Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní skupiny akvarijních ryb. 1. Kaprovití – Cyprinidae velmi rozsáhlá skupina ryb obývající Evropu, Afriku (parmička podélnopruhá) a Severní Ameriku.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní skupiny akvarijních ryb. 1. Kaprovití – Cyprinidae velmi rozsáhlá skupina ryb obývající Evropu, Afriku (parmička podélnopruhá) a Severní Ameriku."— Transkript prezentace:

1 Základní skupiny akvarijních ryb

2 1. Kaprovití – Cyprinidae velmi rozsáhlá skupina ryb obývající Evropu, Afriku (parmička podélnopruhá) a Severní Ameriku úplně chybí v Jižní Americe, Austrálii a Madagaskaru charakteristické znaky: požerákové zuby na 5. páru žaberních oblouků trvalé spojení střeva s plynovým měchýřem 210 rodů a více než 2000 druhů největší čeledí sladkovodních ryb 2. Největší čeleď mezi obratlovci vesměs jsou to hejnovité ryby, vytvářející obrovské skupiny (několik set až tisíc jedinců) výtěr do volné vody, do jemnolistých rostlin hořavka duhová – klade jikry do plášťové dutiny sladkovodních mlžů, kde probíhá jejich vývoj

3 1. Kaprovití – Cyprinidae Z hlediska teploty vody rozdělujeme kaprovité na 3 skupiny: 1. Studenovodní – vhodné do zahradních bazénů - závojnatky, Koi kapři 2. Subtropické – ze severní polokoule (Indie, Bangladéš, jih Číny - kardinálka, dania, parmičky rodu Puntius 3. Tropické – jihovýchod Asie a Afriky - razbory, parmičky rodu Labeo, Puntius a Capoeta čeleď je různým způsobem systematicky členěn, tento způsob není definitivní a v současnosti se velmi často mění

4 2. Štíhlotělovití – Lebiasinidae malá skupina patřící do jihoamerických trnobřichých ryb patří sem 6 rodů a asi 51 druhů jsou to drobné ryby se štíhlým a protáhlým tělem žijí ve velkých skupinách, které nemají charakter pravých hejn jednotlivé druhy nevykazují typické prvky hejnového chování u několika druhů je vyvinuto velmi zajímavé rozmnožovací chování, které je spojené s určitou formou péče o potomstvo.

5 3. Tetrovití – Characidae nejrozsáhlejší skupina trnobřichých ryb podle nejnovějších studií do této čeledi patří dříve samostatné čeledi patří sem – jihoameričtí tetrovití – afričtí tetrovití – piraňovití – polozubkovití v této podobě zahrnují kolem 170 rodů a 885 druhů sladkovodních ryb původní jejich domovina je: jih Severní Ameriky, Střední a Jižní Amerika, Afrika ( t. červenooká, dlouhoploutvá, velkooká, konžská )

6

7 3. Tetrovití – Characidae většínou menší, několikacentimetrové ryby s tukovou plouvičkou žijící v hejnu pro svojí barevnost a mírumilovnost patří mezi nejoblíbenější akv. Druhy výjimka z hlediska velikosti těla druh africké tetry Hydrocynus goliath dorůstá 140 cm výjimka z hlediska mírumilovnosti piraňovité druhy jsou dravější – i když s dravostí piraň se to často přehání výtěr převážně do vodního sloupce či na drobnolisté rostliny péče o potomstvo není vyvinuta

8 4. Péřovcovití Mochokidae sumci 10 rodů a 167 druhů obývající veškeré africké sladké vody s výjimkou některých vod v saharské oblasti tělo mají holé, bez šupin, dobře vyvinutá tuková ploutvička většina péřovců má 3 páry vousů (1 na horní a 2 na dolní čelisti) vousy na dolní čelisti několikanásobně rozvětvené (zpeřené) 2/3 patří do rodu Synodontis u rodů Chyloglanis a Atopochilus jsou dolní vousky krátké, jednoduché a nezpeřené, pysky jsou zploštělé a vytváří ústní přísavku, kterou se ryby přichycují k podkladu u rychle tekoucích vod. Připomínají krunýřovce.

9 4. Péřovcovití Mochokidae Rozmnožování u mnoha druhů péřovců prozatím rozmnožování a odchov v akvarijních podmínkách nebyl úspěšně proveden. u některých druhů (tečkovaný) je pro úspěšnou reprodukci provést hormonální stimulaci kapří hypofýzou a po stimulaci: Buď provést umělý výtěr nebo nechat ryby samovolně vytřít v akváriu. některé druhy (černobřichý) se úspěšně vytírají v akváriu i bez hormonální stimulace a vytírají se do dutin čí jeskyněk.

10 u druhu péřovce kukaččího se vyvinul zajímavý rozmnožovací parazitizmus: ryby žijí v jezeře Tanganiky společně s tlamovci. výtěr obou druhů probíhá současně. samice péřovce uvolní jikry, které potom samice tlamovce sesbírá s vlastními jikrami a inkubuje jikry obou druhů v tlamě. inkubační doba u péřovce kukaččího je kratší než u tlamovců. vykulení péřovci požírají zárodky tlamovců. podle počtu vykulených péřovců dojde: k likvidaci všech zárodků Tlamovců z tlamy samice tlamovce se vylíhnou jak péřovci tak tlamovci. 4. Péřovcovití Mochokidae Rozmnožovací parazitismus

11 5. Pancéřníčkovití – Callichthyidae menší sumci obývající Jižní Ameriku od Panamy po Argentinu. tělo je dobře chráněno kostěným pancířem, na každé straně těla 2 řady tenkých, taškovitě se překrývajících štítků. mají tukovou ploutvičku. u všech pancéřníčků je vyvinuto přídavné střevní dýchání. využívají tím atmosférický kyslík. ryba se nad hladinou nadechne a polkne vzduch – ve střední střevě je redukovaná hladká svalovina - velmi mnoho prokrvená – v tomto místě dochází k okysličení krve a k přechodu CO 2 z krve do střeva. CO 2 je uvolňován řitním otvorem. jsou velmi dobře přizpůsobeni vodám s nízkým obsahem kyslíku

12 5. Pancéřníčkovití – Callichthyidae rozdělení na 2 skupiny: Podčeleď Callichtyinae – velcí pancéřníčci 4 rody (Hoplosternum, Callichthys, Dianema, Cataphractops) 8 druhů ryby s délkou těla 10 – 20 cm 1- 2 páry delších vousů na horní čelisti 1 – 2 páry kratších vousů na dolní čelisti vytírají se do pěnového hnízda, které vytváření po převislým listem makrovegetace v okolí lokality jejich výskytu v akvaristice se používá polystyrénb potažený černou fólií ryby rodu Callichthys a Hoplosternum se pomocí prsních trnů a přídavnému střevnímu dýchání mohou přesouvat po souši na kratší vzdálenosti.

13 5. Pancéřníčkovití – Callichthyidae Podčeleď Corydoradinae – malí pancéřníčci 3 rody nejvýznamnější Corydoras. v současné době jsou z volné přírody dováženy nové druhy, které nejsou přesně vědecky popsány a označují se prozatím jako C a číslo. prozatím je popsáno asi 140 druhů malých pancéřníčků. tato skupina pancéřníčků nestaví pěnová hnízda, ale lepí jikry na poklad (listy rostlin, kameny). charakteristické jsou relativně velké pohyblivé oči. 3 páry krátkých vousků (2 páry na horní a 1 pár na dolní čelisti).

14 6. Krunýřovcovití – Loricariidae z Jižní Ameriky (zasahují až do Panamy) jedna z nejpočetnějších rybích čeledí (600 – 1000 druhů ryb) velké množství druhů prozatím nepopsáno mají silně dorsoventrálně zploštělé tělo rozšířené pysky – kolem ústního otvoru přísavka tyto znaky umožňují krunýřovcům život v rychle tekoucích vodách, překonávat peřeje a vodopády. tyto ryby nejsou ale dobrými plavci pohybují se mohutnými přískoky nežijí jen v rychle proudících vodách ale i v klidných částech středních a dolních toků. ukrývají se pod kameny, kořeny, v různých jamkách a dutinách kolem úst mohou mít vousky – u některých druhů úplně chybějí tělo mají chráněno tenkými kostěnými destičkami

15 6. Krunýřovcovití – Loricariidae mezi obratlovci velmi speciálním způsobem regulují intenzitu dopadajícího světla na oko – mají vzláštní lalok vyčnívající z okraje duhovky do prostoru panenky. tento lalok se při velké intenzitě světla nalévá krví. u většiny krunýřovců je vyvinuta péče o potomstvo (ne u všech druhů) u většiny druhů se o jikry stará samec některé druhy využívají atmosférický kyslík pomocí střevního dýchání. většina druhů je aktivních za soumraku a v noci velikost krunýřovců je přímoůměrná hloubce (malí – v mělčinách, velcí – v hlubinách) s tím souvisí i potravní nároky – malí jedinci vyžadují více rostlinné složky (v mělčinách více světla, více řas a rostlin) než u velkých v hlubinách.

16 6. Krunýřovcovití – Loricariidae ve výživě má velký význam balastní složka potravy (ponořené dřevo, detrit). krunýřovci vyžadují vedle rostlinné složky potravy i živočišnou složku (velcí k. – měkkýše, larvy hmyzu, malí k. – larvy pakomárů). krunýřovci se vyznačují velkým množstvím endemických druhů často jsou tyto endemické druhy vázané jen na určitý jihoamerický tok

17 7. Gavúnkovití – Bedotiidae tato čeleď zahrnuje sladkovodní madagaskarské gavúnky, mezi kterými je jen 1 akvaristicky významný druh: gavúnek madagaskarský. ryby dorůstají 15 cm. samci jsou pestřeji zbarveni než samice na okrajích ploutví mají červenofialové zbarvení, samice šedé. mírumilovné, velmi živé, hejnové druhy. při chovu tyto ryby potřebují hejno alespoň 10 – 15 ryb. vytírají se v dávkách, dlouhodobě, několik dnů po sobě. jikry jsou vybyveny vlákny a zachytávají se na rostlinách. o potomstvo se nestarají. plůdek se líhne při teplotě vody 23 – 26 °C za 7 dní.

18 8. Halančíkovití – Aplocheilidae do čeledi patří ryby někdy česky označované jako „jikernatí halančíci“. patří sem 20 rodů s 310 druhy. čeleď se dělí na 2 skupiny halančíků: 1.Starosvětské druhy – podčeleď Aplocheilinae - z Afriky a tropické Asie (hal. Batesův,vláknoploutvý, modrý) 2.Novosvětské druhy – podčeleď Rivulinae - od jihu USA až po Uruguay (věj.dlouho a velkoploutvá, příčnopruhá,peruánská) část halančíků je annuálních – životní cyklus je plně přizpůsoben místním klimatickým podmínkách (střídání období dešťů a sucha). neannuální halančíci nežijí na lokalitách, které každoročně vysychají a nejsou přizpůsobeni periodicky se opakujícímu se období sucha a dešťů. vývoj jiker neannuálních halančíků je delší než u jiných druhů ryb, ale není přerušen obdobím diapauzy jako je to u annuálních h. výtěr obou skupin halančíků probíhá po mnoho dnů

19 Annuální halančíci – vývoj jiker dospělé ryby se vytírají na konci období dešťů jikry kladou do dna a po výtěru vlivem nepříznivých životních podmínek (vysoká teplota, nízký obsah kyslíku popřípadě úbytek vody) hynou. oplozené jikry se začnou po výtěru vyvíjet. u amerických druhů dojde ve stádiu gastruly k zastavení vývoje a nastane tzv. první diapauza. při 1. diapauze je ve vodě velmi nízký obsah kyslíku vlivem vysychání vody. 1. diapauza je ukončena a vývoj v jikře pokračuje v okamžiku, když se zvýší obsah kyslíku v substrátě, kde se jikry vyvíjejí, vlivem úplného vyschnutí vody na dané lokalitě. u afrických druhů k 1. diapauze může, ale nemusí dojít. u obou skupin (afrických i amerických) annuálních halančíků dochází k 2. diapauze, kdy se vývoj v zárodku zastaví před vykulením. tato diapauza trvá do nástupu dešťů, kdy dochází ke kulení plůdku.

20 9. Živorodkovití – Poeciliidae podle nejnovějších systematických názorů a změn do této čeledi nepatří jen ryby vrhající živé zárodky, ale i ryby velmi příbuzné kladoucí jikry. štikoun tanganický klade jikry. tato čeleď je složena ze 3 podčeledí, kdy podčeleď Poeciliinae je podčeledí vlastních živorodek a další 2 podčeledi nejsou pro akvaristy významné. u příslušníků podčeledi Poeciliinae dochází k vnitřnímu oplodnění samic samci pomocí gonopodia. gonopodium u samců je přeměněná řitní ploutev. gonopodium vzniká prodloužením 3. až 5. paprsku řitní ploutve. po určité době březosti (většinou od 5 do 7 týdnů) samice rodí živá mláďata.

21 9. Živorodkovití – Poeciliidae embrya v těle matky tráví žloutkový váček a současně vstřebávají kyslík a živiny z organismu samice. samice při porodu má vyvinutý rodičovský instinkt, že při nebezpečí dokáže prodloužit či oddálit porod. ryby podčeledi Poeciliinae žijí převážně ve sladkých vodách Střední a Jižní Ameriky až po Argentinu či Uruguay. některé druhy žijí či vstupují do vod brakických případně i moře. některé druhy této podčeledi byly uměle vysazené do volné přírody ve všech světadílech jako účinný biologický prostředek proti komárům. V akváriích jsou živorodky velmi citlivé na nízké pH (pod 6,5) a vyšší obsah dusíkatých látek. při intenzivním chovu živorodek, živorodky produkují větší množství dusíkatých látek, proto musí být použita velmi účinná filtrace vody či velmi častá výměna vody.

22 10. Vrubozubcovití – Cichlidae ostnoploutvé ryby, vyskytující se v tropech, vzácně i subtropech Jižní a Střední Ameriky, Afriky, Madagaskaru a ojediněle i v Asii Skvrnivec žlutý – ve Srí Lance a přilehlé oblasti). do této čeledio patří 1300 druhů charakteristickým znakem je péče o potomstvo vytírají se na pevný podklad (ploché kameny, listy rostlin, kořeny) buď volně ve vodě nebo v dutinách. místo výtěru si upravují (hloubí jámy, čistí podklad pro jikry, odstraňují různé předměty) o vytřené jikry se u cichlid starají většinou oba rodiče o vykulený plůdek se většina cichlid stará několik týdnů až měsíců.

23 cichlidy jsou v průběhu rozmnožování teritoriální a nesnášenlivé vůči jiným rybám svého druhu nebo vůči jiným druhům ryb. cichlidy nemusejí hlídat jen teritorium výtěrové ( v době rozmnožování), ale i potravní (mimo dobu rozmnožování). cichlidy mají z tohoto důvodu vyšší nároky na velikost nádrží a na úpravu interiéru (nádrže bez rostlin, různé dutiny, jeskyně, jamky, chov v párech, chov jednotlivě. u cichlid platí pravidlo, že ta ryba, která je pestřeji zbarvena je při rozmnožování aktivnější, rozhoduje o výběru výtěrového substrátu, pečuje více o potomstvo, je zdrojem častějších šarvátek. 10. Vrubozubcovití – Cichlidae

24 2 základní skupiny tlamovců: ovofilní - již vytřené jikry uchovávají v tlamě (většina afrických tlamovců). - u většiny ovofilních tlamovců jikry a plůdek v tlamě chová samice, samec se na výchově nepodílí (tlamovci velkých afrických jezer) (mateřská rodina). larvofilní – vylíhlý plůdek uchovávají v tlamě (většina jihoamerických tlamovců). - plůdek často nosí v tlamě oba rodiče, mnohdy si je předávají.

25 10. Vrubozubcovití – Cichlidae Jednotlivé typy péče o potomstvo u cichlid: Rodičovská rodina o výtěr pečují oba rodiče (akara modrá, kolumbijská, hnědá, perlovka rudá, vrubozubec paví, kančík šikmopruhý, cichlidka Ramirezova). Typ otec – matka matka pečuje o výtěr zatímco samec hlídá jejich teritorium (pestřenec zploštělý, kančík příčnopruhý). Harémová rodina o výtěr pečuje pouze samice, samec má v teritoriu více samic.

26 Mateřská a otcovská rodina u tlamovců Mateřská rodina – samice inkubuje jikry ve své tlamně a sama se stará o potomstvo (tlamovec Stevensův, málošupinatý, hlavatý). Otcovská rodina – samec pečuje o potomstvo tlamovec Sarotherdon melanotheron 10. Vrubozubcovití – Cichlidae Jednotlivé typy péče o potomstvo u cichlid:

27 Pro efektivní odchov plůdku se u cichlid doporučuje: druhy, které nejsou tlamovci vytírat v samostatné nádrži. tlamovce je možné vytřít ve společenské nádrži, ale po výtěru je vhodné samici (výjimečně samce) s jikrami v hrdelním vaku odlovit do samostatného akvária. při efektivních chovech se jikry u ovofilních tlamovců po 6 dnech inkubace vyklepávají - výhoda: samice se častěji vytírají, chovatel má přehled o produkci jiker, nevýhoda: samice jsou dříve z chovu vyřazeny, defekty v chování potomstva. cichlidy se běžně vytírají ve společenských nádržích, ale efektivita odchovu plůdku je nízká – jiné druhy ryb požírají plůdek, přelovení plůdku do odchovávacího akvária je obtížné s velkými ztrátami plůdku.

28 11. Labyrintkovití – Belontiidae 12 rodů, 46 druhů malých ryb pocházející z Asie (od Pákistánu po Indonésii a Koreu). charakteristický je přídavný dýchací orgán labyrint – umožňující využívat rybám atmosférický kyslík. labyrint vzniká 3. až 4. týden věku ryb z horní části prvního žaberního oblouku. labyrint je kostěný lamelový útvar pokrytý hustě prokrvenou sliznicí. labyrint je uložený v horní části žaberní dutiny. ryba se nadechne nad vodní hladinou – bublina vzduchu projde do dutiny žaberní as zde se přes stěnu kapilár uskuteční výměna plynů. tyto ryby mají silnou péči o potomstvo

29 samci stavějí pěnová hnízda – lákají pod ně samice – pod hnízdem se pár vytírá – po výtěru, který trvá hodinu až několik hodin, samec samici od hnízda odhání a hlídá jikry. labyrintní ryby jsou odolné vůči nízkému obsahu kyslíku ve vodě. většina labyrintních ryby je obecně odolná vůči organickému znečištění. výjimkou je čichavec zakrslý který je velmi choulostivý a citlivý na znečištění vody a běžné nemoci. 11. Labyrintkovití – Belontiidae


Stáhnout ppt "Základní skupiny akvarijních ryb. 1. Kaprovití – Cyprinidae velmi rozsáhlá skupina ryb obývající Evropu, Afriku (parmička podélnopruhá) a Severní Ameriku."

Podobné prezentace


Reklamy Google