FSV – UK (kurz Obchodní právo) Mgr. Pavel Pražák

Prezentace na téma: "FSV – UK (kurz Obchodní právo) Mgr. Pavel Pražák"— Transkript prezentace:

1 FSV – UK (kurz Obchodní právo) Mgr. Pavel Pražák
Pracovní právo FSV – UK (kurz Obchodní právo) Mgr. Pavel Pražák

2 Vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a vztahy související – individuální pracovní právo
Úprava kolektivního vyjednávání (odborové organizace a sdružení zaměstnavatelů) – kolektivní pracovní právo viz čl. 27 L: (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. + Zabezpečování zaměstnání a kontrolní činnost (správní předpisy etc.) Obsah úpravy

3 Prameny z. 262/2006 Sb. zák. práce (dříve z roku 1965
Relikty původního názvosloví v pův. smlouvách (pracovník, organizace) specifická situace tvorby kodexu – v záv. fázi návrh vytvářelo MPSV a odbory bez účasti zaměstnavatelů; pak text dotvářen v parlamentu v atmosféře blížících se voleb => mnohdy nejasná úprava s pochybnostmi o ústavní konformitě cca. 20 novelizací a zásah ÚS 116/2008 Sb. (zrušení principu delegace) z. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti pravidla pro realizaci státní politiky zaměstnanosti (pomoc při zajištění zaměstnání, podpora, kompetence ÚP…) Prameny

4 Prameny z. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců
několikrát odložená účinnost => stále úprava v ZP a ve vyhl. 125/1993 Sb. – monopol Kooperativy a České pojišťovny z. 251/2005 Sb. o inspekci práce z. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání upravuje postup při uzavírání kol. sml. vyššího typu mezi odbory a svazy zaměstnavatelů přísl. odvětví Kolektivní smlouvy vyššího typu pramenem práva Specifické: Vnitřní předpisy dle § 305 ZP (mohou stanovit práva výhodněji pro zaměstnance, nesmí dávat povinnosti či zkracovat práva) typicky pracovní řád (§ 306) Prameny

5 § 1 odst. 1 písm. a) Tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. bez ohledu na charakter zaměstnavatele (stát, samospráva, a.s. u některých skupin platí přednostně zvl. úprava (akademičtí pracovníci, VSÚ…) stále není účinný služební zákon 218/2002 Sb. (státní zaměstnanci) – rozpor s čl. 79 (2) Ú: „ Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.“ zvl. úprava pro vojáky a přísl. bezpečnostních sborů Věcná působnost ZP

6 Závislá práce §2 ZP: (1) Závislou prací je práce
vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Závislá práce

7 Dispozitivní charakter?
Původně v zákoníku z r zcela kogentní úprava § 4a ZP: (1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. (2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. (3) Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance. (4) Vzdá-li se zaměstnanec práva, které mu tento zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje, nepřihlíží se k tomu. Důvod omezení dispozitivního charakteru úpravy – ochrana zaměstnance – „minimální standard“ Dispozitivní charakter?

8 Vztah k občanskému zákoníku
V r zaveden princip delegace – zrušeno ÚS pro neseznatelnost právní úrpavy Nově obecný princip subsidiarity OZ: § 4 Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Vztah k občanskému zákoníku

9 §1a (1) Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace. (2) Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. => absolutní neplatnost dle § 588 obč. zák. Základní zásady

10 Způsobilost zaměstnance
Úmluva o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání 24/2008 Sb. m. s. § 34 obč. zák: Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem. = §§ 121 – 124 zák. o zaměstnanosti č. 435/2004 Způsobilost zaměstnance

11 Zaměstnavatel Jakákoliv fyzická i právnický osoba (§ 7 ZP).
Za stát jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která zaměstnance zaměstnává (§ 9 ZP). Zaměstnavatel

12 Vznik pracovního poměru
Požadování informací před sjednáním pracovního poměru (pracovní pohovory) (§ 30 odst. 2 ZP) Zdravotní prohlídka jen ohledně skutečností nezbytných pro výkon povolání (§ 32 ZP) Typicky dobrozdání o absenci gravidity Pracovní poměr vzniká smlouvou či jmenováním (§ 33 odst. 2-4 ZP) Vznik pracovního poměru

13 § 34 ZP (1) Pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Určitost - zaměstnavatel se zpravidla snaží vymezit tyto náležitosti co nejobecněji Ujednání o mzdě není nezbytnou součástí Mzda (v podnikatelské sféře) x plat (v rozpočtové sféře) Pracovní smlouva

14 Písemná forma, zkušební doba
Pracovní smlouva musí mít písemnou formu. Avšak § 20 ZP: Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. § 35 Zkušební doba – lze sjednat nejpozději v den nástupu, maximálně však na 3 měsíce (u vedoucího zaměstnance na 6 měsíců), nelze prodloužit; zameškané dny se nezapočítávají. Písemná forma, zkušební doba

15 Konkurenční doložka § 310 Konkurenční doložka – lze sjednat i později
po dobu max. 1 roku se ZMC zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele či vůči němu soutěžní povahu za přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně ½ průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc Smluvní pokuta přiměřená povaze Příklad z praxe 15 C 168/2004 Možnost jednostranně zrušit nejpozději v den skončení prac. pom., vyrovnání 3x mzda Konkurenční doložka

16 Trvání pracovního poměru
Doba určitá x neurčitá Omezení prac. poměru na dobu určitou § 39 (2) ZP: Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. Výjimky (zvl. provozní důvody + dohoda s odbory) Trvání pracovního poměru

17 Prodloužení prac. poměru
Automatické prodloužení prac. poměru § 65 odst. 2 ZP: Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Prodloužení prac. poměru

18 Změny obsahu prac. poměru
Převedení na jinou práci zásadně jen dohodou výjimky v § 41 ZP Povinnost: ZMC pozbyl zdrav. způs.; těhotná ZMC Možnost: Výpověď pro záv. porušení pov.; zahájení TŘ pro úmyslný TČv souvislosti s prací Přeložení na jiné místo zásadně jen dohodu výj. – pracovní cesta (pokud vysílání dohodnuto) => záleží na konkrétnosti vymezení druhu práce a místa výkonu ve smlouvě Změny obsahu prac. poměru

19 Skončení prac. pom. Dohoda Výpověď
nutný souhlas obou stran, písemná forma Výpověď jednostranná ZMC i bez udání důvodu ZML jen z vymezených důvodů § 52 a) rušení ZML b) přemístění ZML c) nadbytečnost d), e) ztráta zdrav. způs. f) nesplnění zákonných předpokladů či požadavky pro řádný výkon práce (nutná výzva)g) důvody pro okamžité zrušení; závažné porušení pov. plynoucí z práv. předp.; soustavné porušování (nutné upozornění) h) porušení režimu dočasné neschopnosti Skončení prac. pom.

20 Skončení prac. pom. Výpověď
výpovědní doba 2 měsíce od 1. dne násl. měsíce Ochr. doba. § 53 těhotenství, prac. neschopnost (neplatí pro důvody a/, b/, což neplatí v případě přemístění v rámci vymezeného místa výkonu práce) /výjimka z výjimky z výjimky/ Právo na odstupné (§ 67 ZP) v případě důvodů § 52 a) – c) - 1 – 3 násobek měsíčního příjmu podle odpracovaných let v případě zdravotních důvodů 12násobek Skončení prac. pom.

21 Skončení prac. pom. Okamžité zrušení prac. poměru
tzv. „padák na hodinu“ ze strany ZML (§ 55 odst. 1 ZP): pravomocné odsouzení pro TČ na „nepo“ na dobu delší než rok; pravomocné odsouzení pro TČ na „nepo“ na dobu delší než 6 měsíců v přímé souvislosti s prací; zvlášť hrubé porušení povinnosti vypl. z práv. předpisů ze strany ZMC (§ 56 odst 1 ZP): nemůže dále ze zdrav. dův. konat práci a ZMC neumožnil přeložení ZML nevyplatil 15 dnů mzdu / plat ! § 61 odst. 2 ZP – povinnost souhlasu odborů v případě propuštění jejich člena Zrušení prac. poměru ve zkušební době (z obou stran) Uplynutí doby stanovené ve smlouvě Skončení prac. pom.

22 Práce mimo prac. poměr DPP § 75 DPČ § 76
maximálně 300 hodin za rok pro jednoho ZML nepodléhá zdravotnímu a soc. pojištění při výddělku do ,- Kč měsíčně DPČ § 76 maximálně ½ stanovené pracovní doby (tj. 20h týdně), a to v průměru za dobu max. 52 týdnů výpovědní doba 15 dnů i bez důvodu z obou stran Neplatí ust. o dovolené, odstupném etc. Práce mimo prac. poměr

23 § 79 odst. 1 ZP Nejvýše 40 hodin týdně (+ výjimky u vícesměnného provozu, horníků…)
Lze rozvrhnout rovnoměrně či nerovnoměrně § 83 ZP Jedna směna maximálně 12h Pevné x pružné rozvržení Pružné rozvržení na na základní a volitelnou prac. Dobu Vyrovnávací období max. 52 týdnů Přestávka v práci nejdéle po 6 hodinách 30 minut (§ 88 ZP) při rozdělení jedna min. 15 minut Nepřetržitý odpočinek mezi směnami 11h (§ 90 P) a v týdnu min 35 hodin (sobota není ze zákona volný den) Pracovní doba

24 § 93 ZP Lze nařídit jen při plné pracovní době (40 hodin), nikoliv tedy v případě tzv. „částečného úvazku“ Nejvýše 8 hodin týdně a 150 hodin v roce. Lze se dohodnout na vyšším rozsahu, maximum je však v průměru 8 hodin týdně v období 26 týdnů. Lze nařídit i na dobu odpočinku mezi směnami či pracovního klidu. Nárok na náhr. Volno, pokud ZMC nesouhlasí, musí ZML proplatit s přípl. 23%. Ve smlouvě s vedoucími ZMC však lze stanovit mzdu již s přihl. K přesčasům. Zvláštní pravidla pro zdravotnictví Práce přesčas

25 § 212 Po odpracování 1 roku nárok na celou dovolenou (min
§ 212 Po odpracování 1 roku nárok na celou dovolenou (min. 4 týdny v podnik. sf., jinak 5, učitelé 8) Po odpracování 60 dnů nárok na poměrnou část (za každý měsíc 1/12 dovolené) § 214 – Pokud není odpracováno ani 60 dnů, nárok na 1/12 dovolené za každých 21 odpracovaných dnů. Čerpání dovolené určuje zásadně zaměstnavatel. Při nevyčerpání je povinnost převést dovolenou do dalšího roku. § 222 (5) Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně! Za dovoleno náhrada mzdy – průměr. Není nárok na neplacenou dovolenou. Dovolená

26 §§ 109 – 150 P Minimální mzda od činí 8.500,- Kč měsíčně a 50,60 Kč na hodinu Určení mzdy Smlouva Mzdový/platový výměr Vnitřní předpis Odměňování

27 Odpovědnost zaměstnavatele (§§ 265 – 275 + §§ 365 - 393 ZP)
Obecná Odvracení škody Odložené věci Pracovní úrazy a nemoci z pov. v přech. ust. Vesměs objektivní princip s možností liberace Podle úpravy v ZP i případy úrazů žáků škol Odpovědnost zaměstnance – viz přednášku o odpovědnosti Odpovědnost

28 Spory z prac. práva Klasický postup dle o.s.ř.
Zvláštnost – senát v 1. stupni 1 soudce + 2 přísedící (laici) Spory z prac. práva

29 KONEC Dotazy a připomínky na pavel@iprazak.cz
Informace o přednáškách na KONEC