Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální politika v perspektivě ŽC Mgr. Karolína Dobiášová Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální politika v perspektivě ŽC Mgr. Karolína Dobiášová Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Sociální politika v perspektivě ŽC Mgr. Karolína Dobiášová Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D.

2 Bezdětnost = absence rodičovství. a) Dobrovolná (bezdětnost je otázkou volby) „childfree“, - dočasná (odkládání rodičovství), - celoživotní. b) Nedobrovolná (bezdětnost je pociťována jako problém. Otázka bariér.) „childless“. Důležitou roli při zkoumání fenoménu bezdětnosti hraje rodinný stav, věk a vzdělání.

3 Zdroj: Hašková, 2006

4 Fenomén dobrovolné bezdětnosti byl u nás za minulého režimu neznámým jevem (6-7%). V posledních 15 letech – prudký nárůst podílu bezdětných zejména ve věku let. Ale: přetrvává pozitivní vztah k rodičovství. Většina mladých bezdětných českých mužů i žen plánuje v budoucnu založit rodinu (a to rodinu se dvěma dětmi), ale relativně vysoký podíl stále ještě svobodných a bezdětných třicátnic a třicátníků svědčí o masovém odkládání rodičovství do pozdějšího věku.

5 Dle dat sbíraných v r : Třetině žen a mužů ve věku let reálně hrozí bezdětnost (Ž: 19% nezamýšlí v budoucnu mít dítě, 12% si není jistá. M: 9% nezamýšlí v budoucnu mít dítě, 24% si není jistých). POZOR: malý vzorek, je nutné interpretovat opatrně. Jedná se o důsledek různých faktorů (dle cit. výzkumu) Ž: neuspokojivý zdravotní stav, M: nepříznivá partnerská situace. Jiné faktory – hodnotové a strukturální (více Hašková, 2006).

6  Největší míry celoživotní bezdětnosti však byly naměřeny u absolventek humanitních oborů a společenských věd.

7

8 Očekávání do budoucna: nárůst na 12-16% u žen narozených po r oproti 7.5% u žen narozených po r Zvrat trendu nelze očekávat! (V dalších evrops. zemích 10-20% bezdětných v rámci jedné věkové kohorty.) Důvody: - od 35. let věku nárůst neplodnosti, - růst podílu VŠ vzdělaných žen, u nichž je bezdětnost nejvyšší, snížení normativního tlaku na zakládání rodiny a rození dětí. Změněný charakter partnerského soužití v současnosti znamená, že rodičovství je předmětem oboustranné shody u obou partnerů. Role mužů (v průměru menší zájem o vstup do rodičovství)!

9

10

11  Výzkum (CVVM) v letech 2003 a 2005 zjišťoval otázkou, v níž měli dotázaní seřadit sedm položek vybraných tak, aby reprezentovaly obecné životní cíle.  Pořadí položek, ani hodnoty průměrných hodnocení v roce 2005 se od výzkumu provedeného v roce 2003 nelišily.

12  Výzkum „Fenomén bezdětnosti v kontextu sociálních změn v české společnosti“ CVVM 4/2004.  Jednoznačně se ukázalo, že lidé jsou přesvědčeni, že člověk má mít v životě děti.  Většina dotázaných (85 %) se domnívala, že člověk má zajistit pokračování vlastního rodu a že nemít možnost předat svým dětem to, co člověk během života získal, je velmi smutné (78 % souhlasících respondentů).  Nadpoloviční většina dotázaných (61 %) by doporučila lidem, kteří ze zdravotních důvodů mají problémy s početím dítěte, aby se snažili všemi dostupnými prostředky tento úděl zvrátit.

13  65 % dotázaných souhlasí s výrokem, že přivést na svět děti a vychovat je, je společenskou povinností (pokud je člověk zdravý a dobře se mu daří).  Výrazná většina dotázaných (80 %) pak v klesající míře porodnosti vidí hrozbu pro budoucnost České republiky.  Výsledky dále ukazují, že dotázaní podporují názor, že děti se mají rodit do fungujícího manželství (48 % souhlasících).  Menšina dotázaných (13 %) soudí, že kvůli celosvětovým problémům (jako je přelidnění planety, chudoba, zhoršující se životní prostředí, nemoci, terorismus, války a zločinnost) je nezodpovědné, abychom přiváděli do tohoto světa děti.

14  Nárůst následujících forem rodinného soužití: neúplná rodina po rozvodu, nesezdané soužití, osamělé rodičovství. Těžké statisticky odlišit → vymezení neúplné rodiny v cenzových šetřeních: má-li v bytě trvalé bydliště pouze jeden z rodičů a žije-li alespoň s jedním dítětem.  Nárůst podílu neúplných rodin na celk. počtu rodin se závislými dětmi z 10-12% v letech na 15% v r a 24% v r  Vznik neúplné rodiny: důsledek rozvodu nebo mimomanželské plodnosti.

15  V r žila v neúplných rodinách více než jedna pětina závislých dětí. (Nárůst o 8% ve srovnání s r )  Největším problémem neúplných rodin: vysoké riziko chudoby. Míra rizika chudoby dětí do 10 let je v ČR skoro dvojnásobná v porovnání s průměrem za celou populaci a je výrazně koncentrována v určitých typech rodin: v neúplných rodinách se pohybuje na úrovni % a v domácnostech se třemi a více dětmi na úrovni %. (Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008: 57 cit. v: Šťastná, 2009:26)

16  Matky samoživotelky deklarují rozhodný požadavek na specifická opatření zaměřená v jejich prospěch.  Podle 89 % z nich je správné, aby stát ve své pomoci rodinám mimořádně zvýhodňoval osamělé matky s dětmi před úplnými rodinami s dětmi. 79 % samoživitelek považuje existující opatření v sociální politice řešící situaci osamělých žen s dětmi za spíše nebo zcela nedostatečná.

17  Osamělé matky preferují intervence státu formou finanční podpory (dávek), kterou upřednostňují před službami denní péče o děti. Většina (více jak 80 %) z nich se domnívá, že by stát měl vyplácet vyšší dávky.

18  Jedná se o tzv. faktická manželství. V cenzových šetřeních „druh a družka“ (podmínka trvalého bydliště).  Za posledních 40 let se jejich počet více než ztrojnásobil. V r. 1991byl podíl nesezdaných soužití z celkového počtu úplných rodin přibližně 3,4%, v r ,4%. V mezinárodním srovnání je tento počet ale spíše podprůměrný, (nejvyšší je v severských zemích).  Oproti situaci na začátku 90. let podíl nesezdaných soužití partnerů vyššího věku poklesl a naopak u nejnižších věkových kategorií došlo ke zvýšení jejich zastoupení.

19  Nesezdané soužití je nejtypičtější pro ty, kteří již za sebou zkušenost s manželstvím mají: pro rozvedené či ovdovělé. (% podíl se mezi lety snížil ze 60% na 45%).  Narůstá podíl mladých lidí, v současnosti 25% nesezdaných soužití.  Typickým partnerem žijícím v nesezdaném soužití je (stav v r. 2001) rozveden(á)ý, ekonomicky aktivní mladý (do 29ti let) muž nebo žena se středním vzděláním.  Zhruba v polovině (50,4%) faktických manželství byly (v r. 2001) děti (41% závislých dětí).

20 Dva angl. výrazy:  Parenthood=prostá skutečnost, že někdo je rodičem  Parenting = rodičem se člověk stává až na základě své aktivity, svého vztahu a aktivního přístupu k dítěti (česky = aktivní rodičovství) Aktivní rodičovství je výraz genderově neutální – neimplikuje „pohlaví“ primárního pečovatele, nenavozuje představu rozdílného výkonu rodičovské role žen a mužů. Naopak je v něm obsažena nová možná kvalita sdílení rodičovských rolí oběma rodiči Zdroj: Maříková 2006

21  Přímá interakce rodiče s dítětem rodič se věnuje svému dítěti bezprostředně tváří v tvář; nejvíce časově náročné zapojení se do výkonu rodičovské role  Dostupnost či dosažitelnost rodič se nevěnuje dítěti přímo, ale vykonává některé nezbytné činnosti vážící se k péči o dítě (je „na dosah“)  Zodpovědnost na koho je fakticky i morálně delegována povinnost starat se o dítě (o jeho prospěch), včetně zátěží a omezení, která s tím v reálném životě souvisejí (jedná se o to, kdo je trvale identifikován s povinností za péči dítě, ne jenom tehdy, když ji přebírá dobrovolně a když mu/jí to vyhovuje)

22 Činnost – péče o dítě ve vlastní rodiněMatka % Otec % Kdo má čas % Oba společně % Hraní si s dítětem Čtení pohádek Učení se s dítětem Povídání si s dítětem Čas na dítě, když ono potřebuje Výlety, sport dítětem Chození do kina, divadla Vožení, vodění na zájmové kroužky Chození s dítětem k lékaři Doma s dítětem během nemoci Trestání dítěte Nákup dárků dětem Rozhodování o studiu a povolání Zdroj: Naše společnost 2003 dle Maříková 2006

23  Dochází k posunu od individuálního výkonu rodičovské role ke sdílení (zvyšuje se podíl rodin, kde se na výkonu některých aktivit směrem k dítěti podílejí oba rodiče nebo ten, který má čas)  Nadále na matkách spočívají nejpravidelnější a časově nejnáročnější aktivity

24 (Zdroj: Chaloupková, Šalamounová 2004)

25 Tvrzenípodíl osob, které souhlasili mužiženy Není správné, aby byl muž doma a žena chodila do práce49 %30% Muž přejímá odpovědnost za péči o rodinu a žena za ekonomické zajištění rodiny 24 %36 %

26  Ačkoliv patří evropské společnosti do stejného kulturního okruhu, přes řadu společných trendů, které je zasahují, se postoje k rozdělení rolí v rodině v evropských zemích diferencují.  Rozdíly mezi jednotlivými evropskými státy souvisí s odlišným sociálně-ekonomickým a kulturním kontextem jednotlivých evropských zemí  Země Evropy se liší mírou integrace žen do pracovního trhu a celkovým charakterem sociální a rodinné politiky.  Důležitým faktorem, který ovlivňuje postoje k zaměstnání ženy a vnímání možností kombinace rodinných a pracovních odpovědností, je dostupnost institucí péče o děti (Alwin – Braun – Scott 1992 dle Caloupková, Šalamounová 2004)

27

28  Většina postsocialistických zemí je charakteristická vyšší podporou tradičního modelu rozdělení rolí v rodině a zároveň citlivějším vnímáním obtížnosti skloubení péče o děti se zaměstnáním ženy.  Mezi země, které se nejvíce odchylují od tradičního pojetí patří skandinávské země  Respondenti ve všech zemích Evropy souhlasí s tím, že by se muži měli více zapojovat do činností v rodině a nejvíce je to v zemích s tradičním přístupem (postkomunistické a jihoevropské)

29 Otcovství na Západě prochází 4 etapami (Pleck 1987 dle Dudová 2006): 1. Otec = učitel morálky a náboženství 2. Otec vzdálený živitel 3. Tradiční oddělení rolí otce a matky 4. V současnosti koncept „nového otcovství“

30  v tradičním pojetí je práce jednou z hlavních náplní otcovské role, zatímco v moderním otcovství je finanční zabezpečení podstatným, ale ne ústředním aspektem role  Nové otcovství klade mnohem větší důraz na skutečnou fyzickou i psychickou blízkost otce a dítěte a vychází z předpokladu, že čas strávený otcem v práci nemůže nahradit čas skutečně strávený s dítětem a péčí o něj „Nový otec“ = pečující a odpovědný, usilující o skutečný plnohodnotný a každodenní vztah s dítětem

31 ČSÚ [online] , [cit ]. Faktická manželství v datech Sčítání lidu, domů a bytů Hašková,H. (eds.) Fenomén bezdětnosti v sociologické a demografické perspektivě. Sociologický ústav AV, Praha, f Sobotka, Z. Bezdětnost v České republice. V: …. str Šťastná, A. Neúplné rodiny v ČR a ve vybraných evropských zemích. VUPSV Praha, 2009

32 Šamanová, G. Hodnota dítěte v individuálním životě a pro společnost. Naše společnost 4 (2): 10 – 14 [online] a%20ditete%20v....pdf a%20ditete%20v....pdf OECD Doing Better for Families, 2011 Chaloupková, J., Šalamounová, P.: Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2004[online] 20tisk.pdf 20tisk.pdf Maříková, H.: Genderový aspekt rodičovství In Hamplová, D., Šalamounová, P., Šamanová, G.: Životní cyklus. Demografické a sociologické perspektivy. SOÚ 2006, str


Stáhnout ppt "Sociální politika v perspektivě ŽC Mgr. Karolína Dobiášová Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google