedlivých vztahů mezi státy. Snaží se zajistit členským státům jejich suverenitu. Poskytuje však svým členským státům také rozsáhlou a trvalou humanitární a rozvojovou pomoc. -zastřešuje desítky jiných organizací na světě (např. Mezinárodní měnový fond, Světovou banku, UNESCO, ECOSOC, FAO, WHO…) -byla založena na konferenci v San Francisku na základě přijetí charty OSN 50 státy vč. Československa. Chce navázat na činnost meziválečné Společnosti národů, založené v roce 1919, která skončila svoji činnost na začátku 2. sv. války a formálně byla zrušena 1946, protože neobstála jako garant kolektivní bezpečnosti a světového míru. Hlavní sídlo OSN je v New Yorku.

22 orgány OSN: Rada bezpečnosti Rada bezpečnosti Valné shromáždění Valné shromáždění Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr Hospodářská a sociální rada OSN Hospodářská a sociální rada OSN Poručenská rada Poručenská rada Sekretariát OSN Sekretariát OSN

23 mezinárodní trestní tribunály: zločiny proti míru zločiny proti míru zločiny proti lidskosti zločiny proti lidskosti válečné zločiny válečné zločiny mírové síly OSN: -vojenské jednotky, které členské státy na základě příslušné rezoluce poskytnou OSN k udržení míru. (např. UNPROFOR, KFOR, SFOR, IFOR)

24 Mezinárodní organizace začleněné do systému OSN Mezinárodní měnový fond Mezinárodní měnový fond – 1944; Washington; podpora stability měnových systémů ve světě, poskytuje za tímto účelem státům úvěry Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj / Světová banka Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj / Světová banka – 1944; Washington; úzce spolupracuje s MMF, dlouhodobé úvěry určené ke změně struktury jejich ekonomiky a zvýšení hospodářského potenciálu. Organizace spoj. národů pro výchovu, vědu a kulturu – UNESCO – 1946; Paříž; finanční příspěvky a odborná pomoc při rozvoji vzdělanosti a péče o děti v chudších zemích. Rovněž pečuje o kulturní hodnoty v členských zemích. Dětský fond – Unicef Dětský fond – Unicef ; pomáhá zlepšovat život dětí …

25 opatření při ohrožení míru rezoluce rezoluce – rozhodnutí; může jej přijímat jen Valné shromáždění nebo Rada bezpečnosti. embargo embargo – zábrana; nejmírnější donucovací prostředek OSN vůči státu. sankce sankce – příkaz; většinou hospodářské a plošné bojkot bojkot – politický nástroj, jímž je postiženému státu dočasně zastaveno členství v MezO = pol. izolace od zbytku světa. vojenské zásahy vedené OSN vojenský zásah vojenský zásah mírové mise mírové mise pozorovatelské mise pozorovatelské mise

26 Severoatlantická aliance (NATO) -nejvýznamnější vojensko-politická organizace na světě. Její členové plánují společně obrannou politiku a armády členských států podléhají společnému vedení.

27 NATO - hlavní funkce Základním posláním NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými prostředky v souladu se zásadami Charty OSN. Od samého počátku své existence pracuje Aliance pro vytvoření spravedlivého a trvalého mírového pořádku v Evropě, založeného na společných hodnotách demokracie, lidských práv a právního státu. Tento ústřední cíl Aliance znovu nabyl na významu po skončení studené války, nebot' vyhlídka na jeho dosažení se poprvé v poválečných dějinách Evropy jeví reálnou. Základním posláním NATO je ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými prostředky v souladu se zásadami Charty OSN. Od samého počátku své existence pracuje Aliance pro vytvoření spravedlivého a trvalého mírového pořádku v Evropě, založeného na společných hodnotách demokracie, lidských práv a právního státu. Tento ústřední cíl Aliance znovu nabyl na významu po skončení studené války, nebot' vyhlídka na jeho dosažení se poprvé v poválečných dějinách Evropy jeví reálnou.

28 Základním funkčním principem Aliance je zásada společného závazku ke vzájemné spolupráci mezi svrchovanými státy, založená na nedělitelnosti bezpečnosti jejích členů. Solidarita v rámci Aliance zaručuje, že žádný členský stát nebude nucen spolehnout se pouze na své vlastní úsilí při řešení základních bezpečnostních úkolů. Aniž by zbavovala členské státy jejich práva a povinnosti zhostit se svých svrchovaných závazků v oblasti obrany, umožňuje jim Aliance uskutečnění jejich hlavních bezpečnostních cílů cestou kolektivního úsilí. Krátce řečeno je Aliance sdružením svobodných států, jednotných ve svém odhodlání chránit svou bezpečnost cestou vzájemných záruk a stabilních vztahů s jinými zeměmi. Základním funkčním principem Aliance je zásada společného závazku ke vzájemné spolupráci mezi svrchovanými státy, založená na nedělitelnosti bezpečnosti jejích členů. Solidarita v rámci Aliance zaručuje, že žádný členský stát nebude nucen spolehnout se pouze na své vlastní úsilí při řešení základních bezpečnostních úkolů. Aniž by zbavovala členské státy jejich práva a povinnosti zhostit se svých svrchovaných závazků v oblasti obrany, umožňuje jim Aliance uskutečnění jejich hlavních bezpečnostních cílů cestou kolektivního úsilí. Krátce řečeno je Aliance sdružením svobodných států, jednotných ve svém odhodlání chránit svou bezpečnost cestou vzájemných záruk a stabilních vztahů s jinými zeměmi.

29 Severoatlantická smlouva z dubna 1949, která je právním a smluvním základem Aliance, vznikla na základě článku 51 Charty OSN, který potvrzuje přirozené právo nezávislého státu na individuální nebo kolektivní obranu. Jak praví preambule smlouvy, cílem spojenců je "podporovat mírové a přátelské vztahy v celém severoatlantickém prostoru". V době podpisu této smlouvy však bezprostředním účelem NATO byla obrana jeho členů proti možnému ohrožení vyplývajícímu z politiky a rostoucí vojenské síly tehdejšího Sovětského svazu. Severoatlantická smlouva z dubna 1949, která je právním a smluvním základem Aliance, vznikla na základě článku 51 Charty OSN, který potvrzuje přirozené právo nezávislého státu na individuální nebo kolektivní obranu. Jak praví preambule smlouvy, cílem spojenců je "podporovat mírové a přátelské vztahy v celém severoatlantickém prostoru". V době podpisu této smlouvy však bezprostředním účelem NATO byla obrana jeho členů proti možnému ohrožení vyplývajícímu z politiky a rostoucí vojenské síly tehdejšího Sovětského svazu.

30 Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) skýtá strukturu, jež umožňuje uskutečnění cílů Aliance. Je to mezivládní organizace, jejíž členské státy si ponechávají plnou svrchovanost a nezávislost. Organizace jim skýtá fórum, na němž mohou společně konzultovat jakékoli otázky podle vlastní volby a přijímat rozhodnutí o politických a vojenských záležitostech ovlivňujících jejich bezpečnost. Skýtá struktury umožňující vzájemné konzultace a spolupráci v politické, vojenské a hospodářské oblasti, jakož i ve vědě, technice a jiných nevojenských oborech. Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) skýtá strukturu, jež umožňuje uskutečnění cílů Aliance. Je to mezivládní organizace, jejíž členské státy si ponechávají plnou svrchovanost a nezávislost. Organizace jim skýtá fórum, na němž mohou společně konzultovat jakékoli otázky podle vlastní volby a přijímat rozhodnutí o politických a vojenských záležitostech ovlivňujících jejich bezpečnost. Skýtá struktury umožňující vzájemné konzultace a spolupráci v politické, vojenské a hospodářské oblasti, jakož i ve vědě, technice a jiných nevojenských oborech.

31 K svého hlavního cíle plní Aliance tyto základní bezpečnostní úkoly: K dosažení svého hlavního cíle plní Aliance tyto základní bezpečnostní úkoly: Poskytuje nezbytný základ stabilního bezpečnostního prostředí v Evropě, spočívajícího na růstu demokratických institucí a závazku k mírovému řešení sporů. Usiluje vytvářet prostředí, v němž žádná země nebude s to zastrašovat nebo vydírat žádný jiný evropský stát s cílem vynutit si hegemonii hrozbou použití Poskytuje nezbytný základ stabilního bezpečnostního prostředí v Evropě, spočívajícího na růstu demokratických institucí a závazku k mírovému řešení sporů. Usiluje vytvářet prostředí, v němž žádná země nebude s to zastrašovat nebo vydírat žádný jiný evropský stát s cílem vynutit si hegemonii hrozbou použití V souladu s článkem 4 Severoatlantické smlouvy slouží jako transatlantické fórum pro spojenecké konzultace v jakýchkoli otázkách týkajících se životních zájmů jejích členů včetně tendencí, které by mohly ohrožovat jejich bezpečnost. Umožňuje koordinaci jejich snah v oblastech společného zájmu. V souladu s článkem 4 Severoatlantické smlouvy slouží jako transatlantické fórum pro spojenecké konzultace v jakýchkoli otázkách týkajících se životních zájmů jejích členů včetně tendencí, které by mohly ohrožovat jejich bezpečnost. Umožňuje koordinaci jejich snah v oblastech společného zájmu.

32 Zajišťuje odstrašení a obranu proti všem formám agrese vůči území kteréhokoli členského státu NATO. Zajišťuje odstrašení a obranu proti všem formám agrese vůči území kteréhokoli členského státu NATO. Formou aktivních informačních programů v Alianci a v partnerských státech, jakož i prostřednictvím iniciativ, jako je Středomořský dialog, přispívá k pochopení faktorů ovlivňujících mezinárodní bezpečnost a cílů spolupráce na tomto poli. Formou aktivních informačních programů v Alianci a v partnerských státech, jakož i prostřednictvím iniciativ, jako je Středomořský dialog, přispívá k pochopení faktorů ovlivňujících mezinárodní bezpečnost a cílů spolupráce na tomto poli. Podporuje bezpečnost a stabilitu cestou rozvíjení trvalé aktivní spolupráce se všemi svými partnery prostřednictvím Partnerství pro mír a Euroatlantické rady partnerství, jakož i cestou konzultací, spolupráce a partnerství s Ruskem a Ukrajinou Podporuje bezpečnost a stabilitu cestou rozvíjení trvalé aktivní spolupráce se všemi svými partnery prostřednictvím Partnerství pro mír a Euroatlantické rady partnerství, jakož i cestou konzultací, spolupráce a partnerství s Ruskem a Ukrajinou

33 orgány NATO Rada NATO Rada NATO Nejvyšší pol. orgán obranného paktu; zastoupení všech členských zemí; rozhodnutí o přijetí nových členů a o společných vojenských akcích Nejvyšší pol. orgán obranného paktu; zastoupení všech členských zemí; rozhodnutí o přijetí nových členů a o společných vojenských akcích Severoatlantické shromáždění Severoatlantické shromáždění Přímá doporučení a usnesení, ale nemá přímé pravomoci Přímá doporučení a usnesení, ale nemá přímé pravomoci Generální tajemní NATO Generální tajemní NATO Nejvýše postavený úředník Rady NATO s omezenými pravomocemi Nejvýše postavený úředník Rady NATO s omezenými pravomocemi Vojenský výbor a Výbor pro plánování Vojenský výbor a Výbor pro plánování Rozhodují o vojenských záležitostech; podřízeny Radě NATO, vykonávají její vůli a připravují realizaci jejich rozhodnutí. Rozhodují o vojenských záležitostech; podřízeny Radě NATO, vykonávají její vůli a připravují realizaci jejich rozhodnutí.

34 Historie Severoatlantické aliance 19. srpna Ministerský předseda Velké Británie Winston Churchill vyzval v Curychu k vytvoření sjednocené Evropy podporované USA, přičemž počítal s tím, že členem bloku by mělo být i Německo. 19. srpna Ministerský předseda Velké Británie Winston Churchill vyzval v Curychu k vytvoření sjednocené Evropy podporované USA, přičemž počítal s tím, že členem bloku by mělo být i Německo. 4. dubna Podepsána Dunkirkská smlouva mezi Francií a Velkou Británií (na padesát let) o spojenectví v případě nové agrese Německa a o konzultacích o společných ekonomických problémů. 4. dubna Podepsána Dunkirkská smlouva mezi Francií a Velkou Británií (na padesát let) o spojenectví v případě nové agrese Německa a o konzultacích o společných ekonomických problémů.

35 17. března Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie podepsali v Belgii bruselskou smlouvu (takzvaný Bruselský pakt) o vzniku Západní unie (Western Union), v níž se zavázaly k vytvoření společného obranného systému a zesilování vzájemných ekonomických a kulturních vztahů. Smlouva byla uzavřena na 50 let. Byla podepsána pod dojmem rostoucí nadvlády SSSR nad střední a východní Evropou. 17. března Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie podepsali v Belgii bruselskou smlouvu (takzvaný Bruselský pakt) o vzniku Západní unie (Western Union), v níž se zavázaly k vytvoření společného obranného systému a zesilování vzájemných ekonomických a kulturních vztahů. Smlouva byla uzavřena na 50 let. Byla podepsána pod dojmem rostoucí nadvlády SSSR nad střední a východní Evropou.

36 6. července První oficiální rozhovory mezi americkým ministerstvem financí, kanadskými velvyslanci a zástupci ze západní Evropy zahájeny ve Washingtonu. 6. července První oficiální rozhovory mezi americkým ministerstvem financí, kanadskými velvyslanci a zástupci ze západní Evropy zahájeny ve Washingtonu. Září Vznik Obranné organizace Západní unie (Western Union Defense Organization - WUDO) s hlavním velitelstvím ve Fontainbleu, Francie. Září Vznik Obranné organizace Západní unie (Western Union Defense Organization - WUDO) s hlavním velitelstvím ve Fontainbleu, Francie.

37 4. dubna Vznik NATO - dvanáct států (Belgie, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Island, Itálie, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Velká Británie a Spojené státy) potvrdilo v ustanovující Washingtonské smlouvě svůj vstup do Aliance. 4. dubna Vznik NATO - dvanáct států (Belgie, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Island, Itálie, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Velká Británie a Spojené státy) potvrdilo v ustanovující Washingtonské smlouvě svůj vstup do Aliance.

38 6. ledna Schváleny základy obranného systému později nazvaného "štít a meč". 6. ledna Schváleny základy obranného systému později nazvaného "štít a meč". 2. dubna Zahájení operační činnosti Vrchního velení evropských spojeneckých sil v Evropě (Supreme Headquarters Allied Powers Europe - SHAPE) ve francouzském Roquencourtu. Po vystoupení Francie z integrované vojenské struktury NATO bylo velitelstvíi přemístěno do Casteau u Mons v Belgii. 2. dubna Zahájení operační činnosti Vrchního velení evropských spojeneckých sil v Evropě (Supreme Headquarters Allied Powers Europe - SHAPE) ve francouzském Roquencourtu. Po vystoupení Francie z integrované vojenské struktury NATO bylo velitelstvíi přemístěno do Casteau u Mons v Belgii.

39 Leden a únor Vojenská struktura rozšířena založením dvou nových velitelství: Vrchního velitelství spojeneckých sil v Atlantiku (ACLANT) v Norfolku v americkém státě Virginie a Vrchního velitelství spojeneckých sil v Lamanšském průlivu (ACCHAN) v Portsmouthu ve Velké Británii (nyní je ACCHAN situováno v Northwoodu, Británie). Leden a únor Vojenská struktura rozšířena založením dvou nových velitelství: Vrchního velitelství spojeneckých sil v Atlantiku (ACLANT) v Norfolku v americkém státě Virginie a Vrchního velitelství spojeneckých sil v Lamanšském průlivu (ACCHAN) v Portsmouthu ve Velké Británii (nyní je ACCHAN situováno v Northwoodu, Británie).

40 18. února Řecko a Turecko formálně potvrdily svůj vstup do NATO. Protokol o jejich připojení 18. února Řecko a Turecko formálně potvrdily svůj vstup do NATO. Protokol o jejich připojení 5. května SRN se stala členem NATO. 5. května SRN se stala členem NATO března Francouzská vláda (prezident de Gaulle) odevzdala 14 představitelům NATO čtyřbodové memorandum, ve kterém ohlásila své setrvání v Alianci, ale opuštění integrovaných vojenských sil NATO. Udržování vojenských základen na francouzském území označila za neslučitelné se svrchovaností Francie března Francouzská vláda (prezident de Gaulle) odevzdala 14 představitelům NATO čtyřbodové memorandum, ve kterém ohlásila své setrvání v Alianci, ale opuštění integrovaných vojenských sil NATO. Udržování vojenských základen na francouzském území označila za neslučitelné se svrchovaností Francie.

41 1. dubna Vojenské orgány NATO přemístěny z Francie do Casteau u Monsu v Belgii. 1. dubna Vojenské orgány NATO přemístěny z Francie do Casteau u Monsu v Belgii. 16. října Otevření nového velitelství NATO v Bruselu. 16. října Otevření nového velitelství NATO v Bruselu září Schůzka ministrů obrany v Seville. Po 28 letech se jednání účastní Francie září Schůzka ministrů obrany v Seville. Po 28 letech se jednání účastní Francie.

42 12. března Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO, když jejich ministři zahraničí předali v americkém Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny. 12. března Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO, když jejich ministři zahraničí předali v americkém Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny. 11. prosince přijetí dalších pěti zemí - Slovenska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska. 11. prosince přijetí dalších pěti zemí - Slovenska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska.

43 Evropská unie – EU

44 -mezinárodní organizace, která sdružuje evropské státy a jejímž cílem je politická a hospodářská integrace členských států. Evropská unie – EU -v rámci společné zahraniční politiky se EU snaží vystupovat jako jeden subjekt mezinárodního práva, kterému Členské země dobrovolně postoupili část svých pravomocí a omezily v její prospěch svoji státní suverenitu. Buduje také vztahy k jiným mezinárodním organizacím, zejména pak OSN.

45 Historie EU 1946 Sir Winston Churchill vyzývá k založení Spojených států evropských 1946 Sir Winston Churchill vyzývá k založení Spojených států evropských 1947 Vyhlášen Marschallův plán jako pomoc zničenému hospodářství Evropy 1947 Vyhlášen Marschallův plán jako pomoc zničenému hospodářství Evropy Schumanova deklarace Schumanova deklarace 1951/1952 Pařížská smlouva - Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) 1951/1952 Pařížská smlouva - Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)

46 1957/1958 Římské smlouvy - Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Smlouva o založení Evropského společenství atomové energie (Euratom) 1957/1958 Římské smlouvy - Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Smlouva o založení Evropského společenství atomové energie (Euratom) 1958 Položení základů Společné zemědělské politiky 1958 Položení základů Společné zemědělské politiky 1963 de Gaulle poprvé odmítá Británii (druhé odmítnutí 1967) 1963 de Gaulle poprvé odmítá Británii (druhé odmítnutí 1967)

47 1965 „Krize prázdné židle“ - Francie bojkotuje jednání o financování Společné zemědělské politiky 1965 „Krize prázdné židle“ - Francie bojkotuje jednání o financování Společné zemědělské politiky 1965/1967 Slučovací smlouva 1965/1967 Slučovací smlouva 1968 Celní unie EHS 1968 Celní unie EHS 1973 První rozšíření o Dánsko, Irsko a Velkou Británii 1973 První rozšíření o Dánsko, Irsko a Velkou Británii 1979 Zaveden Evropský měnový systém (EMS) 1979 Zaveden Evropský měnový systém (EMS) 1981 Druhé rozšíření o Řecko 1981 Druhé rozšíření o Řecko

48 1985 Podepsání Schengenské dohody o odstranění hraničních kontrol mezi členskými státy 1985 Podepsání Schengenské dohody o odstranění hraničních kontrol mezi členskými státy 1986 Třetí rozšíření o Španělsko a Portugalsko 1986 Třetí rozšíření o Španělsko a Portugalsko 1986/1987 Jednotný evropský akt 1986/1987 Jednotný evropský akt 1991 Podepsání smluv o přidružení s Polskem, Maďarskem a Československem 1991 Podepsání smluv o přidružení s Polskem, Maďarskem a Československem 1992/1993 Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) 1992/1993 Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva)

49 1994 Dohoda o zavedení Evropského hospodářského prostoru vstupuje v platnost 1994 Dohoda o zavedení Evropského hospodářského prostoru vstupuje v platnost 1995 Čtvrté rozšíření o Finsko, Rakousko a Švédsko 1995 Čtvrté rozšíření o Finsko, Rakousko a Švédsko 1997/1999 Novela Smlouvy o Evropské unii (Amsterdamská smlouva) 1997/1999 Novela Smlouvy o Evropské unii (Amsterdamská smlouva) 1998 Založena Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem 1998 Založena Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem 2000 Smlouva z Nice 2000 Smlouva z Nice

50 2004 Páté rozšíření o ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Maltu, Kypr, Slovinsko 2004 Páté rozšíření o ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Maltu, Kypr, Slovinsko

51 Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko

52 Pilíře a politiky EU Společná obchodní politika Společná obchodní politika Společná obchodní politika Společná obchodní politika Společná dopravní politika Měnová politika Společná dopravní politika Měnová politika Společná dopravní politika Měnová politika Společná dopravní politika Měnová politika Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Jednotný vnitřní trh Jednotný vnitřní trh Jednotný vnitřní trh Jednotný vnitřní trh Regionální politika Regionální politika Regionální politika Regionální politika Ochrana spotřebitele Ochrana spotřebitele Ochrana spotřebitele Ochrana spotřebitele Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí Energetická politika Energetická politika Energetická politika Energetická politika Podpora výzkumu a technologického vývoje Podpora výzkumu a technologického vývoje Podpora výzkumu a technologického vývoje Podpora výzkumu a technologického vývoje

53 Evropská unie je někdy přirovnávána ke společnému domu, ve kterém evropské národy žijí pod jednou střechou. Struktura této trochu složité stavby se často připodobňuje k antickému chrámu. Jako každá stavba, která má přetrvat do budoucích věků, i EU potřebuje pevné základy - společné hodnoty a cíle. Z nich vyrůstají tři pilíře, představující jednotlivé politiky Unie. Jejich svorníkem, střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU. Pilířová struktura EU

54 První pilíř: Evropská společenství Druhý pilíř: Společná zahraniční a bezpečnostní politika Třetí pilíř: Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech

55 Orgány EU Evropská rada – hl. rozhodovací orgán, kt. schvaluje všechny legislativní akty. Je tvořena předsedy vlád členských států a předsedou Evropské komise. Schází se 2x ročně a dává podměty Evropské komisi. Evropská rada – hl. rozhodovací orgán, kt. schvaluje všechny legislativní akty. Je tvořena předsedy vlád členských států a předsedou Evropské komise. Schází se 2x ročně a dává podměty Evropské komisi. Rada EU – Brusel; složena z ministrů toho rezortu, kt. se týkájí probíraná témata. Schvaluje právní akty a může rozhodovat o všech otázkách integrace. Rada EU – Brusel; složena z ministrů toho rezortu, kt. se týkájí probíraná témata. Schvaluje právní akty a může rozhodovat o všech otázkách integrace.

56 Evropská komise – Brusel; „evropská vláda“, je to nejvyšší orgán výkonné moci EU. 17 členů jmenovaných vlastní vládou na 4 roky, kteří společně s ER rozhodují o všech záležitostech Unie. Evropská komise – Brusel; „evropská vláda“, je to nejvyšší orgán výkonné moci EU. 17 členů jmenovaných vlastní vládou na 4 roky, kteří společně s ER rozhodují o všech záležitostech Unie. Evropský parlament – Štrasburk; výbory v Bruselu; nejvyšší zákonodárný orgán EU. 625 poslanců volených obyvateli jednotlivých států na dobu 5let. Hlasuje o rozpočtu, má právo vydávat právní akty a kontrolní právo vůči Evropské komisi. Evropský parlament – Štrasburk; výbory v Bruselu; nejvyšší zákonodárný orgán EU. 625 poslanců volených obyvateli jednotlivých států na dobu 5let. Hlasuje o rozpočtu, má právo vydávat právní akty a kontrolní právo vůči Evropské komisi.

57 ▪ Evropský soudní dvůr – Lucemburk; nej. soudní orgán. Řeší spory podle evrop. práva. Dbá o to, aby zákony EU byly nadřazeny zákonům člen. států. 15 soudců na 6 let. ▪ Evropský účetní dvůr – Lucemburk; 15 nezávislých účetních kontrolorů jmenovaných Radou EU, kteří přezkoumávají všechny výdaje a příjmy.

58 Další významné mezinárodní organizace Světová obchodní organizace – 1995; Ženeva; prosazuje zjednodušení výměny zboží a služeb mezi státy a odstranění obchodních bariér Světová obchodní organizace – 1995; Ženeva; prosazuje zjednodušení výměny zboží a služeb mezi státy a odstranění obchodních bariér Mezinárodní červený kříž – 1863; Ženeva Mezinárodní červený kříž – 1863; Ženeva Rada Evropy – 1949; Štrasburk; monitoruje stav lid. práv v evropských zemích Rada Evropy – 1949; Štrasburk; monitoruje stav lid. práv v evropských zemích Evropský soud pro lidská práva – 1955; spadá pod RE(↑) a má závazná rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva – 1955; spadá pod RE(↑) a má závazná rozhodnutí Organizace států vyvážející ropu – 1960; Vídeň; reguluje cenu a těžbu v jedn. Státech Organizace států vyvážející ropu – 1960; Vídeň; reguluje cenu a těžbu v jedn. Státech


Stáhnout ppt "Politologie Mezinárodní organizace & Autoři: Petr Loučka a Martin Hargaš."

Podobné prezentace


Reklamy Google