Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Období postnatální (po narození). Biologické zákonitosti – růst a vývoj Růst a vývoj jsou podmíněny především dědičnými faktory, jejichž uplatnění je.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Období postnatální (po narození). Biologické zákonitosti – růst a vývoj Růst a vývoj jsou podmíněny především dědičnými faktory, jejichž uplatnění je."— Transkript prezentace:

1 Období postnatální (po narození)

2 Biologické zákonitosti – růst a vývoj Růst a vývoj jsou podmíněny především dědičnými faktory, jejichž uplatnění je ovlivněno faktory prostředí. Dědičné faktory stanoví meze, ve kterých se organismus může vyvíjet. Prostředí svými pozitivními nebo negativními vlivy určuje, v jaké míře se zděděné předpoklady uskuteční. Podíl dědičnosti a prostředí není u všech znaků stejný (u některých větší vliv dědičnosti, u některých prostředí). mateřská řečinteligencekrevní skupina úrazcukrovkafenylketonurie

3 Fenylketonurie dědičné metabolické onemocnění spočívající v poruše přeměny aminokyseliny fenylalaninu na tyrosin. Je způsobené nefunkčním jaterním enzymem fenylalanin hydroxylázou (PAH), který tuto reakci u zdravých lidí katalyzuje.[1] Jedinou účinnou léčbou je přísná nízkobílkovinová a nízkofenylalaninová dieta v dětském věku a přísná dieta v období těhotenství, která umožní snížit vysoké hladiny fenylalaninu v krvi, který přechází do dělohy. Tím se předejde poškození mozku a dalším vadám plodu.

4 Obecně: změny růstové a vývojové Růst - změny kvantitativní, lze postihnout měřením. Zvětšování velikosti celého těla a jeho částí. Jeden ze základních projevů života. U dítěte jeden ze základních ukazatelů zdravotního stavu. Vývoj – změny kvalitativní Současně s růstem objevování a zdokonalování funkcí, probíhá po celý život i po ukončení růstového období.

5 3 etapy vývoje růstový a funkční vzestup (dětství a dospívání) růstová výšková stagnace, mírný vzestup funkcí, setrvání na dosažené úrovni (dospělost) pokles funkcí, popřípadě i mírné ubývání velikosti (stáří)

6

7 Obr. 1: Změny tělesných proporcí během vývoje (Klementa et al., 1981) Změny tělesných proporcí během vývoje

8 První štíhlý vzhled těla je v novorozeneckém období a na počátku období kojeneckého. Končetiny jsou ještě krátké. Pro období batolete je charakteristická tělesná plnost a první dentice. Na konci předškolního věku první proměna postavy (Filipínská míra, období první vytáhlosti). Končetiny se prodlužují a nastává období štíhlosti (proporce se podobají dospělému, jen hlava je u dítěte relativně větší). V mladším školním věku období druhé plnosti. Začíná probíhat výměna mléčného chrupu za trvalý - druhá dentice. Nejvýznamnější růstová vlna přichází v období dospívání. S ní vzniká typická pubertální vytáhlost. Dorostový a dospělý věk je obdobím tělesné plnosti.

9 Rozdělení lidského věku První dětství (infans I) – končí v 7 letech, do prořezání první trvalé stoličky Druhé dětství (infans II) – končí ve letech, do prořezání druhé trvalé stoličky Dospělost – od dosažení pohlavní dospělosti

10 Období novorozenecké Používaná konvenční hranice: 28 dní Biologické vymezení: od přestřižení pupečního provazce do zahojení pupeční jizvy Adaptace na život mimo matčino tělo. Proporce: velká hlava (1/4 TD), dlouhý trup, relativně krátké končetiny Obr. 2: Novorozenec (Houštěk et al., 1982)

11 Opakování donošený novorozenec – průměrná porodní hmotnost g, porodní délka 50 cm (chlapci asi o 200 g těžší a o 1 cm delší), obvod hlavy 34 cm. Hmotnost novorozence (důležitý údaj zralosti novorozence) v prvých dnech po narození klesá asi o 7%. Kosti mozkovny nejsou ještě pevně spojeny. Velkými změnami prochází oběhová soustava. Uvolněním krevního barviva z rozpadlých krvinek se objevuje slabá žloutenka.

12 Rizikový novorozenec nedonošený novorozenec (těhotenství kratší než 37 týdnů) – nezralost orgánů vede k obtížné poporodní adaptaci hypotrofický novorozenec (porodní hmotnost nižší než g) – většinou způsobeno špatnou výživou matky, kouřením, závislostmi, infekcemi, poruchou přenosu živin přes placentu (mají významně nižší průměrnou hodnotu IQ, vyšší procento mentálně retardovaných dětí s IQ < 80 a tyto skutečnosti mají za následek horší prospěch) novorozenec s vrozenou vývojovou vadou (geneticky podmíněno, následek embryopatie, fetopatie) – mezi živě narozenými asi 3 % (genetická a metabolická onemocnění různé závažnosti)

13 Období kojenecké Používaná konvenční hranice: 12 měsíců Biologické vymezení: jen několik měsíců, do prořezání prvního zubu – asi 6 měsíců Charakteristickým rysem je rychlý růst do délky a zvětšování tělesné hmotnosti dítěte. Obecně se udává, že průměrná výška dítěte na konci 1. roku života je 75 cm (o polovinu porodní TD), hmotnost zhruba 10 kg (trojnásobek porodní TH). Obr. 3: Dítě ve 2 měsících věku (Houštěk et al., 1982)

14 Kojení Postupný vývoj kostry – kostra značně osifikovaná, růst uskutečňován v místech růstových chrupavek; páteř - dvojesovité prohnutí se utváří se vzpřimováním postavy, chrup - prořezáván prvních zubů (5.-9. měsíc), luxace kyčelního kloubu, kraniosteózy. Psychomotorický vývoj – jeho fyziologickým podkladem je rychlý vývoj mozku. Motorika i psychický vývoj jsou na sobě závislé. Následky lehkých mozkových dysfunkcí. Rozvoj motoriky postupuje od hlavy dolů (směr cefalokaudální) a od trupu ke končetinám. První pohyby jsou pohyby orgánů hlavy (úst, očí) a konečně pohyby samotné hlavy. Po pohybech hlavy následují pohyby trupu, pak pohyby horních končetin (směrem od ramene k prstům) a nakonec pohyby dolních končetin. Kojenec ve věku 5 měsíců.

15 Průměrné dítě samostatně sedí v 6 měsících a začíná chodit ve 12 měsících. Citový vývoj – příjemné a nepříjemné pocity (nasycení – hlad, spokojenost – úzkost) dítě spojuje s uspokojováním biologických potřeb. Citový vývoj vázán na osobu, která o dítě pečuje. Uspokojování citových potřeb ovlivňuje psychický vývoj i tělesný růst. syndrom náhlého úmrtí dítěte – dosud nevysvětleno Obr. 4: Dítě ve věku 6-8 měsíců a měsíců (Houštěk et al., 1982)

16 Období batolete Používaná konvenční hranice: od 1 roku do 3 let Biologické vymezení: růst mléčného chrupu, pohybový (motorický) vývoj – ovládnutí chůze Růstové tempo se zpomaluje (výška, hlava). Výška ve 2 letech zhruba odpovídá polovině tělesné výšky v dospělosti. Proporcionalita: stále relativně velká hlava, dlouhý trup a krátké končetiny (vliv chůze). Mléčný chrup 20 zubů. Obr. 5: Dítě v měsících věku (Houštěk et al., 1982)

17 Psychomotorický vývoj – citové zázemí rodiny (psychická deprivace, subdeprivace), vytvářejí se základní rysy povahy Sociální rozvoj - základní hygienické a společenské návyky (dítě se naučí samo jíst,…) Velký rozvoj řeči 1 rok 3 slova 2 roky 200 slov, otázka co je to?, první věty 3 roky slov, otázka proč?

18 Předškolní věk Používaná konvenční hranice: od 4 do 6-7 let Biologické vymezení: změna postavy – první vytáhlost Růst se silně zpomalil, pravidelné plynulé růstové tempo, tělo dítěte si zachovává dětský ráz (plná postava). Pro postavu dítěte předškolního věku je charakteristické, že lopatky odstupují a břicho vyčnívá dopředu. Trup je válcovitý bez zúžení v pase. Dochází k výraznému rozvoji centrálního nervového systému a vegetativních funkcí. První proměna postavy - až koncem předškolního období (kolem 6. roku) dochází k urychlenému růstu končetin a výraznému zesílení jak kostry, tak zvláště kosterního svalstva. Dítě se stává vytáhlejší, se štíhlejším trupem a poměrně delšími horními i dolními končetinami.

19 Psychomotorický vývoj (kolem 3 let období prvního vzdoru – projev vlastní vůle a sebevědomí) dokončuje se myelinizace nervových drah zdokonalení hrubé motoriky (chůze) ke konci i jemné motoriky (psaní) Velký rozvoj řeči (možná náprava nesprávné výslovnosti – i spontánní), paměť (říkanky, básničky, jméno, kde bydlí, kolik je mu let), fantazie, kresba, rozlišení barev, rozšiřuje se rozumový a citový vývoj dítěte. Orientace v čase, hra, rozvoj psychických a sociálních schopností (zařazení se do kolektivu)

20 Školní zralost: školní docházka - velká životní změna. Posuzuje se stupeň tělesného vývoje (filipínská míra), zralost v oblasti psychické ( ze světa fantazie k reálnému uvažování), samostatnost v sociálním vývoji biologická zralost – tělesná – je ve vztahu k mentální, schopnost vnímání, vyjadřování. Jednou z orientačních pomůcek pro posouzení tělesné vyspělosti dítěte a jeho způsobilosti pro školní docházku je tzv. filipínská míra, která porovnává délku horní končetiny vzhledem k velikosti hlavy. Děti, které prošly změnou postavy, si dosáhnou pravou rukou na levý ušní boltec přes temeno hlavy. Obr. 6: Filipínská míra: a) dítě předškolního věku před proměnou postavy nedosáhne rukou přes temeno hlavy k protilehlému uchu, b) dítě po první proměně postavy, jehož ruka dosahuje na ušní boltec (Klementa et al., 1981).

21 Školní věk (mladší a starší školní věk) Mladší školní věk Používaná konvenční hranice: od 6-7 do 11 let Biologické vymezení: růst trvalého chrupu, objevení se druhotných pohlavních znaků Dítě na začátku školní docházky – náhlá změna životního stylu, značné omezení pohybu, školní práce (čtení, psaní, počítání – vše nové), únava, důležitý spánek (zhruba 11 hodin) Růst a proporcionalita – na začátku mladšího školního věku je dítě v období první vytáhlosti. Po skončení tohoto období (6,5 roku) pokračuje růst dítě klidným a pravidelným tempem (5 cm a 3 kg / rok). Přibývá podkožní tuk, tělesné tvary jsou plnější, nastává období druhé plnosti. Začíná tvarové rozlišení těla chlapců a dívek (tvar pánve, ramena, lebka, místa ukládání tuku). Vytváří se zúžení v pase. Na konci mladšího školního věku u dívek první známky puberty.

22 Psychomotorický vývoj – po neobratnosti spojené s první proměnou postavy dítě získává motorickou jistotu – zlepšuje se motorická obratnost. Snadno se učí plavat, jezdit na kole, … Zlepšuje se smyslové vnímání, rozvíjí se paměť, myšlení a řeč, zlepšuje se schopnost koncentrace. Vývoj zájmů ovlivněn zájmy rodičů, výchovou ve škole, v mimoškolních organizacích. Řeč – kolem 7. roku se způsob řeči začíná fixovat (logopedické poradny). Vývoj citový a volní – na začátku dítě své city neumí skrývat, postupná převaha rozumové složky více kontroluje citové projevy. Význam výchovy směřující k překonávání překážek, rozhodnosti, kladení si dlouhodobějších cílů. Utváří se charakter.

23 Malá mozková postižení – dříve lehké mozkové dysfunkce (LMD), dnes ADHD Attention Deficit Hyperactivity Disorder - porucha pozornosti s hyperaktivitou Tyto poruchy chování nebo učení mívají svůj důvod v době prenatální a době při narození (nemoci matky, nedonošenost, přenošenost, genetická dispozice, atp.). Tyto stavy neohrožují život ani neinvalidizují, ale ovlivňují úspěšnost žáka ve škole. Důsledkem může být špatná sociální integrace žáka ve škole. Poruchy chování – 3–4 % žáků, zejména chlapci; neklid, nesoustředěnost, hyperaktivita, výkyvy nálad, únavnost, motorická neobratnost. Poruchy učení – zhruba 3 % dětí; dyslexie (porucha čtení), dysortografie (porucha pravopisu), dyskalkulie (porucha počítání); Zdeněk Matějček. „Stále se houpe na židli a ťuká tužkou o lavici.“ „S rachotem spadl, právě když bylo ve třídě ticho.“

24 Motorická neobratnost – neschopnost dobře napodobovat (dyspraxie-dysgnózie), více u nedonošených hypotrofických dětí (70 %). Vadné držení těla – začíná být problémem s nástupem do školy (nesprávné sezení, nedostatek pohybu, jednostranné zatěžování), soubor odchylek od správného držení, které může dítě aktivním svalovým úsilím vyrovnat, jedná se o vady funkční beze změn na kostře Dětská kulatá záda Odstálé lopatky Skoliotické držení páteře

25 Starší školní věk (12-14 let) Používaná konvenční hranice: od 12 do 14 let Biologické vymezení: do prořezávání druhé trvalé stoličky Dívky dokončují prepubertu (ve vývoji výrazně pokročilejší tělesně i psychicky), vstupují do fáze vlastní puberty, chlapci do prepuberty. Růst a proporcionalita – růst je urychlený a je doprovázen změnami proporcionality (druhá proměna postavy a období druhé vytáhlosti). Kalendářní věk x biologický věk (zubní, růstový, kostní, sexuální věk) Objevují se druhotné pohlavní znaky. Vzniká vývojová nevyrovnanost mezi chlapci a dívkami. Mezi 10. a 13. rokem života mají dívky větší výšku než chlapci, mezi 11. a 13. rokem také větší hmotnost. Hlava roste pomalým a plynulým tempem, pubertálního zrychlení se neúčastní. Po nástupu puberty u chlapců (kolem 12 let) se rozdíly začínají vyrovnávat. Druhá dentice (6–14 let)

26 Vadné držení těla a vady páteře Na konci mladšího a na začátku staršího školního věku druhá vlna vzniku vadného držení těla a vzniku vad páteře. Vady páteře jsou takové odchylky od správného držení těla, které už nelze vyrovnat aktivním svalovým úsilím. Možná příčina: rychlý růst kostry není doprovázen přiměřenou svalovou aktivitou. Skoliózy (dívky) – vybočení páteře do stran v hrudní nebo bederní oblasti, může být doprovázeno rotací páteře Kulatá záda (chlapci) – zvětšení oblouku páteře, oploštění bederního oblouku

27 Psychomotorický vývoj, vývoj citový logická paměť významnější než paměť mechanická, schopnost myšlení se neliší od dospělých (poněkud více ovládáno citovou složkou), v citové složce po období klidu v mladším školním věku nastává období charakterizované neklidem, rozporností, přecitlivělostí, impulsivností, labilitou nálad rozkolísaná emocionalita je odrazem náhlých hormonálních změn. Období druhého vzdoru – projeví se vše, co rodiče do dítěte vložili, ale také to, co zanedbali.

28 Puberta – 3 fáze puberty 1. fáze prepuberta: u dívek v 10 letech, u chlapců ve 12 letech urychlený růst (prepubertální akcelerace růstu, růstový spurt) – oproti 5 cm/rok (mladší školní věk) 7- 11cm/rok, akcelerace vrcholí asi 2 roky po jejím začátku. Druhá proměna postavy (prodloužení končetin, následně prodloužení trupu): Na začátku se zvětšuje délka dolních končetin, dále horních končetin, několik měsíců poté šířka ramen, hrudníku, pánve, následně se prodlužuje trup, zmenšuje se hloubka hrudníku. vývoj druhotných pohlavních znaků a růst pohlavních orgánů

29 2. fáze puberta pokračuje vývoj druhotných pohlavních znaků a pohlavních orgánů, na konci tohoto období dosažení fyziologické pohlavní dospělosti (menarché 13 let, poluce 15 let), poté následuje zpomalení růstu. 3. fáze postpuberta – dokončení růstu, je dosaženo plné reprodukční schopnosti. Osifikuje většina růstových chrupavek a končí růst – dívky let, chlapci let.

30 Dorostový věk (adolescence) Používaná konvenční hranice: od 15 do 18 let Biologické vymezení: doznívání puberty Ukončení růstu v rozdílné době u chlapců a dívek. Problémy s odlišností (mohou se objevit už v předchozím období). Adolescent se blíží vrcholu motorických schopností. Vysoká úroveň psychického vývoje, poznávacích schopností, chybí zkušenost. Samostatnost a hledání identity, na počátku období ještě nevyrovnanost (zejména citová) ustupuje, schopnost tvořit stálejší citové vazby mimo rodinu. Období zrání osobnosti. Hrubé narušení sociální adaptace se projevuje poruchami chování. Zhodnocení stavu růstu a vývoje jedince

31 Plná dospělost Používaná konvenční hranice: do 30 let Biologické vymezení: zakládání rodiny (posun), vrchol tělesné výkonnosti Zralost Používaná konvenční hranice: do 45 let Biologické vymezení: svaly slábnou, ukládání tuku, psychické zrání Střední věk Používaná konvenční hranice: do 60 let Biologické vymezení: pokles tělesné výkonnosti, vrchol psychické výkonnosti Stáří – do 75 let Vysoké stáří – do 90 letstařecké změny Kmetský věk – nad 90 let

32 Růstové grafy – percentilové grafy V grafech jsou čarou vyznačeny hodnoty tzv. hlavních percentilů (nejčastěji 3., 10., 25., 50., 75., 90., a 97.) referenčních údajů. Padesátý percentil, tj. prostřední silná čára ve všech růstových grafech, většinou vystihuje nejčastější hodnotu tělesného znaku v české populaci. Čím jsou další čáry vzdálenější od této střední čáry, tím jsou jejich hodnoty extremnější. Hodnoty směrem nahoru od střední čáry odpovídají hodnotám vyšším než průměr (přesněji střední hodnota) populace pro daný věk, hodnoty směrem dolů odpovídají hodnotám nižším než průměr.

33 Příklad:Hodnota sledovaného rozměru odpovídající 25. percentilu znamená, že 25 % dětí daného věku v naší populaci dosahuje nižších hodnot než je tato hodnota, 75% dětí naopak dosahuje vyšších hodnot. Při hodnocení tělesného růstu jedince zaznamenáváme do příslušných grafů naměřené hodnoty jako body. Pro názornější představu většinou tyto body prokládáme spojnicí, která potom představuje individuální růstovou křivku měřeného dítěte. Při větších intervalech jednotlivých vyšetření představuje tato spojnice pouze pomocnou čáru, nikoliv skutečný průběh růstu.

34 Sekulární trend = sekulární akcelerace růstu a vývoje Za posledních sto let se ve všech zemích s vyšší socioekonomickou úrovní zvětšila výška a hmotnost dospělých a urychlil se růst a vývoj dětí a mládeže. Hlavním projevem sekulární akcelerace výšky je dosažení větší výšky již v nižších věkových skupinách. V souvislosti se zvyšováním tělesné výšky probíhalo i zvyšování tělesné hmotnosti (v současné době u dívek po 15. roce věku tendence k zeštíhlování). Sekulární trend se (kromě tělesných znaků) týká také časnějšího dosažení pohlavní dospělosti – u dívek menarché – v roce ,5 roku, v současnosti 13 let (urychlení o 2,5 roku).

35 Podrobněji: Zvyšování průměrné TV české dětské populace (nápadně od 7 let věku, ale zřejmé i v mladších věkových kategoriích). Největší rozdíl – u 15tiletých chlapců 1800 x 2001 o 30 cm. Posun období zrychleného pubertálního růstu do mladších věkových kategorií. V posledních letech zpomalování trendu zvyšování postavy u obou pohlaví, zejména u dívek.

36 PRVNÍ POMOC 1. zhodnocení situace (bezpečnost sobě i postiženému, technická první pomoc, priority ošetření) 2. vyproštění a transport (pokud zhoršení stavu, nepohybujeme) 3. zásady přivolání první pomoci 155 (112 HZS dokáže lokalizovat) co se stalo (popis akutní příhody, čas vzniku) počet a stav postižených kde se to stalo (adresa, nejrychlejší cesta k místu nehody) své jméno v době, kdy dispečer sbírá informace, výjezd zahájen, nehrozí prodlení, dispečer pomůže s poskytováním první pomoci, pro jistotu zavěste jako poslední, buďte stále na příjmu

37 4. vyšetření postiženého při vědomí – mluvit s postiženým, zjistit anamnézu – co se přesně stalo, jaké užívá léky, nemoci, povzbuzovat v bezvědomí přednostně zastavit masivní krvácení (přechodné zaškrcení) AIRWAYS (dýchací cesty) – uvolnění průchodnosti dýchacích cest Odstranění nečistot, předsunutí dolní čelisti, záklon hlavy. BREATHING (dýchání) – zjistěte, zda postižený dýchá (zotavovací poloha - stabilizovaná poloha, i poté kontrola dýchání) CIRCULATION (oběh) – pokud postižený bez známek života, zahájíme nepřímou srdeční masáž - 30 stlačení, poté 2 vdechy, 30 stlačení,…. !!! MASÁŽ DO PŘÍJEZDU ZÁCHR.SLUŽBY NEPŘERUŠOVAT !!!

38 HYGIENA PRÁCE vliv podmínek pracovního prostředí na zdraví člověka Střídání práce a odpočinku Hygiena pracovní činnosti – střídání pracovních činností více a méně náročných. Oddaluje únavu duševní i tělesnou Únava duševní – ztráta pozornosti Únava tělesná – špatné držení těla v postoji, sedu Biorytmicita organismu v souvislosti s denní dobou, cirkadiánní rytmy Začátek a konec pracovní doby, rozvržení na školní práci a další pracovní činnost a odpočinek

39 Školní práce ve vyučovacích hodinách střídaných s přestávkami, pozor na zkracování přestávek- hygienicky nevhodné Správná a činnosti odpovídající poloha Hygiena pracovního prostředí, hygiena osobní, pitný režim, stravovací režim Kompenzace zátěže při pracovní činnosti činnostmi odpočinkovými Hygiena odpočinkových činností Hygienické požadavky – vyhláška 450/2005 Sb.

40 METABOLICKÝ SYNDROM „smrtící kvartet“ – obezita, vyšší hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, diabetes – výrazně urychluje průběh aterosklerózy (kornatění cév) a je tak příčinou infarktu myokardu, anginy pectoris, cévní mozkové příhody, … výskyt: asi u 30 % populace příčina: genetická predispozice a nezdravý životní styl (přejídání, nevhodná skladba potravin, kouření, málo pohybu, stres) příznaky: nejčastěji nadváha (obezita), následně z krevních odběrů

41 OBEZITA - nadměrné zmnožení tuku v těle - minimálně 20 % dětské populace příčina: energetický příjem větší než výdej (hormonální porucha nanejvýš u 5 % obézních), dospělý člověk zhruba 8-9 tisíc kJ projev: 1 rok, 5-6 let, v době adolescence v dospělosti: dopad na látkovou přeměnu, srdce a cévní systém, křečové žíly, zadýchávání, pocení, bolesti velkých kloubů, páteře Obézní častěji trpí civilizačními chorobami – cukrovka 2. typu, zvýšený krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, častěji infarkt, angina pectoris, selhání srdce, zhoubné nádory (tlusté střevo, slinivka břišní), mozkové příhody, plicní embolie léčba: antiobezika: pocit sytosti (Meridia) nebo zabránění vstřebávání tuků ze střeva (Xenical); bandáž žaludku

42 diagnostika: BMI (body mass index) = TH [kg]/ TV2 [m] v dospělosti :<18,5 podváha 18,5-24,9 přiměřená hodnota nadváha > 30 obezita typy ukládání tuku: ženský a mužský (rizikovější) typ obvod pasu: zvýšené riziko při > než 94 cm u mužů, > než 80 cm u žen (vysoké > 102 cm a 88 cm) rizikové faktory: těhotenství, úrazy u sportovců, ukončení kuřáctví, uzavření manželství, léky, sedavé zaměstnání. Obezita zkracuje život, extrémně obézní se nedožijí 60 let.

43 VYSOKÁ HLADINY CHOLESTEROLU - jeden z nejrizikovějších faktorů aterosklerózy a tak následně infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, … Obr.2: Projev aterosklerózyObr.3: Molekula cholesterolu

44 Tuky kolují v krvi ve formě lipoproteinů (tuk+bílkovina). V těchto částicích je transportován cholesterol z krve do jater (HDL-cholesterol, „hodný“ cholesterol) a také z jater do krve (LDL-cholesterol, „zlý“ cholesterol). LDL-cholesterol se snadno usazuje v cévách, následuje zužování cév (onemocnění ateroskleróza).

45 VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - normální hodnota krevního tlaku u dospělého 120/80 (systolický/diastolický tlak, mm Hg) - vysoký krevní tlak více než 140/90 (25 % dospělých) příčina: kuchyňská sůl, obezita, alkohol, stres, nemoci ledvin, cév příznaky: silné bolesti hlavy, náhlé poruchy zraku, akutní dušnost tonometr

46 CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA Po nemocech srdce a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčina úmrtí. příčina: ischemie (nedokrvenost) mozkové tkáně (důsledek aterosklerózy mozkových tepen, mozkový infarkt, postižení drobných tepének vlivem vysokého krevního tlaku) nebo krvácení (vliv vysokého krevního tlaku). prevence: vyloučit kouření, obezitu, stres

47 ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ ischemie = nedostatečné prokrvení orgánu, pokud se týká srdce, dochází k přímému ohrožení života příčina: ateroskleróza věnčitých tepen; vyšší hladina LDL- cholesterolu vede k ukládání aterosklerotických plátů v tepnách zásobujících srdce živinami a kyslíkem. Dlouhodobě angina pectoris – projev při vyšší námaze, krátkodobě (pokud plát nestabilní) může prasknout a vyvolat vznik krevní sraženiny, důsledkem infarkt myokardu. Nedokrvená část svalu odumírá a je nahrazena vazivovou jizvou. příznaky: namáhavost (angina pectoris), bolest na hrudi, nedostatek dechu, bolesti ustoupí do půl hodiny (náhlá bolest na hrudi vyzařující do zad nebo levé paže, pocit nedostatku dechu – ihned k lékaři)

48 CUKROVKA – DIABETES MELLITUS Chronické onemocnění metabolismu sacharidů způsobené poruchou tvorby inzulínu ve slinivce břišní, projevuje se zvýšenou hladinou glukózy v krvi, zároveň však postihuje hospodaření s ostatními živinami a tak celkově ovlivňuje přeměnu látek v organismu Druhy cukrovky: Diabetes I. typu – propuká v dětství nebo mládí, závislý na inzulínu, náhlá manifestace, ve slinivce se přestal inzulín vytvářet po zničení β-buněk Langerhansových ostrůvků slinivky. Diabetes II. typu – diabetes dospělých (nejdříve po 30. roce života), nezávislý na inzulínu, vyvolán poruchou uvolňování inzulínu ze slinivky nebo jeho sníženou účinností, propuká pozvolna, příčina dána do souvislosti s genetickou predispozicí, nesprávnou výživou, nadváhou, sedavým způsobem života. léčba: dávky inzulínu (inzulínová pera, pumpy), dieta (5-6x, nevhodné sacharidy, tuky), fyzická aktivita

49 akutní komplikace: Hypoglykémie – příliš nízká hladina glukózy v krvi (mnoho inzulínu, cvičení, alkohol, málo jídla) vede k závratím, pocení, zmatenosti, dezorientaci, kómatu až smrti. Hyperglykémie – příliš vysoká hladina glukózy v krvi (vynechání inzulínu, období stresu, nemoci) vede pocitům nevolnosti od žaludku, pocitům slabosti, ospalosti, dech páchnoucí po acetonu, zvýšená žízeň, častější močení, stížené dýchání, kóma, smrt. chronické komplikace: Postižení nervů, sítnice, ledvin, malých cév, onemocnění srdce a cév, infekce

50 ALERGIE nadměrná odpověď imunitního systému na zcela běžné podněty alergen: jakákoli látka bílkovinné povahy (vzdušné, potravinové, kontaktní) vzdušné alergeny – pyly, plísně, roztoči, látky produkované domácími zvířaty potravinové – ořechy, mořské plody, mléko, vejce, ovoce (zejména tropické, jahody,..), zelenina, lepek v obilovinách (celý život), sója pseudoalergie – ochucovadla, barviva, glutamát kontaktní alergeny – kovy, kosmetika, čistící prostředky, barva, lepidla projevy alergie: Alergická rýma Kožní projevy – atopický ekzém, kopřivka Astma – vznik zánětu a otoku v průduškách

51 CHOROBY POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ Osteoporóza, nemoci kloubů (artróza, artritida) MÍSTNÍ PORUCHY OBĚHU KRVE A MÍZY Trombóza, embolie NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ Věk nad 60 let. Karcinom plic, karcinom prsu, karcinom kolorektální, karcinom žaludku jater, děložního čípku. Genetická predispozice (5-10 %).

52 Výživa Za posledních let Nadbytek příjmu energie x nedostatek pohybu Tuky a bílkoviny x polysacharidy

53 Komponenty výživy Probiotika – potraviny s živou kulturoumikroorga nismů Prebiotika – potraviny s nestravitelnou přídatnou látkou Symbiotika – kombinace pro- a prebiotik s možným synergickým účinkem

54 1 kcal = 4,18 kJ

55 Energie a základní metabolismus 45 % energie k zajištění činnosti orgánů, 55 % tepelná energie

56

57 Klidový energetický výdej – odhad dle hmotnosti v kcal

58 Úloha sacharidů Úloha bílkovin Úloha lipidů


Stáhnout ppt "Období postnatální (po narození). Biologické zákonitosti – růst a vývoj Růst a vývoj jsou podmíněny především dědičnými faktory, jejichž uplatnění je."

Podobné prezentace


Reklamy Google