Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zdravotní politika (JSM601) UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zdravotní politika (JSM601) UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva"— Transkript prezentace:

1 Zdravotní politika (JSM601) UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva Téma ZP2: Zdraví a nemoc ve společnosti Determinanty zdraví a nemoci, měření zdraví a nemoci, strategie a cíle zdravotní politiky

2 ZP2: Zdraví a nemoc ve společnosti Úvodní informace: Nemoc jako sociální problém, sociologie medicíny Prezentace: Teoretická východiska Zdraví, nemoc, determinanty zdraví a nemoci, klasifikace nemocí Měření zdraví a jeho determinant –Výzkum zdraví u populačních skupin –Výzkum determinant zdraví Měření nemoci (individuální a populační přístupy) – Klasifikace nemocí (Mezinárodní klasifikace nemocí) – Diagnostika jednotlivých pacientů – Epidemiologie (populační přístupy) – Populační genetika Případová studie: Analýza vývoje zdravotního stavu v Jihočeském kraji Program: Zdraví

3 Vstupní informace: Nemoc jako sociální problém Proč je nemoc sociálním problémem? Z hlediska důsledků nemocnosti pro společnost –Chronická onemocnění se sníženou soběstačností, vyžadující sociální služby/péči, omezená participace na společenském dění (duševní nemoci, srdeční a cévní, pohybová, invalidita) –Vazby na délku působení na trhu práce Z hlediska důsledků fungování společnosti pro jedince –Kontrola determinant zdraví a nemoci –Vliv na životní styl, životní prostředí –Vývoj nemocnosti, celkové zátěže nemocemi, úmrtnost 3

4 Zdraví a nemoc ve společnosti Veřejná politika Veřejná správa Právní normy Financování a úhrady Nákup služeb (zdraví) Smluvní vztahy NABÍDKA Zdravotnické služby AMBULANTNÍ LŮŽKOVÉ LÉKÁRNY OSTATNÍ Medicínské technologie zdravotnické prostředky Veřejné zdraví Podpora zdraví POTŘEBY POPTÁVKA VÝSLEDKY Kvalita života Zdravotní stav (zátěž nemocemi) Společnost Výzkum Vzdělávání SPOTŘEBA Společenské problémy, agendy a cíle politiky, Sociální důsledky nemocnosti, hodnocení výsledků

5 Myšlenková mapa 1.Zdraví a nemoc ve společnosti 2.Determinanty zdraví a nemoci, základní teorie 4.Praktické využití cestou programů podpory zdraví 3.Nové teoretické koncepty, paradigmatický posun Od biologicko-medicínského k sociálně-psychologickému 11.Celostní hodnotící přístup 14.Výzkum determinant zdraví a nemoci Sociologické výzkumy Hodnocení společenských důsledků 5.Změna přístupu zdravotní politiky pro 21. století 6.medicína 7.Molekulární medicína 8.Evaluační výzkumy, řízení kvality VÝSLEDKY 9.Veřejné zdraví 10.Analýzy a výzkum zdravotního stavu (epidemiologie, demografie, zátěž nemocemi, nerovnosti) 12.Lidská práva, rovnost práv 13.Spravedlnost 5

6 Nemoc jako sociální problém Problémy v rodinách –Potřeba neformální péče –Zátěž pro rodiny –V sousedním Německu a Rakousku postupně tyto problémy vedly ke vzniku samostatného pojištění na poskytování sociální péče –Čeká nás v ČR takové rozhodnutí?? Sociální izolace, vyloučení, marginalizace rizikových skupin, skupin s vyšší zátěží nemocemi Mezera ve zdraví. Ve státech střední a východní Evropy můžeme sledovat dosti odchylný vývoj úmrtnosti ve starších věkových skupinách 6 Komplementární pohled: Investice do zdraví

7 Nemoc jako sociální problém Konverguje vývoj zdravotního stavu ve státech střední a východní Evropy (v nových zemích) s vývojem ve starých zemích (EU15)? Jaké jsou příčiny existujících rozdílů a jaká data máme k dispozici? 7

8 Výchozí otázky Je problém zátěže české populace nemocemi všemi tvůrci zdravotní politiky (a obecně politiky) dostatečně vnímán, nepřevažuje u nich orientace na problémy financování zdravotnictví? Existuje taková situace také na mezinárodní úrovni? (WHO, UN, EU, OECD) a existuje rozdíl v postojích politiků mezi ČR a jinými státy či nadnárodními organizacemi? Lze zdravotní stav zlepšit cestou lepšího fungování zdravotnictví na bázi trhu, samotných zdravotnických služeb a jejich financování nebo jde o složitější procesy? Je dostačující individuální přístup k pacientům nebo hraje roli také populační přístup. Jaké jsou naše možnosti kontroly vývoje zdraví populací a jedinců? 8

9 Cíl přednášky Vývoj zdraví a zdravotního stavu jako zásadního východiska (a současně i hodnotícího kritéria úspěšnosti) tvorby a realizace zdravotní politiky Problém: ČR – rozdíl v ukazatelích zdravotního stavu a determinant zdraví (úmrtnost, nemocnost, rizikové faktory jako např. spotřeba tabáku) oproti EU15 - „HEALTH GAP“ Cílem této přednášky nejsou detaily jednotlivých vědních disciplín, ale chápání souvisejících společenských procesů: zdraví a jeho determinanty, možnosti měření a hodnocení těchto procesů), přehled zdrojů dat 9

10 1. Teoretická východiska Koncepty Zdraví a nemoc Determinanty zdraví Burden of disease Healthy life years Komprese nemocnosti Kvalita života Vědní disciplíny Veřejné zdraví (public health) Podpora zdraví Epidemiologie Medicína Demografie Sociologie Antropologie Psychologie 10

11 Teorie – realita - politika Jaké si klademe otázky? Stačí nám popisnost? –Pozitivismus, rozšíření o normativní přístupy Snažíme se lépe porozumět realitě? –Fenomenologie, veřejné zdraví, podpora zdraví Jak aplikujeme poznatky v politice Kontext globalizace: Různé zájmy sociálních aktérů znamenají odlišné interpretace vlastních cílů a situací v globálních vztazích i v různých typech sociálních prostorů (Suša 2010) 11

12 Vědecká „produkce“ teoretických poznatků Teorie REALITA příčiny Vysvětlení vztahů příčina účinek účinky Reálné vztahy příčina-účinek (události, procesy) Existující příčiny Reálné výsledky, problémy Metody, výběr metod, Metody, výběr metod METODOLOGIE Výzkumný problém, jeho vstupní analýza Metody pro zpracování dat Pozitivismus postpozitivismus

13 1.1 Teoretická východiska (zdraví*, nemoc) ZDRAVÍ je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci (definice SZO, 1948) ZDRAVÍ je relativně optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody při zachování všech životních funkcí, společenských rolí a schopnosti organismu přizpůsobit se měnícím podmínkám prostředí 13

14 1.2 Teoretická východiska Vývoj konceptů zdraví a nemoci Biomedicínský přístup –je založen na zjednodušení, které opomíjí sociální a psychologické aspekty –Pozor však na vlastní vývoj poznatků, nelze zjednodušovat, např. vývoj v oblasti duševních nemocí, –rozvoj poznání kauzálních vztahů, molekulární medicína Sociální koncepty (sociologie, antropologie, ekonomické aspekty – chudoba, kvalita života, sociální kapitál ) –Také zde jsme svědky dynamického vývoje –Koncept determinant zdraví Subjektivní vnímání zdraví a nemoci –Značné rozdíly ve vztahu ke společenskému postavení, vzdělání, typu osobnosti („riskofil, riskofób“) Na jednotlivé přístupy je nutno pohlížet dynamicky z hlediska jejich vývoje, včetně vzájemného ovlivnění, viz např. oblast duševního zdraví (sociální psychiatrie, biologicky orientovaná psychiatrie, vývoj neurověd, kognitivních věd 14

15 1.4 teoretická východiska Determinanty zdraví a nemoci Cílem definičního vymezení zdraví je postihnout faktory, které zdraví determinují Naše poznatky o těchto determinantách se postupně vyvíjely poměrně dlouho (několik set let, největšího pokroku bylo dosaženo v posledních 50 letech) V posledních 50 letech jsou shrnuty v konceptu označovaném pojmem DETERMINANTY ZDRAVÍ Kde najdete další informace: Wikipedia: 1.social determinants of health* 2. Knowledge network on social determinants of health 3. Drbal, Kebza, Žáček, Křivohlavý 15

16 Determinanty zdraví a nemoci Životní prostředí (ovzduší,voda, záření, chemické látky, biologické faktory-infekce) Životní styl ( kouření, způsob stravování, pohybové aktivity, sociální a ekonomické faktory-příjem, vzdělání, typ práce ) Genetické vlohy ( vrozené nebo v průběhu života vzniklé vady nebo dispozice ke vzniku nemoci) Zdravotnické služby (ambulantní služby, nemocniční služby, lékárny, lékařská služba první pomoci) Váha vlivu těchto čtyř determinant zdraví je v různých společnosti odlišná 16

17 Determinanty zdraví a nemoci Váha vlivu determinant zdraví, příklad pro vyspělý stát: 50% Životní styl 20% Genetické vlohy 15% Zdravotnické služby 15% Životní prostředí Poznámka: V jiných státech a za jiných společenských podmínek jsou váhy vlivu determinant odlišné 17

18 Model determinant zdraví a nemoci Zdroj: Detels, R. (2004) a spol. Oxford Textbook of Public Health. Oxford University Press, Oxford, 4th edition, str

19 Influenční model determinant zdraví a nemoci Sociální faktory Psychologické dispozice Fyzikální a chemické faktory Ekonomické faktory Biologické dispozice Interakce jedince s prostředím  Napodobování  Životní styl  Učení se Podpora zdraví Cyklus podpory zdraví Zdraví Vyhledán í péče Cyklus zdravotnické péče Nemoc Zdravotnická péče Výsledek péče Kvalita životaProsperita a blahobyt [Zdroj: Noack, 1997], NOACK, R.H. 4th. International Conference on Health Promotion. Jakarta, Indonesia, 21 – 25 July

20 „Cibulovitý“ model determinant zdraví Zdroj: Drbal 20

21 Determinanty zdraví a nemoci Otázky Co vyplývá z předchozího zjištění váhy vlivu jednotlivých determinant zdraví pro tvorbu zdravotní politiky? Jaké jsou naše možnosti (metody) poznání vlivu determinant zdraví a nemoci? 21

22 Determinanty zdraví a investice do zdraví Source: The contribution of health to the economy in the European Union. European Communities, 2005 Produkce zdraví je ovlivněna více faktory. Ne jenom zdravotnickými službami!!!!! 22

23 Source: D.Cutler, Production of Health, Manuscript 2002, data USA

24

25 25

26 Social determinants of health (agenda WHO) The social determinants of health are the conditions in which people are born, grow, live, work and age, including the health system. These circumstances are shaped by the distribution of money, power and resources at global, national and local levels, which are themselves influenced by policy choices. The social determinants of health are mostly responsible for health inequities - the unfair and avoidable differences in health status seen within and between countries. Responding to increasing concern about these persisting and widening inequities, WHO established the Commission on Social Determinants of Health (CSDH) in 2005 to provide advice on how to reduce them. The Commission's final report was launched in August 2008, and contained three overarching recommendations: 1. Improve daily living conditions 2. Tackle the inequitable distribution of power, money, and resources 3. Measure and understand the problem and assess the impact of action1. Improve daily living conditions 2. Tackle the inequitable distribution of power, money, and resources 3. Measure and understand the problem and assess the impact of action / 26

27 Social determinants of health Publications Key documents :: Closing the gap in a generation: Health equity through action on the social determinants of health The Commission's final report contains recommendations for action, based on the evidence gathered across all the Commission’s work streams. :: Interim Statement of the Commission on Social Determinants of Health 2007 The Interim Statement sets out the Commission’s vision and goals, the problems it seeks to ameliorate, and the intellectual foundation for a social determinants approach.Closing the gap in a generation: Health equity through action on the social determinants of healthInterim Statement of the Commission on Social Determinants of Health 2007 Most downloaded :: 1 Closing the gap in a generation: Health equity through action on the social determinants of health Final report of the Commission :: 2 Developing an evidence base for political action [pdf 618kb] Final report of the Measurement and Evidence Knowledge Network :: 3 Social determinants of health inequalities [pdf 86kb] Michael Marmot - article from The Lancet :: 4 Employment conditions and health inequalities [pdf 1.30Mb] Final report of the Employment Conditions Knowledge Network1 Closing the gap in a generation: Health equity through action on the social determinants of health2 Developing an evidence base for political action [pdf 618kb]3 Social determinants of health inequalities [pdf 86kb]4 Employment conditions and health inequalities [pdf 1.30Mb] 27

28 Péče o zdraví PÉČE O ZDRAVÍ (zdravotní péče) činnost společnosti, spočívající v soustavě politických, ekonomických, kulturně výchovných a zdravotnických opatření, jejichž cílem je rozvíjet, upevňovat, chránit a navracet lidem zdraví a pracovní schopnost, prodlužovat lidský život, činit jej aktivní, spokojený a šťastný, a zabezpečovat zdravý vývoj nových generací. 28

29 Zdravotnictví ZDRAVOTNICTVÍ je soustava odborných zařízení, lidských zdrojů, poskytovatelů služeb a dalších subjektů a jim odpovídajících činností, jež společnost vytváří na základě výsledků lékařských a jiných věd, jako specifický nástroj poznání a uspokojování zdravotních potřeb obyvatelstva. 29

30 Definice nemoci* NEMOC ve fyzikálním smyslu bývá nejčastěji chápána jako projev mikroskopické nebo hrubé poruchy struktury buněk a tkání, doprovázený změnami biochemického složení a fyziologických funkcí jednotlivých orgánů nebo celého tělesného systému, které přesáhly hranici adaptability. 30

31 Definice nemoci Objektivní a subjektivní aspekty nemoci Rozdílné přístupy k jejich měření Nemoc lze pojímat z mnoha aspektů. –Jako objektivně zjistitelnou poruchu zdraví, kterou lze diagnostikovat a klasifikovat, která má své příčiny i podmínky a typický průběh, jejž lze do určité míry ovlivnit. –Pro většinu lidí je nemoc spojena s vnímanými nesnázemi, které se stávají podnětem pro vyhledání pomoci (Žáček, 1974) 31

32 Schéma přirozené historie nemoci Zdroj: Žáček 32

33 33

34 34

35 35

36 Teoretická východiska měření zdraví a nemoci Zdraví –Kvalita života, koncept positivního zdraví, koncept sociálního zdraví (Kebza 2005) –Koncepty zdraví (WHO 1946, disease, illness, Drbal, Bowling, Illich, Křivohlavý) –Duševní zdraví Nemoc (nemocnost) –Objektivní přístupy (statistiky, zdravotnická dokumentace, údaje o spotřebě péče) –Subjektivní přístupy (dotazníková šetření, Euroqol) –Měření zdravotního stavu ve vztahu ke kvalitě života –„Burden of disease“, Healthy life years (HLY) – zdravé roky života 36

37 Mezinárodní klasifikace nemocí* I Některé infekční a parazitární nemoci II. Novotvary III. Nemoci krve, krvetvorných orgánu, poruchy imunity IV. Nemoci endokrinní, výživy, přeměny látek V. Poruchy duševní VI. Nemoci nervové soustavy VI. Nemoci oka VIII. Nemoci ucha IX. Nemoci oběhové soustavy X. Nemoci dýchací soustavy XI. Nemoci trávící soustavy XII. Nemoci kůže XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy XIV. Nemoci močové a pohlavní XV. Těhotenství, porod a šestinedělí XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období XVII. Vrozené vady XVIII, Příznaky, znaky a abnormální nálezy jinde nezařazené XIX. Poranění, otravy XX. Vnější příčina nemocnosti a úmrtnosti XXI. Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami Do aktualizací MKN se promítá rozvoj našich poznatků o příčinách, vzniku a průběhu nemocí. 37

38 Vybrané demografické ukazatele Celková úmrtnost a její vývoj Specifická úmrtnost vztažena ke skupinám nemocí (Mezinárodní klasifikace nemocí) Dětská úmrtnost S pomocí těchto ukazatelů jsou reflektovány rozdíly (health gap, mezera ve zdraví), které jsou dokladem nerovností ve zdraví Nutnost standardizace těchto demografických dat ve vztahu ke stanoveným mezinárodním standardům (jinak by nebylo možné mezinárodní srovnání) Předpokládaná délka dožití (life expectancy) Mnoho mezinárodních srovnání vývoje zdravotního stavu vychází z těchto demografických ukazatelů úUdaje o vývoji nemocnosti jsou totiž méně dostupné Až nově jsou zpracovávány Světovou zdravotnickou organizací údaje o celkové zátěži nemocemi (budrden of disease)

39 Kde je problém? Je v ČR starších občanů moc nebo málo? 39 Z politického a veřejného diskurzu v ČR by mohlo vyplývat, že nám hrozí stárnutí společnosti. Z hlediska srovnání s ostatními státy je to jinak, lidé u nás umírají dříve. Zdroj: WHO Heatlh data

40 Pramen: převzato z ÚZIS Analýza incidence a úmrtnosti na ZN (C00 – C97) ve věkových skupinách (ČR, 1999) 40 Frekvence výskytu nových onemocnění roste s věkem, po 50. roku věku

41 Epidemiologie Vědní obor, který studuje rozložení a determinanty stavů a událostí majících vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládnutí zdravotních problémů. Tato definice zahrnuje všechny dosavadní epidemiologické metody a současně je dobrým základem pro rozvoj nových přístupů, a to jak v tradiční medicínské oblasti, tak v celé sociální realitě při využití poznatků i jiných oborů. 41

42 Epidemiologie Incidence - míra frekvence, s jakou dochází v určitém časovém intervalu (obvykle v roce) ke vzniku nových onemocnění. Rozeznává se jednak incidence absolutní, zachycující počet nových případů nemoci ve stanoveném intervalu, jednak incidenci relativní (standardizovaná), kdy se počet nových případů nemoci vztahuje k počtu osob v exponované populaci. 42

43 Epidemiologie Prevalence – Podává informaci o rozsahu (objemu) nemocí v populaci. Z časového hlediska je to průřezový ukazatel zachycující počet existujících nemocí k určitému datu. 43

44 Determinanty zdraví POPULACE PREVALENCE zdravotnické služby ZEMŘELÍ Podpora zdraví INCIDENCE uzdravení úmrtnost specifická úmrtnost Modifikace Harvardského modelu incidence a prevalence nemocí ve vztahu k úmrtnosti 44 Příklad aplikace tohoto modelu např. v oblasti nádorových nemocí (incidence, prevalence, úmrtnost)

45 Vývoj incidence, úmrtnosti a prevalence ZN slinivky břišní v ČR (muži, v letech 1970 – 1998) Zdroj: ÚZIS, Praha 45

46 Vývoj incidence, úmrtnosti a prevalence ZN průdušnice, průdušky a plic v ČR (muži, v letech 1970 – 1998) Zdroj: ÚZIS, Praha 46

47 Koncept burden of disease Koncept „Burden of Disease“ předkládá srovnávací index zatížení nemocí či úrazem, pojmenovaný DALYs ( disability- adjusted life years- disabilitou ve vztahu k věku) a důsledku předčasné smrti nebo roků života s disabilitou. 47

48 Burden of disease Burden of disease (koncept hodnocení zátěže populace nemocností). Složený ukazatel pro měření zdravotního stavu obyvatelstva, využívající ukazatelů nemocnosti, úmrtnosti a různých omezujících důsledků nemocí z hlediska společenské seberealizace či neschopnosti péče o sebe sama (nesoběstačnost, disaptibilita) k celkovému hodnocení zdravotního stavu populace. Tento složený ukazatel vyjadřuje disabilitu (sníženou míru uplatnění) jedinců v letech života (Disability Adjusted Life Years – DALY). Metodický přístup tohoto konceptu byl použit v několika studiích Světové zdravotnické organizace pro celkové mezinárodně srovnávací hodnocení zdravotního stavu (Murray a Lopez, 1994). Metoda byla postupně vypracována v posledních 18 letech a není zatím běžně používána na národní úrovni, i když jde nepochybně o velice hodnotný zdroj informací o celkové zatíženosti sledované populace komplexními důsledky nemoci. Jde o propočet, který zohledňuje roky ztraceného života v důsledku předčasného úmrtí v kombinaci s roky života, jejichž kvalita byla omezena v důsledku charakteru disaptibility. Metoda DALY je však zajímavá z hlediska cíle, který sleduje, tj. celkové hodnocení zdravotního stavu s využitím jediného složeného ukazatele. Její větší význam a možnost využití spočívají v současnosti zejména v kontextu mezinárodního srovnání. 48

49 Burden of disease Koncept Burden of disease byl použit Světovou bankou a WHO při vypracování studie GBD 1990, jejímiž základními cíli bylo: oddělit epidemiologické hodnocení rozsahu zdravotních problémů od prosazování zájmů jednotlivých zdravotních plánů nebo intervencí; zahrnout do mezinárodní diskuse o zdravotní politice společný náhled na informace o nemocnosti a úmrtnosti; změřit zdravotní problémy v časových jednotkách (rocích) použitelných při ekonomických výpočtech; šlo o rozsáhlou studii, zaměřenou na posouzení zdraví světové populace, která poskytuje tyto informace: –stupeň škod na zdraví vyplývajících z předčasné úmrtnosti a nemocnosti, –příspěvek rozličných nemocí, úrazů a rizikových faktorů k celkové úrovni zdraví, –krátkodobé a střednědobé projekce předčasných úmrtí a nemocnosti. 49

50 Roky života prožité ve zdraví (HLY), státy EU 15 + ČR, muži Zdroj: Core health indicators from World health report, WHO,

51 Souhrnné ukazatele zdraví metodiky Burden of Disease DALY (disability-adjusted life years lost) patří k ukazatelům měřících rozdíl mezi skutečným zdravím populace a určitým definovaným cílem (jde o počet roků života populace ztracených předčasnými úmrtími a nemocností). Je součtem složky popisující ztráty zdraví způsobené předčasnými úmrtími - years of life lost a složky popisující ztráty způsobené nemocností 51

52 52

53 53

54 Koncept „burden of disease“ Burden of Disease statistics (related to WHO's burden of disease activities) Statistical measures relating to the burden of disease. Includes: Healthy Life Expectancy (HALE); Life Expectancy; Discussion Papers. Also, this is where to find manuals, resources and software for carrying out national burden of disease studies.Burden of Disease Project The Global Burden of Disease project: results for 1990 and 2000 to 2002, methods and documentation. Manuals, resources and software for carrying out national burden of disease studies. Global Burden of Disease Estimates Incidence, prevalence, mortality, YLL, YLD and DALYs by sex, cause and region, estimates for 2002 as reported in the World Health Reports 2003 and Healthy Life Expectancy Healthy life expectancy (HALE) is based on life expectancy (LEX), but includes an adjustment for time spent in poor health. This indicator measures the equivalent number of years in full health that a newborn child can expect to live based on the current mortality rates and prevalence distribution of health states in the population. Discussion papers Global Programme on Evidence for Health Policy - Discussion PapersBurden of Disease Project Global Burden of Disease Estimates Healthy Life Expectancy Discussion papers LIFE TABLES AND METHODS Life Tables for 191 Countries Life Tables for 191 Countries Beginning with the year 1999, WHO began making annual life tables for all Member States. These life tables have several uses and form the basis of all WHO's estimates about mortality patterns and levels world-wide. A key use of these life tables is in the construction of healthy life expectancy (HALE) which is the basic indicator of population health levels used by WHO and published each year in the World Health Report. Modified Logit Life Table System The Modified Logit model life table system is a 2-parameter system based on the Brass logit model and using a global standard. Modified Logit Life Table System 54

55 QALY Quality Adjusted life year 55

56 Grafické znázornění QALY 56

57 Dva typy měření zdravotního stavu Měření zdravotního stavu obyvatelstva jsou standardně realizována na základě dvou přístupů: (1)využití rutinních statistických údajů a (2) měření nemocnosti pomocí výběrových šetření (výzkum) Výhodou rutinních statistických dat je, že tato data jsou dostupná v delších časových řadách. 57

58 Přístupy k měření zdravotního stavu a jeho determinant - souhrn Statistická šetření Demografické údaje Střední délka života, úmrtnost celková, specifická, standardizace Zdravotní a sociální statistiky Národní onkologický registr Infekční onemocnění Invalidita, pracovní neschopnost Nezaměstnanost, příjmy, vzdělání Výzkum Epidemiologické studie (incidence, prevalence) Euroqol, SF36 Kvalita života Sociologická dotazníková šetření (sociální a ekon. determinanty:vzdělání,příj em; rizika:tabák, strava) Údaje zdravotních pojišťoven, údaje o spotřebě služeb Zdravotnická dokumentace 58

59 Typy ukazatelů pro měření zdraví a diskuse možností jejich využití pro tvorbu a realizaci zdravotní politiky Zdraví –Kvalita života, dimenze zdraví Determinanty zdraví –Poznání a kontrola determinant v konkrétních podmínkách daného státu, kontinentů, globálně Demografické procesy –Dlouhodobé a střednědobé predikce vývoje a hodnocení důsledků pro zdravotní péči, rozhodování při tvorbě zdravotní politiky Nemocnost (epidemiologie) –Možnosti využití pro plánování, organizaci a financování zdravotnických služeb, hodnocení potřeb Burden of disease (DALY) –Možnosti mezinárodního srovnání, nezávislé na užším epidemiologickém přístupu, do kterého se mohou také snadněji promítat profesní přístupy. Kompozitní ukazatel však „zakrývá“ konkrétní problémy. QALY –Používáno pro hodnocení dosahovaných výsledků, ekonomické studie 59

60 Zdroje dat WHO Health data (volný přístup!!, ideální pro mezinárodní srovnání) –http://www.euro.who.int/en/what-we-do/data-and-evidencehttp://www.euro.who.int/en/what-we-do/data-and-evidence –Databáze Health for All (online, offline) –http://www.euro.who.int/en/what-we-do/data-and- evidence/databases/european-health-for-all-database-hfa-db2http://www.euro.who.int/en/what-we-do/data-and- evidence/databases/european-health-for-all-database-hfa-db2 ÚZIS, ČSÚ –www.uzis.cz (ukázky)www.uzis.cz OECD Health Data (ukázka?)www.gapminder.org 60

61 Demografie Možná literatura pro zájemce o studium demografie: Pavlík, Z. Rychtaříková, J., Šubrtová, A.: Základy demografie. Academia, Praha 1986, 732 s., Roubíček, V.: Úvod do demografie. Codex Bohemia, Praha 1997, 349 s. Demografie (nejen) pro demografy. Sociologické nakladatelství a Sociologický ústav AV ČR, Praha 1993 Rabušic, L.: Česká společnost stárne. MU Brno, 1995 Časopis Demografie 61

62 Zdroj dat ČR – Národní onkologický registr –http://www.onconet.cz/http://www.onconet.cz/ Drogy – Evropa USA 62

63 Sociologie medicíny Pojem sociologie medicíny –V současnosti odpovídají předmětnému zaměření této subdisciplíny lépe pojmy: –Sociologie zdraví a péče o zdraví –Sociologie zdraví a nemoci Studium medicíny představuje pouze jednu část 63

64 Aktuální předmětné zaměření 1. social epidemiology 2. studies of development and organizational dynamics 3. The reaction of societies to illness, including meaning of normative expectations 4. The social policies, social movements, politics and economic conditions 64

65 Poznámky k historickému vývoji 50. léta –Sociální determinanty zdraví, nerovnosti ve zdraví –T.Parsons (1951), role nemocného, sociální role, význam pro fungování společnosti, nemocný je sankcionován (jistá podobnost s českou současností) –Studium nemocí a lékařské péče v sociálním kontextu, struktura a funkce sociálních rolí –Freidson (1970) Profession of Medicine Dominantní postavení lékařů 65

66 Poznámky k historickému vývoji 60. léta Goffmanův koncept stigmatu 66

67 Poznámky k historickému vývoji 70. léta Rozvoj výzkumu v USA, zdroje financování (NIMH, NCHSR) –Časopisy: Health Services Research, Medical Care Výzkum spotřeby zdravotnických služeb –Chování ve vztahu ke zdraví –Andersonův model (poměrně komplexní model) David Mechanic (stress a duševní zdraví) –Journal of Health and Social Behavior 67

68 Poptávka a nabídka zdravotní péče - Anderson Zdravotní stav POTŘEBY Zdravotní péče POPTÁVKA Zdravotní péče SPOTŘEBA Zdravotní péče NABÍDKA Zdravotní péče Detrminanty zdraví a nemoci vzdělání, příjem, životní styl, genetické vlohy, prostředí Faktory ovlivňující poptávku Faktory ovlivňující nabídku Alokace zdrojů Nákup služeb Metody úhrady Smluvní vztahy Zdravotní politika Medicínské technologie Rozhodnutí lékařů Management Možnosti substituce Nabídkou vyvolaná poptávka Hodnocení potřeb Nemocnost Kvalita života Subjektivní pacientovy pocity Faktory ovlivňující nabídku 68

69 Poznámky k historickému vývoji 80. léta V USA změny ve financování, pokles vlivu lékařů, vznik Medicare, Medicaid a růst podnikatelského vlivu Omezení prostředků a sociologicky zaměřený výzkum Transformace NCHSR na Agency for Health Care Policy and Research Výzkumnými prioritami se stalo tlumení růstu nákladů, medicínská efektivita, medicína založená na důkazech (evidence-based medicine) Finance přesměrovány na ekonomiku, klinický výzkum a epidemiologii Sociologicky zaměřený výzkum byl fragmentován 69

70 Poznámky k historickému vývoji 90. léta Critical Medical Sociology Koncept medikalizace (Conrad, 1992) Pokračující výzkumy v oblasti stigmatu Wagnerův model řízení péče o chronicky nemocné Nerovnosti ve zdraví Mezinárodní srovnávací výzkumy Health policy research Neformální péče 70

71 Hodnocení výsledků – performance measurement NEJDE JENOM O TECHNOLOGY ASSESSMENT WHO 2000, 2010 –Health Systems: Improving Performance OECD 2001 (Ottawa) a další navazující práce –Measuring Up Smith 2009 –Performance Measurement for Health System Improvement. Cambridge University Press Kutzin 2010 –Implementing Health Financing Reform. Lessons from countris in transition. WHO, European Observatory on Health Systems and Policies Reisman 2007 –Health Care and Public Policy. Edward Elgar ukázka

72 Jako příklad lze uvést strukturaci předmětu hodnocení výsledků u Smith 2009 Principy performance measurement Dimensions of performance –Population health –Patient-reported outcome measures –Measuring clinical quality –Measuring financialprotectin –Health system responsiveness –Measuring equity and access –Health systém productivity and efficiency

73 Případová studie Ukázka analýzy vývoje zdravotního stavu obyvatel Jihočeského kraje. Institut zdravotní politiky a ekonomiky 2002, Sborník č. 2/2002 Medical Sociology. M.K.Zimmerman Encyclopedia of Sociology. Eds. E.F. Borgatta, J.V.Rhonda Montgomery. Vol. 3, 2nd edit., New York, Macmillan Reference USA, 2001, p

74 Health 2020 Nová strategie péče o zdraví, zdravotní politiky v Evropském regionu WHO New Site Health 2020 –http://www.euro.who.int/en/what-we- do/health-topics/health-policy/health-2020http://www.euro.who.int/en/what-we- do/health-topics/health-policy/health

75 75

76 76

77 77

78 Key components of Health 2020? Values Health 2020 is based on the values enshrined in the WHO Constitution: the highest attainable standard of health as a human right. It acknowledges the interconnectedness of local, national, regional and global health actors, actions and challenges, and recommends a unity of approach and the adoption of a common outcome-focused Region-wide policy framework. It provides a clear mapping of the options and tradeoffs in taking action to improve health and reduce inequities. 78

79 key components of Health 2020 Health development Health is a resource that enables every person to realize his or her potential and to contribute to the overall development of society. The new policy framework does not imply that health is everything or the only aspect of life to be valued – societies and individuals have many goals. Yet health is crucial as a means to achieve other goals in life. Poor health wastes potential, causes despair and drains resources across all sectors of society. 79

80 key components of Health 2020 Problem-solving The policy framework presents ways in which policy-makers can more effectively and efficiently address today’s social, demographic, epidemiological and financial challenges, by resetting priorities, catalyzing action in other sectors, and adopting new approaches to organizing the health sector with other stakeholders. Engagement Many partners need to come together to achieve better and more equitable health and well-being, and health is the responsibility of the whole of society and the whole of government. The policy framework is designed to help overcome some of the principal barriers that have so far held back those with an interest in health. It provides a vision, a strategic path, a set of priorities and a range of suggestions to show what works in engaging stakeholders, based on research and experience in many countries. 80

81 key components of Health 2020 Equity focus The policy framework suggests new ways to identify important health gaps and focus individual and collective efforts on ways to reduce them. It shows how progress has been most successful in countries that provide affordable care and social safety nets through strong public services and sustainable public finances. 81

82 key components of Health 2020 Evidence base Health 2020 builds on the experiences gained from previous health for all policies and is supported by a wealth of evidence gathered in both traditional and emerging health policy areas. Strategic thinking The policy framework recognizes that governments can achieve real improvements in health if they work across government to fulfil two linked strategic objectives. 82

83 Health 2020 objectives The two strategic objectives are: –improving health for all and reducing health inequalities –improving leadership and participatory governance for health. 83

84 84

85 Analýza zdravotního stavu obyvatelstva JČ kraje a jeho vývoje v členění podle okresů v porovnání s ČR a EU Cíle projektu: Orientační analýza zdravotních problémů obyvatelstva JČ kraje na úrovni okresů v porovnání s ČR a EU Stručný přehled výchozích teoretických poznatků z oblasti podpory zdraví a dosavadních zkušeností s jejich využitím při tvorbě a realizaci zdravotní politiky Diskuse prioritních zdravotních problémů ve vztahu ke společenským skupinám, geografickému rozdělení, k existujícím preventivním programům a potřebám dalších analýz a výzkumu. Institut zdravotní politiky a ekonomiky,

86 Analýza demografického vývoje Věková struktura obyvatelstva (okresy) Vývoj celkové úmrtnosti (EU, ČR) Celková úmrtnost (okresy) Střední délka života (okresy) Specifická úmrtnost (nádory, srdeční a cévní nemoci) – okresy, ČR Přehled okresů se zvýšenou úmrtností na nádory než průměr ČR 86

87 Analýza demografického vývoje: věková struktura obyvatelstva v letech 1991 a 2000 (v %), celkem (podle stavu k ) EU 1518,3 x 17,043,024,013,5 x 16,0 ČR20,616,244,543,522,226,412,713,9 Jihočeský kraj21,116,645,243,821,425,912,013,6 České Budějovice 21,016,545,344,021,426,212,013,3 Český Krumlov23,418,147,545,920,025,49,110,6 Jindřichův Hradec 21,717,044,943,620,725,512,713,9 Písek20,216,043,642,422,326,313,915,3 Prachatice22,517,446,345,120,325,310,912,2 Strakonice20,116,148,043,222,126,219,314,4 Tábor20,516,044,243,322,025,713,314,9 Poznámka: X – 1990, zdroj ČSÚ 87

88 Analýza vývoje celkové úmrtnosti v ČR a EU Zdroj: WHO; Health data, (standardizováno na obyvatel) ČR Střední Evropa EU Skandinávské země 88

89 Analýza rozdílů celkové standardizované úmrtnosti mezi okresy JČ kraje Zdroj: ČSÚ, Praha 89

90 Zdroj: ČSÚ, Praha Český Krumlov Prachatice České Budějovice Tábor Analýza rozdílů celkové standardizované úmrtnosti mezi okresy JČ kraje a ČR (muži) 90

91 Analýza rozdílů celkové standardizované úmrtnosti mezi okresy JČ kraje a ČR (ženy) Zdroj: ČSÚ, Praha Český Krumlov Strakonice České Budějovice Písek Tábor 91

92 Střední délka života - muži Zdroj: ČSÚ, Praha České Budějovice Tábor Prahatice Český Krumlov 92

93 Střední délka života - ženy Zdroj: ČSÚ, Praha Strakonice Český Krumlov České Budějovice Tábor 93

94 Analýza rozdílů úmrtnosti na ZN tlustého střeva mezi okresy JČ kraje (muži, průměr ) Zdroj: ÚZIS, Praha (standardizováno na obyvatel a věkově na evropský standard) 94

95 Vývoj úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy - analýza rozdílů mezi okresy JČ kraje Zdroj: ČSÚ, Praha. Nemoci oběhové soustavy (I00 – I99) 95

96 Vývoj podílů úmrtnosti podle příčin smrti mezi lety 1990 a 2000 (muži a ženy v procentech) 96

97 Analýza nemocnosti Klasifikace zdravotních problémů Hypertenzní nemoc, ICHS (prevalence v CŘ) Incidence a prevalence nádorových onemocnění Vybrané ZN s vyšší incidencí v jednotlivých okresech Prevalence nádorových onemocnění Analýza vývoje vztahů incidence, úmrtnosti a prevalence nádorových onemocnění 97

98 Klasifikace zdravotních problémů v JČ kraji se zaměřením na možnosti prevence Přehled skupin: 1.Kardiovaskulární onemocnění 2.Novotvary 3.Cerebrovaskulární onemocnění 4.Respirační nemoci 5.Endokrinní a metabolické poruchy 6.Duševní poruchy 7.Orální zdraví 8.Nemoci kosterní a svalové soustavy 9.Neurologické poruchy 10.Nemoci zažívacího traktu 11.Sexuálně přenosné nemoci 12.AIDS 13.Úrazy 14.Vrozené vady 98

99 Vývoj prevalence hypertenzní choroby v ČR Studie celkem – 70 ÚSLOZ Balogh 74 M 65,2 0,5 23,0 Ž 99,4 0,5 7,8 C 83,1 0,5 15, ÚZIS M 70,0 Ž 106,9 88 – 89 ÚSLOZ (Urban 92) M 140,1 1,312,935,680,7261,2331,6351,5359,9 Ž 176,7 5,812,710,370,1269,1458,3509,8484,1 C 159,9 HIS CR 93 (ÚZIS 95) M 86, Ž 116, HIS CR 96 ÚZIS M 129, Ž 142, HIS CR 99 ÚZIS 2001 M 118,0 8,011,021,0149,0293,0303,0276,0 Ž 152,0 10,060,0156,0278, ,0 Hodonín 2001 M 154,8 Ž 225,4 (prevalence na 1000 osob, srovnání výsledků různých šetření v letech 1982 – 1999) 99

100 Vývoj prevalence hypertenzní choroby (na 1000 osob v ČR v letech 1970 – 2001) 100

101 Prevalence hypertenzní nemoci ve věkových skupinách (okres Hodonín, 2001) Zdroj: VZP Hodonín. Prevalence - absolutní počty 101

102 Mezinárodní srovnání vývoje celkové incidence novotvarů (standardizováno na obyvatel) Zdroj: WHO; Health data, (standardizováno na obyvatel) 102

103 Zdroj ÚZIS, Praha Vývoj incidence ZN na mužů (rozdíly mezi okresy JČ kraje a ČR) 103

104 Zdroj ÚZIS; Praha 2001 Incidence ZN a novotvary in situ na mužů (průměr let ) 104

105 Zdroj ÚZIS, Praha Vývoj incidence ZN na žen (rozdíly mezi okresy JČ kraje a ČR) 105

106 Zdroj ÚZIS; Praha 2001 Incidence ZN a novotvary in situ na žen (průměr let ) 106

107 Pramen: převzato z ÚZIS Analýza incidence a úmrtnosti na ZN (C00 – C97) ve věkových skupinách (ČR, 1999) 107

108 Zdroj ÚZIS, Praha Analýza podílu incidence ZN v ČR (1998 ženy v procentech) 108

109 Zdroj ÚZIS, Praha Vývoj incidence, prevalence a úmrtnosti ZN tlustého střeva v okrese Tábor a v ČR - evropský standard - muži 109

110 Zdroj ÚZIS, Praha Analýza rozdílů incidence ZN průdušnice - trachey, průdušky - bronchu a plic mezi okresy JČ kraje (ženy, průměr ) 110

111 Zdroj ÚZIS, Praha Analýza rozdílů incidence a úmrtnosti ZN slinivky břišní mezi okresy JČ kraje (muži v letech ) 111

112 Zdroj ÚZIS, Praha Analýza rozdílů incidence a úmrtnosti ZN tlustého střeva mezi okresy JČ kraje (muži v letech ) 112

113 Zdroj ÚZIS, Praha Analýza rozdílů incidence a úmrtnosti ZN trachey, průdušky - bronchu a plíce mezi okresy JČ kraje (ženy v letech ) 113

114 Zdroj ÚZIS, Praha Analýza rozdílů incidence a úmrtnosti ZN těla děložního mezi okresy JČ kraje (ženy v letech ) 114

115 Zdroj ČSÚ, ÚZIS, Praha Korelační analýza incidence ZN (C00 - C97) a SDŽ ve vybraných státech (za rok 1997) 115

116 Vývoj prevalence vybraných ZN v ČR (v letech 1991 až 1998 na 100 tis. mužů) Zdroj: ÚZIS, Praha 116

117 Prevalence vybraných ZN v ČR (ve věkových skupinách mužů, 1998) Zdroj: ÚZIS, Praha 117

118 Vývoj incidence, úmrtnosti a prevalence ZN slinivky břišní v ČR (muži, v letech 1970 – 1998) Zdroj: ÚZIS, Praha 118

119 Vývoj incidence, úmrtnosti a prevalence ZN průdušnice, průdušky a plic v ČR (muži, v letech 1970 – 1998) Zdroj: ÚZIS, Praha 119

120 Vývoj incidence, úmrtnosti a prevalence ZN průdušnice, průdušky a plic v ČR (ženy, v letech 1970 – 1998) Zdroj: ÚZIS, Praha 120

121 Vývoj incidence, úmrtnosti a prevalence ZN melanomu kůže v ČR (ženy, v letech 1970 – 1998) Zdroj: ÚZIS, Praha 121

122 Demografická projekce kraje Vysočina Jako vstupní parametry projekce byla použita data Českého statistického úřadu, konkrétně: krajské specifické míry plodnosti žen kraje Vysočina v roce 2000 (úhrnná plodnost dosáhla v tomto roce hodnoty 1,17) řády vymírání z úmrtnostních tabulek pro kraj Vysočina za období (střední délka života při narození činila 72,7 roku u mužů a 78,7 roku u žen) struktura obyvatelstva Vysočiny podle pohlaví, jednotek věku a podle okresů, bilancovaná k na stav obyvatel. Byly uvažovány dvě varianty dalšího vývoje plodnosti: –nižší - plodnost takřka neporoste, v roce 2020 uvažována úhrnná plodnost na úrovni 1,20; –vyšší - plodnost mírně poroste, v roce 2020 uvažovaná úroveň plodnosti 1,

123 Roční přírůstky (úbytky) obyvatelstva v kraji Vysočina v základních produktivních skupinách (výchozí stav k projekce do roku 2020 pro obě varianty plodnosti) Zdroj: Projekce obyvatelstva kraje Vysočina do roku Praha: Katedra demografie VŠE,

124 Kumulovaný přírůstek počtu obyvatel v kraji Vysočina v základních produktivních skupinách (výchozí stav k projekce do roku 2020 pro obě varianty plodnosti) Zdroj: Projekce obyvatelstva kraje Vysočina do roku Praha: Katedra demografie VŠE,

125 125

126 Závěry 1. Vývoj zdravotního stavu a jeho determinant je jedním z klíčových východisek tvorby a realizace zdravotní politiky jak na národní tak regionální a lokální úrovni Pro hodnocení vývoje zdravotního stavu máme k dispozici celou řadu teoretických poznatků, metod měření zdraví a souvisejících dat (epidemiologie, statistiky, demografie, burden of disease) NEVYUŽITÉ MOŽNOSTI: V ČR se údaje o vývoji zdravotního stavu pro tvorbu a realizaci zdravotní politiky využívají poměrně málo, pro výzkum a analýzy nemocnosti nejsou využita data zdravotních pojišťoven a rovněž není v potřebném rozsahu využita metoda výběrových šetření 126

127 Závěry 2. V procesech nastolení agendy zdravotní politiky ještě pořád převládají témata z oblasti financování, vlastnictví, organizace, obchodu, apod. Větší dostupnost údajů je v oblasti úmrtnosti, méně pak v oblasti nemocnosti – tento trend platí obecně na mezinárodní úrovni. Determinanty zdraví nejsou kontrolovatelné jenom na individuální úrovni medicíny, větší význam má naopak populační přístup, je zapotřebí důkazy podložená kombinace obou přístupů. 127

128 Model vztahů vybraných aspektů přípravy zdravotního plánu kraje 128

129 Informace pro studenty Seminární práce ze zdravotní politiky Informace jsou uvedeny na Na stejné adrese jsou také ukázky prací studentů 129

130 Doplňují informace k seminární práci studentů Návrh možnosti pracovat také v týmu Možná témata: –Analýza procesu „Agenda setting“ české zdravotní politiky ve vybraném časovém úseku, případně srovnání se Slovenskou republikou –Sociologie medicíny – souhrn jejího vývoje, přehled témat, která řeší Je však zapotřebí, aby byl jasně vymezen autorský podíl jednotlivých členů týmu (pro potřeby hodnocení) 130


Stáhnout ppt "Zdravotní politika (JSM601) UK, Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Petr Háva"

Podobné prezentace


Reklamy Google