Geografické vymezení EU

Prezentace na téma: "Geografické vymezení EU"— Transkript prezentace:

1 Geografické vymezení EU

2 Vznik EU Evropská unie je svazek vybraných zemí evropského kontinentu
Zakládajícími členy dnešní EU byly v roce 1952 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Spolková republika Neměcko a Nizozemsko - takzvaná „šestka“ Evropská unie vznikla z Evropských společenství (Evropského společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii) Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 ČR je součástí EU od roku 2004

3

4 ESVO a EHP Některé evropské země, které původně nechtěly vstoupit do Evropského hospodářského společenství (EHS, později ES), založily v roce 1960 konkurenční uskupení: Evropské sdružení volného obchodu Část států ESVO postupně „přestoupila“ do EHS či později již do EU Členem ESVO jsou dnes pouze Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island Tyto země kromě Švýcarska se dohodly s Evropskou unií v roce 1994 na vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP), kde funguje bezbariérový obchod a částečně i pohyb výrobních faktorů.

5 Schengenský prostor Schengenský prostor představuje území části Evropy, kde mohou osoby překračovat hranice smluvních států, aniž by musely projít hraniční kontrolou Je tvořen zeměmi, které podepsaly tzv. Schengenské dohody o zrušení kontrol pro pohyb zboží a osob na vnitřních hranicích Součástí Schengenského prostoru není Velká Británie a Irsko, ani nové členské země střední a východní Evropy Schengenská pravidla se od března 2001 vztahují i na dvě nečlenské země EU, Norsko a Island Na základě referenda z roku 2005 projevilo zájem o připojení k Schengenskému prostoru i Švýcarsko.

6 Eurostředomoří Jako Eurostředomoří se označuje nový geograficko – hospodářský prostor, který vedle zemí EU zahrnuje i její sousedy Charakteristická vzájemná závislost v politické a hlavně hospodářské oblasti Do Eurostředomoří lze zařadit 57 zemí EU praktikuje tzv. evropskou politiku sousedství a má s vybranými zeměmi navázány bližší vztahy v podobě dohod o přidružení.

7

8 Demografické ukazatele
Přirozený přírůstek= rozdíl mezi mírou porodnosti a úmrtnosti Úhrnná plodnost (fertilita) = kolik dětí se v průměru narodí ženě za její reprodukční období (15-49 let) Střední délka života při narození = naděje dožití (jak dlouhý život má novorozenec pravděpodobně před sebou) Věkový medián je hodnota, která rozděluje populaci seřazenou podle věku přesně na polovinu ( v ČR 37) Index závislosti = podíl ekonomicky závislých osob ku počtu obyvatel v produktivním věku Kojenecká úmrtnost (v ‰) = počet živě narozených dětí, které zemřou před dosažením 1. roku života

9 Populační vývoj V EU žilo v roce 2005 asi 7 % světové populace
Za posledních 35 let došlo v Evropské unii k postupnému zpomalení populačního růstu Od poloviny 80. let se hlavním faktorem růstu populace v EU stala mezinárodní migrace Přirozený přírůstek je velmi nízký, v mnoha zemích záporný. Prognózy: velikost populace dnešní členské základny EU se bude zmenšovat populace EU bude stárnout- věkový průměr se zvýší ze současné úrovně 39 let na let v příštích 50 letech

10 Jazyk Lidé v EU mluví celkem asi 80 jazyky, z toho 20 je úředních jazyků Pracovními jazyky v evropských institucích jsou zejména angličtina a francouzština Migrace V zemích EU žije celkem asi 25 miliónů cizinců, což je asi 5,5 % celkové populace EU Nejvíce cizinců žije v Německu, Francii, Španělsku, Velké Británii a Itálii. Nejvyšší podíl cizinců v populaci vykazuje Lucembursko (39 %) a nejnižší Slovensko %, avšak nejčastěji je podíl cizinců mezi 2-8 %.

11 Přírodní podmínky a zdroje
Geografická poloha EU je vcelku výhodná-nezamrzající moře, členité pobřeží lze využívat pro námořní dopravu. Vysočiny a hory zabírají asi 60 % rozlohy. V nížinách je soustředěno zemědělství a celkově hospodářský potenciál.  Klimatická pásma: Oceánským podnebí, které se směrem na východ mění na kontinentální. V jižních zemích EU převažuje subtropické (středomořské) klima. Naopak v severních oblastech Švédska a Finska má klima subarktický charakter. Hydrologické podmínky jsou dány teplotou a čistotou okolních moří a na pevnině řekami a jezery

12 Nerostné bohatství Nerostné bohatství je v zemích EU celkově značné a různorodé Kvůli rozsahu industrializace spotřebovává hospodářství EU velké množství nerostných surovin a jejich zdroje se rychle zmenšují Při současné úrovni těžby se odhaduje, že budou vyčerpána do 25 let EU se snaží podporovat výrobu energie z alternativních energetických zdrojů (hydroenergie, větrná energie, sluneční energie, výroba energie z biopaliv a z biomasy), která méně zatěžuje životní prostředí, a snižovat tak závislost na neobnovitelných zdrojích.

13 Hospodářská geografie
Životní úroveň v EU je jedna z nejvyšších ve světě. Nejvyšší HDP na obyvatele má Lucembursko a nejnižší Lotyšsko EU se snaží, aby se rozdíly mezi chudými a bohatými regiony spíše snižovaly K tomu slouží politika hospodářské a sociální soudržnosti, financovaná z rozpočtu EU Struktura hospodářství se měří jednak jako struktura produkce (HDP) a jako struktura zaměstnanosti Je ovlivněna vyspělostí jednotlivých regionů. Ve vyspělých zemích dominují služby (70%). Průmysl se podílí na výkonu hospodářství evropských zemí z 25%. Jeho váha však klesá na úkor rozvoje služeb. Podíl zemědělské výroby je nízký (5%).

14 Zemědělství Zemědělství lze považovat spíše za menšinové odvětví
politika EU váže přibližně 40% prostředků společného rozpočtu EU V rostlinné výrobě převažují plodiny mírného pásu, kde je obvykle dostatek srážek. Tyto plodiny slouží především jako potraviny a krmivo. V poslední době se některé plodiny využívají také jako "energetické". Z hlediska světového obchodu a zásobování EU má význam produkce olivového oleje a citrusů, ale také vinné révy. Ve většině zemí převažuje živočišná výroba. Vyspělé země mají vysokou spotřebu masa na obyvatele. V přímořských oblastech je zdrojem potravy také rybolov. Nejdůležitější je oblast SZ Evropy Celkově je EU soběstačná v produkci obilovin mírného pásu, v produkci brambor, rané zeleniny a ovoce mírného pásu. Soběstačnost v produkci masa a mléka je zajištěna dovozem krmiv.

15 Průmysl Podíl průmyslové výroby na HDP a zaměstnanosti v zemích EU klesá Průmysl však představuje významný sektor, který je zdrojem většiny materiální výroby. Je soustředěn v širokém pásu od JV Anglie, přes Nizozemsko, Belgii a severní Francii, dále podél řek Rýn a Mohan přes Německo a východní Francii ke Švýcarsku a až do severní Itálie Průmysl je tradičně rozmístěn střediskově a koncentruje se do hlavních měst a velkých aglomerací. V evropském hospodářství jsou zastoupeny všechny průmyslové obory. Rozvíjí se především energetika, strojírenství a chemický a farmaceutický průmysl. Významná je především výroba dopravních prostředků a elektrotechnický a elektronický průmysl. Vznikají nové průmyslové oblasti a parky s moderními obory

16

17 Služby Služby jsou nejvýznamnějším sektorem v zemích EU jak z hlediska velikosti vyprodukovaného HDP, tak z hlediska zaměstnanosti Z hlediska fungování hospodářství je důležitý obchod, doprava, finanční služby, telekomunikační služby a celá řada dalších oborů Doprava Automobilová doprava má vedoucí postavení v osobní i nákladní přepravě, avšak představuje značnou zátěž životního prostředí. Proto se evropské země ve spolupráci s institucemi EU podílejí na modernizaci železniční sítě. Pro nákladní přepravu se používají i splavné vodní toky a upravené plavební cesty Pro osobní přepravu se stále více i v rámci Evropy používá letecká přeprava - významné letecké dopravní uzly tvoří především hlavní města a velké aglomerace jako je Londýn, Paříž, Frankfurt, Amsterdam, Milán či Vídeň.

18 Cestovní ruch Fungování hospodářství zajišťují také finanční služby, které jsou v zemích EU na vysoké úrovni. Do sektoru služeb se řadí i cestovní ruch. Evropa je považována za kolébku cestovního ruchu a také je díky svým historickým památkám nejnavštěvovanějším světovým kontinentem. Vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu mají především země při pobřeží Středozemního moře a alpské země. Cestování bylo také usnadněno odstraněním hraničních kontrol v rámci Schengenského prostoru a zavedením jednotné měny euro.