Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Československá a česká bezpečnostní politika, 1918 -současnost Přednáška (osnova): 1.BP Československa v letech 1918 – 1938 velmi stručně 2.BP Československa.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Československá a česká bezpečnostní politika, 1918 -současnost Přednáška (osnova): 1.BP Československa v letech 1918 – 1938 velmi stručně 2.BP Československa."— Transkript prezentace:

1 Československá a česká bezpečnostní politika, současnost Přednáška (osnova): 1.BP Československa v letech 1918 – 1938 velmi stručně 2.BP Československa v letech – 1989 stručně 3.CP Československa v letech BP po roce 1989 do rozpadu ČSFR v r 92 a vzniku ČR 5.BP ČR po vzniku ČR 6.Bezpečnostní strategie ČR 2011

2 Československá a česká bezpečnostní politika, současnost Proč ze začíná rokem 1918!!! Osmičky v dějinách ČR (1848/1918/1938/1948/1968) 1848, otřes habsburskou monarchií, Metternich, nová ústava, volby do sněmů, rozkol mezi Čechy a Němci Vznik ČSR a samostatná bezpečnostní politika Nejdříve Metodické poznámky. Charakteristika bezpečnostní politiky (zahraniční diplomacie, ozbrojené síly a národnostní otázka) Po 1. SVV – ČSR se dostala do situace vzhledem ke svému geopolitickému ohrožení se může dostat do bezpečnostního ohrožení bez vlastního zavinění a nelze mu jenom čelit vlastní obranou (diplomatickou cestou) Draze zaplacená zkušenost 1. SVV – mírové smlouvy nemohou vznikat jednostranně, ve prospěch vítězů na úkor poražených, jinak generují revanšismus, levicová a pravicová radikální hnutí (Německo, Rusko)

3

4 Československá a česká bezpečnostní politika, současnost ČR : snaha o založení Malé dohody (Ru, Ju) uzavření smluv s Francii a Sov. Svazem, budování opevnění a početných OS Československý rozpor mezi bezpečnostní situací a hospodářskou vázaností: -uznání ČSR a politická vazba na USA, VB, Francii, ale hospodářská vazba na Německo a Rakousko (i přes blokádu Dohody, provizorní obchodní smlouva, Rusko mimo, bez diplomatických styků) -ČR ostrov kolem něhož samotní nepřátelé (kromě Rumunska a nejkratší hranice – Podkarpatská Rus). - ČR geografická podoba – nevýhoda k zajištění bezpečnosti – nalezení ideálních spojenců - nemožné - ČR – mnohonárodnostní stát (51,15% Čechů, 22,3% Němců, 15,8% Slováků, 4,78% Maďaři, 3,79% Rusíni, 2,2% jiní (Poláků, Rumuni, aj.) – sčítání 1930 Diplomatická aktivita, zahraniční politika – nepovedlo se

5 Československá a česká bezpečnostní politika, současnost 4 Dohodové mocnosti – přijali všechny návrhy E. Beneše, vyhověli maximální možné míře Přiznány všechny historické země včetně Chebska Dále Slovensko a Podkarpatská Rus Dále Vitorazko (104 km 2 ) a Valticko (84 km 2 ) železnice k ČR Hlučínsko – jen 12% k německé národnosti v r. 1910, ostatní Moravci Těšínsko – 20% ČR, ovšem ta nejprůmyslovější část (+ problém Kladska a Lužičtí Srbové) 30 léta: Demokratické režimy slábly, na síle totalitární režimy: Německo, Itálie, Maďarsko, Vina na české straně - minimální

6 Za první republiky pod ČSR patřila následující území: Čechy (Země česká) Morava (Země moravská) Slovensko (Země slovenská) České Slezsko (Země slezská) Podkarpatská Rus (Země podkarpatskoruská) V roce 1928 byla země Slezská spojená s Moravskou, aby se oslabil vliv německého obyvatelstva. Slovensko a Podkarpatská Rus měly přislíbenou autonomii, které se však v době tzv. první republiky nedočkaly. Obyvatelé se na základě ústavy považovali za příslušníky „Československého národa“ a oficiálním jazykem byla čeština a slovenština. Vytvořit pojem Československý národ a spojit tak Čechy a Slováky v Čechoslováky bylo nutné zejména pro potřeby zahraniční politiky, jelikož stát měl daleko více obyvatel hlásících se k národnosti německé než bylo Slováků. Československá a česká bezpečnostní politika, současnost

7

8 Československá a česká bezpečnostní politika, nyní Zkušenosti z meziválečného období:  Reparace poražených států musí mít snesitelnou úroveň  Nevyplácí se jednostranná orientace zahraniční politiky  Není možné spoléhat ve velké míře na diplomacii  Militarizace ekonomiky autoritativních států končí obvykle válkou  Je nutná obezřetnost při uzavírání mírových jednání s militaristickými státy  Nelze ustupovat agresorovi, usmiřovat se s ním, zajišťovat si bezpečnost na úkor jiných ohrožených zemí  Nebezpečí tzv. pátých kolon, tzn. Nacionalistických či radikálních hnutí, kolaborace  Pro úspěšnou obranu je důležitá vůle a odhodlání se bránit Budování OS Československá armáda 1918 – 1939 (stručně)  Začala budovat v březnu 1920 po přijetí branného zákona, základem čs. Legie vrátivší se z fr., it. A Ruské fronty( ) + domácí vojsko, tzn. útvary CK doplňované z českých zemí  Vliv měl starý CK systém + francouzský vliv

9 Československá a česká bezpečnostní politika, nyní  Mírový stav armády ve 20 letech cca 12 divizí, 24 pěších brigád, 2 hor. Brig., 13 brig. Polního dělva, 2 brig. Těžkého dělva, 3 jezd. Brig., ve 30 letech rozsáhlá reorganizace (nedokončena)  Reorganizace: 4 zemská voj. Velitelství, jimž bylo podřízeno 7 arm. Sborů., ve stádiu výstavby bylo 5 pevnostních pluků. K obraně ČSR, před Německem po mobilizaci (roč. do 40 let věku) bylo ve zbrani 1,5 mil. Vojáků  Reorganizace čs. armády byla ukončena v roce V míru se skládala ze 7 velitelství sborů, 17 pěších divizí a 4 rychlých divizí, přičemž její početní stav činil mužů  Po přijetí Mnichovského diktátu ČSA demobilizována a po okupaci v březnu 39 rozpuštěna  ČSA v evropském porovnání patřila mezi nejlepší, organizační a bojová připravenost vysoká + částečně připravené opevnění. Národnostní otázka (ČSR mnohonárodnostní stát, národnostní ot. se nepodařilo úspěšně vyřešit)

10 Mnichov, léta 1938 – 1939, druhá republika Mnichovská dohoda byla již 30. září 1938 vnucena československé vládě a v konečném důsledku znamenala pro České země ztrátu téměř km?, na nichž žilo téměř obyvatel, z toho přibližně Čechů. Více než Čechů, Židů a demokratických Němců uprchlo do vnitrozemí. Následovala anexe části Těšínska ze strany Beckovského Polska a po vídeňské arbitráži bylo přičleněno jižní Slovensko a Podkarpatská Rus k Maďarsku. Ochromené Česko-Slovensko prožívalo poslední měsíce své existence. Československu byl výsledek jednání jen oznámen [1] i přes to, že v Mnichově měl svého zástupce – velvyslance Mastného, který měl tu smutnou povinnost oznámit výsledek jednání vládě. [1] ČR vyhlásila mobilizaci, povoláno bylo vojáků, ( neuposlechlo, němců, asi ½) Účinná obrana nebyla možná, sousedi, hranice, hr. Rakousko bez opevnění, silnější WM, proti Maďarsko a Polsko, pomoc SSSR přes Rumunsko)

11 Mnichov, léta 1938 – 1939, druhá republika Druhá republika s novým prezidentem E. Háchou, který byl uveden do funkce 30. listopadu 1938, byla jen stín té první – množství průmyslu, obranných opevnění, komunikací spolu s 33 % plochy českých zemí bylo ztraceno. Navíc bylo nutno postarat se o desetitisíce uprchlíků ze zabraných území. Uprchlíci neměli často práci, jejich majetky zůstaly v zabraném pohraničí. V odtržených Sudetech se české obyvatelstvo dostalo do pozice národnostní menšiny bez jakýchkoliv práv. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven, v úředním styku byl zakázán český jazyk, česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy. Byly zrušeny všechny české noviny, byl zakázán tisk českých knih, do kin nesměl přijít žádný český film, bylo zrušeno české vysílání v rozhlasu. Počátkem března 1939 obdržela československá vláda první informace o tom, že nacisté obsadí zbytek ČSR a účastníci Mnichovské dohody VB, Francie a Itálie proti tomu nic nepodniknou. 14. Března byl povolán Hácha do Berlína, obsadila Něm. armáda zbytek Čech a Moravy

12 Protektorát B u.M, léta

13

14 Protektorát Protektorát:  Rozhodující moc, říšský protektor, prezident a vláda fakticky minimální moc  Státní zpráva, jednak spolupráce s německou stranou a jednak snaha vytěžit pro české obyvatelstvo maximum  Státní správ a a samospráva přecházela postupně do německých rukou  Politické strany zrušeny  Zrušeny české vysoké školy  Kulturní život podřízen zájmům německé propagandy  V protektorátu odstupňovány příděly potravin (D němci, T češi a nejméně J židi)  Za okupace zahynulo občanů, z toho židů.  Hrdinství versus kolaborace – přijetí neznámých lidí (odbojáři, židé, aj.) hrdinství – trest smrti.  Kolaboranti, bohužel část z nich převzala později komunistická státní bezpečnost

15 Protektorát Armáda:  V březnu 1939 byla armáda rozpuštěna  Vzniklo pouze nepočetné loutkové tzv. vládní vojsko, cca vojáků, lehké zbraně, nikdy nebojovali na straně wermachtu, 1 prapor se přidal ke pražskému povstání  Velká skupina vojáků z českých zemí, ale i někteří slovenští vojáci, odešli v prvních letech po rozbití republiky do zahraničí, kde se účastnili bojů na straně Spojenců  Nejdříve bojovali proti němcům v Polsku a ve Francii, v r. 40 se začali tvořit jednotky v Palestině, pak Tobruk, až v Československou obrněnou brigádu  V SSR v r.42 samostatný prapor – rozrůstal se až v 1 čs. armádní sbor  Domácí odboj – slabý, zapojení vojáků v květnovém povstání 45 Policie a četnictvo:  V područí německé moci  Hlavní úlohu Gestapo v Praze a v Brně  Četnictvo loajální, řešilo pouze běžné kriminální činy a přestupky

16

17 Československá a česká bezpečnostní politika, periody: 1945 – 1948 a 1948 až 1989 V květnu 1945 Československo osvobodili spojenci a byl obnoven formálně demokratický stát. Došlo však k dnes sporným jevům jako bylo vysídlení Němců z Československa do Německa a Rakouska nebo omezení stranické soutěže, rozsáhlému znárodňování klíčových podniků jako např. těžkého průmyslu, energetiky, filmového průmyslu, bank, pojišťoven, větších stavebních podniků atd., omezování demokracie, V únoru 1948 se v Československu chopila moci KSČ; země se stala totalitním státem a součástí tzv. sovětského bloku. Byly potlačeny struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí (1949) až po potlačení svobodného spolkového a ekonomického života. Rozsáhlé znárodňování a měnová reforma (1953) připravily miliony občanů o majetek. V roce 1960 byl novou ústavou oficiální název státu změněn na ČSSR.

18 Československá a česká bezpečnostní politika, BP Československa v letech 1945 – 1989 stručně  2. SVV skončila porážkou Německa, It. Ja, na druhé straně výrazně posílil vliv SSSR a USA  USA pomohly západní Evropě Marshallovým plánem, SSSR považoval osvobozená území za sféru svého vlivu, inicioval vznik RVHP (49)  Od r. 46 ke zhoršení vztahů USA a SSSR, došlo k rozdělení Evropy, Na území západních okupačních zón dem. Státy a tzv. Sovětský blok  Konec první poloviny století rozdělil Evropu, nastolil bipolaritu a zároveň určitou rovnováhu sil  V roce 1955 se SRN stala členem NATO (4.4.49) a v témže roce byla založena Varšavská smlouva  Po 56 roce uvolnění, ale pak přišla Kubánská a Berlínská krize 61  V roce 75 byla podepsána Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, 35 státy, vedla k větší stabilitě a bezpečnosti v Evropě, ale změnu nepřinesla  Změna Sovětské politiky nástupem Gorbačova, zvláště pokud jde o zahraniční politiku

19 Československá a česká bezpečnostní politika, Bezpečnostní a zahraniční politika Československa v letech 1945 – 1989  2. SVV skončila porážkou Německa, It. Ja, na druhé straně výrazně posílil vliv SSSR a USA  Krátké období od konce 2. SVV do února 48, KSČ vyhrála v r. 46 volby, silnější orientace na SSSR  Po r. 48, součást Sovětského bloku, vše konzultovat se SSSR, samostatná zahraniční politika víceméně neexistovala  Následovala řada roztržek (nejdříve Ju, poté Čína a Albánie, intervence SSSR do Afganistánu (krach)  USA (korejská válka a Vietnam)  56 události v Maďarsku a v Polsku – aktivní účast SSSR  68 ČSR, okupace a následně jejich schválení a normalizace  R. 80, Polsko – Jaruzelski a výjimečný stav, bez zásahu ČSR

20 Československá a česká bezpečnostní politika, Ozbrojené síly do r  Čs. vojáci bojovali na všech frontách 2. SVV, Británie, Francie, Afrika, V Jugoslávii, SSSR, domácím odboji, Květen 45, za 2. SVV uvězněna nebo zahynula ¼ VZP  Po 2. SVV se armáda vytvořila ze všech odbojových složek, bývalých příslušníků předmnichovské armády a nových lidí, kteří se přihlásili po válce. To však trvalo jenom krátce  Po únoru 48, v armádě se vše podstatné odehrálo až v r. 50, kdy byly zavedeny nové vojenské řády, přejaté ze Sovětské armády, přišli poradci ze SSSR, armádu muselo opustit tisíce vojáků, kteří bojovali na Západě, nesouhlasili s novým politickým režimem, či byli jinak nepohodlní  Do armády tisíce mladých lidí (dělníků a rolníků), kteří byli rozčarováni dalším vývojem, po odhaleních XX. Sjezdu, maďarských a polských událostech r. 56 a zvláště pak po srpnu 68  Po roce 68 muselo armádu opustit přes 7 tisíc VZP, mnozí byli perzekuováni,

21 Československá a česká bezpečnostní politika, 1945 –1989 Ozbrojené síly do r  Koncepce obrany Československa vycházela z bipolárního rozdělení světa, podřízenosti závazkům VS a SSSR  Armáda byla součástí prvního strategického sledu a tomuto předurčení odpovídala i organizační struktura a rozmístění  Armáda určena k pozemním operacím na teritoriu Evropy, vyzbrojena moderními zbraněmi a technikou, po mobilizaci záloh podstatně zvyšovala početní stavy  2 vojenské okruhy, 15 divizí, 2 letecké divize a 2 divize PVOS, dělostřelecká divize, raketové a protiraketové svazky a útvary  Armáda měla 60 tisíc VZP, cca lidí  Podle branného zákona 2letá VZS, a neexistovala civilní služba, povinná cvičení záloh

22 Československá a česká bezpečnostní politika, BP po listopadu , Zahájení procesu demokratických změn, depolitizace ozbrojených sil, policie, zpravodajských sužeb (listopad 1989 – 1990). 1, Zahájení procesu demokratických změn, depolitizace ozbrojených sil, policie, zpravodajských sužeb (listopad 1989 – 1990). 2. Zahájení a rozvíjení civilní demokratické (parlamentní) kontroly bezpečnostních složek. 2. Zahájení a rozvíjení civilní demokratické (parlamentní) kontroly bezpečnostních složek. 3, Vojenská doktrína ČSFR (1991) a transformace armády. 3, Vojenská doktrína ČSFR (1991) a transformace armády. 4. Proces rozpadu federace a vznik ČR ( ). 4. Proces rozpadu federace a vznik ČR ( ).

23 Československá a česká bezpečnostní politika, BP po listopadu 1989 Bezprostředně po listopadu 1989 bylo jasné, že bude důležité, co udělá armáda. Pro úspěch porážky totalitního režimu bylo nutné: Získat armádu na stranu demokratických sil nebo ji alespoň neutralizovat Po pádu totalitního režimu ji udržet bojeschopnou pro případ vnějšího ohrožení Co nejrychleji provést základní personální změny na klíčových místech MO a velení armády Eliminovat působení KSČ v armádě, resp. Pak i dalších politických stran Vytvořit prostor pro demokratický život v armádě Podřídit armádu demokratické kontrole společnosti (pokrač. (9)

24 Československá a česká bezpečnostní politika, Sdělovací prostředky sehrály při vytváření nové armády ambivalentní úlohu, na jedné straně pozitivně ovlivňovaly proces transformace a na druhé straně někdy zbytečně komplikovaly již tak složitou situaci Méně se zdařilo zlepšit podmínky života v armádě, humanizovat v rámci platných regulí vojenskou službu a zajistit sociální jistoty vojáků z povolání Rovněž se nepodařilo zpracovat a realizovat ucelenou koncepci vojenské politiky Rozhodující význam pro další vývoj armády měla Vojenská doktrína ČSFR Vyhlášená FS ČSFR 20/3/1991 (navazovala na přijatou Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě) Schválená byla i koncepce výstavby Československé armády do roku 1993

25 Československá a česká bezpečnostní politika, Základní strategický cíl definovaný ve Vojenské doktríně pro armádu zněl: moderní a vysoce profesionální armáda, všestranně a pohotově připravená k obraně suverenity ČSFR, založená na respektování lidské důstojnosti, občanských práv vojáků a humanizaci vojenské služby. Další politický vývoj a změny v armádě:  Vojenská doktrína nedefinovala žádného konkrétního nepřítele Respektovala princip rozumné obranné dostatečnosti Ukládala vybudovat armádu obranného charakteru Armáda měla být připravená k obraně suverenity ČSFR, budovaná na respektování lidské důstojnosti, občanských práv vojáků a humanizaci vojenské služby. Podle doktríny byla provedena redislokace a jednotky rovnoměrně rozmístěny po celém území státu. Celkem bylo zrušeno 9 motostřeleckých a 5 tankových pluků, 2 stíhací letecké pluky a letecký provoz se soustředil na 12 letišť.

26 Československá a česká bezpečnostní politika, Vojenská základní služba byla zkrácena z 24 na 18 měsíců. Zavedena alternativní – civilní služba Vytvoření civilně správního úseku MO‚ úseku strategického řízení, ekonomického úseku a úseku sociálních a humanitárních věcí (nově: komplex psychologických služeb, duchovní služba) Velení armády podřízené NGŠ pak tvořilo samostatný úsek BP do vzniku ČR a AČR - před rozpadem Československa Možnost rozdělení státu na dvě samostatné republiky bylo třeba brát v úvahu při tvorbě nových organizačních struktur již v polovině roku To se ukázalo jako prozíravé, neboť srozumitelné a jasné pokyny z vlády byly víceméně postrádány Přesto se očekávalo, že sociální problémy spojené s dělením armády budou mít hluboké dopady. Důvody: Vojáci přísahali společnému státu, osvojili si federalistické vědomí, armáda byla společnou institucí pro všechny národy a národnosti. Existovalo i jisté nebezpečí, že zmizí-li toto federalistické vědomí, oživí se národní, které může přerůst v nacionalismus.

27 Československá a česká bezpečnostní politika, Nejsilnější zátěži byli vystaveni vojáci slovenské národnosti sloužící v ČR, jednak pro vazby s českým prostředím a jinak pro kolující dezinformace o jejich možném propouštění resp. Omezení jejich vojenské kariéry K racionálnímu rozdělení armády byly jmenováni 2 zmocněnci, kteří řídili rozdělení. Vzhledem k počtu budoucích 2 států bylo přijato hledisko dělení 2 : 1. Určité odchylky od přijaté zásady byly provedeny, v případech, kdy šlo o ucelené zbraňové systémy, které pak byly kompenzovány jinými korekturami. Vojákům z povolání bylo ponecháno na vůli, ve které republice po přijetí příslušného státního občanství chtějí sloužit. Dále bylo přijato: Přemístit oboustranně vojáky základní služby mezi republikami kromě těch, kteří písemně požádají o dokončení vojenské služby ve stávajících posádkách (pokr.) Ve smlouvách mezi armádami zabezpečit vytvoření podmínek k přemístění vojáků z povolání do 3 měsíců od vzniku republik na náklady příslušných republik V době rozdělování armády nepovolávat a neprovádět cvičení se zálohami mimo cvičení vojáků – řidičů těžké techniky

28 Československá a česká bezpečnostní politika, Samotné rozdělení armády proběhlo nadmíru klidně a racionálně, ačkoli obavy západních zemí nebyly zanedbatelné Armáda SR se od rozdělení Československa taktéž výrazně zredukovala, z původních vojáků v roce 1993 to bylo v roce 1999 na a počet nadále klesá, podle nejnovějších údajů má v armádě sloužit vojáků a civilních pracovníků, což je v přepočtu na počet obyvatel o něco málo více než je plánovaný stav v ČR

29

30 Československá a česká bezpečnostní politika, nyní Jako subjekt mezinárodního práva vznikla Česká republika Česká republika je demokratický stát s liberální ústavou a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident, vrcholným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament ČR. Česko je členským státem NATO a EU. Je také jedním ze států Visegradské skupiny.

31 3. Česká bezpečnostní politika 3. Česká bezpečnostní politika – aktuální pohled ČR je suverénním národním státem a aktérem mezinárodních vztahů Životní zájmy ČR jsou v mnohém shodné ze životními zájmy dem. Států Evropy (potírání mezinárodního terorismu,, eliminaci organizovaného zločinu, nelegální migrace, podpora svobody a demokracie atd. ČR není schopna samostatně čelit těmto hrozbám a proto musí spoléhat na alianční chování Bezpečnostní prostředí ČR je dnes součástí bezpečnostního prostředí NATO a EU, z toho vyplývá i nutnost politické a vojenské orientace na NATO a EU – zajištění kolektivního rámce bezpečnosti Primární je – NATO a americká vojenská přítomnost na kontinentě ČR přispívá úměrně svým možnostem ke kolektivní obraně NATO tedy pro ČR životní nutností (sama si ČR zajistit svou bezpečnost nelze) Základem kolektivní obrany Evropy zůstává NATO, pro nejbližší roky nejakceschopnější uskupení při řešení krizí vojenského charakteru EU není obranou organizací, neaspiruje na úkol převzetí společné obrany, (pak by NATO nemělo smysl), ale buduje kapacity pro plnění úkolů misí. USA, dnes supervelmoc, samostatné provádění bezpečnostních aktivit bez ohledu na okolní svět a vlastní spojence

32 3. Česká bezpečnostní politika EU, její zahraniční politika trochu jiná než USA, rozdílné přístupy v ovlivňování mezinárodního prostředí a předcházení rizikům nebo jejich eliminace EU tedy kapacity trochu jiné, geograficky užší a kvantitativně v omezenějším rozsahu než USA EU od konce 90 let jasný posun v autonomii v otázkách bezpečnosti, Ustavení Evropské bezpečnostní a obranné politiky,, vytvoření nezávislých kapacit, které by byly schopné nezávisle na USA nasazení při řešení bezpečnostních problémů na území Unie nebo v jejím okolí EU – bezpečnostní politika složitá, silné národní státy a rozdílné hrozby v různých regionech, např. Francie, Itálie, Španělsko – eliminace rizik z Afriky, Pobaltské státy spoléhají na NATO. Pokrok v otázkách výstavby vojenských kapacit Nevojenské působení ČR Prevence migrace, eventuálně proces řízení migrace Rozvojová pomoc, bilaterální vztahy, diplomatické vztahy, podpora rozvoje demokracie

33 3. Česká bezpečnostní politika Primární prostor zahraniční a bezpečnostní politiky: region střední a východní Evropy, - zdroj vojenských a nevojenských hrozeb, jed se o problém Kosova a budoucnost Bosny a Hercegoviny, existence diktatury v Bělorusku, ČR postupuje v součinnosti s NATO, EU a zeměmi ze střední Evropy V rámci EU je formálně rozlišováno mezi rovina vnější a vnitřní bezpečnosti Pozn. Vnější bezpečnost = 2. pilíř EU (zahraniční a bezpečnostní politika Vnitřní bezpečnost = 3. pilíř EU (justice a vnitřních věcí) Po 11. září – boj proti terorismu, organizovaný a neorganizovaný zločin, obchodování s lidmi, trestné činy proti dětem, obchod s drogami, obchod se zbraněmi, korupce a podvody atd. Důležité: Haagský program a Schengen Haagský program (4/11/2004) klíčovým bodem je předcházení terorismu, pohlíží se k bezpečnosti Unie jako celku: Zlepšit všeobecnou schopnost Unie a jejich členských států zaručit základní práva a procesní ochranu Poskytovat potřebným osobám ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících

34 3. Česká bezpečnostní politika Regulovat migrační toky a kontrolovat vnější hranice Unie Bojovat pro organizovanému mezinárodnímu zločinu a potlačovat hrozbu terorismu Využívat potenciál Europolu a Eurojustu Prohloubit vzájemné uznávání soudních rozhodnutí, osvědčení v soudních a trestních věcech, odstraňovat právní a soudní překážky – s přeshraničními dopady Schengen Maximální liberalizace pohybu zboží a osob přes vnitřní hranice států, aniž by se ohrozila vnitřní bezpečnost a pořádek Vnější hranice lze překračovat pouze na hraničních přechodech a ve vymezené době Vstup cizinců, občanů třetích zemí na území Schengenu jen splněním vymezených předpokladů, tj. Platné doklady, víza, finanční prostředky, nesmí představovat nebezpečí pro veřejný pořádek Kontrola na vnějších hranicích podle standardů Střežení vnější hranice Schengenu mimo hraniční přechody

35

36 Dokument - Bezpečnostní strategie ČR 2011 Obsah:  Východiska BP  Bezpečnostní zájmy ČR  Bezpečnostní prostředí  Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR Na tento dokument navazují další dílčí strategie a koncepce Navazuje na Bezpečnostní strategii z roku 2003 Klíčový význam z hlediska zajištění bezpečnosti ČR má politická a hospodářská stabilita Evropské unie. Základními východisky pro zajištění obrany a bezpečnosti ČR jsou aktivní účast v systému kolektivní obrany NATO opírajícím se o silnou transatlantickou vazbu, rozvoj schopností EU pro zvládání krizí a spolupráce s partnerskými zeměmi.

37 Dokument - Bezpečnostní strategie ČR 2011 Strategické zájmy: bezpečnost a stabilita, především v euroatlantickém prostoru prevence a zvládání místních a regionálních konfliktů a zmírňování jejich následků zachování globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti OSN posilování soudržnosti a efektivnosti NATO a EU a zachování funkční a věrohodné transatlantické vazby naplňování strategického partnerství mezi NATO a EU, včetně posilování jejich spolupráce při komplementárním rozvíjení obranných a bezpečnostních schopností rozvíjení role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů, demokratizace a posilování vzájemné důvěry a bezpečnosti udržení funkčního a transparentního režimu kontroly konvenčního zbrojení v Evropě podpora a rozvoj regionální spolupráce podpora mezinárodní stability prostřednictvím spolupráce s partnerskými zeměmi podpora demokracie, základních svobod a principů právního státu zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva zajištění ekonomické bezpečnosti ČR a posilování konkurenceschopnosti ekonomiky zajištění energetické, surovinové a potravinové bezpečnosti ČR a adekvátní úrovně strategických rezerv prevence a potlačování bezpečnostních hrozeb ovlivňujících bezpečnost ČR a jejích spojenců.

38 Dokument - Bezpečnostní strategie ČR 2011 Bezpečnostní hrozby: Terorismus. Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Kybernetické útoky. Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí. Negativní aspekty mezinárodní migrace. Organizovaný zločin a korupce. Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury. Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie. Pohromy přírodního a antropogenního původu a jiné mimořádné události.

39 Dokument - Bezpečnostní strategie ČR 2011 Bezpečnostní systém ČR: K zajištění svých bezpečnostních zájmů ČR vytváří a rozvíjí komplexní hierarchicky uspořádaný bezpečnostní systém, který je propojením roviny politické (vnitřní a zahraniční), vojenské, vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, hospodářské, finanční, legislativní, právní a sociální. Základ tohoto systému je především v legislativním vyjádření působností a vzájemných vazeb jednotlivých složek (zákonodárné, výkonné, soudní moci, územní samosprávy a právnických a fyzických osob) a jejich vazeb mimo bezpečnostní systém a ve stanovení jejich povinnosti. Bezpečnostní systém ČR plní funkci institucionálního rámce/nástroje při tvorbě a realizaci bezpečnostní politiky. Základní funkcí bezpečnostního systému ČR je řízení a koordinace činnosti jednotlivých složek odpovědných za zajišťování bezpečnostních zájmů ČR. Zajišťování bezpečnosti ČR nemůže být pouze záležitostí složek, které jsou k tomu výslovně určeny, ale svým právně stanoveným podílem k němu přispívají jak státní orgány a orgány územní samosprávy, tak i právnické a fyzické osoby. Struktura bezpečnostního systému zahrnuje zejména prezidenta republiky, Parlament ČR, vládu, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady, krajské a obecní úřady, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, záchranné služby a havarijní služby. Za zajišťování bezpečnosti státu a za řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému ČR je odpovědná vláda jako vrcholný orgán výkonné moci.

40 Vojenská základní služba 1868 – Rakousko-uherský branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. I po odchodu do civilu si na bývalé vojáky dělala armáda nárok; následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně Služba byla zkrácena na dva roky. Ponechány byly sedmileté zálohy a dvouletá služba v zeměbraně V samostatném Československu po roce 1918 délka služby byla stanovena zpočátku na 14 měsíců, ovšem dočasně prodloužena. Od roku 1924 se sloužilo 18 měsíců a od roku 1933 s ohledem na mezinárodní situaci dva roky Po roce Až na drobné změny zůstal v platnosti branný zákon z doby předmnichovské republiky. Výjimku na zkrácení na pět měsíců měli muži, kteří byli zdatnou pracovní silou v národním hospodářství (např. horníci) Byl přijat nový branný zákon pro muže od 17 do 60 let stanovil délku základní vojenské služby na 24 měsíců První novela branného zákona po roce 1989 stanovila délku základní vojenské služby na 18 měsíců a uzákonila možnost civilní služby Novela branného zákona zkrátila délku základní vojenské služby na 12 měsíců. 2. června Vláda schválila návrh branného zákona, který ruší základní i civilní službu.


Stáhnout ppt "Československá a česká bezpečnostní politika, 1918 -současnost Přednáška (osnova): 1.BP Československa v letech 1918 – 1938 velmi stručně 2.BP Československa."

Podobné prezentace


Reklamy Google