Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Masožravé rostliny Termín "masožravé rostliny" užíváme pro rostliny, které se vyznačují schopností lovit živočichy a získávat z nich živiny. I když kořist.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Masožravé rostliny Termín "masožravé rostliny" užíváme pro rostliny, které se vyznačují schopností lovit živočichy a získávat z nich živiny. I když kořist."— Transkript prezentace:

1

2 Masožravé rostliny

3 Termín "masožravé rostliny" užíváme pro rostliny, které se vyznačují schopností lovit živočichy a získávat z nich živiny. I když kořist většiny druhů masožravých rostlin, představují zástupci hmyzu, nezanedbatelnou součástí jsou také prvoci, korýši, někdy i drobní obratlovci jako myši, žáby, ještěrky apod. Označovat tyto rostliny jako hmyzožravé by tedy bylo nepřesné. Z toho důvodu se mnozí přírodovědci přiklánějí k obecnějšímu termínu "rostliny masožravé" (karnivorní). Poprvé tento pojem použil v souvislosti s rostlinami Denis Diderot v 18. století. Denis Diderot byl francouzský osvícenecký spisovatel a filozof. Zabýval se mnoha vědními obory – matematikou, estetikou, filosofií, teologií a fyzikou. Byl vedoucím skupiny francouzských pokrokových vědců a filozofů.

4 Další kdo se zajímal o masožravé rostliny byl: Charles Robert Darwin Byl britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie. Zpočátku se zabýval studiem geologických formací v horách Walesu, načež se roku 1831 vydal na bezmála pětiletou výzkumnou cestu kolem světa na lodi Beagle. Během této plavby Darwin shromáždil cenný přírodovědecký materiál a uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejímž hlavním hybatelem měl být dle jeho názoru přírodní výběr. Nejzásadnější byl pro něj v tomto ohledu pětitýdenní pobyt na Galapágách. Byl to Charles Darwin, který v roce 1875 napsal první velké pojednání o masožravých rostlinách. Na jeho počest byla po něm pojmenována česká společnost pěstitelů masožravých rostlin – Darwinia.

5 Masožravé rostliny patří pro svou schopnost získávat energii pomocí lapání a trávení živočišné kořisti mezi nejzajímavější zástupce rostlinné říše. V současnosti je známo přibližně 600 druhů masožravých rostlin začleněných do 16 rodů. Se zástupci masožravých rostlin se můžeme setkat ve všech podnebných pásmech, od rosnatek z chladných tunder přes tučnice rostoucích mnohdy ve vysokých nadmořských výškách velehor až po láčkovky pocházející z oblastí asijských rovníkových pralesů. Většina druhů masožravých rostlin má však jednu společnou vlastnost - vyskytují se na mokrých či vlhkých stanovištích.

6 Láčkovka - Nepenthes Rosnatka - Drosera Špirlice - Sarracenia Láčkovice - Cephalotus Heliamfora - Heliamphora Darlingtonie - Darlingtonia Bublinatka - Utricularia Tučnice - Pinguicula Genlisea - Genlisea Brocchinia Aldrovandka - Aldrovanda DRUHY:

7 Rosnatky Mucholapka podivná Špirlice Heliamphory Tučnice Bublinatky Špirlice Láčkovky Láčkovice

8 Principy pastí: Gravitační pasti Lepící pasti Sklapovací pasti Podtlakové pasti Jednosměrky

9 Gravitační pasti Rostliny lákají kořist na horní část pasti, kterou nazýváme láčka. Dělají to obvykle vůní, vytvářením nektaru, zbarvením, ale často kombinací všech uvedených možností. Okraj láčky, která obvykle vypadá jako hrníček nebo vysoká trubice, je pro kořist nestabilní, kluzká. Kořist tak často padá dovnitř láčky, která je z části naplněna tekutinou obsahující trávicí enzymy, bakterie nebo koexistující organismy. V této tekutině se kořist utopí. Navíc může být únik z gravitační pasti znesnadněn různě dlouhým ochlupením směřujícím dovnitř láčky, případně voskovými šupinkami, kterými jsou gravitační pasti také na vnitřní straně pokryty. Ty se kořisti při snaze o únik lepí na končetiny, které tak mnohem více podkluzují. Kořistí se obvykle stává létavý a lezoucí hmyz. Z hmyzu po několika dnech zůstane jen vytrávený skelet. Živiny přestanou proudit do listu, ten se narovná, tentakule vzpřímí do původní polohy a list je tak připraven na další kořist. Prázdná mrtvolka však na listu zůstává jako připomínka hmyzího dramatu.

10 Lepicí pasti V tomto případě rostlina produkuje lepkavou tekutinu, na kterou láká drobný hmyz. Tekutina zároveň obsahuje trávicí enzymy, je čirá a připomíná kapičky rosy. Lepicí pasti mají především rosnatky, tučnice, rosnolist, byblidy a chejlavy. Sklapovací pasti Na okrajích obou částí čepele se nacházejí četné nektarové žlázy. Po jejich obvodu jsou tuhé špičaté výrůstky, které po sklapnutí pasti zabraňují kořisti v úniku. Hmyz je váben vůní nektaru, červeným zbarvením pastí, ale také zbytky předchozí kořisti. Při vstupu na vnitřní stranu čepele, jsou podrážděny citlivé chlupy. Ty vyšlou elektrický signál vedoucí k sevření pasti. Přičemž pro sevření pasti jsou nutná nejméně dvě podráždění jednoho nebo více chlupů. Vlastní princip sevření pastí dosud nikdo uspokojivě nevysvětlil. Je-li kořist polapena, oba laloky pasti se pevně přiblíží k sobě a zcela obklopí tělo oběti. Potom již začíná vlastní trávení pomocí kyselých trávicích šťáv. Pasti nejsou ve skutečnosti tak účinné jak se může zdát.

11 Podtlakové pasti Těmito pastmi rozumíme lapací orgány. Jsou to nejdůmyslnější a zároveň nejsložitější zařízení mezi všemi masožravkami. Jejich pasti fungují pouze ve vodním prostředí. Jedná se totiž o měchýřky přirostlé k prýtu, které udržují uvnitř podtlak a u vstupního otvoru, který je utěsněn dovnitř se otvírajícím víčkem mají různé výčnělky a žlázky produkující sliz. Ten láká drobné vodní a půdní živočichy. Kořist se přiblíží a dojde k podráždění výčnělků - to spustí bleskovou reakci otevření víčka, nasátí kořisti i s okolní vodou a zavření víčka. Poté je dovnitř měchýřku vyloučen trávicí enzym, který kořist rozloží a rostlina ji vstřebá. V jednom měchýřku může být více lapených živočichů a rostlina je používá opakovaně. Pasti mají různé tvary, jak jsou přizpůsobeny různé kořisti. Bublinatky tedy zvládly nejrychlejší a nejefektivnější způsob lovu. Jednosměrky

12 Výskyt Láčkovice je australský endemit. Roste v jihozápadní Austrálii v pásu širokém 400 km s klimatem velmi podobným oblasti Středozemního moře. Tato oblast je charakteristická chladnou, vlhkou zimou s příležitostnými mrazíky, následovanou teplým a suchým létem. Teploty však málokdy dosahují 25 °C. Občasné mlhy nebo mrholení a také noční rosa dodávají dostatek vlhkosti, kterou láčkovice potřebuje. Přirozenou lokalitou špirlic jsou jihovýchodní státy USA. Výjimku představuje S. purpurea, která se rozšířila až po chladnější Kanadu. S. purpurea subsp. purpurea byla před 50 až 100 lety uměle vysazena také ve Skotsku a Švýcarsku, kde doposud přežívají početné populace. Mucholapka dnes roste pouze na několika místech v Severní a Jižní Karolíně (JV USA). Je registrována mezi ohroženými druhy, přesto jí neustále ubývá. Počty na přirozených stanovištích se odhadují pouze na několik desítek lokálních populací. Rosnatky rostou v tropických a subtropických oblastech Afriky, Střední a Jižní Ameriky, Asie a Austrálie. Tyto oblasti se vyznačují celoročně vyrovnaným klimatem. Tučnice :skoro všechny pocházejí ze Střední Ameriky, převážně z jižního Mexika. Proto se také někdy označují jako mexické tučnice.

13 Pěstování masožravých rostlin: Maximum světla, zejména pak v zimním období. Rostliny se na plném slunci velmi dobře vybarvují a pasti jsou dobře vyvinuté. V létě mohou stát květináče neustále ve vodě, v zimním období udržujeme substrát mírně vlhký. Rostlinám vyhovuje střední až vyšší vlhkost vzduchu a dobré větrání. Pro většinu druhů doporučujeme venkovní kultivaci. Snášejí poměrně široké rozpětí teplot, přibližně od 10 do více než 30 °C. V zimním období by se měly teploty pohybovat v rozmezí 5-10 °C. Ale některé druhy jako např. S. purpurea subsp. purpurea přežívají naši zimu i venku.

14 Největší množství druhů masožravých rostlin nalézáme na místech, která jsou chudá na živiny (např. rašeliniště). Většina ostatních rostlin na takových místech trpí nedostatkem zejména dusíku a fosforu, a proto zde bývá vegetace velmi řídká. Tento uvolněný prostor využily právě masožravé rostliny pro svůj rozvoj. Lepivé listy původně sloužily pravděpodobně k zabíjení hmyzích škůdců (obrana) a duté listy nebo listové růžice k chytání a zadržování vody. V novém prostředí stačilo těmto "předmasožravým" rostlinám naučit se využívat živiny z polapeného hmyzu, ale třeba i listí nebo ptačího trusu napadaného do vodních nádržek. Masožravé rostliny nejsou žádný zázrak, dokáží pouze samy sebe hnojit "na list" a růst tak v prostředí, kde nemají konkurenci jiné vegetace. Naprostá většina masožravých rostlin je však schopná růst i s minimem živin bez polapení kořisti. Jejich masožravost je tedy jedna z mnoha získaných vlastností, kterými se v nehostinných prostředí dokáží prosadit. Proč jsou některé rostliny masožravé?

15 TEST Co to je za druh masožravé rostliny? Bublinatka Láčkovka Tučnice A B C Ukousne mi masožravá rostlina prst? A C B Antarktida Prales Sahara A C B Charles Darwin Denis Diderot B C A C B 1 druh 40 druhů 5 druhů A C B Výskyt masožravých rostlin? Ano Ne V případě, že bude mít velký hlad Kdo jako první použil pojem „masožravé rostliny“ ? Kolik druhů pastí mají masožravé rostliny ? Kolik je známo přibližně druhů masožravých rostlin ? 150 druhů 600 druhů 100 druhů Louis Pasteur A

16 ANO tato rostlina je Láčkovka

17 Špatná odpověď

18 Ne, špatná odpověď

19 ŠPATNĚ

20 ANO, správná odpověď

21 Bohužel špatná odpověď

22 NE, bohužel nesprávná odpověď NE

23 správně

24 Špatná odpoveď, protože Louis Pasteur byl… Francouzský chemik a biolog Louis Pasteur je všeobecně uznáván jako nejvýznamnější osobnost dějin lékařství. Vědu obohatil mnoha příspěvky, ale nejvíc se proslavil prosazováním teorie, že základem nemoci jsou bakterie, a vývojem techniky preventivního očkování.

25 NE, bohužel nesprávná odpověď NE

26 Špatná odpověď

27 NE, toto není správná odpověď

28 ANO, správná odpověď

29 Špatná odpověď

30 Správná odpověď V současnosti je známo přibližně 600 druhů masožravých rostlin začleněných do 16 rodů.

31 NE, bohužel nesprávná odpověď NE

32 KONEC


Stáhnout ppt "Masožravé rostliny Termín "masožravé rostliny" užíváme pro rostliny, které se vyznačují schopností lovit živočichy a získávat z nich živiny. I když kořist."

Podobné prezentace


Reklamy Google